Lidé užívali tabák o tisíce let dříve, než se dosud vědělo, ukázal objev. Není ale jasné, jestli ho kouřili, nebo žvýkali

Nový archeologický objev naznačuje, že lidé v Americe užívají tabák už nejméně 12 300 let. Toto zjištění posouvá datum kulturního rozšíření této rostliny o přibližně devět tisíc let do minulosti, tabák tak mohli kouřit již první obyvatelé kontinentu.

Tabák pochází z Ameriky a právě tam ho také lidé logicky jako první používali. Poté, co si ho osvojili i evropští kolonizátoři, se začal pěstovat i konzumovat také mimo americký kontinent. Jeho historie je ale pro vědce stále ještě plná děr.

Zatím nejstarší důkazy o jeho používání pocházejí z jihovýchodní části dnešních Spojených států. Archeologové našli zbytky nikotinu na kuřáckých dýmkách starých přibližně 3300 roků. Autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Human Behaviour, ale naznačují, že lovci a sběrači mohli konzumovat tabák při posezení u společných ohňů po celá tisíciletí předtím.

„Tabák měl v historii pravděpodobně větší vliv na chování lidí i společností než jakákoli jiná psychoaktivní látka,“ tvrdí autoři. „Ale o tom, jak hluboko sahá jeho kulturní dosah, se vedou rozsáhlé diskuse,“ píší ve své práci. Jejich objev posunuje historii kouření tabáku hodně hluboko do pravěku. Důkazem je nález čtyř zuhelnatělých tabákových semen, která byla získána z neporušeného ohniště v táboře lovců a sběračů v lokalitě Wishbone v poušti Velkého solného jezera v Utahu.

Radiokarbonové datování ukázalo, že ohniště, kde se semena našla, je staré asi 12 300 let; přírodovědci zase prokázali, že patří místnímu druhu tabáku Nicotiana attenuata. V okolí ohniště se našly i další artefakty, jako například hroty oštěpů, zvířecí kosti, vnitřnosti uvařeného ptáka, kamenné nástroje a také jeden kus vaječné skořápky.

Příběh jednoho nálezu

„Tento nález mění výzkum tabáku jako domestikované rostliny. Víme teď, že se rozšířil osm až deset tisíc let před velkým rozmachem zemědělství v Severní Americe a předtím, než se tam začaly domestikovat jiné rostliny,“ píší autoři studie.

Právě to je pro ně nejdůležitějším zjištěním, které z objevu vyplývá: rostlina, která měnila vědomí, byla pro původní obyvatele Ameriky v domestikaci důležitější než rostliny, které by jim dávaly potravu. Divoké druhy tabáku tedy pomáhaly utvářet podobu starověkých kultur, které ovlivnily i pozdější generace původních obyvatel Ameriky.

Tento objev sice ukazuje, že tabák byl nějakým způsobem používán už před více než 12 tisíci lety, ale problém je, že vědci neví jak. Z důkazů totiž není možné poznat, jakým způsobem ho pravěcí lidé konzumovali. Jisté je jen to, že semena nějak skončila v ohništi, vysvětlení toho, jak se tam dostala, je ale více: mohl je tam někdo vysypat z dýmky po jejím dokouření, ale také je tam mohl někdo vyplivnout.

Archeologové bohužel nemají žádné nástroje, jimiž by tyto možnosti vyloučili, takže jedinou možností, jak prohloubit znalosti o tomto fenoménu, je najít další důkazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 6 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...