Les strana 4 z 5

Sucho a kůrovec působí vážné problémy ve středním Německu. V Harzu zmizel už téměř veškerý porost jehličnanů. Stromy odumírají v Národním parku i v hospodářských lesích. Úřady, lesníci a ekologové proto při jejich obnově usilují o větší vysazovaní listnáčů.

Přes rozsáhlé sázení potřebují obnovit stále stovky kilometrů čtverečních lesů, které podlehly suchu a kůrovci. V prosinci má přitom skončit opatření, kterým ministerstvo zemědělství lesníkům dalo na sázení o tři roky více času. Podle vlastníků soukromých lesů ale bude potřeba lhůtu znovu prodloužit, protože kalamita na některých místech pokračuje.

V obci Hošťálková na Vsetínsku hořel ve středu odpoledne pět let starý les. Zasažená plocha byla v nepřístupném terénu na ploše asi 150 krát 150 metrů. Na místě zasahoval také vrtulník. Hasiči po čtvrté hodině odpoledne oheň zlikvidovali.

Letošní vysoké teploty a nedostatek vláhy ohrožují nejenom jehličnaté, ale už i listnaté stromy. Rozsáhlé schnutí listnatých lesů v Chřibech na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku odhalil letecký průzkum Arcibiskupských lesů. Četné dubové a bukové partie jsou bez listí a už na začátku srpna vypadají jako na podzim. Stromy tak reagují na dlouhodobý nedostatek srážek.

Lesy zničené kůrovcem mají dalšího nepřítele – přemnožený klikoroh borový ničí sazenice jehličnanů. Působí tak velké škody hlavně na místech, kde se lesníci snaží obnovit paseky s vykácenými smrky. Vědci proto přišli s řešením, které by nápor tohoto škůdce mělo zmírnit.

Lesníci žádají o částečné uzavření turistických stezek k ledovcovým jezerům u Železné Rudy na Šumavě. Potřebují kolem nich bezpečně odtěžit stromy, které devastuje kůrovec. Omezení má platit do konce září. Úřady by ho měly povolit během pátku. K jezerům ročně míří kolem 100 tisíc lidí.

Lesníci žádají o seříznutí stromů v Boubínském pralese, do kterého na jaře zakázali vstup. Podle nich na trase hrozí pád souší. Pokud by se je podařilo zkrátit, mohli by se turisté podívat k pralesnímu jezírku. Doposud platný zákaz mnozí z nich stejně nedodržují.

Boj hasičů s plameny v Českém Švýcarsku se opakuje i v lokalitách, v nichž zasahovali ve středu či v úterý. Pomáhá jim sedm helikoptér a čtyři letouny včetně dvou speciálů z Itálie. Ty se však v pátek ráno vrátí do Itálie, kde jsou potřeba. Česko jedná o zapůjčení letadel se Španělskem a Švédskem. Požár se dál nešíří, pod kontrolou ani po pěti dnech není. Letecká technika ukončila svůj provoz s příchodem tmy.

Hledá se viník požáru v národním parku České Švýcarsko, což může být složité. Ukazuje to historická zkušenost právě z této oblasti. U drtivé většiny požárů lesů se dodnes neví, kdo je způsobil. Policie už má indicie, ale na místo se zatím kvůli zásahu hasičů nedostala. K případu teď hledá hlavně svědky, zatím nevyloučila úmysl ani nedbalost. Vodítkem může být Malinový důl –⁠ místo, kde požár začal a které je oblíbeným místem pro popíjení. Hořet tam začalo v noci ze soboty na neděli.

V Českém Švýcarsku ve středu dopoledne drobně pršelo, jinde v Ústeckém kraji spadlo více srážek. Velmi krátká přeháňka prošla nad Hřenskem ještě odpoledne. Vydatnější déšť očekávají meteorologové až v noci na sobotu. Počasí by přesto mělo být k hasičům obecně vlídnější než v minulých dnech, kdy jim práci opakovaně zkomplikoval zesilující vítr. Tentokrát by měl být slabý nebo mírný.

Plochy zasažené požárem u Hřenska se v budoucnu zřejmě rychle zazelení. Při obnově lesů bude třeba dbát na skladbu dřevin snášejících teplá a suchá období. Popsal to Jan Krejza z oddělení xylogeneze a tvorby biomasy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Podle něj mohlo sice požár urychlit ležící dřevo napadené kůrovcem, roli však hraje více faktorů.

Ničivý požár v okolí Hřenska komplikuje nejen počasí, ale také členitý terén Českého Švýcarska. Místní stromová skladba čítá borovice, buky, duby a smrky. Jejich kořeny zakrývá spadané suché dřevo, hrabanka, borůvčí a suchá tráva. Na řadě míst zůstaly také suché smrky po napadení kůrovcem, což k šíření požáru také přispělo.

Požár v národním parku České Švýcarsko se blíží k tisíci hektarům zasažené plochy, řekl večer České televizi ředitel hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Vrtulníky ukončily zásah, na místo se vrátí ve středu ráno. Živel stále není pod kontrolou a situaci komplikuje i vítr, který začal odpoledne znovu foukat. Evakuovat se musela zhruba stovka obyvatel z Vysoké Lípy u Hřenska. S ohledem na situaci se podle ředitele Správy národního parku České Švýcarsko Pavla Bendy uvažuje o zákazu vstupu do celého národního parku. Rozhodnutí padne ve středu.

