Les strana 3 z 5

Biologické centrum Akademie věd uspělo u soudu ve sporu o způsob hospodaření ve vlastním lese na jižní Moravě. Vědci chtějí na pozemku hospodařit způsobem blízkým přírodě, nezískali ale souhlas úřadů. Krajský soud v Brně koncem ledna zamítavé rozhodnutí zrušil a věc vrátil ministerstvu zemědělství k dalšímu řízení. O verdiktu soudu biologické centrum informovalo v tiskové zprávě.

Do některých lesů u Nesměně poblíž Trhových Svinů na Českobudějovicku je zakázán vstup. Kvůli kopání vltavínů je tam nebezpečně narušená půda. Zákaz vydal městský úřad Trhové Sviny jako obec s rozšířenou působností, do které spadá i Nesmeň. Na opatření upozornila ČT a Trhové Sviny je zveřejnily na svém webu.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy existuje už padesát let. Jde o největší chráněné území v Česku. Má téměř 1200 kilometrů čtverečních, na kterých se nacházejí i výjimečné pralesní porosty. Rostou v nich i víc než 250 let staré stromy.

Novela zákona o myslivosti, kterou nyní připravuje ministerstvo zemědělství (MZe), by měla zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Informovali o tom ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář a ředitel odboru státní správy myslivosti a rybářství Martin Žižka. Hlavním cílem novely je snížení stavů dlouhodobě přemnožené spárkaté zvěře, která způsobuje škody na lesích i zemědělských plodinách, digitalizace správy myslivosti a posílení práv vlastníků pozemků.

Krajský úřad v Liberci zrušil kvůli pochybením zákaz vstupu do lesů v oblasti Prosečského hřebene a Srnčího dolu, který na začátku prosince vyhlásil magistrát v Jablonci nad Nisou kvůli odlovu přemnožených divokých prasat, která obtěžovala obyvatele okrajových částí města.

Odklizení kůrovcového dřeva v Národním parku České Švýcarsko by podle vědecké analýzy loňský rozsáhlý požár nezastavilo. Oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji. Otázkou tak je, nakolik by se pak vůbec podařilo dostat požár pod kontrolu, píše se ve studii, kterou zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří.

V Jablonci nad Nisou skončila ve středu v 06:00 druhá uzavírka lesů na Prosečském hřebeni a v Srnčím dole. Cílem byl odlov přemnožených divokých prasat, která obyvatele obtěžují a ohrožují. Zatímco při naháňce v první polovině prosince se podařilo odstřelit pět divočáků, tentokrát ani jediného. „Lidé zákaz vstupu nerespektují, čímž práci myslivců maří,“ myslí si mluvčí magistrátu Jana Fričová. Divoká prasata jsou dlouhodobě silně přemnožená, z čehož kritici viní mimo jiné myslivce a příslušnou legislativu.

Izraelští lesníci řeší problém s borovicemi. Populární dřevina trpí v subtropickém klimatu suchem a požáry. Se změnou druhové skladby tamních lesů pomáhali v prosinci studenti brněnské Mendelovy univerzity. Už potřetí dorazili do Masarykova lesa, který připomíná prvního československého prezidenta.

Předkové dnešních lidí patrně začali chodit po dvou končetinách při hledání potravy v korunách stromů – nikoliv kvůli tomu, že se tak adaptovali na trávení více času na zemi. Tvrdí to nová studie britských antropologů.

V Litošicích u Přelouče vzniká bez povolení v lese obora pro zvěř. Zabírá zhruba tři sta hektarů. Místní se bojí, že se pro ně kvůli tomu les uzavře. Stavební úřad už v únoru vyzval majitele pozemku, společnost Enlino, aby práce zastavil. Podle místních se tím ale neřídí. Vedení společnosti si zase stěžuje na obstrukce ze strany úředníků.

Poblíž cyklostezky mezi pražskými Čakovicemi a Letňany v sobotu odpoledne našli v lese tři mrtvé, věcí se zabývají kriminalisté z oddělení vražd. Vyšetřovatelé nařídili soudní pitvy zemřelých, jejich výsledky by mohly být v příštím týdnu, odhadl policejní mluvčí Richard Hrdina.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.

