Údaje organizace Global Forest Watch ukazují, že za posledních dvacet let se na celém světě téměř zdvojnásobilo množství spálených lesů. Klíčovým faktorem tohoto nárůstu je podle zprávy změna klimatu, která vede k vyšším teplotám a sušším podmínkám.
Údaje nově vydané statistiky ukazují, kde loni hořelo nejvíc. Z přibližně devíti milionů hektarů stromů, které v roce 2021 pohltily požáry, připadá více než pět milionů na Rusko. Zpráva také ukázala, že loňský rok – co se týká rozsahu požárů – byl druhým nejhorším v historii. Svět ztratil plochu lesů o velikosti Portugalska.
„Je to obrovské číslo,“ komentoval výsledky analytik organizace Global Forest Watch James MacCarthy. „Je to zhruba dvakrát více než před pouhými dvaceti lety. Je až zarážející, jak moc se za tak krátkou dobu zvýšila požární aktivita.“
Platí přitom, že důsledky ztrát způsobených požáry pociťují především lesy v severněji položených zemích, jako je Kanada a Rusko.
Rusko v plamenech
Požáry jsou sice přirozenou součástí fungování lesů, ale rozsah zkázy, k níž došlo roku 2021 v Rusku, byl bezprecedentní. „Nejvíce znepokojující je, že požáry jsou stále častější, silnější a mají potenciál uvolnit spoustu uhlíku, který je uložen v půdě,“ vysvětluje MacCarthy.
Stromy a půda totiž přirozeně ukládají oxid uhličitý – jeden z klíčových plynů, které oteplují atmosféru – a podle odborníků mají zásadní význam pro boj se změnou klimatu. Ta je přitom považována za klíčovou příčinu požárů lesů, protože rostoucí teploty vytvářejí sušší podmínky. Severní oblasti světa se přitom oteplují rychleji, což vede k prodlužování období požárů.
V Rusku byl vysoký nárůst ztrát způsobených požáry v roce 2021 částečně způsoben dlouhotrvajícími vlnami veder. „Změna klimatu zvyšuje riziko horkých, rychlejších a větších požárů,“ vysvětlil Doug Morton, který je šéfem Laboratoře biosférických věd v NASA. „A nikde jinde to není vidět tak jako v lesích a lesních porostech, kde je dostatek paliva k hoření.“
Dlouhodobé dopady
Na místech, kde stromy shořely, sice většinou vyrostou nové, tyto ztráty mají ale významné dopady na biologickou rozmanitost, kvalitu vody a erozi půdy v těchto oblastech.
Podle OSN jsou vyhlídky lesních požárů v příštích desetiletích pesimistické. Do konce tohoto století se očekává nárůst extrémních požárů přibližně o padesát procent. Pro řešení problému je podle vědců klíčové rychlé a hluboké snížení celosvětových emisí uhlíku.
