Vědci zkoumají pozapomenuté české léčivky. Tuší jejich potenciál

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV) spolupracují na hledání a výzkumu prospěšných látek z některých polozapomenutých středoevropských bylin. Zajímají je rostliny, které obsahují skupinu látek nazývaných flavonoidy, které vykazují mimo jiné protizánětlivé účinky. Klíčové by mohly být například ožanka nebo komonice.

V budoucnu by se tyto rostlinky a látky z nich mohly začít využívat v dermatologických preparátech, přípravcích na ošetření otoků nebo křečových žil, ekzémů či akné.

„Jako Botanický ústav máme obrovské sbírky rostlin, ať už jsou to kosatce, pivoňky, růže a samozřejmě bohatství Průhonického (zámeckého) parku. Tak to využíváme jako základ pro bioprospekci – hledání nových využití pro rostliny,“ přiblížil půdní mikrobiolog Miroslav Vosátka z Botanického ústavu AV.

Pěstování pětadvaceti vytipovaných rostlin

Současný výzkum se zabývá rostlinami typickými pro Česko a střední Evropu. Jsou to rostliny jako ožanka, komonice, ale i některé známější – třeba kostival, řepík, pelyněk metlatý a další. „Zajímají nás rostliny, které obsahují skupinu látek nazývaných flavonoidy,“ dodal vědec.

„Společně s Botanickým ústavem pěstujeme asi pětadvacet druhů předem vytipovaných rostlin, následně z nich izolujeme účinné látky, (…) stanovujeme různé biologické účinky,“ vysvětlil Petr Kaštánek ze společnosti Eco Fuel Laboratories, která se na výzkumu podílí.

Podle Vosátky má ústav založeny takzvané matečnice, které expertům poskytují základní materiál. Ústav pak poskytuje biomasu ke zpracování, včetně vzorků, na kterých experti z Vysoké školy chemicko-technologické provádějí analýzy. Chemici se zaměřují i na to, jak způsob pěstování ovlivňuje obsažené účinné látky.

Kaštánek uvedl, že projekt trvá druhý rok. Velice slibná je podle něj ožanka, která vykazuje extrémně silné protizánětlivé účinky. Část z vytipovaných rostlin tým sází teprve letos.

Ve finále je předchozí projekt zaměřený na výzkum prospěšných látek obsažených v některých odrůdách kosatců pěstovaných v Průhonicích. Výsledné produkty by měly být dostupné letos na podzim. Pole čítající dva a půl tisíce kosatců, které zajišťuje rostlinný materiál k dalšímu využití, je k vidění v průhonické Botanické zahradě na Chotobuzi. Oba projekty podpořila Technologická agentura ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 16 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...