Nový objev slibuje nahradit zatím nenahraditelná hnojiva pomocí enzymů

Vědcům z Sheffieldské univerzity se podařilo objevit enzym, který umožňuje získávat snadno fosfor. Pokud by se povedlo prosadit ho v průmyslových rozměrech, mělo by to podle autorů studie potenciál nahradit dnešní fosfátová hnojiva, bez nichž je moderní zemědělství nepředstavitelné.

Nově objevený enzym by měl snížit spotřebu fosfátových chemických hnojiv, na nichž jsou závislé globální systémy produkce potravin. Tato hnojiva se totiž dnes získávají těžbou neobnovitelných a stále dražších anorganických zdrojů horninového fosfátu. Navíc se většina z jejich ložisek nachází v politicky nestabilních částech planety, popisují vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise PNAS.

Bez fosforu není života

Všechny organismy na Zemi, rostliny i živočichové, potřebují fosfor pro svůj zdravý růst a vývoj. Jenže jeho zásoby jsou ve fosfátech omezené –⁠ a ubývá jich. To do budoucna ohrožuje výnosy plodin a tím i udržitelnost našich globálních systémů produkce potravin. Zemědělství je největším spotřebitelem neobnovitelného fosforu, takže jeho omezené zásoby mají důležité důsledky pro globální potravinovou bezpečnost, biologickou rozmanitost i regulaci klimatu.

Nejjednodušší formou fosforu používanou v hnojivech jsou neobnovitelné anorganické fosforečnany. V oceánu a půdě se většina celkového fosforu vyskytuje ve složitých organických formách, což vyžaduje enzymy obecně známé jako fosfatázy, které uvolňují fosfáty, aby je rostliny a řasy mohly využít jako živinu.

Výzkumníci z univerzitního Institutu pro udržitelné potraviny teď dokázali identifikovat jedinečnou bakteriální fosfatázu, která se hojně vyskytuje v životním prostředí. Látka jménem PafA dokáže účinně uvolňovat fosfáty používané v hnojivech z jejich organických forem –⁠ tedy z přírody, kde jsou obsaženy.

Studie prokázala, že PafA dokáže rychle mineralizovat přirozeně se vyskytující organický fosfát nezávisle na jeho množství. Většina enzymů právě s tímto měla problém, jakmile bylo fosfátu moc, enzymy přestávaly fungovat. PafA je ale jedinečná v tom, že její funkce při hromadění fosfátu netrpí.

Praktické aplikace jsou zatím vzdálené

„Náš další výzkum bude zkoumat, jak PafA funguje. Pochopení její funkce je klíčové pro to, abychom byli schopni navrhnout optimalizované enzymy pro použití v zemědělství,“ uvedli autoři výzkumu.

Tým teď pracuje na zkoumání toho, co způsobuje, že některé formy PafA jsou aktivnější než jiné. Cílem je navrhnout enzym, který by mohl být využit k podpoře udržitelného zemědělství, a to prostřednictvím poskytování snadno dostupných organických zdrojů fosforu pro rostliny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 6 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 11 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 12 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 14 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 15 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...