Onemocnění strana 2 z 5

Nemocných s infekcemi dýchacích cest za týden přibylo o třicet procent, minulý týden jich bylo 1940 na sto tisíc obyvatel. Ještě více stoupl počet dětských pacientů ve školním věku, za týden o polovinu. V tiskové zprávě o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V Česku tak podle něj dál pokračuje celoplošná epidemie, přibývá hlavně nemocných s chřipkou. Podle údajů ministerstva zdravotnictví stoupl asi o pětinu také počet záchytů covidu-19, případů bylo asi 540 za týden. Výrazně ale zároveň přibylo testovaných.

Prvorozený syn manželů Hajgajdových Oliver se narodil s vážným genetickým onemocněním, na které v tuto chvíli neexistuje léčba. I když jim samotným už to zřejmě nepomůže, rozhodli se svůj čas a energii věnovat vývoji nového léku. Manželé Lenka a Radoslav proto založili asociaci, která podporuje české vědce zkoumající Angelmanův syndrom, který způsobuje těžkou mentální retardaci. A úspěch přišel – vědcům se před pár měsíci podařilo v laboratorních podmínkách připravit návrh terapie. Teď potřebují lék testovat na myších modelech. Postoupit do další fáze můžou díky podpoře široké veřejnosti – ve sbírce, kterou zorganizovali rodiče Olivera, se vybralo přes dvacet milionů korun. Pro Reportéry ČT o tom natáčela Kateřina Poláková.

Nemocí od klíšťat v Česku loni opět přibylo. Lymskou boreliózou se nakazilo 4031 lidí, klíšťovou encefalitidou 670. Potvrzují to údaje Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Případů lymeské boreliózy bylo nejvíce za pět let. Důvodem byla mimořádně dlouhá sezona, po kterou byla klíšťata aktivní.

Etikety na lahvích s alkoholem ve Spojených státech by měly nést varování před rizikem rakoviny podobně jako u tabákových výrobků. Návrh přišel od šéfa amerického úřadu pro veřejné zdraví Viveka Murthyho. Změnit by se mohla také zdravotnická doporučení ohledně konzumace alkoholických nápojů. V reakci na zprávu koncem týdne poklesly akcie amerických i evropských výrobců alkoholu.

Lékaři od ledna spustí nový preventivní program zaměřený na včasné odhalení výdutí břišní aorty, onemocnění, které postihuje zejména muže. Riziko prasknutí je u nich výrazně vyšší než u žen. A následky bývají fatální – na vykrvácení umírá až devět z deseti postižených. Díky jednoduchému vyšetření ultrazvukem, na které budou praktičtí lékaři zvát pacienty ve věku 65 až 67 let, bude možné problém odhalit a předejít tragickým následkům.

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga. Pro evropské občany, kteří do této africké země necestují, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí.

Přesně před pěti lety americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí oznámilo první případy dosud neznámého onemocnění dýchacích cest v čínském Wu-chanu. O tři měsíce později byl v Česku vyhlášen nouzový stav. Redakce vědy ČT24 připravila dokument s názvem Lekce covid. Ve vysílání 90' ČT24 se pak Daniel Stach ptal politiků a vědců, jak je Česko pět let od prvních případů koronaviru připraveno na případnou příští pandemii.

„Bude tady s námi velmi dlouho, pokud ne už navždy,“ řekl v pátek ve vysílání ČT24 o onemocnění covid-19 epidemiolog Roman Prymula. Věří ale, že nezmutuje do podoby „mnohem dramatičtějšího klinického průběhu“. V Česku podle něj dochází v posledních týdnech ke značnému poklesu nových případů. „Počet úmrtí denně je kolem jednoho, maximálně dvou, což znamená, že data jsou výrazně nižší, než byla před nějakými pěti nebo šesti týdny,“ konstatoval Prymula. V neděli uběhne přesně pět let od nahlášení prvního případu nákazy člověka novou formou koronaviru.

Lékaři o víkendu debatovali na konferenci kardiologické společnosti v Brně, kde probírali umělou inteligenci a její pomoc při rozpoznání infarktu. Řešili i přibývající počet pacientů se srdečním selháním – v Česku jsou jich statisíce a vzniká pro ně síť specializovaných ambulancí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli oznámila, že udělila Egyptu certifikát země bez malárie. Vymýcení nemoci, která se v této severoafrické zemi vyskytovala od nepaměti, označila za historické.

S chladným počasím vzrostl zájem lidí o očkování proti covidu-19. Některá centra v nemocnicích hlásí plné čekárny, uvítala by proto větší zapojení praktiků. Očkování je totiž možné jak v centrech zdravotnických zařízení, tak u praktických lékařů. Kvůli náročné administrativě to ale může být někde problém.

Každý rok se přibližně tři tisíce lidí v Česku od lékařů dozví, že trpí revmatoidní artritidou. Ta způsobuje nejen bolesti kloubů, ale také vyšší riziko zlomených kostí, plicní embolie nebo infekcí. Podle lékaře Pavla Horáka z České revmatologické společnosti se nemoc může objevit v jakémkoliv věku, dokonce i u dětí. Při jejím vzniku hraje roli řada faktorů. Horák zmiňuje genetické predispozice, virová onemocnění či kouření, které má negativní vliv i v pasivní formě.

