Nový objev slibuje nahradit zatím nenahraditelná hnojiva pomocí enzymů

Vědcům z Sheffieldské univerzity se podařilo objevit enzym, který umožňuje získávat snadno fosfor. Pokud by se povedlo prosadit ho v průmyslových rozměrech, mělo by to podle autorů studie potenciál nahradit dnešní fosfátová hnojiva, bez nichž je moderní zemědělství nepředstavitelné.

Nově objevený enzym by měl snížit spotřebu fosfátových chemických hnojiv, na nichž jsou závislé globální systémy produkce potravin. Tato hnojiva se totiž dnes získávají těžbou neobnovitelných a stále dražších anorganických zdrojů horninového fosfátu. Navíc se většina z jejich ložisek nachází v politicky nestabilních částech planety, popisují vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise PNAS.

Bez fosforu není života

Všechny organismy na Zemi, rostliny i živočichové, potřebují fosfor pro svůj zdravý růst a vývoj. Jenže jeho zásoby jsou ve fosfátech omezené –⁠ a ubývá jich. To do budoucna ohrožuje výnosy plodin a tím i udržitelnost našich globálních systémů produkce potravin. Zemědělství je největším spotřebitelem neobnovitelného fosforu, takže jeho omezené zásoby mají důležité důsledky pro globální potravinovou bezpečnost, biologickou rozmanitost i regulaci klimatu.

Nejjednodušší formou fosforu používanou v hnojivech jsou neobnovitelné anorganické fosforečnany. V oceánu a půdě se většina celkového fosforu vyskytuje ve složitých organických formách, což vyžaduje enzymy obecně známé jako fosfatázy, které uvolňují fosfáty, aby je rostliny a řasy mohly využít jako živinu.

Výzkumníci z univerzitního Institutu pro udržitelné potraviny teď dokázali identifikovat jedinečnou bakteriální fosfatázu, která se hojně vyskytuje v životním prostředí. Látka jménem PafA dokáže účinně uvolňovat fosfáty používané v hnojivech z jejich organických forem –⁠ tedy z přírody, kde jsou obsaženy.

Studie prokázala, že PafA dokáže rychle mineralizovat přirozeně se vyskytující organický fosfát nezávisle na jeho množství. Většina enzymů právě s tímto měla problém, jakmile bylo fosfátu moc, enzymy přestávaly fungovat. PafA je ale jedinečná v tom, že její funkce při hromadění fosfátu netrpí.

Praktické aplikace jsou zatím vzdálené

„Náš další výzkum bude zkoumat, jak PafA funguje. Pochopení její funkce je klíčové pro to, abychom byli schopni navrhnout optimalizované enzymy pro použití v zemědělství,“ uvedli autoři výzkumu.

Tým teď pracuje na zkoumání toho, co způsobuje, že některé formy PafA jsou aktivnější než jiné. Cílem je navrhnout enzym, který by mohl být využit k podpoře udržitelného zemědělství, a to prostřednictvím poskytování snadno dostupných organických zdrojů fosforu pro rostliny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 6 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...