Les strana 3 z 5

Poblíž cyklostezky mezi pražskými Čakovicemi a Letňany v sobotu odpoledne našli v lese tři mrtvé, věcí se zabývají kriminalisté z oddělení vražd. Vyšetřovatelé nařídili soudní pitvy zemřelých, jejich výsledky by mohly být v příštím týdnu, odhadl policejní mluvčí Richard Hrdina.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.

Na Šumavu se vrátil vzácný kornatec velký. Tohoto brouka, kterému se někdy říká velký piškot, tam ochranáři viděli naposledy před sto lety. Jeho nynějšímu výskytu údajně pomohla i blokáda proti kácení tamních lesů na Modravě v podání ekologických aktivistů. Právě zastavením těžby vzniklo pro kornatce ideální prostředí pro život.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů geny spojené s lepší odolností vůči suchu. Vědci tak dokážou vypěstovat dřeviny odolnější vůči nedostatku srážek. Ústav také spustil projekt, kdy hledá směs dřevin, která bude nejlepší pro zalesnění holin po kůrovci.

Kůrovec a oteplování urychlily rozpad tuzemských lesů, především smrkových monokultur. Podle údajů, které získali reportéři pořadu Bilance z ministerstva zemědělství, padlo dosud za oběť kůrovcové kalamitě přes dvacet procent smrků, přičemž masivní gradace ještě neskončila. V některých oblastech, třeba na Dačicku, byl úbytek stoprocentní. Na Vysočině, která patří k nejpostiženějším regionům, odumřelo až 60 procent lesů. Právě tam měly smrky v dřevinné skladbě vysoké zastoupení. Podle náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře je kůrovcová kalamita nejviditelnějším projevem klimatické změny v Česku.

Letošní požár v Českém Švýcarsku trval tři týdny a zachvátil tisíc hektarů lesa, čímž se stal největším v novodobé české historii. O poznání menší ohnivá kalamita, zachycená v reportáži ze září 1992, se odehrála jen o kus dál ve skalách u Tisé. A stejně jako letos i tehdy bylo jednou z příčin nezvykle suché léto.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před 30 lety byl srpen podle meteorologů nejen extrémně teplým měsícem, ale také dosud nejsušším srpnem. Tomu odpovídal rekordní počet požárů. Jeden z nejrozsáhlejších propukl nedaleko obce Lozorno u Bratislavy – ani třetí den se ho nepodařilo zásahovým jednotkám lokalizovat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ústecký kraj poskytne tři sta tisíc korun majitelům domů zničených požárem v Mezné v Českém Švýcarsku. Oheň zcela zdevastoval tři objekty. Ztráty podnikatelů za ušlý zisk kvůli požáru, který vypukl před měsícem, se odhadují na tři sta milionů korun. Kraj žádá o pomoc vládu. Hasiči nadále kontrolují požářiště, místa s vysokou teplotou pomáhají vyhledávat drony. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení.

Před čtyřmi lety začali ve Městě Albrechticích místní lidé ve spolupráci s Hnutím Duha osazovat holiny po kůrovcové kalamitě. Jako hlavní strom si zvolili břízu, která roste rychle – měla poskytnout ochranu dalším stromům. Novému porostu se podle města daří skvěle. Město Albrechtice bylo jedním z nejpostiženějších míst, kůrovec tam zničil polovinu z tří set hektarů lesa.

Kvůli rozdělání ohně v Národním parku České Švýcarsko v době hašení požáru dal děčínský magistrát pokutu třem lidem, každý z nich má zaplatit tři tisíce korun. Informoval o tom mluvčí magistrátu Luděk Stínil. Požár zasáhl les na ploše 1060 hektarů, na jeho likvidaci se vystřídalo zhruba šest tisíc hasičů, uhašen byl po dvaceti dnech.

Největší lesní požár v historii Česka začal před měsícem. Postupně se rozšířil na plochu přes tisíc hektarů. Od prvních dní oslovovala ČT24 odborníky z různých oborů, kterých se lesní požáry týkají. Dvanáct z nich odpovědělo v anketě na tři otázky: co požár znamená z pohledu jejich oboru, lesa a také společnosti.

Údaje organizace Global Forest Watch ukazují, že za posledních dvacet let se na celém světě téměř zdvojnásobilo množství spálených lesů. Klíčovým faktorem tohoto nárůstu je podle zprávy změna klimatu, která vede k vyšším teplotám a sušším podmínkám.

