Les strana 3 z 5

Třetí stupeň požárního poplachu vyhlásili jihočeští hasiči kvůli požáru u obce Jetětice na Písecku. Hoří tam přes třicet hektarů lesa, zasahují hasiči ze sedmi stanic hasičského sboru Jihočeského kraje a sedmnácti jednotek dobrovolných hasičů. Vyžádali si i letecké hašení a výpomoc hasičů Středočeského kraje. Zatím nemají požár pod kontrolou. Je to nejrozsáhlejší požár v kraji za několik měsíců. Je pravděpodobné, že hasiči povolají další posily, uvedla mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů. „Budeme hasit minimálně celou noc, řekla bych i několik dní,“ prohlásila.

Lesy České republiky chtějí po obcích, aby zakázaly vstup do vzácných bučin v Krušných horách. Prý tak chtějí ochránit návštěvníky před hrozbou pádu prohnilých stromů. Tvrdí, že kácet mohou stromy jen takzvaně nahodile, plošnou těžbu státnímu podniku Ústecký kraj zakázal. Kraj je proti zákazu. Říká, že kácet stromy ohrožující cesty či domy možné je. Podle hejtmana je také odpovědností návštěvníků lesa dávat pozor.

V městských lesích u Hradce Králové mají běžci nově k dispozici osm set metrů dlouhý okruh s měkkým přírodním povrchem ze štěpky a pilin. Jeho tvůrci se inspirovali podobnými okruhy ve Skandinávii, oblíbené jsou takové tratě ve Švýcarsku či Německu.

Dřevorubci začali zkušebně kácet ohořelé stromy nad dolním přístavištěm Edmundovy soutěsky v národním parku České Švýcarsko. Turisty vyhledávaná soutěska, jež obvykle nabízí plavbu na lodičkách, je kvůli loňskému požáru uzavřená. Poničil nejen stromy, ale i skály. Skupina dřevorubců zhruba na hektarovém úseku ve velmi náročném terénu kácí a klády pak zabezpečuje.

V Iráku v oblasti řeky Šatt al-Arab vysazují mangrovníky v bahenních záplavových oblastech v rámci projektu řízeného vládními organizacemi a OSN. V budoucnu by měl na místě vyrůst mangrovníkový les, který má chránit pobřeží a ohrožené živočichy. Mangrovníkové stromy dokáží efektivně zachytit oxid uhličitý. Jeho produkce se v zemi za poslední desetiletí více než zdvojnásobila.

Na řadě míst v Česku doznívá kůrovcová kalamita. Vyplývá to z údajů Lesů České republiky. Těžba kůrovcového dřeva podle státního podniku postupně klesá a lesníkům se daří obnovovat zdevastované plochy.

Stromy dokážou pro své přežití udělat více, než si vědci dosud mysleli. Například buky si umějí udržovat v půdě dostatečné množství živin. Při výzkumu vědci také zjistili, že pokud žijí různé druhy stromů pospolu, dokážou prostředí přizpůsobovat ke společnému prospěchu. Je to další z mnoha argumentů, proč jsou odolnější lesy smíšené na rozdíl od monokulturních.

Mýcení v amazonském pralese v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zpomalilo o 31 procent, napsala agentura Reuters s odvoláním na nově uveřejněná předběžná data brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

Kalamita, kterou v českých lesích v předchozích letech způsobili sucho a kůrovec, dál zpomaluje. Těžby ubylo i loni, objem je ale pořád nadprůměrný a podle odborníků ještě několik let zůstane.

Přibývá stále nových důkazů, že zásadní hrozbou, kterou přinášejí změny klimatu, je především jejich rychlost. Nový výzkum ukazuje, jaký je dopad na lesy.

Biologické centrum Akademie věd uspělo u soudu ve sporu o způsob hospodaření ve vlastním lese na jižní Moravě. Vědci chtějí na pozemku hospodařit způsobem blízkým přírodě, nezískali ale souhlas úřadů. Krajský soud v Brně koncem ledna zamítavé rozhodnutí zrušil a věc vrátil ministerstvu zemědělství k dalšímu řízení. O verdiktu soudu biologické centrum informovalo v tiskové zprávě.

