Užívání silných odrůd marihuany je spojené se vznikem psychóz, varuje časopis Lancet

Užívání marihuany s vysokým obsahem látky THC je spojené s rizikem vzniku psychóz, například schizofrenních anebo paranoidních stavů. Uvádí to rozsáhlý výzkum,  který vznikal v jedenácti evropských zemích a Brazílii. Tato práce není první, která na hrozbu psychóz upozorňuje, ale její důkazy patří k těm zatím nejsilnějším.

Marihuana byla v minulých dvou desetiletích dekriminalizována a legalizována v řadě evropských zemí i v mnoha státech USA. Ale současně za stejnou dobu vzrostlo množství látky THC v marihuaně čtyři až pětkrát.

„Používání marihuany s vysokou koncentrací látky THC má horší dopad na duševní zdraví než slabší látky této drogy,“ uvedla hlavní autorka studie Marta Di Fortiová. „Výsledky našeho výzkumu také poprvé ukazují, jak užívání marihuany ovlivňuje výskyt psychotických onemocnění v populaci.“ 

Podle studie, která vyšla v prestižním odborném časopise The Lancet, je marihuana s vysokým obsahem THC spojená s 30–50 procenty nových případů psychóz.

Ukázalo se, že ve sledovaných zemích byl každý pátý případ psychózy spojený s každodenním užíváním marihuany. A každý desátý případ byl spojený s užíváním vysoce účinné marihuany.

Podle autorů studie by se v Evropě dalo zabránit nejméně 12 procentům všech nových případů psychóz, pokud by neexistovaly silné odrůdy marihuany, jako jsou například trainwreck, gorilla glue nebo hindu kush.

Vědci intenzivně studovali situaci v Amsterdamu, který bývá označován za hlavní město marihuany. Uvádí, že v této metropoli by se množství psychóz snížilo z 38 případů na 100 000 obyvatel na pouhých 19. V Londýně by došlo k poklesu ze 46 na 32 případů na 100 000 obyvatel.

„Jak se v mnoha zemích a státech mění právní status marihuany, a čím více se zabýváme léčivými účinky některých odrůd marihuany, je v zájmu veřejného zdraví důležité, abychom zvážili možné negativní dopady spojené s každodenním užíváním marihuany, zejména jejích vysoce účinných variant,“ říká Di Fortiová.

Jak vypadal výzkum

Vědci svůj výzkum začali tím, že našli všechny známé případy psychóz, které ve zkoumaných oblastech vypukly v letech 2010–2015. Takových případů našli 901. Pak zdravotní záznamy těchto lidí srovnali s daty o 1237 zdravých dospělých, aby poznali faktory spojené s psychózami. Od všech osob vědci získali kompletní údaje o tom, jaká je jejich spotřeba marihuany a dalších drog. A také věděli, jaké druhy marihuany zkoumaní lidé užívali.

30 procent pacientů, kteří zažili psychotický záchvat, bylo každodenními uživateli marihuany. U silných druhů marihuany to bylo dokonce 37 procent pacientů. I když vědci vyloučili všechny možné sociální faktory, bylo užívání marihuany spojené s psychózami třikrát častější než u lidí, kteří tuto látku nikdy neužívali. U silných druhů marihuany bylo toto spojení dokonce pětkrát častější.

Spojení mezi užíváním marihuany a mentálními poruchami bylo sice v této studii velmi silné, autoři práce ale nejsou schopní potvrdit, že by se jednalo o vztah příčinný – tedy, že by užívání marihuany přímo způsobovalo psychózy. Je totiž samozřejmě také možné, že lidé s psychotickými problémy častěji užívají marihuanu.

Množství menších studií ale silně naznačuje, že tento vztah příčinný opravdu je. Podle Davida Nutta z Imperial College v Londýně je důležité uvědomit si, že THC vyvolávalo prokazatelně psychotické stavy u jinak zdravých dobrovolníků, kteří neměli žádné predispozice k duševním nemocem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled