Onemocnění strana 2 z 5

Těžké formy atopického ekzému lze dnes léčit účinněji než dříve. Připomíná to světový den pacientů s tímto onemocněním, který letos připadá na neděli 14. září. Novou nadějí je moderní biologická metoda, vhodná už pro děti od půl roku.

V Česku žije zhruba čtyři sta lidí s Duchennovou svalovou dystrofií. Vzácná genetická nemoc postihuje hlavně chlapce, zatím na ni neexistuje stoprocentně účinný lék. O to větší význam má pro pacienty podpora specializovaných center i veřejnosti. Pomoci by nyní mohly dva nové preparáty, které dají šanci na delší život pacientům, ale i sílu jejich rodině. Náročná péče se totiž často podepisuje na jejich zdraví – skoro každý druhý trpí chronickým onemocněním, depresemi a mnozí nechodí na prevenci.

Nemocí přenášených klíšťaty letos do konce srpna lékaři zachytili nejvíce za posledních deset let. Klíšťové encefalitidy bylo 517 případů, loni ve stejném období 490. Výrazně více bylo lymeské borreliózy, jen v srpnu přibylo 2646 případů. Loni jich bylo zhruba stejně za osm měsíců, v srpnu čtyřnásobně méně. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Odborníci očekávají další nárůst na podzim kvůli houbařské sezoně.

Vážně nemocní tráví poslední chvíle života doma stále častěji, a to místo zbytečných převozů do nemocnic. Pomáhá jim v tom záchranná služba, která se ve všech krajích zapojuje do kurzů Centra paliativní péče. Stále více dispečerů a posádek díky nim umí takové pacienty poznat, mluvit s nimi i stabilizovat je v domácím prostředí.

S návraty z letních dovolených podle lékařů každoročně v Česku přibývá pacientů s infekčním onemocněním. Podle hygieniků si lidé ze zahraničí nejčastěji přivážejí průjmové infekce. V Moravskoslezském kraji se objevila třeba salmonelóza, a to po návratu z Egypta, Řecka či Turecka. V laboratořích odhalují také tropické nemoci. Ty se testují podobně jako covid-19, tedy pomocí PCR testu. Výsledky má pacient do hodiny. Výraznou část případů ovšem tvoří onemocnění spojená s pobytem v Česku. Podle dat Státního zdravotního ústavu je letos počet nákaz klíšťovou encefalitidou a borreliózou nejvyšší za posledních deset let.

U uhynulých zajíců ze Znojemska se potvrdilo onemocnění myxomatózou, uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. Na člověka či domácí zvířata není přenosné, dříve postihovalo králíky. Jde o mimořádně agresivní chorobu, která dokázala takřka vyhubit králíky divoké a způsobuje komplikace v chovech domácích králíků. Chovatelé ale mohou králíky očkovat, což veterináři doporučují.

V Česku se trvale usadil komár japonský. Tento invazní druh je schopný přenášet virová onemocnění, jako jsou západonilská horečka, horečka dengue nebo chikungunya, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity (ČZU), který se na výzkumu podílel, nepředstavuje zatím komár japonský pro lidi v tuzemsku bezprostřední riziko.

Města Karviná a Hodonín se zařadila mezi léčebná lázeňská místa. Přinese jim to větší prestiž i možnost čerpat prostředky z dotačních titulů. Zároveň to pro ně znamená závazek chránit své přírodní léčivé zdroje i lázeňské prostředí. V ochranném území lázeňského místa nemůže vyrůst například průmyslová zóna, spalovna nebo noční podnik.

Úmrtnost na nemoci, kterým lze předcházet zdravým životním stylem nebo včasnou léčbou, je v Česku o čtvrtinu vyšší než průměr EU. Naděje dožití mužů v Česku je o 1,8 roku nižší než průměrného Evropana, žen nižší o 1,2 a Češi jsou také před smrtí déle nemocní, informoval Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).

Nemocí přenášených klíšťaty je letos v období od ledna do konce července nejvíc za posledních deset let. Lymskou boreliózou se nakazilo přes tři tisíce lidí, klíšťovou encefalitidou 372, uvedl na sociální síti X Státní zdravotní ústav (SZÚ). Loni lékaři diagnostikovali za celý rok přes čtyři tisíce případů boreliózy a 670 encefalitidy. Česko patří k zemím, kde se nemocemi od klíšťat nakazí ročně nejvíc lidí. Častější jsou jen v Pobaltí.

