Marihuanu domestikovali poprvé před 12 tisíci lety v Číně, ukázal výzkum

Historie marihuany a konopí v lidských službách je starší, než se zdálo. Vědci dokázali vysledovat jejich genetické stopy do minulosti vzdálené dvanáct tisíc let.

Ve studii, která vyšla v pátek v časopise Science Advances, vědci popsali, že genetické dějiny domestikace konopí jsou ve srovnání s jinými druhy zemědělských plodin málo prozkoumané –⁠ hlavní důvod představují zákonná omezení. Tento tým proto marihuanu z tohoto hlediska detailně prozkoumal.

Výzkumníci sestavili 110 celých genomů, které pokrývaly kompletní spektrum divoce rostoucích rostlin, lokálních odrůd, historických kultivarů i moderních hybridů používaných pro průmyslové konopí i medicínské a halucinogenní účely.

Autoři dokázali zjistit dobu i původ domestikace, rozeznali také vzorce, podle nichž se marihuana měnila v dobách po domestikaci a co vedlo k její současné rozmanitosti po celém světě.

„Ukázali jsme, že konopí seté (Cannabis sativa) bylo poprvé domestikováno v raném neolitu ve východní Asii a že všechny současné kultivary konopí a drog se oddělily od původního genomu, který v současnosti představují už jen divoké rostliny a krajové odrůdy v Číně,“ popisují vědci ve studii.

Konopí se po tisíciletí prokazatelně využívá na výrobu textilií i pro jeho léčivé vlastnosti –⁠ samozřejmě také pro schopnost vyvolat psychotropní účinky. O jeho starověkém využití existují archeologické doklady, ale nový výzkum se dokázal díky studiu genomu podívat ještě hlouběji do dějin jeho využívání. Studie naznačuje, že již v pravěku se konopí využívalo víceúčelově.

Vědci předpokládají, že současné vysoce specializované odrůdy konopí, pěstované právě za účelem získání drogy, pocházejí z kultur, které se objevily asi před čtyřmi tisíci lety, a byly pak optimalizované pro maximální produkci psychotropních látek. Na druhou stranu se ve stejné době začalo pěstování konopí specializovat i opačným směrem, tedy k rostlinám, které sloužily hlavně pro získávání kvalitních vláken.

Jedna z prvních domestikovaných rostlin

Studii vedl Luca Fumagalli z univerzity v Lausanne, ale podíleli se na ní i vědci z Británie, Číny, Indie, Pákistánu, Kataru a Švýcarska.

„Naše genomické datování naznačuje, že první domestikovaní předkové konopí pro hospodářské a psychotropní účely se oddělili od základního konopí, a to přibližně před 12 tisíci lety, což naznačuje, že tento druh byl domestikován už v raném neolitu,“ uvádí se ve studii.

Práce je zajímavá v tom, že až doposud věda předpokládala, že domestikace rostlin začala v oblastí střední Asie –⁠ jenže u konopí tento proces proběhl sice na stejném kontinentu, ale výrazně východněji.

Také do Číny směřují stopy po druzích konopí, jež jsou v současné době nejpodobnější těm prapůvodním. „Východní Asie se ukázala být důležitým starověkým ohniskem domestikace několika druhů plodin… naše výsledky tak přidávají další linii důkazů,“ uvedla studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 11 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 13 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 15 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...