Umělá inteligence předpověděla, jak ohrožené jsou druhy rostlin. Vyhynutí hrozí skoro polovině

Tým vědců z britské Královské botanické zahrady v Kew předpověděl riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin. Obrovské množství dat dokázali zpracovat díky využití umělé inteligence.

Tento nástroj umožní úplně každému, kdo si vybírá svou první pokojovou rostlinu, aby si druh vyhledal a zjistil, jestli mu nehrozí ve volné přírodě vyhynutí. Stejně ale stránky může využít i zahrádkář, zemědělec nebo vědec, kterého zajímá perspektiva nějakého druhu kvetoucí rostliny. To je cílem projektu, který chce vytvořit takovou databázi pro veřejnost – teď vyšla studie, z níž bude web jednou čerpat.

V současné době sice existují seznamy ohrožených druhů, ty ale popisují hlavně aktuální situaci. A navíc se nevěnují všem rostlinám, jen těm opravdu ohroženým.

Tento model je něco úplně jiného. K určení pravděpodobného vývoje 275 004 druhů kvetoucích rostlin využili vědci umělou inteligenci. Tu natrénovali na precizně shromážděných údajích o 53 tisících druzích rostlin, jež jsou zařazené v Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Umělá inteligence pak postupovala podobně, jako to dělá u jiných činností, kde už funguje: na základě svých naučených znalostí předpověděla další vývoj pro všechny druhy.

V seznamu, který vědci poprvé vydali v říjnu 2023 a teď ho významně zpřesnili a rozšířili, je vyhynutím ohroženo v kratším či delším časovém horizontu 45 procent všech kvetoucích rostlin. Ambicí autorů je, aby tyto předpovědi měly bezprostřední vědeckou hodnotu pro zpřístupnění ochrany rostlin širšímu publiku a pro jeho zapojení, aby bylo možné biodiverzitu chránit.

„Doufáme, že tyto předpovědi budou moci lidé použít pro svou vlastní místní biodiverzitu a zjistit, jestli mají ve svém domě, zahradě nebo místním parku ohrožený druh, který je třeba chránit,“ uvedli vědci. „Naše výsledky mohou využít ale i vědci k určení priorit ve výzkumu i ochraně rostlin, které jsme označili za pravděpodobně ohrožené, ale které ještě nebyly oficiálně zařazené do Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody.“

Bez rostlin by svět nefungoval

Kvetoucí rostliny hrají zásadní roli v podpoře zdravých a odolných ekosystémů. Navíc ale také mohou poskytnout přirozená řešení v souvislosti se změnami klimatu a pomáhat lidským snahám o obnovu už narušených ekosystémů. Díky tomu, že se mohou snadno a rychle množit, mají potenciál přinášet život do míst, která člověk poškodil, a vnášet tam vyšší rozmanitost, která zase činí tyto ekosystémy robustnějšími a odolnějšími.

„V současné době nám chybí hodnocení míry ohrožení většiny rostlinných druhů a každá nečekaná ztráta druhu ohrožuje naši schopnost reagovat na budoucí výzvy. Náš komplexní záběr hodnocení všech kvetoucích rostlin zvyšuje povědomí o každém jednotlivém druhu, ale zejména o těch druzích, u nichž předpokládáme, že budou ohroženy,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 2 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 7 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...