Onemocnění strana 2 z 3

Řada Čechů se momentálně léčí s respiračními onemocněními, jako jsou nachlazení, chřipka, angína, ale také covid-19. Podle lékařů je však sezona těchto potíží teprve na začátku, její start lehce posunulo teplejší počasí. Lidé by však už teď měli podle odborníků dbát na prevenci, tedy mít dostatečný příjem vitaminů, omezit rizikové kontakty a v případě déletrvajících problémů vyhledat lékaře. Podle České lékařské komory je pak také vhodné nechat se naočkovat.

Čechům se podařilo vybrat více než sto milionů na léčbu nemocného Martina. Jde o vůbec nejvyšší částku, na kterou se doposud na platformě Donio lidé skládali. Peníze se navíc vybraly v rekordním čase. Samotná sbírka vznikla už koncem srpna, největší část – devadesát milionů korun – se ale vybrala během posledních pěti dní, kdy se zapojili čeští influenceři a známé osobnosti. Vybrané peníze využije rodina na speciální terapii, která by měla pomoci s léčbou vzácného syndromu. Pojišťovna ji odmítla uhradit.

Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a tisíc nemocných se syfilis v Česku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale obraz západního světa ve druhé dekádě jednadvacátého století. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích – a samozřejmě klimatické změny – přispěly situaci, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico. K tomu se přidává stále větší odolnost bakterií vůči antibiotikům, což znamená, že jedno z nejvíce převratných léčiv za posledních sto let je ohroženo.

Malformace je vrozené cévní onemocnění, které může na laika působit jako obrovský podkožní nádor. Ve Fakultní nemocnici Brno teď k operacím dvou malých dětí s touto diagnózou využili 3D modely, aby byli chirurgové při práci co nejpreciznější. S 3D tiskem zdravotníkům pomáhalo Vysoké učení technické v Brně.

Na velkou část ze zhruba osmdesáti tisíc nádorů, které lékaři u svých pacientů každý rok odhalí, se přijde pozdě. Jedním z důvodů je i to, že lidé dost nevyužívají preventivní vyšetření, na která mají zdarma nárok. Přitom až šedesáti procentům případů rakoviny se dá prevencí a včasným záchytem zabránit. Informace v pátek zazněly na tiskové konferenci Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.

Vzácné genetické onemocnění zvané Praderův-Williho syndrom způsobuje neustálý hlad, opožděný vývoj i psychické potíže. V Česku se s ním potýkají stovky lidí a lék zatím neexistuje. To chce nyní změnit rodina z Liberce, která podporuje výzkum.

Na sobotu připadá Evropský den obezity. Jedná se o nezávislou iniciativu, která si klade za cíl podpořit aktivní přístup k zvládání problému nadváhy a obezity. Nadměrná hmotnost je totiž rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je například ischemická choroba srdeční a s ní spojený srdeční infarkt. Podle kardiologa Nemocnice Na Homolce a předsedy České kardiologické společnosti Petra Ošťádala roli hraje genetika, ale v nemalé míře i životní styl, který lidé mohou ovlivnit a tím snížit riziko onemocnění.

Někteří onkologičtí pacienti, nevidomí i lidé s roztroušenou sklerózou mají problém získat invalidní důchod. Podle lékařů i odborných center takových případů přibývá. O úskalích teď budou poprvé jednat organizace, politici i správa sociálního zabezpečení.

Praktičtí lékaři stále řeší postcovidové potíže některých pacientů. Ti se potýkají s plicními, srdečními a neurologickými komplikacemi. Odborníci také dodávají, že existuje řada dalších potíží, které se však těžko prokazují a jejich příčinu nelze jednoznačně určit.

V loňském roce podle dat Českého statistického úřadu zemřelo 120 tisíc lidí. To je zhruba o patnáct procent méně než v roce 2021. Nejen Češi přitom nejčastěji umírají na nemoci srdce. Důvodem je podle lékařů alkohol, kouření i obezita. Loňský žebříček ale ovládl covid-19. Česká společnost také nadále stárne. Více než pětina obyvatel v tuzemsku je starší 65 let. Celkem jde o zhruba dva miliony dvě stě tisíc lidí. Průměrnému obyvateli republiky bylo loni necelých 43 let.

Ve středu 1. března uplynuly tři roky od doby, kdy testování objevilo v Česku první případy nového typu koronaviru. Dle přednostky pneumologické kliniky Martiny Koziar Vašákové pandemie ještě u konce není, nicméně díky imunizaci lidstva není jeho mortalita tak vysoká. Lékař z Ústavu všeobecného lékařství Cyril Mucha si myslí, že se covid pomalu posouvá k běžnému virovému onemocnění. „Jak se bude do budoucna zmírňovat, stane se běžným onemocněním,“ soudí i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Současný šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si to však nemyslí, jde o závažnou nemoc, podotkl. „Stává se z něj onemocnění, o kterém víme řadu věcí, umíme ho léčit,“ upřesnil.

Jediným způsobem léčby pacientů s poruchou krvetvorby je v některých případech transplantace krvetvorných buněk od zdravého dárce. Sedmnáctiletému Sebastianu Weitzovi, který onemocněl leukemií, zachránil život darováním kostní dřeně neznámý člověk. Nyní se Weitz snaží motivovat ostatní, aby se zapsali do registru dárců. V Česku jich v tuto chvíli je 150 tisíc, podle lékařů je to málo. Zhruba deset procent nemocných vhodného dárce nenajde.

Se syndromem diabetické nohy, který patří mezi hlavní příčiny hospitalizace lidí s cukrovkou, se v Česku léčí sedmdesát tisíc pacientů. Může vést až k amputaci nebo úmrtí. Zásadní je návštěvu lékaře při jakémkoliv podezření neodkládat.

Rakovinou onemocní během života každý třetí člověk – každý čtvrtý na ni zemře. Světový den boje proti této nemoci připadá na 4. února. Onkologických pacientů v posledních měsících přibývá. Je to důsledek toho, že během covidu lidé méně dbali na prevenci.

Před rokem lékaři často pečovali i o těhotné ženy s vážným průběhem covidu. Mimořádně těžké chvíle prožila i rodina malé Rozárky. Její matka onemocněla v druhé polovině těhotenství, dítě museli lékaři předčasně porodit. Obě pak strávily v nemocnici na ARO řadu dnů.

Pro cestující z Číny bude v Itálii povinnost podstoupit test na koronavirus, oznámil italský ministr zdravotnictví Orazio Schillaci. Již dříve resort uvedl, že se obává zavlečení nových mutací koronaviru do země. Dobrovolné testování pasažérů z Číny již zahájilo milánské letiště Malpensa, kde polovina cestujících, kteří se testu v pondělí podrobili, byla pozitivní, uvedla agentura ANSA. Zavedení stejného opatření poté oznámily i Spojené státy. Česko se zatím nebude pravidly pro příjezd turistů z Číny zabývat, Německo nyní také pro zpřísnění opatření nevidí důvod. Francie tuto možnost zvažuje.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že situaci s nedostatkem léků vyřešil. Resort kvůli tomu zřídil také pracovní skupinu. V některých lékárnách už je opět k dostání například dětský Nurofen a farmaceutičtí distributoři pokračují s jeho rozvážením. Podle ministra je třeba dostat výrobu co nejvíc komponentů léků zpět do Evropy, aby byla zajištěna co největší soběstačnost.

Počty nakažených koronavirem budou růst a nová vlna přijde zřejmě už v říjnu, shodli se na tom odborníci v Otázkách Václava Moravce. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek ale očekává, že ve srovnání s předchozím rokem bude zátěž nemocnic menší, hlavně pokud jde o těžké případy. Člen klinické skupiny resortu zdravotnictví Roman Chlíbek uvedl, že plošná opatření v tuto chvíli nejsou nutná, zásadní podle něj je, aby nemocní zůstávali v izolaci.

Stovky tuzemských pacientů se potýkají se vzácným a nevyléčitelným onemocněním: Duchennovou svalovou dystrofií, která postihuje malé chlapce a při které postupně ochabuje svalstvo natolik, že se pacient neobejde bez celodenní péče. Na kvalitu života takto nemocných lidí upozorňuje organizace Parent Project.

V souvislosti se zhoršující se epidemiologickou situací pandemie covidu-19 přistupují nemocnice k zavádění povinnosti nosit ochranu dýchacích cest. Česká televize zjistila, že se nově tato povinnost týká pacientů a návštěv Fakultní nemocnice Hradec Králové, Fakultní nemocnice Ostrava, v nejbližších dnech zavede opatření i Fakultní nemocnice Motol.

V Africe za poslední desetiletí přibylo 63 procent případů, kdy se nemoc původně typická pro zvířata přenesla na člověka. Informovala o tom Světová zdravotnická organizace (WHO). Upozornila, že jde o znepokojivé znamení toho, že lidstvo se v budoucnu možná bude muset potýkat s častějším výskytem přenosu původně čistě zvířecích chorob na člověka, jako jsou opičí neštovice, ebola nebo covid-19.

Hlavním příznakem onemocnění covid-19 je v současné době bolest v krku. Vyplývá to ze zdravotních údajů 17 500 lidí, kteří minulý týden ve studii britských vědců uvedli, že jim vyšel pozitivní test na koronavirus. Dalšími nejčastěji zmiňovanými příznaky byly bolest hlavy, ucpaný nos a kašel.

Nakažených covidem-19 v Česku třetí týden v řadě přibývá. Mírně stoupá i počet hospitalizovaných. Přes polovinu případů přitom tvoří nové nakažlivější subvarianty BA.4 a BA.5. Epidemiolog a vedoucí expertní skupiny MeSES Petr Smejkal však v pořadu Události, komentáře prohlásil, že celoplošné uzávěry jako v předchozích vlnách pandemie nehrozí.

V Česku je aktuálně pět případů opičích neštovic. Podle hygieniků všechny nakažené osoby žijí v Praze a momentálně jsou na infekčních odděleních. Mezi nimi i zhruba třicetiletý muž. Potíže u něj a partnera nastaly týden po návratu z hudebního festivalu v Belgii. České televizi popsal své zkušenosti s nemocí.