Na Šumavu se vrátil vzácný kornatec velký. Tohoto brouka, kterému se někdy říká velký piškot, tam ochranáři viděli naposledy před sto lety. Jeho nynějšímu výskytu údajně pomohla i blokáda proti kácení tamních lesů na Modravě v podání ekologických aktivistů. Právě zastavením těžby vzniklo pro kornatce ideální prostředí pro život.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů geny spojené s lepší odolností vůči suchu. Vědci tak dokážou vypěstovat dřeviny odolnější vůči nedostatku srážek. Ústav také spustil projekt, kdy hledá směs dřevin, která bude nejlepší pro zalesnění holin po kůrovci.

Kůrovec a oteplování urychlily rozpad tuzemských lesů, především smrkových monokultur. Podle údajů, které získali reportéři pořadu Bilance z ministerstva zemědělství, padlo dosud za oběť kůrovcové kalamitě přes dvacet procent smrků, přičemž masivní gradace ještě neskončila. V některých oblastech, třeba na Dačicku, byl úbytek stoprocentní. Na Vysočině, která patří k nejpostiženějším regionům, odumřelo až 60 procent lesů. Právě tam měly smrky v dřevinné skladbě vysoké zastoupení. Podle náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře je kůrovcová kalamita nejviditelnějším projevem klimatické změny v Česku.

Letošní požár v Českém Švýcarsku trval tři týdny a zachvátil tisíc hektarů lesa, čímž se stal největším v novodobé české historii. O poznání menší ohnivá kalamita, zachycená v reportáži ze září 1992, se odehrála jen o kus dál ve skalách u Tisé. A stejně jako letos i tehdy bylo jednou z příčin nezvykle suché léto.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před 30 lety byl srpen podle meteorologů nejen extrémně teplým měsícem, ale také dosud nejsušším srpnem. Tomu odpovídal rekordní počet požárů. Jeden z nejrozsáhlejších propukl nedaleko obce Lozorno u Bratislavy – ani třetí den se ho nepodařilo zásahovým jednotkám lokalizovat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ústecký kraj poskytne tři sta tisíc korun majitelům domů zničených požárem v Mezné v Českém Švýcarsku. Oheň zcela zdevastoval tři objekty. Ztráty podnikatelů za ušlý zisk kvůli požáru, který vypukl před měsícem, se odhadují na tři sta milionů korun. Kraj žádá o pomoc vládu. Hasiči nadále kontrolují požářiště, místa s vysokou teplotou pomáhají vyhledávat drony. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení.

Před čtyřmi lety začali ve Městě Albrechticích místní lidé ve spolupráci s Hnutím Duha osazovat holiny po kůrovcové kalamitě. Jako hlavní strom si zvolili břízu, která roste rychle – měla poskytnout ochranu dalším stromům. Novému porostu se podle města daří skvěle. Město Albrechtice bylo jedním z nejpostiženějších míst, kůrovec tam zničil polovinu z tří set hektarů lesa.

Kvůli rozdělání ohně v Národním parku České Švýcarsko v době hašení požáru dal děčínský magistrát pokutu třem lidem, každý z nich má zaplatit tři tisíce korun. Informoval o tom mluvčí magistrátu Luděk Stínil. Požár zasáhl les na ploše 1060 hektarů, na jeho likvidaci se vystřídalo zhruba šest tisíc hasičů, uhašen byl po dvaceti dnech.

Největší lesní požár v historii Česka začal před měsícem. Postupně se rozšířil na plochu přes tisíc hektarů. Od prvních dní oslovovala ČT24 odborníky z různých oborů, kterých se lesní požáry týkají. Dvanáct z nich odpovědělo v anketě na tři otázky: co požár znamená z pohledu jejich oboru, lesa a také společnosti.

Údaje organizace Global Forest Watch ukazují, že za posledních dvacet let se na celém světě téměř zdvojnásobilo množství spálených lesů. Klíčovým faktorem tohoto nárůstu je podle zprávy změna klimatu, která vede k vyšším teplotám a sušším podmínkám.

Amazonský prales je nejrozmanitější vegetace naší planety. Nemůže za to ale jen teplota a množství srážek. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i Češi, prozkoumal téměř všechny lesní ekosystémy na světě a zjistil, co všechno jejich různorodost ovlivňuje. Data chtějí využít i na cílenější ochranu přírody.

V národních parcích by měly fungovat systémy, které je pomohou lépe chránit před požáry a které budou preventivně vyhledávat podmínky jejich vzniku. Ve čtvrtečních Událostech, komentářích to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti upozornil, že je nutné mít na paměti individuální přístup v rámci jednotlivých národních parků.