„Na nápravu může být pozdě.“ Rusové postupují v Pokrovsku

Ruští vojáci postoupili hlouběji do východoukrajinského města Pokrovsk. Hrozí dobytí strategického města i obklíčení širší oblasti, píše server Kyiv Independent. Podle ukrajinských vojáků ve městě probíhají pouliční boje. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj označil situaci u Pokrovsku za nejtěžší na celé frontě. Rusko tvrdí, že boje u města přeruší, aby tam mohli přijet novináři. Kyjev ale žurnalisty varuje, aby slibům Moskvy nevěřili.

Síly Kremlu útočí na Pokrovsk už déle než rok. Moskva podle Kyjeva nasadila do boje na jedenáct tisíc vojáků ve snaze obklíčit město a okolí. Pokud se Rusku podaří dostat Pokrovsk pod kontrolu, získá strategicky důležité předmostí na východě Ukrajiny.

Zelenskyj v úterý oznámil, že do města se infiltrovalo asi dvě stě ruských vojáků, ale ukrajinští vojáci bojující na místě uvedli, že se jedná spíš o konzervativní odhad. Ruské jednotky drží pozice na jihu města a postupují na sever, jak vyplývá z on-line map bojišť sestavených nezávislými skupinami na základě záběrů z bojů, píše list The New York Times (NYT).

Obrana významného města se zřejmě začíná hroutit, píše Kyiv Independent. „Situace je velmi složitá, protože okupanti již infiltrovali významnou část města,“ řekl americkému listu ukrajinský operátor dronu Denys, který podle vojenského protokolu uvedl pouze své křestní jméno. „Stále si budují svou přítomnost, čím dál víc. Když narazí na naše pozice, zahájí střelbu,“ popsal situaci.

Nepřátelské skupiny, které již do města pronikly, se nyní snaží protlačit dále na sever a na severozápad, uvedl ukrajinský 7. sbor. Podle něj ale Rusové nedrží pozice ve městě. „Okupanti se nekonsolidují v okresech města Pokrovsk, periodicky se pohybují, někdy i v civilním oblečení,“ upozornily ukrajinské síly, podle serveru Ukrajinska pravda. Vrchní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj ve čtvrtek sdělil, že ruská pěchota v Pokrovsku se vyhýbá přímým střetům, hromadí se v oblasti města a mění pozice.

„Situace v Pokrovsku zůstává velmi vážná. Když jsme tam natáčeli na přelomu roku, tak už tehdy Rusko útočilo na hlavní silnici, která vede z Kramatorsku. Město je teď podle Ukrajinců rozděleno na dvě poloviny, na jih od železniční tratě se podle ukrajinské armády podařilo Rusům proniknout v několika menších jednotkách,“ uvedla v úterý zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová o situaci na Ukrajině (28. 10. 2025)
Zdroj: ČT24

„Na nápravu může být pozdě“

Dobytí Pokrovsku a také Kosťantynivky, ležící poblíž na severovýchodě, by Moskvě poskytlo nástupiště pro postup ke dvěma největším městům, která Ukrajina ještě v Doněcké oblasti ovládá, tedy Slovjansku a Kramatorsku.

„Situace v Pokrovsku je na hranici kritické situace a nadále se zhoršuje do té míry, že na nápravu všeho může být příliš pozdě,“ varovali analytici z ukrajinského projektu DeepState. Rusům se podle nich podařilo přerušit zásobovací cestu do sousedního města Myrnohrad za pomoci útoků pěchoty a dronů, a upozornili, že Kyjev bude muset nasadit posily přinejmenším na úrovni brigády, aby zabránily dalšímu ruskému pronikání do Pokrovsku.

DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě, uvádí, že velké části města jsou v šedé zóně, což jsou oblasti, kde je zpochybňována kontrola.

Ruský vládce Vladimir Putin ve středu tvrdil, že ruské jednotky obklíčily ukrajinské síly v Pokrovsku a také ve městě Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Ukrajinská armáda ale odmítla slova o obklíčení Kupjansku jako „fantazie“ a uvedla, že Pokrovsk nikdy nebyl obklíčen a že zásobovací trasy zůstávají nepřerušeny. Tvrzení válčících stran však nelze nezávisle ověřit.

V Pokrovsku stále zůstává 1256 civilistů, které již není možné evakuovat, protože Rusové úmyslně útočí na civilisty, uvedl šéf správy v ukrajinské části Doněcké oblasti Vadym Filaškin. V celé oblasti pak podle něj zůstává více než dvě stě tisíc civilistů, včetně třinácti tisíc dětí, přestože je úřady znovu a znovu vybízejí k evakuaci do bezpečnějších částí země.

Jednání o příměří na mrtvém bodě

Moskva zesílila svou ofenzivu v době, kdy ustrnulo americké diplomatické úsilí o ukončení války, která pokračuje již čtvrtým rokem po vpádu ruských vojsk v únoru 2022. Kreml jako podmínku pro mírová jednání opakovaně požadoval, aby se Ukrajina vzdala svého regionu Donbas, kde se Pokrovsk nachází, což Kyjev odmítl.

