Moskva strana 2 z 5

Obyvatelé Litvy, Lotyšska a Estonska si připomněli, když před 35 lety vytvořili nejdelší lidský řetěz na světě. Jednalo se o mírový protest proti sovětské okupaci, do kterého se zapojily dva miliony lidí napříč generacemi. Nyní si tyto události Pobaltí připomíná různými způsoby, například běžeckým závodem, jenž stejně jako tehdy propojuje Vilnius, Rigu a Tallin. Vlády v těchto metropolích ale nezapomínají ani na současnou mezinárodní situaci, kterou definuje ruská agrese na Ukrajině.

K dialogu Ukrajiny s Ruskem o ukončení války vyzval indický premiér Naréndra Módí v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Páteční návštěva je první oficiální cestou indického premiéra do Kyjeva v moderních dějinách Ukrajiny, která v roce 1991 získala nezávislost na Sovětském svazu. V červenci šéf indické vlády navštívil Moskvu, kde se setkal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Kreml předpokládá, že nepřátelské akce v Kurské oblasti mohou i podle optimistických scénářů přetrvávat několik měsíců, a tak připravuje Rusy na „nový normál“, kdy ukrajinské síly ovládají ruské území, píše s odkazem na nejmenované zdroje v Kremlu a v ruské vládě nezávislý server Meduza, který sídlí v Lotyšsku. Kreml se k dění v pohraničním regionu oficiálně nevyjadřuje. Rusko tvrdí, že sestřelilo nejméně jedenáct ukrajinských dronů hluboko na svém území. Podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina šlo o jeden z dosud největších podobných útoků. Kyjev to zatím nijak nekomentoval.

Rusko a Írán jsou v současnosti ekonomičtí i vojenští partneři. Zároveň se ale tyto země nemohou podporovat tak, jak by potřebovaly. Na jedné straně je totiž ruskou armádu zaměstnávající agrese proti Ukrajině, na druhé straně je napětí na Blízkém východě kolem Izraele a jeho bojů s Hamásem a Hizballáhem, do čehož je většinou spíš nepřímo zapojený Teherán. Eskalace obou na sobě nezávislých konfliktů tak vytváří bludný kruh výzev pro pragmatický vztah obou států, které spojuje především opozice proti Západu.

Administrativně-technický pracovník českého velvyslanectví v Moskvě, kterému Rusové hrozili trestním stíháním kvůli podle nich nelegálnímu dovozu léků, byl vyhoštěn. Tento týden se vrátil do Česka, uvedl server iROZHLAS.cz, Radiožurnál a deník Právo. Léky vezl podle Černínského paláce se souhlasem ministerstva zahraničních věcí k rukám tehdejšího českého chargé d’affaires Jiřího Čisteckého. Diplomat tehdy stál v čele zastupitelského úřadu v Rusku, od října se stane novým velvyslancem v Německu. Případ podle resortu neovlivní Čisteckého nadcházející misi v Berlíně.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires v Moskvě Jana Ondřejku, aby mu předalo protest kvůli tomu, co podle agentury Reuters označilo za pokus o pašování silných léčiv nebo rekreačních látek administrativně-technickým pracovníkem české ambasády. České ministerstvo zahraničí schůzku českého diplomata na ruském resortu zahraničí potvrdilo, podrobnější informace neposkytlo.

Polský Senát ve čtvrtek schválil zákon, který vylučuje trestní odpovědnost příslušníků policie, pohraniční stráže a vojáků ozbrojených sil při použití donucovacích prostředků na polsko-běloruských hranicích. V pátek pak zmíněný zákon přijal Sejm, dolní komora polského parlamentu. Humanitární a nezisková organizace Lékaři bez hranic na to reagovala a mimo jiné varovala před možnými důsledky rostoucí militarizace. Opatření podle ní povedou ke zhoršení humanitární situace na hranicích. Za zacházení s migranty na hranici kritizuje Varšavu také Rada Evropy.

Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Rozhodnutí oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí Evropské unie, označované jako Gymnich.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se domnívá, že americká viceprezidentka Kamala Harrisová by byla v listopadových prezidentských volbách v USA snazší soupeř než prezident Joe Biden, který se kandidatury vzdal. Bývalý prezident Trump to řekl v rozhovoru s televizí CNN. Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii Spojených států.

