Ničivý požár v okolí Hřenska komplikuje nejen počasí, ale také členitý terén Českého Švýcarska. Místní stromová skladba čítá borovice, buky, duby a smrky. Jejich kořeny zakrývá spadané suché dřevo, hrabanka, borůvčí a suchá tráva. Na řadě míst zůstaly také suché smrky po napadení kůrovcem, což k šíření požáru také přispělo.
„Stromy jsou suché, ale na zemi je velké množství odpadu, který představuje hlavní součást paliva. A i ty bory, které jsou v Českém Švýcarsku původní, jsou ekosystémy, které dobře hoří,“ popsal ekosystémový ekolog Jan Frouz z Univerzity Karlovy.
Členitý terén národního parku láká horolezce, na některá místa se bez pomoci vybavení ani nedostanou. Prudké skalnaté svahy a jejich podklad tvoří z malé části žula a čedič, 95 procent rozlohy parku ale pokrývá pískovec.
„Písčité půdy se obecně dobře odvodňují, to znamená, že snadno vysychají. K tomu samozřejmě přispělo to, že řada původních lesních listnatých porostů je nahrazená smrčinami,“ dodal Frouz.
Kromě lesů, rostlin a zvířat by požáry mohly ohrozit i jednu z dominant národního parku – Pravčickou bránu. Turisty vyhledávanou přírodní památku tvoří bloky pískovce.
„Pokud by plameny šlehaly přímo na ni, tak by stabilita mohla být ohrožena. Ale spíše by to byla stabilita těch drobnějších částí,“ uvedl vedoucí oddělení geologie národního parku Jakub Šafránek.
Až se požáry podaří uhasit, geologové plánují prozkoumat stabilitu brány. Kromě seismologického průzkumu během prací využijí také georadar. Odhadují, že výsledky budou mít do konce léta.
