Spálená místa rok od vypuknutí největšího lesního požáru v historii Česka v Národním parku České Švýcarsko pokrývají především břízy, popsal přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Oblast je podle něj k velkým požárům náchylná i proto, že se zde pohybuje vysoký počet turistů. Národní park ale podle něj od požáru, jehož uhašení trvalo bezmála tři týdny, odvedl obrovský kus práce.
Spáleniště v Českém Švýcarsku obsazují břízy, les se obnovuje před očima, popsal expert
Jakub Hruška hovořil o výročí požáru v Českém Švýcarsku (zdroj: ČT24)
„Příroda s takovým požárem nemá žádný problém, oblast Českého Švýcarska hořela v posledních deseti tisících letech velmi často. Obnova lesa probíhá na to, že je to rok od požáru, doslova před očima,“ popsal Hruška.
Aktuálně podle něj nastupují takzvané pionýrské dřeviny, v případě Českého Švýcarska jde především o břízy. „Spáleniště okamžitě okupuje a velmi dobře tam roste, už teď je jasné, že jsou tam tisíce, desetitisíce nových bříz na hektar i v nejvíc spálených oblastech,“ přiblížil přírodovědec.
Obnova lesa v národním parku tak dle jeho názoru poběží velmi dobře. Příznivé podmínky pro vznik požáru panují v oblasti dle jeho slov posledních asi 15 let, a hořet tam může začít nejen v létě, ale i na jaře.
Vzdělávání návštěvníků
Za loňským obřím požárem vidí expert lidskou neopatrnost a upozorňuje, že kvůli atraktivitě pro turisty jich do Českého Švýcarska míří velké množství. „Vystřídá se tu obrovské množství návštěvníků, takže možnost (vzniku) požáru je tu mnohonásobně vyšší než v některých jiných oblastech Česka,“ zdůraznil Hruška.
Dodal, že na území národního parku je v důsledku rozsáhlého požáru mnohem rozvinutější protipožární ochrana, pracovníci parku dostali jasné instrukce, jak mají postupovat. Za nejdůležitější považuje v tomto ohledu vzdělávání či případné pokutování návštěvníků. „Park udělal strašné množství práce, o moc víc toho udělat nemůže,“ domnívá se přírodovědec.
Hasiči se dle něj musejí naučit lépe zvládat rozsáhlé lesní požáry, které se dají hasit efektivně pouze ze vzduchu. „A na to se musí hasičský záchranný sbor soustředit – aby byl právě na takovéto situace vybaven,“ nabádá Hruška.
S tím souhlasí i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který na tiskové konferenci k prvnímu výročí ničivého požáru v národním parku na česko-německém pomezí mimo jiné řekl, že ve vztahu k lesním požárům je třeba modernizovat postupy i techniku.
A protože se loni podle něj hašení ze vzduchu osvědčilo, má Česko na letošní sezonu požárů k dispozici kromě těch policejních i dva pronajaté vrtulníky Black Hawk s vaky o objemu 3000 litrů. Rakušan dodal, že stát chce pořídit další vrtulníky. Výhledově by tak Česká republika mohla být středoevropskou základnou pro hasební práce velkého rozsahu.
Nejrozsáhlejší lesní požár v zemi vypukl loni v noci na 24. července. Vystřídalo se u něj zhruba 6300 hasičů. S požárem zápolili 20 dní, v dalších týdnech požářiště o rozloze více než tisíc hektarů sledovali kvůli případným skrytým ohniskům. Kvůli požáru v Českém Švýcarsku policie obvinila jednoho muže z obecného ohrožení a poškození cizí věci. V případě prokázání viny mu hrozí až 15 let vězení.
Výročí požáru v Českém Švýcarsku (zdroj: ČT24)