Zelenskyj v pondělí před novináři hovořil o tom, že déle než rok trvající ruské úsilí o dobytí Pokrovsku ukázalo, že Moskva není schopna na bojišti dosáhnout svého cíle v podobě dobytí celého Donbasu.

„Chápeme, proč potřebují Pokrovsk,“ poznamenal Zelenskyj a dodal, že Moskva chce, aby Pokrovsk podpořil její tvrzení, že ústup Ukrajinců a územní ústupky jsou „jediným možným“ způsobem, jak ukončit válku.

Situace u Pokrovsku zůstává nejtěžší a odehrávají se tu nejintenzivnější boje, připustil Zelenskyj po středeční poradě s hlavním velitelem a náčelníkem generálního štábu. „Okupanti se tu všemi způsoby pokoušejí se zachytit, každý zničený okupant má tady důsledky pro celý stát,“ napsal.

Už dříve uvedl, že ruské jednotky v oblasti města početně převyšují obránce zhruba v poměru osm ku jedné. Ve městě je nyní pravděpodobně příliš mnoho ruských sil na to, aby je Kyjev dokázal zatlačit, řekl NYT vojenský analytik finské skupiny Black Bird Group Pasi Paroinen.

Nedostatek vojáků

Ukrajinští vojáci upozorňují, že čelí stejným výzvám, které donutily obránce k ústupu už v jiných bitvách: nedostatku vojáků a neúnavným útokům ruských dronů, které přerušily jejich zásobovací řetězce. Ukrajinské síly jsou také namáhány dalšími útoky na východní frontě.

Situace v Kupjansku podle Zelenského také zůstává obtížná, ale obráncům se v posledních dnech podařilo posílit kontrolu nad městem a nadále brání své pozice.

Moskva slibuje koridory pro novináře, Kyjev před nimi varuje

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že od vůdce Kremlu Vladimira Putina dostalo rozkaz na několik hodin boje u Pokrovsku, Myrnohradu a Kupjansku přerušit, aby se na situaci na místě mohli přijet podívat zahraniční novináři, včetně těch ukrajinských, uvedla BBC.

„Ruské velení je v případě potřeby připravené přerušit v daných místech vojenské operace na pět či šest hodin a zajistit koridory pro bezproblémový vjezd a výjezd představitelů zahraničních médií,“ tvrdí ruský resort obrany.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj ale novináře varoval, aby nevěřili Putinovým slibům týkajícím se bezpečných koridorů v místech bojů. Připomněl situaci v Ilovajsku v srpnu 2014, kde se do obklíčení dostal ukrajinský sbor. Ačkoliv se obě bojující strany dohodly na tom, že Ukrajinci město vyklidí a odejdou stanoveným koridorem, Ruskem koordinované síly je ostřelovaly. Celkové ztráty Kyjev nepřiznal, podle nepotvrzených informací zahynulo pět set až tisíc ukrajinských vojáků.

Tychyj také novináře upozornil, že vydávat se na okupovaná ukrajinská území bez svolení Kyjeva by znamenalo porušení ukrajinských zákonů a mezinárodního práva.

Načítání...

Nové útoky na Kyjev i Záporoží

Útoky ale pokračují i v jiných částech Ukrajiny. Rusko při nočním útoku použilo 705 dronů a střel, protivzdušná obrana zneškodnila 623 z nich, uvedlo ukrajinské letectvo.

Ruští okupanti v noci zaútočili bezpilotními letouny třeba na Kyjev a Záporožskou oblast. Těsně nad ránem na zemi mířily i balistické rakety. Podle místních úřadů zemřelo několik lidí včetně sedmileté dívky, kterou zranil ruský nálet na Vinnyckou oblast. Desítky lidí utrpěly zranění. Cílem byla civilní a energetická infrastruktura, podle úřadů jsou v důsledku toho omezené dodávky elektřiny ve všech regionech napříč Ukrajinou.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční sestřelení 170 ukrajinských dronů nad čtrnácti ruskými regiony a okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Některé z ukrajinských bezpilotních strojů podle něj protivzdušná obrana zlikvidovala nad Moskevskou oblastí, šest z nich mířilo na metropoli.

Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně o zraněných či zabitých civilistech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní riziko, říká ruská FSB o Telegramu. Záminka k zákazu, míní síť

Ruská vnitřní tajná služba FSB označila sociální síť Telegram za bezpečnostní riziko. Ruská armáda podle ní jejím užíváním ohrožuje životy vojáků na ukrajinské frontě. S odkazem na sdělení FSB o tom v sobotu informuje agentura DPA. Telegram v Rusku používají miliony lidí, je považován za důležitý zdroj volného přístupu k informacím. Podle DPA tak nyní zpravodajská služba přiživuje spekulace o ukončení této služby v zemi.
před 31 mminutami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
11:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina útočila v hloubi ruského území. Zřejmě zasáhla výrobnu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.
09:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 3 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 5 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 5 hhodinami

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...