Vyhynout může až polovina druhů palem, varuje předpověď umělé inteligence

Více než tisícovce druhů palem hrozí vyhynutí, uvádí nová studie. Vědci použili umělou inteligenci k posouzení rizik pro celou čeleď palem, od vysokých stromů až po popínavé rostliny. Tyto údaje jim umožnily získat mnohem lepší představu o tom, jaké množství a které druhy jsou ohroženy.

„Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom ochránili biologickou rozmanitost, která zahrnuje více než tisíc druhů palem, o nichž nyní víme, že mohou být ohroženy,“ nechala se slyšet vedoucí studie Sidonie Bellotová z londýnské Královské botanické zahrady. Dodala, že je třeba podniknout kroky k ochraně rostlin v terénu a shromáždit o nich více údajů, což se neobejde bez lidí, kteří žijí v oblastech, kde palmy rostou, a kteří je denně využívají.

Palmy jsou obrovská čeleď rostlin, které poskytují milionům lidí potravu, pití a přístřeší. Mají řadu využití, lze z nich vyrábět palmový i kokosový olej, rostou na nich datle či kokosové ořechy a používají se například při výrobě nábytku, kaučuku, oleje a provazů. Obzvlášť velký význam mají pro komunity lidí žijících v tropech, kde tyto rostliny slouží také jako stavební materiál pro domy či jako léky.

Nejvíc ohrožené jsou ty neznámé

Vědci se obávají rizika vyhynutí méně známých divokých příbuzných oblíbených okrasných nebo komerčně pěstovaných palem. Tvrdí, že divoké rostliny jsou pro místní obyvatele neocenitelné, ale mohly by zmizet ještě předtím, než bude poznán jejich plný potenciál.

Oficiální hodnocení rizika vyhynutí je časově i finančně náročné, což vedlo tým v čele s vědci z londýnské Královské botanické zahrady k tomu, že k výzkumu použili strojové učení. Z jejich údajů vyplynulo, že více než tisícovce druhů, tedy zhruba polovině všech, hrozí vyhynutí.

„Díky těmto předpovědím můžeme pomoci stanovit priority v oblasti ochrany přírody a zaměřit se na další ochranu druhů v zemích, kde jsou nejvíce ohroženy,“ uvedl výzkumník Steven Bachman.

Tým označil Madagaskar, Papuu-Novou Guineu, Filipíny, Havaj, Borneo, Jamajku, Vietnam, Vanuatu, Novou Kaledonii a Sulawesi za prioritní oblasti pro ochranu palem.

Palmy jsou nejznámější skupinou rostlin v tropech a zároveň jednou z nejužitečnějších, upozornil vědec Rodrigo Cámara-Leret z Curyšské univerzity, který se na studii podílel. Výzkum podle něj poskytuje mnohem lepší představu o tom, jaké množství a které druhy palem jsou ohroženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 7 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...