Rostliny strana 3 z 5

Znovuotevření hranic po covidových restrikcích má i odvrácenou stránku – opět kvete pašování vzácných rostlin a živočichů pod ochranou úmluvy CITES. Jen na pražském letišti zaznamenali celníci do konce srpna 59 případů, což je stejně jako za celý loňský rok.

Export obilí z Ukrajiny již je téměř na stejné úrovni, jako býval. Na pražském neformálním zasedání ministrů zemědělství a rybolovu Evropské unie to řekl eurokomisař Janusz Wojciechowski. Situace, která nastala po ruském útoku na Ukrajinu, a otázka, jak v ní zajistit dostatek jídla pro Evropu i rozvojové země, byly hlavní témata jednání. Ukrajinský ministr zemědělství si na něm také řekl o konkrétní pomoc. Ministři ale hovořili i o možnosti povolit v EU genetické úpravy rostlin, které by pak byly odolnější vůči extrémnímu počasí.

Polské město Walbrzych plánuje zavést drastická opatření na úsporu energií, městské podniky začnou šetřit na osvětlení i vytápění. Radnice také vyčlenila budovy, kde se lidé budou moci zadarmo ohřát. Podle radnice totiž kvůli vysokým cenám plynu nebo chybějícímu uhlí někteří obyvatelé nevytopí své domovy. Město ale plánuje dál plně vytápět botanickou zahradu se vzácnými tropickými rostlinami.

Každoroční floristická výstava Letní Flora Olomouc letos neproběhne. Vedení se tak rozhodlo kvůli výraznému zdražování v souvislosti se strmým růstem inflace, podepsala se na tom i ruská agrese na Ukrajině. V plánu ale zatím zůstává podzimní i jarní etapa největší a nejstarší květinové výstavy v České republice.

Vědci zvýšili výnosy čínské odrůdy rýže až o 40 procent, když jí přidali druhou kopii jednoho z jejích genů. Tato změna pomáhá rostlině absorbovat více hnojiv, zvyšuje fotosyntézu a urychluje kvetení, popsali autoři tohoto výzkumu v odborném časopise Science.

Ničivý požár v okolí Hřenska komplikuje nejen počasí, ale také členitý terén Českého Švýcarska. Místní stromová skladba čítá borovice, buky, duby a smrky. Jejich kořeny zakrývá spadané suché dřevo, hrabanka, borůvčí a suchá tráva. Na řadě míst zůstaly také suché smrky po napadení kůrovcem, což k šíření požáru také přispělo.

Byl přírodovědcem, biologem, augustiniánským knězem německé národnosti a od roku 1868 také opatem kláštera ve Starém Brně. Gregor Johann Mendel, který se narodil před 200 lety, 20. července 1822, v rodině nepříliš zámožného německého rolníka, se proslavil hlavně jako zakladatel nauky o dědičnosti – oboru, který se později začal nazývat genetika. Jím objevené zákonitosti se později uplatnily nejen ve šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně.

Velké množství pesticidů v zemědělské produkci může negativně ovlivnit pouhým okem neviditelné mykorhizní houby, a tím všudypřítomnou spolupráci mezi rostlinami a půdními mikroorganismy. Naznačují to výsledky obřího výzkumu více než dvou stovek půdních ploch od Španělska po Švédsko. Mezi experty, kteří zkoumali, jak mykorhizní houby ovlivňují transport fosforu z půdy do rostlin, byli i vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Louka mořské trávy, zaujímající plochu 200 kilometrů čtverečních u západního pobřeží Austrálie, je ve skutečnosti jediná rostlina, která se rozrostla z jednoho semene v průběhu asi 4500 let. Vědci, kteří mořskou trávu z rodu posidonie zkoumali, ji označili za nejrozsáhlejší rostlinu na světě.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV) spolupracují na hledání a výzkumu prospěšných látek z některých polozapomenutých středoevropských bylin. Zajímají je rostliny, které obsahují skupinu látek nazývaných flavonoidy, které vykazují mimo jiné protizánětlivé účinky. Klíčové by mohly být například ožanka nebo komonice.

V důsledku globálního oteplování rychle stoupají teploty v Arktidě. Hranice, kde rostou sibiřské modřínové lesy, se neustále posouvá na sever a postupně vytlačuje rozsáhlé plochy tundry, které jsou domovem jedinečné směsice rostlin a živočichů.

Co mají společného moderní kombajn a tyranosaurus? Nová studie vedená vědci ze Švédska a Švýcarska zjistila, že hmotnost dnešních zemědělských strojů se blíží hmotnosti největších zvířat, která se kdy pohybovala po Zemi –⁠ dinosaurů. A to může být pro zemědělství velký problém.

Poprvé se podařilo vypěstovat rostliny v půdě z Měsíce, kterou odebrali astronauti NASA z programu Apollo. Představuje to podle nich velmi nadějnou zprávu pro budoucnost lidstva v kosmu; je to totiž cesta k tomu, aby si lidé mohli pěstovat sami potraviny mimo Zemi.

Vědcům z Sheffieldské univerzity se podařilo objevit enzym, který umožňuje získávat snadno fosfor. Pokud by se povedlo prosadit ho v průmyslových rozměrech, mělo by to podle autorů studie potenciál nahradit dnešní fosfátová hnojiva, bez nichž je moderní zemědělství nepředstavitelné.

Poslanci si během středečního jednání připomněli hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, který následně uznali za genocidu ukrajinského národa. Do Rady České televize sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Pět míst v ní zůstalo po druhých kolech tajných voleb neobsazených. Poslanci naopak obměnili dozorčí rady státních fondů. Daňové zvýhodnění související s pomocí válkou zasažené Ukrajině by mohla dolní komora schvalovat tento pátek, poslanci novelu pustili do třetího čtení.

Jaro pro miliony lidí po celém světě znamená příchod alergií. Kvůli klimatické změně ale pylová sezona bude intenzivnější, píše časopis National Geographic. Na oteplující se planetě se prodlužují vegetační období rostlin a s tím se zvyšují zdravotní rizika pro lidi alergické na pyly.

Zvláštní vlastnosti, které pomáhají rostlinám přežít na takzvaných půdních i klasických ostrovech, popsal vědecký tým z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Podle expertů mohou rostliny vnímat i krajinu, která se člověku zdá stejnorodá, jako souostroví míst příznivých pro růst v množství nepříznivých podmínek. Výsledky výzkumu poskytly i nový pohled na riziko vymírání druhů rostoucích na ostrovech.

Speciální mikroskopická metoda pomohla vědcům z Akademie věd ČR (AV) získat nové poznatky o genech ovlivňujících vývoj květů rostlin. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci ke šlechtění odolnějších plodin.

Vědecký tým čínských genetiků dokázal změnit geny pšenice tak, že teď odolává jedné z nejnebezpečnějších chorob – plísňové nemoci padlí. Autoři studie věří, že se jim podaří úspěch přenést i na další zemědělské plodiny.

Mezinárodní tým vědců pátral v jihovýchodní Austrálii po tom, jak se změnilo složení vegetace po příchodu kolonistů a čím se liší současné požáry od těch, které dříve cíleně zakládali domorodí obyvatelé. Jedním z autorů nové studie v časopise Frontiers in Ecology and the Environment je i Petr Kuneš z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Vědci, kteří studují mořské trávy, se pomalu mění v podmořské zahrádkáře. Ukazuje se totiž, že ochrana těchto výjimečných rostlin se lidstvu extrémně vyplácí. Jejich budoucnost ale ohrožují klimatické změny, znečištění a další dopady lidské činnosti.

Více než 220 nových živočišných a rostlinných druhů objevili vědci v širší oblasti Mekongu, která zahrnuje Thajsko, Kambodžu, Myanmar, Vietnam a Laos. Je mezi nimi i opice s výraznými bílými kruhy kolem očí, čolek či desítky plazů, žab a ryb, informovala zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Mezinárodní tým s českou účastí přispěl k pochopení vývoje cévních svazků v kořenech rostlin. Výzkum může pomoci při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu. Studii vydal časopis Nature Plants.

Matematička Šárka Nečasová, biolog Vojtěch Novotný a fyzikální chemik Patrik Španěl letos získali od Akademie věd prestižní Akademickou prémii – grant ve výši až 30 milionů korun určený špičkovým vědcům, který mohou čerpat v průběhu šesti let. Šest mladých vědeckých talentů také dostalo prémii Lumina quaeruntur, se kterou se pojí částka až čtyři miliony korun ročně po dobu pěti let.