Moskva strana 2 z 5

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. Macron v projevu také zmínil, že je třeba se připravit na to, že se Spojené státy rozhodnou pro cla na evropské zboží, jak už to učinily vůči Kanadě a Mexiku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří. Vztahovalo by se na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. V neděli večer po skončení summitu o Ukrajině v Londýně to napsal francouzský list Le Figaro. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.

Páteční roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě je podle politologa a odborníka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Zdeňka Kříže prohrou pro obě strany. Spojené státy mohou ukončit svou vojenskou podporu Ukrajině, mnohem horší scénář by však podle politologa byl, kdyby USA začaly blokovat podporu, kterou napadené zemi poskytují evropské státy.

Navzdory pokračující ruské agresi na Ukrajině dál funguje pobočka Československé obce legionářské v Jekatěrinburgu. Z pohledu ruských úřadů jde přitom o spolupráci s organizací z Česka, které Moskva vnímá jako nepřátelskou zemi. Letos uplyne 105 let od odjezdu posledních československých legií z Ruska.

Jedním z nemnoha vlivných představitelů opozice v Rusku ovládaném Vladimirem Putinem byl bývalý ministr a vicepremiér Boris Němcov. Pomáhal organizovat pouliční protesty proti Putinově režimu a ostře se proti němu vymezoval, několikrát jej zatkli a uvěznili. Před deseti lety, 27. února 2015, byl Němcov v Moskvě zastřelen.

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.

Americký prezident Donald Trump má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, míní ukrajinista David Svoboda s tím, že Trump má kolem sebe proudy, které upřednostňují sílu nad právem a řídí se heslem „vyšší bere“. Podle něj je Trump svým světonázorem ideologicky konzistentní a čitelnější, než by se zdálo. Pokud je ale vše součástí strategie, tak Svoboda uvedl, že neví jaké. Ukrajinista byl hostem Interview ČT24.

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.

Spojené státy propustily výměnou za Američana Marka Fogela ruského občana. Jeho jméno zatím Moskva neuvedla. Podle agentury Reuters by to měl být Alexandr Vinnik, podezřelý z praní špinavých peněz. Prezident Donald Trump tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění učitele jen velmi málo. Dohodu s Moskvou označil za férovou. Jeden Američan byl pak spolu s dalšími dvěma lidmi propuštěn z běloruského vězení.

Zveřejnění rusofobních výroků bylo plánovanou provokací bez ohledu na to, kdo byl autorem, reagovalo ruské velvyslanectví na pondělní předvolání velvyslance Alexandra Zmejevského do Černínského paláce. Nechal ho předvolat ministr zahraničí Jan Lipavský na protest proti výrokům na adresu senátorky Miroslavy Němcové (ODS).

Ve věku 77 let zemřela Taťjana Bajevová, jedna z „osmi statečných“ občanů tehdejšího SSSR, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené Sovětským svazem do Československa. O jejím úmrtí informovala nevládní organizace Memorial na svém facebookovém účtu.

Ve válce vyvolané Ruskem padlo dosud 45 100 ukrajinských vojáků a dalších 390 tisíc bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému moderátorovi Piersu Morganovi. Ruské ztráty dosahují 350 tisíc mrtvých a 600 tisíc až 700 tisíc zraněných, dodal s tím, že mnoho dalších příslušníků ruských sil je nezvěstných. Zelenskyj také uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory s ruským vládcem Vladimirem Putinem o konci války, měli by ale být přítomni i další účastníci.

Při výbuchu v Moskvě zahynul významný člen Ruskem koordinovaných sil na východě Ukrajiny Armen Sarkisjan a jeden další člověk, který ho doprovázel. Podle telegramového kanálu Baza v moskevském domě explodovalo improvizované výbušné zařízení. List Kommersant hovoří o granátu. Ukrajinská tajná služba SBU Sarkisjana v prosinci označila za „šéfa zločinu“ v Doněcké oblasti. Kyjev incident zatím nekomentoval.

