Kyjev přiznal těžké boje v Pokrovsku. Rusko hovoří o dobytí desítek budov

Téměř třetina všech bitev se nyní odehrává v oblasti strategického města Pokrovsk v Doněcké oblasti. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev vyslal další speciální síly, které podle něj svádějí těžké boje s okupanty. Moskva tvrdí, že ovládla v Pokrovsku desítky budov. Pokračují také vzájemné vzdušné údery.

Ukrajinské ministerstvo obrany (DIU) oznámilo, že v Pokrovsku probíhá speciální operace, do níž byly po úspěšném výsadku prvních elitních sil minulý týden nasazeny další speciální jednotky. Podle ukrajinské vojenské rozvědky HUR příslušníci speciálních sil zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.

„Speciální jednotka Tymur z ministerstva obrany Ukrajiny pokračuje ve své operaci v jednom z okresů Pokrovsku v Doněcké oblasti, který je strategicky důležitý pro logistiku na frontě. Probíhají tvrdé boje proti ruským okupantům,“ sdělil resort obrany podle webu Ukrajinska pravda.

V oblasti provádějí bojové mise i další speciální jednotky obranné rozvědky Ukrajiny. „Probíhá koordinovaná spolupráce se všemi složkami ukrajinských bezpečnostních a obranných sil,“ sdělilo ministerstvo obrany.

Zprávy o ruském postupu se rozcházejí

Podle Moskvy ruští vojáci ničí obklíčené ukrajinské jednotky v Pokrovsku, kde ovládli desítky budov, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo v příspěvku na sociální síti Telegram zmínilo, že ve městě bojují vojáci 2. a 51. armády, kteří ovšem musejí odrážet protiútoky ukrajinské strany a „zahraničních žoldnéřů“ zaměřené na vyproštění obklíčených sil.

Mapy bojiště od ukrajinského projektu DeepState ukazují, že se ruské síly z jihu zřejmě protlačily hlouběji do Pokrovsku a okolí. Velkou část oblasti mapy nadále zobrazují jako šedou zónu, tedy zemi nikoho, neovládanou ani jednou stranou, napsala agentura Reuters. Dodala, že podle ruského vojenského blogu Rybar se ruská kontrola nad městem postupně rozšiřuje, ale „k úplnému vyčištění města je stále daleko“.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR v úterý informovala o těžkých bojích. „Nepřítel v posledních několika dnech nebyl úspěšný,“ tvrdil přitom ještě v pondělí večer Zelenskyj. V Pokrovsku je podle něj asi 260 až 300 ruských vojáků a ve městě operuje ukrajinský 425. samostatný útočný pluk.

Podle jednoho z ukrajinských vojáků citovaných v pondělí agenturou Unian Rusové v posledních dnech pronikli již prakticky do všech čtvrtí Pokrovsku, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli. Ruské ministerstvo obrany v pondělí tvrdilo, že vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.

Podle ukrajinské armády Rusové útočí na ukrajinské pozice v malých skupinách čítajících pouze pět lidí bez podpory obrněných vozidel. Zelenskyj v pondělí oznámil, že téměř třetina všech bitev a asi polovina ruských naváděných leteckých pum je aktuálně soustředěna právě v okolí města Pokrovsku.

Ukrajinský lídr v úterý navštívil vojáky bojující u města Dobropillja na východě země, kde má ukrajinská protiofenziva podle hlavního velitele Oleksandra Syrského odpoutat ruské síly od přibližně třicet kilometrů vzdáleného Pokrovsku.

„Vyslechl jsem si hlášení, probral situaci na frontě a nejnaléhavější potřeby, věnoval jsem velkou pozornost otázkám zbraní, navyšování výroby dronů, potřebám brigád, zkušenostem 1. sboru Národní gardy Azov a dalších jednotek,“ napsal Zelenskyj na sociální síti o návštěvě velitelství sboru.

Klíčové logistické centrum

Pokrovsk představuje důležité logistické centrum pro zásobování ukrajinských vojsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Dobytí Pokrovsku a také Kosťantynivky, ležící několik desítek kilometrů na severovýchod, by ruské armádě poskytlo základnu pro postup ke dvěma největším městům, která Ukrajina ještě v Doněcké oblasti ovládá – Slovjansku a Kramatorsku.

Moskva zesiluje ofenzivu v době, kdy ustrnulo americké diplomatické úsilí o ukončení rusko-ukrajinské války. Rusko zahájilo v únoru 2022 na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, čímž rozpoutalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Ruské vzdušné údery na Ukrajinu pokračovaly i v noci na úterý. Moskva během noci vyslala 130 dronů, jednu raketu Iskander-M a také šest raket S-300, původně určených k protivzdušné obraně, ale předělaných k útokům i na pozemní cíle. Zničit se podařilo 92 dronů, tvrdí ukrajinské letectvo. Připustilo, že zaznamenalo zásahy raket a 31 dronů na 14 místech.

Nejméně jedna žena přišla o život a jedenáct dalších lidí, včetně dvou dětí, bylo zraněno při úderu na Dněpropetrovskou oblast, oznámily ukrajinské úřady.

Část Oděské oblasti bez proudu

Rusko také znovu podniklo rozsáhlý útok na energetickou a přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, která v noci čelila náletům dronů ve dvou vlnách, informoval šéf oblastní správy Oleh Kiper. Ačkoliv protivzdušná obrana sestřelila většinu nepřátelských dronů, infrastruktura utrpěla zásahy a vypukly požáry, které ale hasiči rychle zvládli.

Část spotřebitelů se v Oděské oblasti ocitla bez proudu, uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky, které informovalo, že hodinové odstávky elektřiny postihnou i další regiony.

Šest raněných si podle ukrajinské policie vyžádalo ostřelování Chersonské oblasti na jihovýchodě země. Při náletu na okolí Charkova na severovýchodě země ruské drony zranily šest civilistů, včetně dvou hasičů, informovali záchranáři.

Načítání...

Útok na ruské rafinérie

Kyjev cílil na strategická místa v Ruské federaci. Nálet ukrajinských dronů zasáhl petrochemický závod ve městě Sterlitamak na Urale, sdělil šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov, podle něhož se útok obešel bez mrtvých i raněných. Výbuch podle městské správy částečně poškodil čističku vody v závodě. Chabirov však uvedl, že firma funguje normálně.

Ukrajinské drony podle telegramového kanálu Astra napadly také dva petrochemické závody společností Sibur a Lukoil ve městě Kstovo v ruské Nižegorodské oblasti, na místě podle očitých svědků vypukl požár.

Ruská protivzdušná obrana v noci nad ruskými regiony sestřelila 85 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany bez zmínky o případných škodách.

Ukrajina v posledních měsících stále častěji zaměřuje své drony na ruský ropný průmysl. Deklarovaným záměrem je přerušit zásobování ruské armády palivem a ztížit Moskvě financování války prostřednictvím vývozu ropných produktů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 17 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 19 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...