Lidé užívali tabák o tisíce let dříve, než se dosud vědělo, ukázal objev. Není ale jasné, jestli ho kouřili, nebo žvýkali

Nový archeologický objev naznačuje, že lidé v Americe užívají tabák už nejméně 12 300 let. Toto zjištění posouvá datum kulturního rozšíření této rostliny o přibližně devět tisíc let do minulosti, tabák tak mohli kouřit již první obyvatelé kontinentu.

Tabák pochází z Ameriky a právě tam ho také lidé logicky jako první používali. Poté, co si ho osvojili i evropští kolonizátoři, se začal pěstovat i konzumovat také mimo americký kontinent. Jeho historie je ale pro vědce stále ještě plná děr.

Zatím nejstarší důkazy o jeho používání pocházejí z jihovýchodní části dnešních Spojených států. Archeologové našli zbytky nikotinu na kuřáckých dýmkách starých přibližně 3300 roků. Autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Human Behaviour, ale naznačují, že lovci a sběrači mohli konzumovat tabák při posezení u společných ohňů po celá tisíciletí předtím.

„Tabák měl v historii pravděpodobně větší vliv na chování lidí i společností než jakákoli jiná psychoaktivní látka,“ tvrdí autoři. „Ale o tom, jak hluboko sahá jeho kulturní dosah, se vedou rozsáhlé diskuse,“ píší ve své práci. Jejich objev posunuje historii kouření tabáku hodně hluboko do pravěku. Důkazem je nález čtyř zuhelnatělých tabákových semen, která byla získána z neporušeného ohniště v táboře lovců a sběračů v lokalitě Wishbone v poušti Velkého solného jezera v Utahu.

Radiokarbonové datování ukázalo, že ohniště, kde se semena našla, je staré asi 12 300 let; přírodovědci zase prokázali, že patří místnímu druhu tabáku Nicotiana attenuata. V okolí ohniště se našly i další artefakty, jako například hroty oštěpů, zvířecí kosti, vnitřnosti uvařeného ptáka, kamenné nástroje a také jeden kus vaječné skořápky.

Příběh jednoho nálezu

„Tento nález mění výzkum tabáku jako domestikované rostliny. Víme teď, že se rozšířil osm až deset tisíc let před velkým rozmachem zemědělství v Severní Americe a předtím, než se tam začaly domestikovat jiné rostliny,“ píší autoři studie.

Právě to je pro ně nejdůležitějším zjištěním, které z objevu vyplývá: rostlina, která měnila vědomí, byla pro původní obyvatele Ameriky v domestikaci důležitější než rostliny, které by jim dávaly potravu. Divoké druhy tabáku tedy pomáhaly utvářet podobu starověkých kultur, které ovlivnily i pozdější generace původních obyvatel Ameriky.

Tento objev sice ukazuje, že tabák byl nějakým způsobem používán už před více než 12 tisíci lety, ale problém je, že vědci neví jak. Z důkazů totiž není možné poznat, jakým způsobem ho pravěcí lidé konzumovali. Jisté je jen to, že semena nějak skončila v ohništi, vysvětlení toho, jak se tam dostala, je ale více: mohl je tam někdo vysypat z dýmky po jejím dokouření, ale také je tam mohl někdo vyplivnout.

Archeologové bohužel nemají žádné nástroje, jimiž by tyto možnosti vyloučili, takže jedinou možností, jak prohloubit znalosti o tomto fenoménu, je najít další důkazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 1 hhodinou

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...