Nejméně tři sta lidí už museli hasiči evakuovat kvůli požárům v Českém Švýcarsku. Uprostřed turistické sezony byly penziony plné turistů. Navíc se sem na léto na chalupy stěhuje řada obyvatel z přilehlých měst. Plameny zasáhly i obec Mezná, ze které se snažili lidé s rodinami zachránit.

Stovky hasičů zápolí s rozsáhlým požárem v Národním parku České Švýcarsko. Odhaduje se, že už zachvátil asi tisíc hektarů lesa. Ohnisek je velké množství a do některých míst se zasahující jednotky stále nedostanou. Podle hasičů se kouř a dým z požáru šíří v pásu téměř přes celou republiku.

Hasební práce v Národním parku České Švýcarsko oproti původním plánům se soumrakem neustaly, ale pokračují. Prioritou přes noc bude zabránit rozšíření ohně do obce Hřensko tak, aby nebyl zasažen žádný dům. Z bezpečnostních důvodů je pozastavena letecká služba hasičů, létat budou vrtulníky opět po rozednění, informoval před 22. hodinou mluvčí krajských hasičů Milan Rudolf. Opustit své domovy muselo několik lidí, evakuováni byli i turisté. Není vyloučeno, že plameny zachvátí i Pravčickou bránu. Platí nejvyšší stupeň požárního poplachu, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) na místě zasahuje zhruba 240 hasičů.

Hasiči pokračují v likvidaci požáru u Hřenska na Děčínsku v Národním parku České Švýcarsko také v pondělí. Jednotky požární ochrany, kterých bojovalo s ohněm v jednu chvílí i přes třicet, se v neděli večer začaly postupně vracet na základny. Na místě přes noc zůstali dobrovolní hasiči. Les začal hořet v neděli ráno, událost se obešla bez zranění. Ze soutěsek bylo preventivně evakuováno asi sto lidí, turistická atrakce zůstane zatím zavřená.

Strážce lesů a národních parků stále častěji trápí pohozené odpadky, rozdělání ohně v lese nebo parkování obytného vozu na nepovoleném místě. Lidé si během pandemie oblíbili pěší turistiku, přenocování v lese nebo cestování s karavanem. S letošním rozvolněním se do přírody vydávají ještě častěji a k nim se přidávají turisté ze zahraničí. To ale znamená i více přestupků a problémů, které musí strážci řešit. ČT to potvrdili mluvčí správ českých parků.

Řada rostlinných druhů v Západním Podolí, pozoruhodném stepním území na jihozápadě Ukrajiny, přetrvává už od konce doby ledové, tedy zhruba deset tisíc let. Vyplývá to z výzkumu česko-ukrajinského týmu, jehož výsledky publikoval časopis Qauternary Science Reviews. Důvodem je podle vědců dlouhodobě stabilní otevřená krajina – Ukrajina je z tohoto hlediska nenahraditelná.

Přes 71 procent jehličnatých stromů v českých lesích minulý rok trpělo výrazným úbytkem jehličí, proti zdravému stavu jim chybí 26 až 60 procent jehličí. Více než sedmi procentům jehličnanů chybělo více než 60 procent jehličí. Zhruba 18 procentům stromů chybělo 11 až 25 procent jehličí a zcela zdravá byla dvě procenta jehličnanů. Vyplývá to z monitoringu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a analýzy projektu Česko v datech. Vědci míru ztráty jehličí nebo listí využívají jako ukazatel zdravotního stavu stromů.

Osm z deseti brazilských měst, která na národní úrovni produkují nejvíce oxidu uhličitého, leží v Amazonii a u všech emise souvisí zejména s odlesňováním. První příčku zaujímá amazonské město Altamira, na které připadá dvojnásobek emisí CO2 ve srovnání s nejlidnatějším brazilským městem Sao Paulem. Vyplývá to ze studie brazilské platformy Klimatická observatoř, která sdružuje sedm desítek ekologických organizací.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) na Twitteru oznámila, že odloží zahájení procesu vyhlášení Národního parku Křivoklátsko na září. Původně to mělo být 9. června. O odklad žádali starostové na květnovém setkání s ministryní. Původní termín by znamenal, že devadesátidenní lhůta pro vyjádření k podkladům pro vznik národního parku skončí několik dní před volbami.

Okresní soud v Karlových Varech odsoudil dva muže, kteří minulý rok ukradli a následně pilou rozřezali měděnou sochu anděla z rodinné hrobky Puppů na karlovarském hřbitově. Sochu chtěli odevzdat do sběru. Od soudu odešli s tresty vězení a povinností nahradit škodu ve výši 750 tisíc korun. Jelikož se obžalovaní i státní zástupkyně vzdali odvolání, rozhodnutí je pravomocné.

V důsledku globálního oteplování rychle stoupají teploty v Arktidě. Hranice, kde rostou sibiřské modřínové lesy, se neustále posouvá na sever a postupně vytlačuje rozsáhlé plochy tundry, které jsou domovem jedinečné směsice rostlin a živočichů.