Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle médií v úterý prohlásil, že je připraven uspořádat na Ukrajině volby. Požádá Američany a Evropany, aby pomohli zajistit bezpečnost, a také parlament o nezbytné změny v ukrajinském právu, aby bylo možné hlasování uspořádat i během války.
Zelenskyj odmítl podezření, že „se drží křesla“, a proto pokračuje ve válce. Zdůraznil, že volby lze uspořádat pouze při zajištění bezpečnosti občanů. „Jsou dvě podmínky pro uspořádání voleb. První je bezpečnost a jak ji zajistit během náletů a útoků. A druhá je právní základ pro legitimitu voleb,“ upozornil ukrajinský lídr dle serveru RBK-Ukrajina.
„Jsem připraven na volby. Navíc požádám USA, aby pokud možno společně s evropskými kolegy zajistily bezpečnost pro jejich uspořádání. Pak Ukrajina během šedesáti až devadesáti dnů bude na uspořádání voleb připravena,“ prohlásil.
Příprava nového volebního zákona
Prezident Ukrajiny také vyzval poslance země, aby připravili příslušné návrhy novely volebního zákona. „Zítra (ve středu) budu na Ukrajině. Očekávám návrhy od partnerů a poslanců a jsem připraven jít do voleb,“ shrnul podle serveru. Ten připomněl, že jeden z 28 bodů amerického mírového plánu hovořil o uspořádání voleb na Ukrajině během sto dní po ukončení ruské války proti sousední zemi.
Ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská armáda na Ukrajinu vpadla nejprve roku 2014 a pak plošně v únoru 2022, odmítá uznat legitimitu prezidenta Volodymyra Zelenského. O jeho vládě mluví výhradně jako o „kyjevském režimu“.
Mnohokrát se vyjádřil v tom smyslu, že Ukrajina nemá být suverénním státem a Ukrajinci nejsou samostatným národem. Jeho cílem je, aby území Ukrajiny bylo pod vlivem Moskvy. O nároku na údajně „historicky ruské země“, čímž se má na mysli mimo jiné území někdejší Kyjevské Rusi, hovoří i nová ruská strategie národní politiky.
Putin, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 na Ukrajinu vpadla, odmítal uznat legitimitu Zelenského právě s odkazem na to, že setrvává ve funkci, ačkoliv se původně prezidentské volby měly v zemi konat na konci loňského března. Kyjev to dosud odmítal s tím, že volby nelze uspořádat za válečného stavu a v situaci, kdy část území této suverénní země ovládají okupační síly.