Do některých lesů u Nesměně poblíž Trhových Svinů na Českobudějovicku je zakázán vstup. Kvůli kopání vltavínů je tam nebezpečně narušená půda. Zákaz vydal městský úřad Trhové Sviny jako obec s rozšířenou působností, do které spadá i Nesmeň. Na opatření upozornila ČT a Trhové Sviny je zveřejnily na svém webu.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy existuje už padesát let. Jde o největší chráněné území v Česku. Má téměř 1200 kilometrů čtverečních, na kterých se nacházejí i výjimečné pralesní porosty. Rostou v nich i víc než 250 let staré stromy.

Novela zákona o myslivosti, kterou nyní připravuje ministerstvo zemědělství (MZe), by měla zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Informovali o tom ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář a ředitel odboru státní správy myslivosti a rybářství Martin Žižka. Hlavním cílem novely je snížení stavů dlouhodobě přemnožené spárkaté zvěře, která způsobuje škody na lesích i zemědělských plodinách, digitalizace správy myslivosti a posílení práv vlastníků pozemků.

Krajský úřad v Liberci zrušil kvůli pochybením zákaz vstupu do lesů v oblasti Prosečského hřebene a Srnčího dolu, který na začátku prosince vyhlásil magistrát v Jablonci nad Nisou kvůli odlovu přemnožených divokých prasat, která obtěžovala obyvatele okrajových částí města.

Odklizení kůrovcového dřeva v Národním parku České Švýcarsko by podle vědecké analýzy loňský rozsáhlý požár nezastavilo. Oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji. Otázkou tak je, nakolik by se pak vůbec podařilo dostat požár pod kontrolu, píše se ve studii, kterou zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří.

V Jablonci nad Nisou skončila ve středu v 06:00 druhá uzavírka lesů na Prosečském hřebeni a v Srnčím dole. Cílem byl odlov přemnožených divokých prasat, která obyvatele obtěžují a ohrožují. Zatímco při naháňce v první polovině prosince se podařilo odstřelit pět divočáků, tentokrát ani jediného. „Lidé zákaz vstupu nerespektují, čímž práci myslivců maří,“ myslí si mluvčí magistrátu Jana Fričová. Divoká prasata jsou dlouhodobě silně přemnožená, z čehož kritici viní mimo jiné myslivce a příslušnou legislativu.

Izraelští lesníci řeší problém s borovicemi. Populární dřevina trpí v subtropickém klimatu suchem a požáry. Se změnou druhové skladby tamních lesů pomáhali v prosinci studenti brněnské Mendelovy univerzity. Už potřetí dorazili do Masarykova lesa, který připomíná prvního československého prezidenta.

Předkové dnešních lidí patrně začali chodit po dvou končetinách při hledání potravy v korunách stromů – nikoliv kvůli tomu, že se tak adaptovali na trávení více času na zemi. Tvrdí to nová studie britských antropologů.

V Litošicích u Přelouče vzniká bez povolení v lese obora pro zvěř. Zabírá zhruba tři sta hektarů. Místní se bojí, že se pro ně kvůli tomu les uzavře. Stavební úřad už v únoru vyzval majitele pozemku, společnost Enlino, aby práce zastavil. Podle místních se tím ale neřídí. Vedení společnosti si zase stěžuje na obstrukce ze strany úředníků.

Poblíž cyklostezky mezi pražskými Čakovicemi a Letňany v sobotu odpoledne našli v lese tři mrtvé, věcí se zabývají kriminalisté z oddělení vražd. Vyšetřovatelé nařídili soudní pitvy zemřelých, jejich výsledky by mohly být v příštím týdnu, odhadl policejní mluvčí Richard Hrdina.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.

Na Šumavu se vrátil vzácný kornatec velký. Tohoto brouka, kterému se někdy říká velký piškot, tam ochranáři viděli naposledy před sto lety. Jeho nynějšímu výskytu údajně pomohla i blokáda proti kácení tamních lesů na Modravě v podání ekologických aktivistů. Právě zastavením těžby vzniklo pro kornatce ideální prostředí pro život.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů geny spojené s lepší odolností vůči suchu. Vědci tak dokážou vypěstovat dřeviny odolnější vůči nedostatku srážek. Ústav také spustil projekt, kdy hledá směs dřevin, která bude nejlepší pro zalesnění holin po kůrovci.