Vyhynout může až polovina druhů palem, varuje předpověď umělé inteligence

Více než tisícovce druhů palem hrozí vyhynutí, uvádí nová studie. Vědci použili umělou inteligenci k posouzení rizik pro celou čeleď palem, od vysokých stromů až po popínavé rostliny. Tyto údaje jim umožnily získat mnohem lepší představu o tom, jaké množství a které druhy jsou ohroženy.

„Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom ochránili biologickou rozmanitost, která zahrnuje více než tisíc druhů palem, o nichž nyní víme, že mohou být ohroženy,“ nechala se slyšet vedoucí studie Sidonie Bellotová z londýnské Královské botanické zahrady. Dodala, že je třeba podniknout kroky k ochraně rostlin v terénu a shromáždit o nich více údajů, což se neobejde bez lidí, kteří žijí v oblastech, kde palmy rostou, a kteří je denně využívají.

Palmy jsou obrovská čeleď rostlin, které poskytují milionům lidí potravu, pití a přístřeší. Mají řadu využití, lze z nich vyrábět palmový i kokosový olej, rostou na nich datle či kokosové ořechy a používají se například při výrobě nábytku, kaučuku, oleje a provazů. Obzvlášť velký význam mají pro komunity lidí žijících v tropech, kde tyto rostliny slouží také jako stavební materiál pro domy či jako léky.

Nejvíc ohrožené jsou ty neznámé

Vědci se obávají rizika vyhynutí méně známých divokých příbuzných oblíbených okrasných nebo komerčně pěstovaných palem. Tvrdí, že divoké rostliny jsou pro místní obyvatele neocenitelné, ale mohly by zmizet ještě předtím, než bude poznán jejich plný potenciál.

Oficiální hodnocení rizika vyhynutí je časově i finančně náročné, což vedlo tým v čele s vědci z londýnské Královské botanické zahrady k tomu, že k výzkumu použili strojové učení. Z jejich údajů vyplynulo, že více než tisícovce druhů, tedy zhruba polovině všech, hrozí vyhynutí.

„Díky těmto předpovědím můžeme pomoci stanovit priority v oblasti ochrany přírody a zaměřit se na další ochranu druhů v zemích, kde jsou nejvíce ohroženy,“ uvedl výzkumník Steven Bachman.

Tým označil Madagaskar, Papuu-Novou Guineu, Filipíny, Havaj, Borneo, Jamajku, Vietnam, Vanuatu, Novou Kaledonii a Sulawesi za prioritní oblasti pro ochranu palem.

Palmy jsou nejznámější skupinou rostlin v tropech a zároveň jednou z nejužitečnějších, upozornil vědec Rodrigo Cámara-Leret z Curyšské univerzity, který se na studii podílel. Výzkum podle něj poskytuje mnohem lepší představu o tom, jaké množství a které druhy palem jsou ohroženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 22 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...