Moravskoslezský kraj letos hlásí nejvyšší počet případů svrabu v České republice, téměř tisíc. Onemocnění se objevilo v několika domovech pro seniory i v mateřské škole. Hygienici varují, že svrab se snadno šíří úzkým kontaktem mezi lidmi, ale i prostřednictvím lůžkovin v ubytovacích zařízeních. Podle lékařů si lidé nákazu často přivážejí i ze zahraniční dovolené.

Jak rozvojové země bohatnou, mění se i tamní životní styl. A ten má rovnou několika způsoby vážné dopady na zdraví jater. Poškození pak vede i ke vzniku rakoviny tohoto orgánu.

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.

Hygienici varují před prudkým nárůstem počtu nakažených žloutenkou typu A. Jen v Praze za první pololetí evidují přes 240 případů. Za celý loňský rok jich přitom bylo jen sedmatřicet. Nemoc obvykle začíná příznaky podobnými chřipce, následovat může žloutnutí bělma a pokožky. Chránit se lze důsledným dodržováním osobní hygieny a očkováním.

Až milion lidí v Česku žije s chronickým onemocněním ledvin v různých stádiích. Polovina o něm neví, orgán totiž až do poslední fáze, kdy už selhává, nebolí. Medicína má přitom k dispozici čím dál více léků, které významně pomáhají, pokud se nasadí včas. Praktici proto navrhli častější prevenci a ministerstvo dokončuje příslušnou vyhlášku. Platit by mohla od příštího roku.

Začíná sezona letních dovolených. Češi v loňském roce podle dat statistického úřadu uskutečnili 7,5 milionu cest do zahraničí. Řadu z nich právě během léta. Cesta do cizí země ale kromě zařizování dopravy či ubytování obnáší i další věci, na které je třeba myslet. Jednou z nich je cestovní pojištění, jež kryje rizika spojená s náhlým onemocněním, úrazem či ztrátou zavazadel. Proč je důležité takové pojištění uzavřít a co všechno lze pojistit?

Mozek je jednou z částí lidského těla, která patří mezi ty nejodolnější vůči virům, bakteriím i dalším patogenům. Virus SARS-CoV-2 ale proniknout do mozku dokáže. Cest je zřejmě více, jednu z nich teď popsali vědci z brněnské Masarykovy univerzity.

Preventivní karanténu pro 26 lidí, kteří byli v rizikovém kontaktu s pacientem pražské nemocnice na Bulovce, hygienici zrušili. Testy u pacienta totiž nepotvrdily nebezpečnou nákazu. V neděli to sdělil zástupce hlavní hygieničky Matyáš Fošum. V karanténě byli dominantně zdravotníci z táborské nemocnice, odkud byl pacient s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu na Bulovku převezen v pátek večer.

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.

Během prvních čtyř měsíců tohoto roku už má Česko více případů infekční žloutenky než v letech 2021 až 2023 dohromady. Hygienici doporučují dodržovat základní opatření a zranitelné vybízejí k očkování.

V posledních letech výrazně stoupl počet lidí s onemocněním kůže, zejména zhoubným melanomem. Lékaři ročně diagnostikují tento nádor u více než tří tisíc lidí. Do roku 2050 se očekává výrazný nárůst o čtyřicet procent. Mezi rizikové faktory patří nejen nadměrné slunění, ale i časté používání solárií nebo UV lamp na gelové nehty. Šance na úspěšné vyléčení zvyšuje včasné vyšetření. V příštích týdnech budou mít lidé opět možnost se nechat zdarma vyšetřit na náměstích po celé republice.

Na stresory a následně i duševní zdraví mají vliv celospolečenské trendy, jako je například přechod společnosti do digitálního světa, míní ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Petr Winkler. V Interview ČT24 popsal, že v Česku stejně jako v ostatních vyspělých zemích dochází v posledních letech k nárůstu duševních problémů a onemocnění u dětí a adolescentů. Podle něj tento trend ještě urychlila pandemie covidu-19, avšak zdůraznil, že existoval ještě před jejím vypuknutím.

Praktičtí lékaři chtějí rozšířit preventivní prohlídky. Podle návrhu vyhlášky, který předložili ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09), by některá vyšetření chtěli dělat u mladších pacientů než doteď – zejména ta, která dokáží odhalit onemocnění srdce a cév. Jsou totiž nejčastější příčinou úmrtí v Česku, každý rok jim podlehne čtyřicet tisíc lidí.