Vědci zkoumají pozapomenuté české léčivky. Tuší jejich potenciál

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV) spolupracují na hledání a výzkumu prospěšných látek z některých polozapomenutých středoevropských bylin. Zajímají je rostliny, které obsahují skupinu látek nazývaných flavonoidy, které vykazují mimo jiné protizánětlivé účinky. Klíčové by mohly být například ožanka nebo komonice.

V budoucnu by se tyto rostlinky a látky z nich mohly začít využívat v dermatologických preparátech, přípravcích na ošetření otoků nebo křečových žil, ekzémů či akné.

„Jako Botanický ústav máme obrovské sbírky rostlin, ať už jsou to kosatce, pivoňky, růže a samozřejmě bohatství Průhonického (zámeckého) parku. Tak to využíváme jako základ pro bioprospekci – hledání nových využití pro rostliny,“ přiblížil půdní mikrobiolog Miroslav Vosátka z Botanického ústavu AV.

Pěstování pětadvaceti vytipovaných rostlin

Současný výzkum se zabývá rostlinami typickými pro Česko a střední Evropu. Jsou to rostliny jako ožanka, komonice, ale i některé známější – třeba kostival, řepík, pelyněk metlatý a další. „Zajímají nás rostliny, které obsahují skupinu látek nazývaných flavonoidy,“ dodal vědec.

„Společně s Botanickým ústavem pěstujeme asi pětadvacet druhů předem vytipovaných rostlin, následně z nich izolujeme účinné látky, (…) stanovujeme různé biologické účinky,“ vysvětlil Petr Kaštánek ze společnosti Eco Fuel Laboratories, která se na výzkumu podílí.

Podle Vosátky má ústav založeny takzvané matečnice, které expertům poskytují základní materiál. Ústav pak poskytuje biomasu ke zpracování, včetně vzorků, na kterých experti z Vysoké školy chemicko-technologické provádějí analýzy. Chemici se zaměřují i na to, jak způsob pěstování ovlivňuje obsažené účinné látky.

Kaštánek uvedl, že projekt trvá druhý rok. Velice slibná je podle něj ožanka, která vykazuje extrémně silné protizánětlivé účinky. Část z vytipovaných rostlin tým sází teprve letos.

Ve finále je předchozí projekt zaměřený na výzkum prospěšných látek obsažených v některých odrůdách kosatců pěstovaných v Průhonicích. Výsledné produkty by měly být dostupné letos na podzim. Pole čítající dva a půl tisíce kosatců, které zajišťuje rostlinný materiál k dalšímu využití, je k vidění v průhonické Botanické zahradě na Chotobuzi. Oba projekty podpořila Technologická agentura ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 12 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 18 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 20 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.