Vyhynout může až polovina druhů palem, varuje předpověď umělé inteligence

Více než tisícovce druhů palem hrozí vyhynutí, uvádí nová studie. Vědci použili umělou inteligenci k posouzení rizik pro celou čeleď palem, od vysokých stromů až po popínavé rostliny. Tyto údaje jim umožnily získat mnohem lepší představu o tom, jaké množství a které druhy jsou ohroženy.

„Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom ochránili biologickou rozmanitost, která zahrnuje více než tisíc druhů palem, o nichž nyní víme, že mohou být ohroženy,“ nechala se slyšet vedoucí studie Sidonie Bellotová z londýnské Královské botanické zahrady. Dodala, že je třeba podniknout kroky k ochraně rostlin v terénu a shromáždit o nich více údajů, což se neobejde bez lidí, kteří žijí v oblastech, kde palmy rostou, a kteří je denně využívají.

Palmy jsou obrovská čeleď rostlin, které poskytují milionům lidí potravu, pití a přístřeší. Mají řadu využití, lze z nich vyrábět palmový i kokosový olej, rostou na nich datle či kokosové ořechy a používají se například při výrobě nábytku, kaučuku, oleje a provazů. Obzvlášť velký význam mají pro komunity lidí žijících v tropech, kde tyto rostliny slouží také jako stavební materiál pro domy či jako léky.

Nejvíc ohrožené jsou ty neznámé

Vědci se obávají rizika vyhynutí méně známých divokých příbuzných oblíbených okrasných nebo komerčně pěstovaných palem. Tvrdí, že divoké rostliny jsou pro místní obyvatele neocenitelné, ale mohly by zmizet ještě předtím, než bude poznán jejich plný potenciál.

Oficiální hodnocení rizika vyhynutí je časově i finančně náročné, což vedlo tým v čele s vědci z londýnské Královské botanické zahrady k tomu, že k výzkumu použili strojové učení. Z jejich údajů vyplynulo, že více než tisícovce druhů, tedy zhruba polovině všech, hrozí vyhynutí.

„Díky těmto předpovědím můžeme pomoci stanovit priority v oblasti ochrany přírody a zaměřit se na další ochranu druhů v zemích, kde jsou nejvíce ohroženy,“ uvedl výzkumník Steven Bachman.

Tým označil Madagaskar, Papuu-Novou Guineu, Filipíny, Havaj, Borneo, Jamajku, Vietnam, Vanuatu, Novou Kaledonii a Sulawesi za prioritní oblasti pro ochranu palem.

Palmy jsou nejznámější skupinou rostlin v tropech a zároveň jednou z nejužitečnějších, upozornil vědec Rodrigo Cámara-Leret z Curyšské univerzity, který se na studii podílel. Výzkum podle něj poskytuje mnohem lepší představu o tom, jaké množství a které druhy palem jsou ohroženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 3 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 6 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 7 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 9 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 10 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 11 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.