Umělá inteligence předpověděla, jak ohrožené jsou druhy rostlin. Vyhynutí hrozí skoro polovině

Tým vědců z britské Královské botanické zahrady v Kew předpověděl riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin. Obrovské množství dat dokázali zpracovat díky využití umělé inteligence.

Tento nástroj umožní úplně každému, kdo si vybírá svou první pokojovou rostlinu, aby si druh vyhledal a zjistil, jestli mu nehrozí ve volné přírodě vyhynutí. Stejně ale stránky může využít i zahrádkář, zemědělec nebo vědec, kterého zajímá perspektiva nějakého druhu kvetoucí rostliny. To je cílem projektu, který chce vytvořit takovou databázi pro veřejnost – teď vyšla studie, z níž bude web jednou čerpat.

V současné době sice existují seznamy ohrožených druhů, ty ale popisují hlavně aktuální situaci. A navíc se nevěnují všem rostlinám, jen těm opravdu ohroženým.

Tento model je něco úplně jiného. K určení pravděpodobného vývoje 275 004 druhů kvetoucích rostlin využili vědci umělou inteligenci. Tu natrénovali na precizně shromážděných údajích o 53 tisících druzích rostlin, jež jsou zařazené v Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Umělá inteligence pak postupovala podobně, jako to dělá u jiných činností, kde už funguje: na základě svých naučených znalostí předpověděla další vývoj pro všechny druhy.

V seznamu, který vědci poprvé vydali v říjnu 2023 a teď ho významně zpřesnili a rozšířili, je vyhynutím ohroženo v kratším či delším časovém horizontu 45 procent všech kvetoucích rostlin. Ambicí autorů je, aby tyto předpovědi měly bezprostřední vědeckou hodnotu pro zpřístupnění ochrany rostlin širšímu publiku a pro jeho zapojení, aby bylo možné biodiverzitu chránit.

„Doufáme, že tyto předpovědi budou moci lidé použít pro svou vlastní místní biodiverzitu a zjistit, jestli mají ve svém domě, zahradě nebo místním parku ohrožený druh, který je třeba chránit,“ uvedli vědci. „Naše výsledky mohou využít ale i vědci k určení priorit ve výzkumu i ochraně rostlin, které jsme označili za pravděpodobně ohrožené, ale které ještě nebyly oficiálně zařazené do Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody.“

Bez rostlin by svět nefungoval

Kvetoucí rostliny hrají zásadní roli v podpoře zdravých a odolných ekosystémů. Navíc ale také mohou poskytnout přirozená řešení v souvislosti se změnami klimatu a pomáhat lidským snahám o obnovu už narušených ekosystémů. Díky tomu, že se mohou snadno a rychle množit, mají potenciál přinášet život do míst, která člověk poškodil, a vnášet tam vyšší rozmanitost, která zase činí tyto ekosystémy robustnějšími a odolnějšími.

„V současné době nám chybí hodnocení míry ohrožení většiny rostlinných druhů a každá nečekaná ztráta druhu ohrožuje naši schopnost reagovat na budoucí výzvy. Náš komplexní záběr hodnocení všech kvetoucích rostlin zvyšuje povědomí o každém jednotlivém druhu, ale zejména o těch druzích, u nichž předpokládáme, že budou ohroženy,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 10 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...