S nástupem podzimu v Česku začíná i období respiračních nemocí. Lidé s horečkou, kašlem, rýmou a bolestí v krku plní ordinace. Laboratoře zachytily minulý týden o pětinu víc nákaz, velký podíl má mezi nimi covid-19. Mezi testovanými vzorky se potvrdil i první případ chřipky typu A. Její hlavní nástup zdravotníci čekají před Vánocemi.

V Karlovarském kraji potvrdili veterináři třetí případ katarální horečky ovcí, a to na farmě v Bublavě na Sokolovsku. První záchyt je i na Chomutovsku v Ústeckém kraji. První případ tohoto onemocnění se právě na Sokolovsku objevil minulý týden. V České republice je aktuálně pět ohnisek nákazy.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.

Problémy s viděním na dálku má čím dál více lidí. Významně se zvyšuje hlavně počet dětí s krátkozrakostí. V mladším věku přitom lze této vadě předcházet nebo alespoň zpomalit její rozvoj. Za ten podle odborníků mohou mimo jiné moderní technologie. Sledování telefonů nebo obrazovek počítačů totiž v mladším věku způsobuje nezdravý růst oka a právě ten pak zhoršuje zrak.

Josef Burget patřil k elitním vojákům české armády, po náročné operaci mozku je ale odkázaný na pomoc druhých. Kolegové ze Speciálních sil Armády ČR ho chtějí dostat zpět do běžného života. Pořádají nejen sbírku na nákladnou rehabilitaci, ale snaží se ho také rozptýlit – například výstupem na vrchol Pradědu. Tři desítky vojáků, rodina a přátelé zvládli společně s Josefem Burgetem desetikilometrový výstup na nejvyšší horu Moravy za zhruba dvě a půl hodiny.

Počet lidí s roztroušenou sklerózou přesáhl dvacet jedna tisíc – za rok tak v registru přibyla zhruba tisícovka pacientů. Neurologové i ministerstvo zdravotnictví chtějí sjednotit postupy, aby kvalita péče byla ve všech centrech stejně vysoká.

V roce 2030 bude podle onkologů rakovina nejčastější příčinou úmrtí v Česku. V současné době jsou to nemoci srdce, nádory představují nyní s necelými 28 tisíci zemřelých ročně čtvrtinu všech úmrtí. Vzniku téměř poloviny zhoubných onemocnění se dá podle odborníků předejít zdravějším životním stylem, přičemž riziko úmrtí výrazně snižuje zachycení nádoru v časném stadiu, například při screeningovém vyšetření lidí bez příznaků. Informace zazněly na středeční tiskové konferenci České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ve středu také mohli lidé v ulicích potkat dobrovolníky, kteří na podporu Českého dne proti rakovině prodávají symbolické žluté kytičky.

Černým kašlem se od začátku letošního roku nakazilo v Česku 13 449 lidí. Za poslední týden přibylo 1210 nových případů, což je zhruba stejně jako v minulém týdnu. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Údaje za předchozí dva týdny mohly ovlivnit středeční státní svátky, v týdnu jim předcházejícím bylo nových případů přes 1600. Do statistik lékaři nahlásili také dvě další úmrtí související s nákazou seniorů, celkem jich je letos pět včetně jednoho dítěte.

Chronickým únavovým syndromem trpí v Česku podle odhadů padesát tisíc lidí. Podle studie nadačního fondu Neúnavní se ale jen třetina pacientů setká s lékařem, který má s onemocněním zkušenost. Únavový syndrom se ale nemusí projevovat pouze únavou. Typickým příznakem je nevolnost po námaze. Může jít o zátěž fyzickou i psychickou, která nemusí být náročná. Často jde o běžné denní činnosti, jako je chůze po schodech. Proč vzniká, zatím není jasné. Léčba spočívá pouze v tlumení příznaků.

V týdnu na přelomu dubna a května se potvrdilo 1266 nových případů černého kašle, nejvíce jich bylo nahlášeno v Moravskoslezském kraji. V celém Česku bylo nově nakažených o několik stovek méně než v předchozích třech týdnech. Od začátku roku se černým kašlem nakazilo 12 239 lidí, což je pětadvacetkrát více než za celý rok 2023.

Extrémní únava, bolesti kloubů a svalů, oslabení imunity i neurologické potíže mohou být příznaky takzvaného postcovidového syndromu. Podle nové studie českých lékařů se rozvinul nejméně u osmi procent lidí, kteří kvůli těžkému covidu museli do nemocnice. Dlouhodobé komplikace se ale nevyhýbají ani pacientům s mírnějším průběhem nemoci.

Za uplynulý týden přibylo podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) 1604 nakažených černým kašlem, za týden zatím nejvíc. Od začátku roku se nakazilo téměř jedenáct tisíc lidí. Nejvyšší nemocnost je mezi mladými ve věku patnáct až devatenáct let, tvoří zhruba třetinu infikovaných. Nakazilo se také 148 dětí do jednoho roku. Ty může nemoc ohrozit, protože nemají ukončené očkování.