Umělá inteligence předpověděla, jak ohrožené jsou druhy rostlin. Vyhynutí hrozí skoro polovině

Tým vědců z britské Královské botanické zahrady v Kew předpověděl riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin. Obrovské množství dat dokázali zpracovat díky využití umělé inteligence.

Tento nástroj umožní úplně každému, kdo si vybírá svou první pokojovou rostlinu, aby si druh vyhledal a zjistil, jestli mu nehrozí ve volné přírodě vyhynutí. Stejně ale stránky může využít i zahrádkář, zemědělec nebo vědec, kterého zajímá perspektiva nějakého druhu kvetoucí rostliny. To je cílem projektu, který chce vytvořit takovou databázi pro veřejnost – teď vyšla studie, z níž bude web jednou čerpat.

V současné době sice existují seznamy ohrožených druhů, ty ale popisují hlavně aktuální situaci. A navíc se nevěnují všem rostlinám, jen těm opravdu ohroženým.

Tento model je něco úplně jiného. K určení pravděpodobného vývoje 275 004 druhů kvetoucích rostlin využili vědci umělou inteligenci. Tu natrénovali na precizně shromážděných údajích o 53 tisících druzích rostlin, jež jsou zařazené v Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Umělá inteligence pak postupovala podobně, jako to dělá u jiných činností, kde už funguje: na základě svých naučených znalostí předpověděla další vývoj pro všechny druhy.

V seznamu, který vědci poprvé vydali v říjnu 2023 a teď ho významně zpřesnili a rozšířili, je vyhynutím ohroženo v kratším či delším časovém horizontu 45 procent všech kvetoucích rostlin. Ambicí autorů je, aby tyto předpovědi měly bezprostřední vědeckou hodnotu pro zpřístupnění ochrany rostlin širšímu publiku a pro jeho zapojení, aby bylo možné biodiverzitu chránit.

„Doufáme, že tyto předpovědi budou moci lidé použít pro svou vlastní místní biodiverzitu a zjistit, jestli mají ve svém domě, zahradě nebo místním parku ohrožený druh, který je třeba chránit,“ uvedli vědci. „Naše výsledky mohou využít ale i vědci k určení priorit ve výzkumu i ochraně rostlin, které jsme označili za pravděpodobně ohrožené, ale které ještě nebyly oficiálně zařazené do Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody.“

Bez rostlin by svět nefungoval

Kvetoucí rostliny hrají zásadní roli v podpoře zdravých a odolných ekosystémů. Navíc ale také mohou poskytnout přirozená řešení v souvislosti se změnami klimatu a pomáhat lidským snahám o obnovu už narušených ekosystémů. Díky tomu, že se mohou snadno a rychle množit, mají potenciál přinášet život do míst, která člověk poškodil, a vnášet tam vyšší rozmanitost, která zase činí tyto ekosystémy robustnějšími a odolnějšími.

„V současné době nám chybí hodnocení míry ohrožení většiny rostlinných druhů a každá nečekaná ztráta druhu ohrožuje naši schopnost reagovat na budoucí výzvy. Náš komplexní záběr hodnocení všech kvetoucích rostlin zvyšuje povědomí o každém jednotlivém druhu, ale zejména o těch druzích, u nichž předpokládáme, že budou ohroženy,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 17 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 19 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...