Bratislava se nepřidá k bojkotu aktivit maďarského předsednictví v Radě Evropské unie, řekl ve čtvrtek slovenský prezident Peter Pellegrini při návštěvě Budapešti. Evropská komise, některé členské státy Unie i samotná znovuzvolená šéfka EK Ursula von der Leyenová v poslední době kritiku Maďarska zesilují. Jde o reakci zejména na „mírovou misi“ jeho premiéra Viktora Orbána.

Mezi oběťmi pondělního ruského vzdušného úderu jsou v Kyjevě také čtyři děti, oznámila ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Rusové tam podle městské správy zabili 33 lidí, zraněných je 120. Další mrtví jsou v Dněpropetrovské oblasti. Celkem pondělní ruské útoky zabily na Ukrajině čtyři desítky lidí a přes 170 zranily. Kreml trvá na tom, že ruské síly neútočí na civilní cíle. Monitorovací mise OSN ale uvedla, že dětskou nemocnici, která byla při útoku také poškozena, velmi pravděpodobně přímo zasáhla ruská raketa. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) nechal předvolat na ministerstvo ruského velvyslance, ve svém vyjádření označuje vrahy, kteří útočí na děti v nemocnici, za odpad.

Konec války na Ukrajině zajistí dialog, nikoli válčení, prohlásil indický premiér Naréndra Módí po jednání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem v Moskvě. Ruský vládce zdůraznil, že obě země pojí zvláštní strategické partnerství. V pondělí večer srdečně přivítal Módího ve své rezidenci, což vyvolalo pobouření v Kyjevě a znepokojení ve Washingtonu, který naléhá na Dillí, aby důrazně odsoudilo invazi na Ukrajinu. Předseda vlády největší demokracie světa je na návštěvě Ruska poprvé za pět let. Podle svých slov chce „posílit přátelské vazby“ mezi oběma zeměmi.

Rusko omezí přístup ze svého území k více než osmdesáti médiím z Evropské unie. Oznámilo to v úterý podle agentury TASS ministerstvo zahraničí v Moskvě. Podle něj jde o odvetné opatření, které vstupuje v platnost okamžitě. Mezi médii, jejichž obsah bude Rusko blokovat, je například Česká televize, německý magazín Der Spiegel, španělský El País, italská La Stampa, francouzský Le Monde, ale i servery s celounijní působností Politico a EUobserver. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) krok označil za skandální. Podle Spojených států se Rusko bojí pravdy.

Evropská unie (EU) potvrdila 1,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 34,9 miliardy korun) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu. Uvedl to šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku. První část peněz určených na vojenskou pomoc Kyjevu by měla do Ruskem napadené země zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Česko a Polsko mají jasno, jak přistupovat k ruské agresi vůči Ukrajině, ocenil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro ČT24. Zdůraznil, že ruské výhrůžky je třeba brát vážně, a varoval před destruktivními aktivitami Moskvy v Evropské unii. I když ocenil vztahy Prahy a Varšavy, připomenul teritoriální spor o 368 hektarů.

Někdejší ministr zahraničí, druhý československý prezident a blízký spolupracovník Tomáše Garrigua Masaryka Edvard Beneš, který se narodil před 140 lety, pomáhal zakládat samostatnou Československou republiku. Zažil její zánik v roce 1939 i její obnovení o šest let později a také komunistický puč v únoru 1948. Jeho osobnost dodnes budí rozdílné reakce. Spory se vedou především o takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě musela většina Němců opustit poválečné Československo. O krocích Beneše mluvil v Událostech, komentářích historik Vít Smetana, který působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl ve čtvrtek podle agentury AFP na úvod jednání čínský vůdce Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina byly na programu jednání „všechny oblasti“, konkrétně je v plánu rozvoj spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dopravy. V Pekingu po úvodním setkání začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, napsala ruská státní agentura TASS.

Vedení pražského magistrátu nechá k bronzové plastice s nápisem Moskva–Praha ve vestibulu stanice metra B Anděl doplnit vysvětlující tabulku. Bude na ní uvedeno, že tehdejší Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením. Změnu v pondělí schválili radní hlavního města.

Pouze s jediným historickým tankem a v nezvykle krátkém formátu si Rusko tradiční vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě připomnělo výročí porážky nacistického Německa. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se přehlídky neúčastnili zástupci západních zemí. Neproběhl ani tradiční průvod Nesmrtelného pluku.

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Vláda odvolala českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku, řekl v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo zahraničních věcí na dotaz ČTK doplnilo, že ambasador skončí ke konci května. Lipavský již dříve Pivoňkovi za jeho působení v Moskvě osobně poděkoval, doplnila diplomacie.