Marihuanu domestikovali poprvé před 12 tisíci lety v Číně, ukázal výzkum

Historie marihuany a konopí v lidských službách je starší, než se zdálo. Vědci dokázali vysledovat jejich genetické stopy do minulosti vzdálené dvanáct tisíc let.

Ve studii, která vyšla v pátek v časopise Science Advances, vědci popsali, že genetické dějiny domestikace konopí jsou ve srovnání s jinými druhy zemědělských plodin málo prozkoumané –⁠ hlavní důvod představují zákonná omezení. Tento tým proto marihuanu z tohoto hlediska detailně prozkoumal.

Výzkumníci sestavili 110 celých genomů, které pokrývaly kompletní spektrum divoce rostoucích rostlin, lokálních odrůd, historických kultivarů i moderních hybridů používaných pro průmyslové konopí i medicínské a halucinogenní účely.

Autoři dokázali zjistit dobu i původ domestikace, rozeznali také vzorce, podle nichž se marihuana měnila v dobách po domestikaci a co vedlo k její současné rozmanitosti po celém světě.

„Ukázali jsme, že konopí seté (Cannabis sativa) bylo poprvé domestikováno v raném neolitu ve východní Asii a že všechny současné kultivary konopí a drog se oddělily od původního genomu, který v současnosti představují už jen divoké rostliny a krajové odrůdy v Číně,“ popisují vědci ve studii.

Konopí se po tisíciletí prokazatelně využívá na výrobu textilií i pro jeho léčivé vlastnosti –⁠ samozřejmě také pro schopnost vyvolat psychotropní účinky. O jeho starověkém využití existují archeologické doklady, ale nový výzkum se dokázal díky studiu genomu podívat ještě hlouběji do dějin jeho využívání. Studie naznačuje, že již v pravěku se konopí využívalo víceúčelově.

Vědci předpokládají, že současné vysoce specializované odrůdy konopí, pěstované právě za účelem získání drogy, pocházejí z kultur, které se objevily asi před čtyřmi tisíci lety, a byly pak optimalizované pro maximální produkci psychotropních látek. Na druhou stranu se ve stejné době začalo pěstování konopí specializovat i opačným směrem, tedy k rostlinám, které sloužily hlavně pro získávání kvalitních vláken.

Jedna z prvních domestikovaných rostlin

Studii vedl Luca Fumagalli z univerzity v Lausanne, ale podíleli se na ní i vědci z Británie, Číny, Indie, Pákistánu, Kataru a Švýcarska.

„Naše genomické datování naznačuje, že první domestikovaní předkové konopí pro hospodářské a psychotropní účely se oddělili od základního konopí, a to přibližně před 12 tisíci lety, což naznačuje, že tento druh byl domestikován už v raném neolitu,“ uvádí se ve studii.

Práce je zajímavá v tom, že až doposud věda předpokládala, že domestikace rostlin začala v oblastí střední Asie –⁠ jenže u konopí tento proces proběhl sice na stejném kontinentu, ale výrazně východněji.

Také do Číny směřují stopy po druzích konopí, jež jsou v současné době nejpodobnější těm prapůvodním. „Východní Asie se ukázala být důležitým starověkým ohniskem domestikace několika druhů plodin… naše výsledky tak přidávají další linii důkazů,“ uvedla studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 10 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 14 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 18 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 19 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...