Poprvé se podařilo vypěstovat rostliny v půdě z Měsíce, kterou odebrali astronauti NASA z programu Apollo. Představuje to podle nich velmi nadějnou zprávu pro budoucnost lidstva v kosmu; je to totiž cesta k tomu, aby si lidé mohli pěstovat sami potraviny mimo Zemi.
NASA je nadšená. Vědci poprvé vypěstovali rostlinky na měsíční půdě
Americká vesmírná agentura NASA komentovala výsledky studie, v níž tým vědců vypěstoval huseníček na půdě obrané na Měsíci. „Abychom mohli dále zkoumat a poznávat sluneční soustavu, ve které žijeme, musíme využít to, co je na Měsíci, abychom si nemuseli všechno vzít s sebou,“ uvedll Jacob Bleacher, který vede výzkum v rámci mise Artemis v ústředí NASA ve Washingtonu. Podle něj je tato studie zásadní úspěch, který otevírá možnosti pro rozšíření tohoto výzkumu přímo na Měsíci.
- Výraz půda je v tomto případě zjednodušením. Vědecký termín půda totiž v geologii označuje svrchní vrstvu zemské kůry, která je charakteristická živou složkou.
- Na Měsíci se jedná o takzvaný regolit. To je označení vrstvy různorodého nezpevněného horninového materiálu, který pokrývá celistvé podloží. Regolit se vyskytuje jak na Zemi, Měsíci, některých planetkách, tak i na jiných planetách. Označení vzniklo spojením dvou řeckých slov rhegos (pokrývka) a lithos (kámen).
Vědci netušili, zda v měsíční půdě něco vyroste, zatím pro to chyběly jakékoliv informace. Cílem výzkumu bylo zjistit, jestli by se dala využít k pěstování plodin, které by sloužily jako potraviny pro generace budoucích dobyvatelů Měsíce. Výsledky experimentu byly podle autorů velmi optimistické.
„Svatá prostoto. V měsíční hlíně skutečně rostou rostliny. Děláte si ze mě srandu?“ komentoval studii Robert Ferl z Ústavu potravinářských a zemědělských věd Floridské univerzity. Právě Ferl se společně s kolegy na tomto pokusu podílel. Rostlinky jménem huseníček zasadili do měsíční půdy, kterou na Zemi dopravili před půlstoletím Neil Armstrong a Buzz Aldrin v rámci mise Apolla 11. Huseníček si vybrali proto, že jde o takzvaný modelový organismus – to znamená, že je velmi přesně geneticky popsaný. Všechny zasazené rostlinky vyklíčily.
Huseníček rolní
Nebylo to pro ně ale snadné – během prvního týdne rostly totiž výrazně pomaleji než ty, které byly zasazené v obyčejné pozemské hlíně. Podle analýzy trpěly stresem způsobeným právě nekvalitní půdou. A v konečném výsledku byla zakrnělá většina rostlinek rostoucích z měsíční půdy. Výsledky byly zveřejněny v časopise Communications Biology.
Obecně přitom platí, že čím déle byla půda na Měsíci vystavena kosmickému záření a slunečnímu větru, tím hůře se rostlinám daří. Vzorky z Apolla 11 byly vystavené působení živlů o několik miliard let déle než u jiných částí Měsíce; povrch Moře klidu, kde američtí astronauti odebrali, je totiž geologicky velmi starý. Proto byly podle vědců nejméně vhodné pro růst rostlin a o to větší překvapení je, že vůbec vyrostly.
„Je to velký krok kupředu,“ řekl Simon Gilroy, odborník na vesmírné rostliny z Wisconsinské univerzity v Madisonu, který se na studii nepodílel. „Dalším krokem je jít a udělat stejný pokus na povrchu Měsíce.“
Jedním z řešení pro ještě úspěšnější výsledek by mohlo být využití mladších geologických míst na Měsíci, jako jsou třeba lávové proudy. Vědci také zvažují lepší hnojení, případně jiné osvětlení – kombinace všech těchto faktorů by mohla udělat „měsíční zahrádkářství“ mnohem účinnějším.
Půda dražší než zlato
Šest posádek Apolla přivezlo na Zemi jenom 382 kilogramů měsíčních hornin a půdy. Většina zůstala uložená mimo dosah lidí – a to pro budoucí vědecké využití. Kvůli tomu museli až doposud vědci experimentovat jen se simulovanou půdou vyrobenou ze sopečného popela na Zemi. NASA ale nakonec po dlouhém váhání na začátku loňského roku přidělila 12 gramů výzkumníkům z Floridské univerzity a dlouho očekávaná výsadba se uskutečnila loni v květnu v laboratoři.
NASA uvedla, že svolila s využitím tohoto „pokladu“ z časových důvodů – rychle se totiž blíží doba, kdy chce tato vesmírná agentura vyslat astronauty zpět na Měsíc. Podle vědců by bylo ideální, kdyby budoucí astronauti mohli využít nekonečné zásoby dostupné místní půdy pro pěstování rostlin v interiéru. Bylo by to totiž zřejmě nejen levnější, ale současně i efektivnější než alternativní zvažované systémy, jako je například hydroponie, tedy pěstování rostlin ve vodě.
„Nejenže je pro nás příjemné mít kolem sebe rostliny, když se vydáváme do nových míst ve vesmíru, ale navíc by nám mohly poskytnout doplňkovou výživu, a umožnit tak lepší výzkum kosmu,“ dodala Sharmila Bhattacharyová z NASA. „Rostliny nám umožňují být vesmírnými průzkumníky.“