Les strana 5 z 5

Deštný prales je místo plné zvuků. Ozývají se odevšud – vydávají je ptáci, savci i hmyz, ale i vítr, stromy a voda. Pro biology je to jako koncert složený z tisícovek nástrojů. Jenže nový výzkum ukazuje, že tento orchestr zní v poslední době rozladěně – jeho harmonii narušují podle studie v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences hlavně opakované požáry.

Nejméně osm lidí zahynulo a dalších 17 utrpělo zranění při požárech na Sibiři. Plameny, které se rozšířily v několika vesnicích v ruském Krasnojarském kraji a v Kemerovské oblasti, pohltily desítky domů. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž práci hasičů komplikoval silný vítr.

Za posledních šest let vznikly díky evropským dotacím ve vojenských lesích v Česku desítky nových rybníků a vodních nádrží. V době klimatických změn mají zadržet víc vody v krajině. Jednou z takových oblastí je i vojenský prostor Libavá. Lesníci se tam v hospodaření s vodou inspirovali i od původních německých obyvatel.

V Národním parku České Švýcarsko hoří les pod Gabrielinou stezkou. Požár v nepřístupném terénu musí hasit vrtulník. Cesta z Mezní Louky na Pravčickou bránu je uzavřená, podle svědků se na místě, kde začalo hořet, předtím pohybovali dva opilí turisté a odpalovali dělbuchy a rachejtle, policie ale zatím nepotvrdila, zda právě oni les zapálili. Požár ohrožuje nedaleko hnízdící sokoly.

Vojenské lesy a statky po víc než šedesáti letech opět plavily dříví opraveným Želnavským smykem na Šumavě. Na rekonstrukci technické památky pracovaly tři roky. Pro veřejnost nabídnou ukázku plavení téměř čtyřkilometrovým kanálem 7. května. K běžné přepravě dřeva budou ale pracovníci lesů dál používat nákladní auta.

Třiatřicetiletý muž na Hodonínsku podle policie založil od loňského podzimu 25 požárů lesů a trávy. Celkem hořelo zhruba na dvaceti hektarech. Policisté ho zadrželi minulý týden. Škody přesáhnou půl milionu. Žhář je obviněn z poškozování cizí věci, stíhaný je na svobodě.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal správní žalobu proti rozhodnutí o rozšíření skiareálu Klínovec. Kolaudační souhlas se stavbou vydal stavební odbor Městského úřadu v Jáchymově na Karlovarsku. K takovému rozhodnutí podle Stříže ale nebyl věcně příslušný, uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) na webu. O správní žalobě rozhodne Krajský soud v Plzni. Zákon opravňuje nejvyššího státního zástupce napadnout žalobou rozhodnutí správního orgánu, pokud k jejímu podání nejvyšší žalobce shledá závažný veřejný zájem. Město se k tomu konkrétně vyjádří, až bude znát přesný obsah žaloby.

Hasiči během března v Česku likvidovali víc než dva tisíce dvě stě požárů v přírodě, což je nejvíc v historii. Mezi nejčastější příčiny patří neopatrnost a nedbalost lidí při pálení porostů v kombinaci s velmi suchým počasím. Dosud byl nejhorší duben 2020, kdy hasiči vyjížděli zhruba k šestnácti stům požárům v přírodě. Hasičský záchranný sbor České republiky to v neděli oznámil na svém webu.

Hasiči v Česku při hašení požárů používají vodu z přírodních nádrží, ale často i z hydrantů, kde je upravená pitná voda, tedy i dražší. Hasiči z Olomouckého kraje se rozhodli, že budou touto vodou šetřit, k hašení skládky tak využili vodu z čistírny odpadních vod. Běžně se při hašení většího požáru spotřebují desítky tisíc litrů vody.

Někteří podnikatelé, které negativně ovlivnily výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, stále nedostali odškodnění. Například majiteli 117 hektarů lesa, který měl několik let zákaz vstupu do oblasti, zlínské hejtmanství žádost o odškodnění zamítlo. Odůvodnilo to tím, že škoda na ušlém zisku nevznikla v souvislosti s pracemi složek Integrovaného záchranného systému (IZS).

Voliči v Česku vyberou v říjnu 2022 nové zastupitele svých obcí. Předem je téměř jisté, že v součtu za celou republiku dostanou nejvíce hlasů nezávislí kandidáti. Ve velkých městech ale budou komunální volby i první velkou zkouškou pro nynější vládní koalici. Z dvanácti krajských měst obhajuje ODS posty primátorů ve třech, STAN či spříznění SLK v dalších dvou. V hlavním městě Praze se pokouší udržet si primátora Piráti. V Praze je ovšem situace velmi specifická, čára mezi koalicí a opozicí vede úplně jinak než v celostátní politice.

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.