Amazonský prales je nejrozmanitější vegetace naší planety. Nemůže za to ale jen teplota a množství srážek. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i Češi, prozkoumal téměř všechny lesní ekosystémy na světě a zjistil, co všechno jejich různorodost ovlivňuje. Data chtějí využít i na cílenější ochranu přírody.

V národních parcích by měly fungovat systémy, které je pomohou lépe chránit před požáry a které budou preventivně vyhledávat podmínky jejich vzniku. Ve čtvrtečních Událostech, komentářích to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti upozornil, že je nutné mít na paměti individuální přístup v rámci jednotlivých národních parků.

Sucho a kůrovec působí vážné problémy ve středním Německu. V Harzu zmizel už téměř veškerý porost jehličnanů. Stromy odumírají v Národním parku i v hospodářských lesích. Úřady, lesníci a ekologové proto při jejich obnově usilují o větší vysazovaní listnáčů.

Přes rozsáhlé sázení potřebují obnovit stále stovky kilometrů čtverečních lesů, které podlehly suchu a kůrovci. V prosinci má přitom skončit opatření, kterým ministerstvo zemědělství lesníkům dalo na sázení o tři roky více času. Podle vlastníků soukromých lesů ale bude potřeba lhůtu znovu prodloužit, protože kalamita na některých místech pokračuje.

V obci Hošťálková na Vsetínsku hořel ve středu odpoledne pět let starý les. Zasažená plocha byla v nepřístupném terénu na ploše asi 150 krát 150 metrů. Na místě zasahoval také vrtulník. Hasiči po čtvrté hodině odpoledne oheň zlikvidovali.

Letošní vysoké teploty a nedostatek vláhy ohrožují nejenom jehličnaté, ale už i listnaté stromy. Rozsáhlé schnutí listnatých lesů v Chřibech na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku odhalil letecký průzkum Arcibiskupských lesů. Četné dubové a bukové partie jsou bez listí a už na začátku srpna vypadají jako na podzim. Stromy tak reagují na dlouhodobý nedostatek srážek.

Lesy zničené kůrovcem mají dalšího nepřítele – přemnožený klikoroh borový ničí sazenice jehličnanů. Působí tak velké škody hlavně na místech, kde se lesníci snaží obnovit paseky s vykácenými smrky. Vědci proto přišli s řešením, které by nápor tohoto škůdce mělo zmírnit.

Lesníci žádají o částečné uzavření turistických stezek k ledovcovým jezerům u Železné Rudy na Šumavě. Potřebují kolem nich bezpečně odtěžit stromy, které devastuje kůrovec. Omezení má platit do konce září. Úřady by ho měly povolit během pátku. K jezerům ročně míří kolem 100 tisíc lidí.

Lesníci žádají o seříznutí stromů v Boubínském pralese, do kterého na jaře zakázali vstup. Podle nich na trase hrozí pád souší. Pokud by se je podařilo zkrátit, mohli by se turisté podívat k pralesnímu jezírku. Doposud platný zákaz mnozí z nich stejně nedodržují.

Boj hasičů s plameny v Českém Švýcarsku se opakuje i v lokalitách, v nichž zasahovali ve středu či v úterý. Pomáhá jim sedm helikoptér a čtyři letouny včetně dvou speciálů z Itálie. Ty se však v pátek ráno vrátí do Itálie, kde jsou potřeba. Česko jedná o zapůjčení letadel se Španělskem a Švédskem. Požár se dál nešíří, pod kontrolou ani po pěti dnech není. Letecká technika ukončila svůj provoz s příchodem tmy.

Hledá se viník požáru v národním parku České Švýcarsko, což může být složité. Ukazuje to historická zkušenost právě z této oblasti. U drtivé většiny požárů lesů se dodnes neví, kdo je způsobil. Policie už má indicie, ale na místo se zatím kvůli zásahu hasičů nedostala. K případu teď hledá hlavně svědky, zatím nevyloučila úmysl ani nedbalost. Vodítkem může být Malinový důl –⁠ místo, kde požár začal a které je oblíbeným místem pro popíjení. Hořet tam začalo v noci ze soboty na neděli.

V Českém Švýcarsku ve středu dopoledne drobně pršelo, jinde v Ústeckém kraji spadlo více srážek. Velmi krátká přeháňka prošla nad Hřenskem ještě odpoledne. Vydatnější déšť očekávají meteorologové až v noci na sobotu. Počasí by přesto mělo být k hasičům obecně vlídnější než v minulých dnech, kdy jim práci opakovaně zkomplikoval zesilující vítr. Tentokrát by měl být slabý nebo mírný.