Rostliny strana 2 z 5

Ekonomické škody, které každoročně po celém světě způsobí šíření invazních druhů, činí kolem 423 miliard dolarů (9,4 bilionu korun). Vyplývá to z nově zveřejněného výzkumu mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Výše hospodářské škody se od roku 1970 podle vědců každé desetiletí zečtyřnásobila. Nepůvodní druhy dále podle panelu OSN ohrožují přírodu, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví.

Letošní sklizeň byla delší, než bývá běžně, na vině bylo hlavně počasí. Nejvýrazněji se na tom podepsaly silné deště z přelomu července a srpna. Podle prvních dat ministerstva zemědělství se sklidilo téměř sedm a půl milionu tun obilovin. To je sice méně než loni, z každého hektaru půdy ovšem zemědělci získali o skoro šest procent více zrna než v roce 2022. To by mohla být příležitost do budoucnosti, které se už chopili čeští vědci.

Nový výzkum naznačuje, že pokud by měly solární panely odlišný design, mohlo by to v budoucnu zvýšit jejich výkon. Inženýři tuto technologii inspirovanou rostlinnými listy popsali v odborném žurnálu Nature Communications.

V ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se kromě koz, ovcí a čtyř krav uherského stepního skotu pase i čtveřice koní. Podle ornitologů mohou zvířata rozdupáváním luk pomoct v boji proti invazivním rostlinám a vytvořit tak vhodné místo pro původní druhy. Na Kosteliskách je možné pozorovat jeřáby popelavé, orlovce říční či skřivany lesní.

Hrachor setý je rostlina známá tím, že roste v nehostinných a suchých oblastech a je bohatým zdrojem bílkovin. Tato odolná a výživná plodina ale zároveň obsahuje jedovatou látku, která může způsobit nezvratnou paralýzu, především u lidí, kteří již trpí podvýživou. Vědci by však už brzy mohli vyšlechtit odrůdu bez vedlejších toxických účinků.

Brněnští vědci vyvíjejí nová, speciální hnojiva. Přípravky na přírodní bázi mají pomoci rostlinám bojovat proti stresu způsobenému suchem. Živiny by měly plodinám dodávat postupně podle aktuální potřeby. Ke komerčnímu využití by se novinka mohla dostat během několika let, nejdříve se však musí podrobit nezbytným testům ve vnitřním i venkovním prostředí.

Teplejší jara podle nové studie způsobují, že se včely probouzejí dříve, což ohrožuje opylování plodin, jako jsou jablka nebo hrušky. Výzkum vedl Chris Wyver z University of Reading, výsledky vyšly v odborném žurnálu Ecology and Evolution.

Vědci popsali nový druh palmy, která má květy i plody pod zemí. Palma nazvaná Pinanga subterranea, rostoucí na Borneu, vyvolává množství otázek. Experti zatím například nevědí, jakým způsobem se opylují její květy.

V suchých oblastech Středozemního moře by mohla zemedělcům pomoci vodní rostlina původem z Asie. Pokud se správně pěstuje, může nahradit jiná krmiva pro domácí zvířata, ukazují teorie i praxe.

Houby podporují život na souši už skoro půl miliardy let. Právě ony pomáhají svou mykorhizou dodávat rostlinám půdní živiny, které jsou nezbytné pro jejich růst. Tím tvoří základ pyramidy, na které stojí celý současný svět. V posledních letech ale vědci zjistili, že kromě toho, že tyto houby vytvářejí symbiotické vztahy s téměř všemi suchozemskými rostlinami, jsou také důležitým kanálem pro přenos uhlíku do půdních ekosystémů. A tedy jsou klíčovým, ale dříve podceňovaným hráčem ve změně klimatu.

Biologové objevili v Českých Budějovicích kriticky ohrožený druh čmeláka klamavého. Prospívá mu, že město některé části parků neseče tak často. Vznikají tím pro čmeláka ideální podmínky, informoval v tiskové zprávě Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.

V noci na čtvrtek budou v některých místech v Česku teploty u země klesat pod nulu, spadnout mohou až k minus pěti stupňům Celsia. Přízemní mráz se čeká v polohách pod 600 metrů nad mořem a může poškodit zejména zeleninu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Upozornění meteorologů před mrazem ve vegetačním období platí od půlnoci do čtvrtečních 08:00 pro všechny kraje.

