Lidé užívali tabák o tisíce let dříve, než se dosud vědělo, ukázal objev. Není ale jasné, jestli ho kouřili, nebo žvýkali

Nový archeologický objev naznačuje, že lidé v Americe užívají tabák už nejméně 12 300 let. Toto zjištění posouvá datum kulturního rozšíření této rostliny o přibližně devět tisíc let do minulosti, tabák tak mohli kouřit již první obyvatelé kontinentu.

Tabák pochází z Ameriky a právě tam ho také lidé logicky jako první používali. Poté, co si ho osvojili i evropští kolonizátoři, se začal pěstovat i konzumovat také mimo americký kontinent. Jeho historie je ale pro vědce stále ještě plná děr.

Zatím nejstarší důkazy o jeho používání pocházejí z jihovýchodní části dnešních Spojených států. Archeologové našli zbytky nikotinu na kuřáckých dýmkách starých přibližně 3300 roků. Autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Human Behaviour, ale naznačují, že lovci a sběrači mohli konzumovat tabák při posezení u společných ohňů po celá tisíciletí předtím.

„Tabák měl v historii pravděpodobně větší vliv na chování lidí i společností než jakákoli jiná psychoaktivní látka,“ tvrdí autoři. „Ale o tom, jak hluboko sahá jeho kulturní dosah, se vedou rozsáhlé diskuse,“ píší ve své práci. Jejich objev posunuje historii kouření tabáku hodně hluboko do pravěku. Důkazem je nález čtyř zuhelnatělých tabákových semen, která byla získána z neporušeného ohniště v táboře lovců a sběračů v lokalitě Wishbone v poušti Velkého solného jezera v Utahu.

Radiokarbonové datování ukázalo, že ohniště, kde se semena našla, je staré asi 12 300 let; přírodovědci zase prokázali, že patří místnímu druhu tabáku Nicotiana attenuata. V okolí ohniště se našly i další artefakty, jako například hroty oštěpů, zvířecí kosti, vnitřnosti uvařeného ptáka, kamenné nástroje a také jeden kus vaječné skořápky.

Příběh jednoho nálezu

„Tento nález mění výzkum tabáku jako domestikované rostliny. Víme teď, že se rozšířil osm až deset tisíc let před velkým rozmachem zemědělství v Severní Americe a předtím, než se tam začaly domestikovat jiné rostliny,“ píší autoři studie.

Právě to je pro ně nejdůležitějším zjištěním, které z objevu vyplývá: rostlina, která měnila vědomí, byla pro původní obyvatele Ameriky v domestikaci důležitější než rostliny, které by jim dávaly potravu. Divoké druhy tabáku tedy pomáhaly utvářet podobu starověkých kultur, které ovlivnily i pozdější generace původních obyvatel Ameriky.

Tento objev sice ukazuje, že tabák byl nějakým způsobem používán už před více než 12 tisíci lety, ale problém je, že vědci neví jak. Z důkazů totiž není možné poznat, jakým způsobem ho pravěcí lidé konzumovali. Jisté je jen to, že semena nějak skončila v ohništi, vysvětlení toho, jak se tam dostala, je ale více: mohl je tam někdo vysypat z dýmky po jejím dokouření, ale také je tam mohl někdo vyplivnout.

Archeologové bohužel nemají žádné nástroje, jimiž by tyto možnosti vyloučili, takže jedinou možností, jak prohloubit znalosti o tomto fenoménu, je najít další důkazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 2 mminutami

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 20 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 22 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026
Načítání...