Užívání silných odrůd marihuany je spojené se vznikem psychóz, varuje časopis Lancet

Užívání marihuany s vysokým obsahem látky THC je spojené s rizikem vzniku psychóz, například schizofrenních anebo paranoidních stavů. Uvádí to rozsáhlý výzkum,  který vznikal v jedenácti evropských zemích a Brazílii. Tato práce není první, která na hrozbu psychóz upozorňuje, ale její důkazy patří k těm zatím nejsilnějším.

Marihuana byla v minulých dvou desetiletích dekriminalizována a legalizována v řadě evropských zemí i v mnoha státech USA. Ale současně za stejnou dobu vzrostlo množství látky THC v marihuaně čtyři až pětkrát.

„Používání marihuany s vysokou koncentrací látky THC má horší dopad na duševní zdraví než slabší látky této drogy,“ uvedla hlavní autorka studie Marta Di Fortiová. „Výsledky našeho výzkumu také poprvé ukazují, jak užívání marihuany ovlivňuje výskyt psychotických onemocnění v populaci.“ 

Podle studie, která vyšla v prestižním odborném časopise The Lancet, je marihuana s vysokým obsahem THC spojená s 30–50 procenty nových případů psychóz.

Ukázalo se, že ve sledovaných zemích byl každý pátý případ psychózy spojený s každodenním užíváním marihuany. A každý desátý případ byl spojený s užíváním vysoce účinné marihuany.

Podle autorů studie by se v Evropě dalo zabránit nejméně 12 procentům všech nových případů psychóz, pokud by neexistovaly silné odrůdy marihuany, jako jsou například trainwreck, gorilla glue nebo hindu kush.

Vědci intenzivně studovali situaci v Amsterdamu, který bývá označován za hlavní město marihuany. Uvádí, že v této metropoli by se množství psychóz snížilo z 38 případů na 100 000 obyvatel na pouhých 19. V Londýně by došlo k poklesu ze 46 na 32 případů na 100 000 obyvatel.

„Jak se v mnoha zemích a státech mění právní status marihuany, a čím více se zabýváme léčivými účinky některých odrůd marihuany, je v zájmu veřejného zdraví důležité, abychom zvážili možné negativní dopady spojené s každodenním užíváním marihuany, zejména jejích vysoce účinných variant,“ říká Di Fortiová.

Jak vypadal výzkum

Vědci svůj výzkum začali tím, že našli všechny známé případy psychóz, které ve zkoumaných oblastech vypukly v letech 2010–2015. Takových případů našli 901. Pak zdravotní záznamy těchto lidí srovnali s daty o 1237 zdravých dospělých, aby poznali faktory spojené s psychózami. Od všech osob vědci získali kompletní údaje o tom, jaká je jejich spotřeba marihuany a dalších drog. A také věděli, jaké druhy marihuany zkoumaní lidé užívali.

30 procent pacientů, kteří zažili psychotický záchvat, bylo každodenními uživateli marihuany. U silných druhů marihuany to bylo dokonce 37 procent pacientů. I když vědci vyloučili všechny možné sociální faktory, bylo užívání marihuany spojené s psychózami třikrát častější než u lidí, kteří tuto látku nikdy neužívali. U silných druhů marihuany bylo toto spojení dokonce pětkrát častější.

Spojení mezi užíváním marihuany a mentálními poruchami bylo sice v této studii velmi silné, autoři práce ale nejsou schopní potvrdit, že by se jednalo o vztah příčinný – tedy, že by užívání marihuany přímo způsobovalo psychózy. Je totiž samozřejmě také možné, že lidé s psychotickými problémy častěji užívají marihuanu.

Množství menších studií ale silně naznačuje, že tento vztah příčinný opravdu je. Podle Davida Nutta z Imperial College v Londýně je důležité uvědomit si, že THC vyvolávalo prokazatelně psychotické stavy u jinak zdravých dobrovolníků, kteří neměli žádné predispozice k duševním nemocem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 17 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 18 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 21 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
20. 4. 2026
Načítání...