Konference odmítla rozvolnění pravidel obchodu se slonovinou. Rozhodla i o lepší ochraně pěti set druhů

Konference v Panamě dojednala zpřísnění ochrany více než pěti stovek ohrožených druhů, lépe chráněni budou i žraloci a tropické dřeviny. Shodly se na tom signatářské země Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Podařilo se také zamítnout návrh, který by mohl vést ke znovunastartování obchodu se slonovinou nebo rohy nosorožců.

„Obchod se slonovinou se znovu nerozjede. I díky vyjednávání české reprezentace byl odmítnut návrh Zimbabwe, které chtělo uvolnit pravidla týkající se obchodu se slonovinou z populací vyskytujících se v Namibii, Jihoafrické republice, Zimbabwe a Botswaně,“ uvedl Ladislav Miko, který je poradcem ministra životního prostředí a vládním zmocněncem pro vyjednávání v oblasti biodiverzity. Podle ministerstva se také podařilo zvýšit ochranu u řady druhů a prosadit všechny priority, na kterých se předtím dohodly státy evropské sedmadvacítky.

Sloni a slonovina
Zdroj: ČT24

„Podobně se podařilo zabránit návrhu, který měl umožnit obchod s rohovinou získanou z rohů nosorožců tuponosých jižních. Jeho prosazením hrozila stimulace nelegálního obchodu a také pytlačení těchto vzácných zvířat. EU naopak pomohla prosadit upravený návrh Namibie, který za striktních podmínek povoluje vývoz těchto savců do jeho původních lokalit, což by mělo přispět k jeho in situ ochraně,“ dodal.

Podle českého ministerstva se v Panamě povedlo rovněž vyjednat zpřísnění mezinárodního obchodu s mnoha druhy plazů a obojživelníků, které v evropských zemích hojně chovají teraristé. Jde například o agamu kočinčinskou, pačolka laoského nebo želvu žlutočelou.

Kladivouni pod ochranou

Dalším úspěchem je podle ministerstva to, že bylo vyhověno návrhu EU a nově budou chráněny doposud nezařazené druhy žraloků z čeledi kladivounovitých. Společně s dalšími státy se podařilo prosadit i zvýšení ochrany žraloků z čeledi modrounovitých.

Dohoda CITES už teď chrání více než 5000 druhů živočichů a 30 tisíc druhů rostlin. Podle kategorie, do které jsou zařazeni, obchodování s nimi buď úplně zakazuje, anebo dohlíží na to, aby komerční využití zvířat a rostlin nevedlo k jejich vyhynutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 5 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...