Moskva strana 2 z 5

S lídrem ruské opozice Alexejem Navalným se rozloučili lidé v několika zemích světa. V Rusku zapalovali svíčky a nosili květiny pod zesíleným dohledem policie. Někteří účastníci se ale nevrátili domů. Policie zatýkala v Novosibirsku, Omsku, Kazani, Petrohradě, Jekatěrinburgu i Moskvě. Podle serveru OVD-Info, který sleduje dění v Rusku, zadržela zhruba stovku lidí v devatenácti městech.

Významný kritik Kremlu a ruský opoziční politik Alexej Navalnyj byl pochován na Borisovském hřbitově v Moskvě. Předtím se blízcí se zesnulým naposledy rozloučili při krátké komorní pietě v chrámu Ikony Matky Boží ve čtvrti Marjino na jihovýchodě Moskvy. U chrámu i u hřbitova se shromáždily tisíce lidí. Navzdory varování Kremlu, že jakákoliv opoziční shromáždění budou potlačena, dav před kostelem skandoval hesla „Ne válce“ nebo „Putin je vrah“. V několika městech Ruska byly na pietních akcích zadrženy desítky lidí. Navalnyj zemřel podle ruských úřadů minulý měsíc v trestanecké kolonii na Sibiři.

Strach ze štěnic, který se loni na podzim rozšířil ve Francii, byl uměle zesílen Ruskem. Podle agentury AFP to prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti Francie Jean-Noël Barrot. V zemi se loni prudce zvýšil počet případů pokousání tímto hmyzem. Entomologové a zdravotničtí odborníci však varovali, že epidemie vedla také k nárůstu falešných pozorování a neopodstatněné hysterii.

Alexej Navalnyj svými nápady dokázal inspirovat miliony lidí, neustále experimentoval, i když mu to ruské úřady znesnadňovaly, řekla v Evropském parlamentu vdova po zavražděném opozičníkovi Julija Navalná. Prohlásila, že Vladimir Putin je „krvavá zrůda“, šéfuje zločinecké organizaci a sankce nebo rezoluce ho neporazí. Navalnyj bude pohřben na Borisovském hřbitově na jižním okraji Moskvy, poslední rozloučení se uskuteční v pátek.

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Moskevský soud v úterý poslal do vězení na dva roky a šest měsíců známého ochránce lidských práv Olega Orlova, který kritizoval ruské vedení za invazi proti Ukrajině. Orlov byl podle médií odsouzen za opakovanou „diskreditaci armády“, přímo ze soudní síně byl odveden do vězení. Sedmdesátiletý muž je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu míru za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly.

Oleksandr Syrskyj byl jmenován hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil a vystřídal na této pozici svého předchůdce Valerije Zalužného. Nový šéf ukrajinské armády vystudoval sovětské vojenské školy, patří ale do generace velitelů, kteří se dlouhodobě snažili armádu přebudovat podle západních standardů. Zatímco některá média ho vykreslují jako jednoho z nejzkušenějších generálů, jiná ho popisují jako tvrdého vůdce. Na návrh Syrského už skončil v čele generálního štábu Serhij Šaptala, kterého prezident odvolal a nahradil Anatolijem Barhylevyčem.

Na Ukrajině se od začátku plnohodnotné ruské invaze mezi oběma bojujícími stranami uskutečnilo na padesát výměn vězňů. Jde o jeden z mála kanálů, který mezi Kyjevem a Moskvou v záplavě agrese okupantů relativně funguje. Na začátku ledna proběhla zatím největší výměna, a to více než dvou set mužů z řad obou armád. Vyjednat ji pomohly Spojené arabské emiráty. Podle ukrajinských úřadů se podařilo dostat domů přes 2800 vojáků zajatých silami okupantů. Ruské údaje hovoří o 1500 jejich vyměněných zajatcích.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posílá režim Vladimira Putina víc lidí za mříže z politických důvodů. Podle údajů lidskoprávní organizace Memorial sedí kvůli odporu vůči konfliktu nebo kritice Kremlu 628 lidí. Podpořit se je snaží jediná povolená opoziční strana v zemi Jabloko, která každý měsíc organizuje psaní dopisů vězněným aktivistům.

Ruské úřady hovoří o tom, že při náletu na Bělgorod zemřelo v sobotu dvacet lidí a přes sto dalších utrpělo zranění. Údaj není možné bezprostředně nezávisle ověřit. Ukrajinská média píší s odkazem na zdroje v bezpečnostních složkách, že Kyjev útočil na vojenské cíle a že civilní ztráty jsou výsledkem špatné práce ruské protivzdušné obrany. Rusko bez důkazů tvrdí, že Ukrajinci při náletu použili i raketomety české výroby. Moskva požadovala, aby Česko na zasedání Rady bezpečnosti OSN vysvětlilo své dodávky zbraní Kyjevu, ale česká diplomacie se Ruskem iniciovaného jednání odmítla účastnit. Ukrajina v sobotu opět vzdorovala ruským bezpilotním letounům a raketám, v Charkově zranil úder na civilní budovy 26 lidí.

Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj na sociální síti X ujistil své podporovatele, že je v pořádku, a potvrdil, že ho ruské úřady přesunuly do trestanecké kolonie za polárním kruhem. O jednom z největších ruských kritiků Kremlu neměli jeho spolupracovníci zprávy od začátku prosince, v pondělí se jim však podařilo spojit skrze Navalného právníka.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli účastnil přísahy nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Šlo o první oficiální cestu ukrajinské hlavy státu do Latinské Ameriky. Podle analytiků se tak Kyjev snaží získat na svou stranu země „globálního Jihu“, které dosud odmítaly zaujmout k rusko-ukrajinské válce jasné stanovisko.

V dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku, oznámil po jednání s nejvyššími ústavními činiteli prezident Petr Pavel. Jako první se podle něj nejspíš bude řešit post zástupce velvyslance. Na Pražském hradě se setkal s premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedy obou komor parlamentu – šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Společného jednání o zahraniční politice se účastnil také ministr za příslušný resort Jan Lipavský (Piráti).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při komunikaci s některými veliteli ozbrojených sil obchází náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného, což generálovi ztěžuje řízení celé armády. V pondělí to napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje. O napětí mezi politickým a vojenským velením Ukrajiny, která čelí ruské agresi, se spekuluje již přinejmenším několik týdnů.

Rusko se stalo zas o něco sovětštějším. Na místě někdejší Stalinovy Výstavy úspěchů národního hospodářství, kde jednotlivé republiky prezentovaly sklizně či ocel, otevřeli remake. V ukrajinském pavilonu je expozice zemědělství. Návštěvníci si v areálu mohou podojit krávu, prohlédnout jadernou bombu nebo zastřílet. Vidět je i Vladimir Putin v mnoha podobách.

Devět poslanců Putinovy strany Jednotné Rusko prosazuje zákaz používání anglických slov v reklamě, v informacích o zboží i v názvech bytových komplexů. Novelu zákona o národním jazyce předložili dolní komoře ruského parlamentu. Podle nich se anglicismy nelíbí většině vlastenecky smýšlejících obyvatel.

Ruský diktátor Vladimir Putin hodlá zvýšit počet ruských vojáků o skoro 170 tisíc. Uvedl to ve výnosu na webových stránkách Kremlu. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o patnáct procent. Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že kvůli výnosu s mobilizací nepočítá. Počet vojáků se má podle něj zvýšit postupně, hlavně cestou uzavírání dobrovolných kontraktů s armádou.

Ukrajinská armáda posílá nové útočné oddíly na levý břeh Dněpru v Chersonské oblasti, tvrdí podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ruští prováleční komentátoři. Píší o tom, že na levém břehu Dněpru u obce Krynky je v současnosti asi tři sta až čtyři sta ukrajinských vojáků. Ruské jednotky mezitím pokračují v úderech na ukrajinském území, Kyjev hlásí mrtvé z Chersonské a Doněcké oblasti.

Šéf NATO Jens Stoltenberg ocenil, že se Ukrajině podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit trasy pro vývoz obilí. Navzdory tomu, že Moskva v létě od obilné dohody odstoupila, koridorem Ukrajinci za poslední dva měsíce přepravili na sedm set tisíc tun zrna. Hlavní exportní cestou ale zůstává rumunská Konstanca. Za deset měsíců už prošlo přístavem u delty Dunaje skoro třicet milionů tun obilí, což je o pět milionů víc než za celý loňský rok.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili „zimní štít“ a ochránili ji tak před ruskými útoky. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba uvedl, že Evropská unie zatím Ukrajině dodala jen 300 tisíc kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, aby dokázala Ukrajině více pomoci.

Schválený zákon o ruském rozpočtu na rok 2024 ukazuje, že Kreml plánuje dlouhou válku. Rekordních 40 procent výdajů půjde do armády a na bezpečnost. Právě válečný průmysl spolu s úspěšným obcházením sankcí drží ruské hospodářství nad vodou, experti ale varují, že v dlouhodobém horizontu není současný stav udržitelný. S pokračujícími boji počítá i Ukrajina, která plánuje příští rok hospodařit s obrovským deficitem, aby posílila obranyschopnost země a zajistila vlastní výrobu dronů, zbraní a munice. Kyjev spoléhá na finanční podporu ze zahraničí, obává se ale sílící únavy z války u spojenců.

České úřady se zabývají dalším majetkem Ruska, který by mohl být obstavený v rámci národních sankcí. Podle informací ČT Finanční analytický úřad (FAÚ) prověřuje hotely ovládané ruskými státními organizacemi. Už před dvěma týdny vláda uvalila sankce na společnost ovládající v Česku desítky nemovitostí Ruské federace.

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Finsko uzavře na dva týdny celou hranici s Ruskem ve snaze zastavit příliv migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí. Na tiskové konferenci to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Opatření začne platit v noci na čtvrtek.