Umělá inteligence předpověděla, jak ohrožené jsou druhy rostlin. Vyhynutí hrozí skoro polovině

Tým vědců z britské Královské botanické zahrady v Kew předpověděl riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin. Obrovské množství dat dokázali zpracovat díky využití umělé inteligence.

Tento nástroj umožní úplně každému, kdo si vybírá svou první pokojovou rostlinu, aby si druh vyhledal a zjistil, jestli mu nehrozí ve volné přírodě vyhynutí. Stejně ale stránky může využít i zahrádkář, zemědělec nebo vědec, kterého zajímá perspektiva nějakého druhu kvetoucí rostliny. To je cílem projektu, který chce vytvořit takovou databázi pro veřejnost – teď vyšla studie, z níž bude web jednou čerpat.

V současné době sice existují seznamy ohrožených druhů, ty ale popisují hlavně aktuální situaci. A navíc se nevěnují všem rostlinám, jen těm opravdu ohroženým.

Tento model je něco úplně jiného. K určení pravděpodobného vývoje 275 004 druhů kvetoucích rostlin využili vědci umělou inteligenci. Tu natrénovali na precizně shromážděných údajích o 53 tisících druzích rostlin, jež jsou zařazené v Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Umělá inteligence pak postupovala podobně, jako to dělá u jiných činností, kde už funguje: na základě svých naučených znalostí předpověděla další vývoj pro všechny druhy.

V seznamu, který vědci poprvé vydali v říjnu 2023 a teď ho významně zpřesnili a rozšířili, je vyhynutím ohroženo v kratším či delším časovém horizontu 45 procent všech kvetoucích rostlin. Ambicí autorů je, aby tyto předpovědi měly bezprostřední vědeckou hodnotu pro zpřístupnění ochrany rostlin širšímu publiku a pro jeho zapojení, aby bylo možné biodiverzitu chránit.

„Doufáme, že tyto předpovědi budou moci lidé použít pro svou vlastní místní biodiverzitu a zjistit, jestli mají ve svém domě, zahradě nebo místním parku ohrožený druh, který je třeba chránit,“ uvedli vědci. „Naše výsledky mohou využít ale i vědci k určení priorit ve výzkumu i ochraně rostlin, které jsme označili za pravděpodobně ohrožené, ale které ještě nebyly oficiálně zařazené do Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody.“

Bez rostlin by svět nefungoval

Kvetoucí rostliny hrají zásadní roli v podpoře zdravých a odolných ekosystémů. Navíc ale také mohou poskytnout přirozená řešení v souvislosti se změnami klimatu a pomáhat lidským snahám o obnovu už narušených ekosystémů. Díky tomu, že se mohou snadno a rychle množit, mají potenciál přinášet život do míst, která člověk poškodil, a vnášet tam vyšší rozmanitost, která zase činí tyto ekosystémy robustnějšími a odolnějšími.

„V současné době nám chybí hodnocení míry ohrožení většiny rostlinných druhů a každá nečekaná ztráta druhu ohrožuje naši schopnost reagovat na budoucí výzvy. Náš komplexní záběr hodnocení všech kvetoucích rostlin zvyšuje povědomí o každém jednotlivém druhu, ale zejména o těch druzích, u nichž předpokládáme, že budou ohroženy,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 10 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 16 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 19 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 20 hhodinami
Načítání...