Lidské ucho se nevyvinulo tak, aby slyšelo zvuky, které vydávají rostliny, když trpí stresem. Řada jiných organismů se jimi ale může řídit – podle nové studie se totiž tento „zelený křik“ nese až na vzdálenost jednoho metru.

Meteorologické jaro sice začalo už před čtyřmi týdny a kalendářní před více než týdnem, venku to tento týden ale vypadalo spíš jako na sklonku zimy. Což je docela velký kontrast ve srovnání s teplým počasím v minulém týdnu, kdy maxima šplhala až nad dvacet stupňů Celsia. A do jisté míry i v porovnání s extrémně teplým začátkem letošního roku.

Je teplo, krajina má dost vody a po nadprůměrně horkém podzimu je v rostlinách dostatek chlorofylu. Díky tomu v Česku už nyní kvetou rostliny, které měli naši předkové spojené až s dubnem.

Bez živin nic neroste. To platí na Zemi i na Měsíci. Nový projekt Evropské vesmírné agentury má za cíl vymyslet, jak získávat a využívat hnojiva mimo naši planetu.

Fosfor je nezbytným prvkem pro metabolismus a růst rostlin. Právě proto jsou klíčovým hnojivem fosfáty, jež jsou základem moderního zemědělství. Nová studie teď varuje, že pokud se zvýší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, nemuselo by se do půdy uvolnit dost fosforu. Nedostatek této důležité živiny by pak mohl vést ke snížení výnosů plodin, zejména v chudších zemích.

Téměř polovině zvířat a zhruba třetině rostlin ve Spojených státech hrozí vyhynutí. Vyplývá to ze zjištění výzkumné skupiny zabývající se ochranou přírody NatureServe, podle které je 41 procent amerických ekosystémů na pokraji kolapsu.

Blanokřídlý hmyz má v něčem blíže k rostlinám než k ostatním živočichům. S překvapivým zjištěním přišli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, když zkoumali telomerázovou ribonukleovou kyselinu (TR). Ta slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. U včel nebo čmeláků se podobá spíše telomerázové RNA, která se vyskytuje u rostlin a jednobuněčných organismů, než té, kterou mají další živočichové.

Ve skleníku Fata Morgana v Botanické zahradě Praha mohou návštěvníci spatřit kvetoucí nejmenší leknín na světě. Leknín trpasličí je zároveň jednou z nejvzácnějších rostlin vůbec. Do roku 2008 se vyskytoval pouze v jediném termálním prameni ve Rwandě.

Do hlávkového salátu, který je jinak považován za velmi zdravou součást stravy, se mohou dostávat jedovaté látky z pneumatik. Podle agentury APA na to přišli vídeňští vědci. Částice z pneumatik se na pole a poté do zeleniny dostávají ze silnic prostřednictvím větru nebo vody.

Národní cenu vlády Česká hlava za celoživotní dílo získal botanik a ekolog Petr Pyšek, který se věnuje invazivním rostlinám a živočichům a je jedním ze zakladatelů moderní invazní ekologie. V současnosti je nejcitovanějším invazním biologem na světě. Vedle něj si ceny odnáší Martina Benešová-Schäfer, Ilona Hromadníková, Petr Sezemský či Alžběta Dostálková. Oceněna byla také firma Cesnet. O laureátovi Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace.

Konference v Panamě dojednala zpřísnění ochrany více než pěti stovek ohrožených druhů, lépe chráněni budou i žraloci a tropické dřeviny. Shodly se na tom signatářské země Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Podařilo se také zamítnout návrh, který by mohl vést ke znovunastartování obchodu se slonovinou nebo rohy nosorožců.

Nový biostimulátor růstu nazvaný MTU, který vyvinuli čeští vědci, dokáže snížit spotřebu dusíkatých hnojiv, respektive zvýšit výnosy plodin. Látka také zvyšuje odolnost rostlin proti vysokým teplotám a suchu. Novinářům to ve čtvrtek řekl Jaroslav Nisler z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, který na jejím vývoji pracoval přes deset let. Licenci na výrobu látky vlastní britská společnost Intracrop, která ji ve svém produktu Status chce příští rok uvést na český trh a považuje ji za zásadní objev.