Objevuje se volání po regulaci některých chráněných nebo nepůvodních živočichů. Cílenou kontrolu například vlků nebo vyder prosazují agrárníci, myslivci, rybáři i část chovatelů. Argumentují například poklesem biodiverzity. Nejvíc je ale tíží rostoucí škody, které tato zvířata působí. Jen loni za ně ministerstvo financí vyplatilo přes 140 milionů korun, zhruba o třetinu víc než před pěti lety. Zejména ochránci přírody ale jejich prohlášení odmítají.
Chovatel Farmy za kopcem na Vsetínsku Martin Válek má přes 130 ovcí, koz i krav. Na jeho stáda zaútočili vlci naposledy před třemi lety. Kvůli šelmám pastviny oplotili a také mu od té doby přibylo sedm velkých psů.
Opatření funguje, šelmy se podle Válka drží dále. Naopak na Broumovsku vlci v zimě zabili chovatelce desítky ovcí, i proto by někteří agrárníci a myslivci regulaci vlčí populace uvítali. O možnostech chtějí jednat s dotčenými resorty.
Šebestyán: Záleží na evropském řešení
Podle viceprezidenta a předsedy Myslivecké komise Agrární komory ČR Jiřího Milka by se mělo stanovit to, kde jsou vlci žádaní. „Například v národních parcích – proč by tam nemohli být. Ale (je potřeba, pozn. red.) dát tomu nějaký řád a pořádek,“ uvedl s tím, že by se rovněž měl stanovit způsob zacházení s jedinci, kteří budou „navíc“.
Podle nich by měl být možný i jejich případný odstřel. Tuhle možnost nevyloučil ani ministr zemědělství, jednání jsou podle něj ale na začátku. „Spíš to nevylučuji. Je to otázka ochrany majetku lidí a je to i otázka, jestli vůbec přistoupíme k regulaci populace,“ okomentoval situaci ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) s tím, že hodně záleží na evropském řešení.
Švédsko, Finsko, Slovensko nebo Francie regulaci populace vlků umožňují. A chystá se na to i Německo. V Česku se můžou výjimečně odlovit jen problémoví jedinci. „Stav vlka je v současnosti možné hodnotit jako v příznivém populačním stavu, tudíž je možné i uvažovat o – což jsme navrhli – určité míře snížení ochrany. Vlk zůstane chráněným, ale možnost případné regulace problematicky chovajících se jedinců bude ještě zjednodušena,“ vysvětlil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.
Agrárníci, lesníci a rybáři chtějí diskutovat ale i o dalších druzích, například kormoránech nebo vydrách. Vadí jim mimo jiné škody, které působí. „Současný systém, kdy stát vyplácí stovky milionů korun na náhradách, je neefektivní. Tyto peníze by mohly být investovány do obnovy krajinných prvků, pokud by se nám podařilo populace predátorů rozumně regulovat,“ uvedla v e-mailovém vyjádření pro ČT mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Andrea Güttlerová.
„Existuje řada druhů, které jsou nadlimitní, jako je jelen evropský, jelen sika, muflon či daněk. A to jsou druhy, které působí rozsáhlé škody v miliardách,“ oponoval manažer výzkumu Fakulty životního prostředí ČZU Aleš Vorel.
Resorty chtějí postupovat jednotně v rámci EU
Resorty chtějí v případě regulace chráněných živočichů postupovat jednotně v rámci Evropské unie.
Škůdcem je například kormorán, který byl ze seznamu zvlášť ohrožených druhů vyškrtnut před třinácti lety. Rybí populaci decimují hlavně migrující ptáci. Stát vyplácí bonus za jejich odstřel. Škodí rovněž přísně chráněná vydra říční – podle odhadů se jejich počet pohybuje kolem osmi tisíc, ale regulovat se nesmí, na rozdíl od Rakouska nebo Německa. Kompenzace se vztahují na poničené chovy ryb, ale na revíry nikoli.
I vlků je v tuzemsku čím dál více – už skoro 400. Odstřelit je možné jen problémové jedince – k tomu je potřeba zvláštní povolení. Škody na hospodářských zvířatech stát sanuje, pokud jsou stáda zabezpečená. Stromy a hráze rybníků devastuje další chráněné zvíře – bobr evropský. Toho je možné lovit jen na základě výjimky. Bez úředního souhlasu se nesmějí likvidovat ani stavby, které tito hlodavci budují.
Přemnožená divoká prasata
Obrovské škody páchají v Česku divoká prasata. Podle některých odhadů jsou až stonásobně přemnožená. Přestože myslivci se snaží jejich počet snížit, zatím se to příliš nedaří.
„Je potřeba, aby spolupracovali vlastníci lesů, vlastníci zemědělských pozemků, myslivci. Domluvit se s nimi, aby se vytvořily vhodné podmínky k lovu,“ podotýká předseda Okresního mysliveckého spolku Mladá Boleslav Miroslav Drahota.
Zemědělci mají odlišný pohled
Odlišný pohled na problém ale mají zemědělci, kteří sice souhlasí s tím, že dohoda jednotlivých skupin je složitá, vinu za přemnožené divočáky ale dávají jednoznačně myslivcům. A přidávají se i ochránci přírody. Ti říkají, že by myslivci měli svou pozornost z vlků a vyder přesunout právě k divočákům.
„Model mysliveckého obhospodařování je už poněkud překonaný a část myslivecké veřejnosti si to uvědomuje. Má to dopad na to, že některé populace zvěře jsou ve velmi vysokých stavech,“ podotýká ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.
Podle předsedy regionální organizace Asociace soukromého zemědělství ČR Jablonec Petra Meduny je myslivecká lobby natolik silná a zakořeněná, že jim daný stav vyhovuje. „Oni si pasou zvířata na cizím, škody neřeší, odnáší to zemědělci, odnáší to lesníci, majitelé lesů,“ zmínil.
Myslivci se hájí tím, že ročně odstřelí kolem dvou set tisíc divokých prasat. Těch by podle normy mělo být v české přírodě maximálně jedenáct tisíc – podle odhadů je jich v tuzemsku ale půl milionu až milion. Nekontrolovatelně přemnožená zvěř páchá škody.
Problémy s divočáky řeší i v brněnském Jundrově, kde na podzim prasata rozryla fotbalové hřiště. Chránit se ho teď snaží elektrickým ohradníkem a novou zídkou. Brněnské městské lesy kvůli škodám testují pasti na divoká prasata.
Neúnosná byla situace i třeba v Praze 5, radnice vypsala loni dokonce odměnu. „Dáváme za každé odstřelené prase tisíc korun,“ informoval starosta Prahy 5 Lukáš Herold (ODS). Vážný problém s přemnoženými divokými prasaty si uvědomuje ministerstvo zemědělství. Proto ani po opadnutí nákazy afrického moru nepřestalo myslivcům vyplácet zástřelné nebo příspěvky na nákup chladicích zařízení.