Ukrajina se domnívá, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti. Důvodem mají být jejich těžké ztráty, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami v regionu na západě Ruska. Napsala o tom agentura AFP. Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil předtím upozornil americký list The New York Times (NYT).

Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance. Vyjádřilo mu nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska. Tamní diplomacie bližší informace v prohlášení nesdělila.

Diktátor Alexandr Lukašenko vede Bělorusko od roku 1994 a v letošních „volbách“ se o nejvyšší post hodlá znovu ucházet. Opozice, která funguje v polském exilu, tvrdí, že po brutálním potlačení demonstrací po posledních „volbách“ před pěti lety se teď žádné protesty nechystají. Bývalý ministr kultury a diplomat Pavel Latuško nabádá Bělorusy, aby na volebních lístcích využili možnost zaškrtnout „ne“ a alespoň touto formou vyslali vzkaz, že ani po pěti letech svůj pohled na totalitu nezměnili.

Ruské ministerstvo obrany mluví o masivním vzdušném útoku na své území. Bezpilotní stroje napadly i ropnou rafinérii, leteckou základnu a tepelnou elektrárnu v ruské Rjazani, píše server RBK-Ukrajina s odkazem na očité svědky. Útok později potvrdil ukrajinský generální štáb. V rafinerii podle ruských telegramových kanálů vypukl požár. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Nejméně tři lidé přišli o život při náletu ruských dronů na Kyjevskou oblast, sdělily místní úřady.

Ukrajinské drony v noci na pondělí zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla. V pondělí večer došlo k dalšímu útoku, kdy ukrajinské drony napadly a zapálily sklad pohonných hmot v ruském městě Liski ve Voroněžské oblasti.

Íránský prezident Masúd Pezeškján a ruský vládce Vladimir Putin v Kremlu v pátek podepsali novou dohodu o komplexním strategickém partnerství, oznámily tiskové agentury. Pakt, který vyvolává obavy na Západě a jenž zahrnuje vojenskou spolupráci, Moskva a Teherán uzavřely krátce před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Podle agentury Reuters však neobsahuje klauzuli o vzájemné obraně podobnou té, již zahrnuje pakt mezi Moskvou a Severní Koreou.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednání o dodávkách plynu. Za jejich zastavení Zelenského dříve kritizoval. Šest poslanců slovenských vládních stran mezitím jedná v Moskvě. Podle Zelenského Fico udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na vlastní zemi, na sjednocenou Evropu a na zdravý rozum, napsal na síti X. Zelenskyj premiérovi vzkázal, aby v pátek přijel do Kyjeva.

Nastupující administrativa zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Potvrdil to přímo Trump s tím, že hlavním cílem a tématem dialogu by mělo být zastavení války na Ukrajině. Takový summit by znamenal zásadní průlom v diplomatické izolaci Ruska, kterou dosud narušilo jen pár schůzek.

Severní Korea pokračuje v podpoře ruské invaze na Ukrajině. Moskva už zřejmě nasadila v bojích severokorejská děla s dlouhým dosahem, na sociálních sítích se pak objevilo video s houfnicí Koksan, která má být darem od vůdce KLDR Kim Čing-una. Kromě zbraní a munice poskytl Pchjongjang Kremlu i dvanáct tisíc vojáků. Na domácím poli má však severokorejský režim jiné zájmy – zavelel k bitvě o kompost.

Až osm hodin denně nově trvají odstávky elektřiny v separatistickém moldavském regionu Podněstří. Odtrženecké území navázané na Moskvu nedostává od začátku roku ruský plyn, kvůli čemuž zápasí s energetickou i humanitární krizí. Představitelé mezinárodně neuznané republiky ve středu přiznali, že i při maximálním šetření jim plyn v zásobnících vystačí pouze 24 dní. Separatisté vinu svalují na vlády Moldavska a Ukrajiny, ty ale viní Kreml.