Onemocnění strana 2 z 4

V Česku v únoru zemřel člověk nakažený černým kašlem. Byl ve věku 55 až 64 let, uvedl Státní zdravotní ústav ve své pravidelné zprávě. Mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veronika Krejčí upřesnila, že šlo o muže z hradeckého kraje, který zemřel 10. února a měl i další vážná onemocnění. Onemocnění černým kašlem nebylo bezprostřední příčinou jeho úmrtí. Od začátku roku SZÚ eviduje 3101 případů této nemoci. Proti předchozím letům jí výrazně přibylo, letošní počty jsou nejvyšší za posledních 60 let.

V Česku přibylo za poslední týden 449 případů černého kašle, od začátku letošního roku je jich 1666. Informace zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nákaz je více než za poslední čtyři roky dohromady. V posledních dvaceti letech jich bylo za celý rok více jen v roce 2014, kdy onemocnělo přes 2500 lidí. Očkování proti černému kašli je součástí povinné vakcinace v dětství, nákaza ohrožuje hlavně nejmenší děti.

Jen za poslední dva dny laboratoře potvrdily 150 nových případů černého kašle, od začátku roku se nakazila téměř tisícovka lidí. Čtyřicet procent případů se týká starších školních dětí, několik jich leží v nemocnici s vážným průběhem nemoci. Nejohroženější jsou děti do jednoho roku, které ještě nemají dokončenou první sérii povinného očkování. Ordinace proto také začínají uvažovat o přeočkování personálu.

Epidemie chřipky podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pravděpodobně začíná ustupovat. Počet nemocných s jejími příznaky poklesl o více než čtvrtinu, celkový počet akutních respiračních infekcí o desetinu. Nemocných bylo v předcházejícím týdnu 1713 na sto tisíc obyvatel, informoval SZÚ na sociální síti X.

Vzácné genetické onemocnění způsobuje těžkou mentální retardaci a dětem, které ho mají, se přezdívá andělské, protože se často usmívají. Na Angelmanův syndrom upozorňuje mezinárodní den, kdy se řada budov, například bazilika sv. Ludmily v Praze, rozsvítila modře. Zástupci Asociace genové terapie, kteří vybírají peníze na pomoc pacientům a podporu vědeckého výzkumu, ve čtvrtek také předali milionovou částku vědcům, kteří hledají způsob, jak poruchu léčit.

Sedmdesát procent celiaků a lidí s alergií na lepek se nestravuje ve školních nebo firemních jídelnách. Jako nejčastější důvod uvádějí obavu z toho, že jídlo bude obsahovat lepek, nebo neochotu personálu poskytnout informace o složení potravin. Ukázal to průzkum neziskového projektu Mňambezlepku.cz. Tři čtvrtiny respondentů by přitom „venku“ jíst chtěly. Prosincového průzkumu se ve spolupráci s Bravo Consulting zúčastnilo přes šestnáct set lidí na bezlepkové dietě žijících v Česku.

Zubaři z plzeňské fakultní nemocnice v rámci svého výzkumu zjistili nádor v těle u čtvrtiny vyšetřovaných pacientů. Pomáhají jim i kolegové z dalších oddělení. Zpozornět by měli lidé, pokud se jim dlouhodobě nehojí rány v ústech.

Ministerstvo zdravotnictví očekává podle náměstka Josefa Pavlovice (Piráti) další nárůst počtu případů covidu-19 do Vánoc a znovu ve druhé polovině ledna. Současné počty případů i hospitalizací jsou podle dat resortu zdravotnictví nejvyšší od loňského října. Podle Pavlovice ale do nemocnic míří nemocní primárně s jinými potížemi, nikoliv kvůli stavu způsobenému koronavirem. Žádná plošná opatření ministerstvo nechystá.

Chlapec se vzácnou genetickou poruchou, na jehož léčbu lidé darovali přes 150 milionů korun, se bude léčit na přelomu ledna a února příštího roku ve Francii. Informaci přinesl dárcovský server Donio, přes který se lidé ve sbírce na genovou terapii skládali. Sbírka začala v pátek 22. září, přispělo do ní více než 307 tisíc lidí.

Řada Čechů se momentálně léčí s respiračními onemocněními, jako jsou nachlazení, chřipka, angína, ale také covid-19. Podle lékařů je však sezona těchto potíží teprve na začátku, její start lehce posunulo teplejší počasí. Lidé by však už teď měli podle odborníků dbát na prevenci, tedy mít dostatečný příjem vitaminů, omezit rizikové kontakty a v případě déletrvajících problémů vyhledat lékaře. Podle České lékařské komory je pak také vhodné nechat se naočkovat.

Čechům se podařilo vybrat více než sto milionů na léčbu nemocného Martina. Jde o vůbec nejvyšší částku, na kterou se doposud na platformě Donio lidé skládali. Peníze se navíc vybraly v rekordním čase. Samotná sbírka vznikla už koncem srpna, největší část – devadesát milionů korun – se ale vybrala během posledních pěti dní, kdy se zapojili čeští influenceři a známé osobnosti. Vybrané peníze využije rodina na speciální terapii, která by měla pomoci s léčbou vzácného syndromu. Pojišťovna ji odmítla uhradit.

Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a tisíc nemocných se syfilis v Česku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale obraz západního světa ve druhé dekádě jednadvacátého století. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích – a samozřejmě klimatické změny – přispěly situaci, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico. K tomu se přidává stále větší odolnost bakterií vůči antibiotikům, což znamená, že jedno z nejvíce převratných léčiv za posledních sto let je ohroženo.

Malformace je vrozené cévní onemocnění, které může na laika působit jako obrovský podkožní nádor. Ve Fakultní nemocnici Brno teď k operacím dvou malých dětí s touto diagnózou využili 3D modely, aby byli chirurgové při práci co nejpreciznější. S 3D tiskem zdravotníkům pomáhalo Vysoké učení technické v Brně.

Na velkou část ze zhruba osmdesáti tisíc nádorů, které lékaři u svých pacientů každý rok odhalí, se přijde pozdě. Jedním z důvodů je i to, že lidé dost nevyužívají preventivní vyšetření, na která mají zdarma nárok. Přitom až šedesáti procentům případů rakoviny se dá prevencí a včasným záchytem zabránit. Informace v pátek zazněly na tiskové konferenci Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.

Vzácné genetické onemocnění zvané Praderův-Williho syndrom způsobuje neustálý hlad, opožděný vývoj i psychické potíže. V Česku se s ním potýkají stovky lidí a lék zatím neexistuje. To chce nyní změnit rodina z Liberce, která podporuje výzkum.

Na sobotu připadá Evropský den obezity. Jedná se o nezávislou iniciativu, která si klade za cíl podpořit aktivní přístup k zvládání problému nadváhy a obezity. Nadměrná hmotnost je totiž rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je například ischemická choroba srdeční a s ní spojený srdeční infarkt. Podle kardiologa Nemocnice Na Homolce a předsedy České kardiologické společnosti Petra Ošťádala roli hraje genetika, ale v nemalé míře i životní styl, který lidé mohou ovlivnit a tím snížit riziko onemocnění.

Někteří onkologičtí pacienti, nevidomí i lidé s roztroušenou sklerózou mají problém získat invalidní důchod. Podle lékařů i odborných center takových případů přibývá. O úskalích teď budou poprvé jednat organizace, politici i správa sociálního zabezpečení.

Praktičtí lékaři stále řeší postcovidové potíže některých pacientů. Ti se potýkají s plicními, srdečními a neurologickými komplikacemi. Odborníci také dodávají, že existuje řada dalších potíží, které se však těžko prokazují a jejich příčinu nelze jednoznačně určit.

V loňském roce podle dat Českého statistického úřadu zemřelo 120 tisíc lidí. To je zhruba o patnáct procent méně než v roce 2021. Nejen Češi přitom nejčastěji umírají na nemoci srdce. Důvodem je podle lékařů alkohol, kouření i obezita. Loňský žebříček ale ovládl covid-19. Česká společnost také nadále stárne. Více než pětina obyvatel v tuzemsku je starší 65 let. Celkem jde o zhruba dva miliony dvě stě tisíc lidí. Průměrnému obyvateli republiky bylo loni necelých 43 let.

Ve středu 1. března uplynuly tři roky od doby, kdy testování objevilo v Česku první případy nového typu koronaviru. Dle přednostky pneumologické kliniky Martiny Koziar Vašákové pandemie ještě u konce není, nicméně díky imunizaci lidstva není jeho mortalita tak vysoká. Lékař z Ústavu všeobecného lékařství Cyril Mucha si myslí, že se covid pomalu posouvá k běžnému virovému onemocnění. „Jak se bude do budoucna zmírňovat, stane se běžným onemocněním,“ soudí i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Současný šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si to však nemyslí, jde o závažnou nemoc, podotkl. „Stává se z něj onemocnění, o kterém víme řadu věcí, umíme ho léčit,“ upřesnil.

Jediným způsobem léčby pacientů s poruchou krvetvorby je v některých případech transplantace krvetvorných buněk od zdravého dárce. Sedmnáctiletému Sebastianu Weitzovi, který onemocněl leukemií, zachránil život darováním kostní dřeně neznámý člověk. Nyní se Weitz snaží motivovat ostatní, aby se zapsali do registru dárců. V Česku jich v tuto chvíli je 150 tisíc, podle lékařů je to málo. Zhruba deset procent nemocných vhodného dárce nenajde.

Se syndromem diabetické nohy, který patří mezi hlavní příčiny hospitalizace lidí s cukrovkou, se v Česku léčí sedmdesát tisíc pacientů. Může vést až k amputaci nebo úmrtí. Zásadní je návštěvu lékaře při jakémkoliv podezření neodkládat.

Rakovinou onemocní během života každý třetí člověk – každý čtvrtý na ni zemře. Světový den boje proti této nemoci připadá na 4. února. Onkologických pacientů v posledních měsících přibývá. Je to důsledek toho, že během covidu lidé méně dbali na prevenci.

Před rokem lékaři často pečovali i o těhotné ženy s vážným průběhem covidu. Mimořádně těžké chvíle prožila i rodina malé Rozárky. Její matka onemocněla v druhé polovině těhotenství, dítě museli lékaři předčasně porodit. Obě pak strávily v nemocnici na ARO řadu dnů.