Marihuanu domestikovali poprvé před 12 tisíci lety v Číně, ukázal výzkum

Historie marihuany a konopí v lidských službách je starší, než se zdálo. Vědci dokázali vysledovat jejich genetické stopy do minulosti vzdálené dvanáct tisíc let.

Ve studii, která vyšla v pátek v časopise Science Advances, vědci popsali, že genetické dějiny domestikace konopí jsou ve srovnání s jinými druhy zemědělských plodin málo prozkoumané –⁠ hlavní důvod představují zákonná omezení. Tento tým proto marihuanu z tohoto hlediska detailně prozkoumal.

Výzkumníci sestavili 110 celých genomů, které pokrývaly kompletní spektrum divoce rostoucích rostlin, lokálních odrůd, historických kultivarů i moderních hybridů používaných pro průmyslové konopí i medicínské a halucinogenní účely.

Autoři dokázali zjistit dobu i původ domestikace, rozeznali také vzorce, podle nichž se marihuana měnila v dobách po domestikaci a co vedlo k její současné rozmanitosti po celém světě.

„Ukázali jsme, že konopí seté (Cannabis sativa) bylo poprvé domestikováno v raném neolitu ve východní Asii a že všechny současné kultivary konopí a drog se oddělily od původního genomu, který v současnosti představují už jen divoké rostliny a krajové odrůdy v Číně,“ popisují vědci ve studii.

Konopí se po tisíciletí prokazatelně využívá na výrobu textilií i pro jeho léčivé vlastnosti –⁠ samozřejmě také pro schopnost vyvolat psychotropní účinky. O jeho starověkém využití existují archeologické doklady, ale nový výzkum se dokázal díky studiu genomu podívat ještě hlouběji do dějin jeho využívání. Studie naznačuje, že již v pravěku se konopí využívalo víceúčelově.

Vědci předpokládají, že současné vysoce specializované odrůdy konopí, pěstované právě za účelem získání drogy, pocházejí z kultur, které se objevily asi před čtyřmi tisíci lety, a byly pak optimalizované pro maximální produkci psychotropních látek. Na druhou stranu se ve stejné době začalo pěstování konopí specializovat i opačným směrem, tedy k rostlinám, které sloužily hlavně pro získávání kvalitních vláken.

Jedna z prvních domestikovaných rostlin

Studii vedl Luca Fumagalli z univerzity v Lausanne, ale podíleli se na ní i vědci z Británie, Číny, Indie, Pákistánu, Kataru a Švýcarska.

„Naše genomické datování naznačuje, že první domestikovaní předkové konopí pro hospodářské a psychotropní účely se oddělili od základního konopí, a to přibližně před 12 tisíci lety, což naznačuje, že tento druh byl domestikován už v raném neolitu,“ uvádí se ve studii.

Práce je zajímavá v tom, že až doposud věda předpokládala, že domestikace rostlin začala v oblastí střední Asie –⁠ jenže u konopí tento proces proběhl sice na stejném kontinentu, ale výrazně východněji.

Také do Číny směřují stopy po druzích konopí, jež jsou v současné době nejpodobnější těm prapůvodním. „Východní Asie se ukázala být důležitým starověkým ohniskem domestikace několika druhů plodin… naše výsledky tak přidávají další linii důkazů,“ uvedla studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...