Stromy v lese začnou vydávat vůně, když je napadnou housenky a jiní býložravci. Tento chemický alarm používají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, aby se zbavily svých škůdců. Zatím to prokazovaly jen laboratorní nebo zahradní experimenty, ale teď se tento jev potvrdil poprvé i ve volné přírodě. Za objevem stojí česko-německý tým vědců pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd.

Kůrovcová kalamita na Vysočině pomalu slábne, a to hlavně díky počasí –⁠ je totiž dostatek vláhy. Že je škůdce v kraji po letech na ústupu, potvrzuje i státní podnik Lesy České republiky. Správci menších lesů, kteří kvůli kůrovci často vykáceli prakticky veškeré své zásoby dřeva, si ale stěžují na to, že začíná být nedostatek nových sazenic na zalesnění holin.

Šéf Lesní správy Lány Miloš Balák u kladenského soudu odmítl vinu v kauze, která se týká těžby kamene v Lánské oboře. Podle obžaloby porušil povinnosti při správě cizího majetku. Soud se začal případem zabývat ve čtvrtek, Balák u něj vypovídal. Už v květnu ho kladenský soud v jiném případu nepravomocně odsoudil za ovlivnění veřejné zakázky.

Policisté v Českém Švýcarsku odstřelují smrky, které uschly kvůli poškození kůrovcem a ohrožovaly turisty na stezkách. Má to urychlit rozpad kmenů. Při kůrovcové kalamitě v národním parku uschla polovina lesů.

Každý podzim se listy téměř poloviny druhů stromů a keřů v Severní Americe zbarví dočervena, zatímco v Evropě se ve stejnou dobu mění listí mnohem častěji dožluta a dohněda. Vědci tuto záhadu řeší už 150 roků, nyní se ji pokouší zodpovědět výzkum, podle nějž americké porosty produkují více červeného pigmentu, aby se chránily před ostrým světlem v citlivém podzimním období.

Obnovu lesů v oblastech napadených kůrovcem komplikuje přemnožení lesní zvěře, především pak srn, jelenů, daňků a divokých prasat. Ta totiž při hledání potravy nejčastěji napadá sazenice nebo okusuje mladé stromky. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové a Vlastimila Skotáka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně se škody napáchané zvěří pohybují v řádech desítek milionů korun. Kromě zpomalení obnovy lesa tak dochází i k výraznému navýšení nákladů lesních správ.

Ekosystémy na Šumavě se zotavují z okyselení na konci 20. století rychleji, než se předpokládalo, a to i v dobách klimatických změn. Důkazem je například oživení vodní fauny šumavských jezer, návrat pstruhů do jezera Laka, ale také klesající množství uhlíku a rostoucí procento vápníku v opadu stromů. Vyplývá to z výsledků výzkumů národních parků Bavorský les a Šumava, které se zaměřily zejména na to, jak funguje příroda bez lidských zásahů a zda se dokáže les sám obnovit.

Kolumbijský prezident Iván Duque kritizoval uživatele kokainu za to, že podle něj ničí životní prostředí, protože přispívají k odlesňování planety. Vysvětlil to tím, že pěstitelé koky kvůli pěstování této rostliny kácí lesy. Duque to řekl v rozhovoru s deníkem Financial Times (FT) u příležitosti konference OSN o změnách klimatu, která se koná ve skotském Glasgow.

Matematička Šárka Nečasová, biolog Vojtěch Novotný a fyzikální chemik Patrik Španěl letos získali od Akademie věd prestižní Akademickou prémii – grant ve výši až 30 milionů korun určený špičkovým vědcům, který mohou čerpat v průběhu šesti let. Šest mladých vědeckých talentů také dostalo prémii Lumina quaeruntur, se kterou se pojí částka až čtyři miliony korun ročně po dobu pěti let.

Někteří soukromí majitelé lesů chtějí omezit jízdu cyklistů na cestách, které často využívá technika. Úřady budou žádat o vydávání zákazových značek. Zdůvodňují to novelou zákona, podle které by měla auta při předjíždění cyklistů dodržet vzdálenost jeden a půl metru, na silnici s maximální povolenou rychlostí 30 kilometrů za hodinu alespoň metr.

Více než dvě desítky vědců požádaly dopisem dárce konžského lesního sektoru včetně EU či OSN o pozastavení peněz, pokud vláda povolí vydávat koncese pro těžbu dřeva. V Kongu se nachází šedesát procent druhého největšího deštného pralesa, takže je tato africká země klíčovým hráčem při snaze o brzdění klimatické změny i při úsilí o zachování druhové rozmanitosti, píše agentura Reuters.

Vědci z Mendelovy univerzity s distribuční firmou EG.D chtějí omezit kácení dřevin u elektrického vedení. Zahájili řízené sázení rostlin v ochranném pásmu vedení vysokého i velmi vysokého napětí, pro které vědci připravili tři druhy směsí. Cílem je zvýšit druhovou rozmanitost a také ušetřit náklady.