Velká Británie strana 3 z 5

Britský princ Andrew se vzdal všech svých královských titulů, včetně vévody z Yorku, a s nimi spojených poct. Mladší bratr krále Karla III. tak učinil po letech kritiky za svůj blízký vztah s americkým sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. V posledních dnech případ znovu získal na publicitě poté, co média zveřejnila první ukázky z posmrtných pamětí jedné z Epsteinových obětí Virginie Giuffreové. Princ Andrew všechna obvinění proti své osobě popírá.

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo ruskému vzdušnému útoku, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na vzdušné síly a starostu metropole Vitalije Klyčka. Invazní jednotky podle něj zaútočily na kritickou infrastrukturu města a jeho část se ocitla bez proudu. Úřady informují o nejméně devíti zraněných. Kvůli útoku začalo hořet v sedmnáctipatrové budově v Kyjevě. Rusko udeřilo také na Záporožskou oblast.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Potřebujeme, aby bylo vidět, že jsme se změnili, uvedla ve středu na výroční konferenci britské opoziční Konzervativní strany její šéfka Kemi Badenochová. Stranu podle ní čeká těžká práce, aby si získala zpět voliče. Badenochová také představila návrh na rozpočtové škrty a zrušení některých daní.

Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí je na dosah, uvedli šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Obdobně se vyjádřili i čelní představitelé Velké Británie či Německa. Teroristické hnutí Hamás odpovědělo na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v oblasti, že je ochotno předat všechna izraelská rukojmí, živá i mrtvá. V evropských metropolích se proti válce demonstrovalo.

Britské ostrovy zasáhla bouře Amy, která napříč Irskem omezila dopravu. Meteorologové v obou ostrovních státech varují před silnými poryvy větru a deštěm, pro několik oblastí platí od pátečního odpoledne výstrahy. Irsko hlásí přibližně 184 tisíc domácností bez proudu, v Severním Irsku je postiženo dalších padesát tisíc domácností. Podle místních médií zemřel kvůli bouři v Irsku jeden muž.

Jednoho z mužů, který zahynul při čtvrtečním útoku před synagogou v Manchesteru, zasáhla kulka vystřelená policistou, uvedla v pátek podle médií manchesterská policie. Její šéf Stephen Watson řekl, že podle předběžného forenzního vyšetřování oběť utrpěla střelné zranění. Podezřelý útočník Jihad al-Shamie u sebe neměl střelnou zbraň, jediné výstřely vypálila policie, když se snažila pachatele zneškodnit, uvedl policejní šéf. Dle Deníku The Guardian byl muž dříve vyšetřován kvůli sexuálnímu napadení.

Británie jmenovala Sarah Mullallyovou arcibiskupkou z Canterbury, hlavou anglikánské církve se tak poprvé stala žena, píší tiskové agentury s odvoláním na britskou vládu. Třiašedesátiletá Mullallyová, bývalá zdravotní sestra a matka dvou dětí, nahradila Justina Welbyho, který odstoupil loni v listopadu poté, co vyšlo najevo, že zatajoval informace o sexuálním zneužívání mladých mužů a chlapců. Výběr nástupce měl na starosti výbor v čele s bývalým šéfem britské tajné služby MI5 Jonathanem Evansem.

Na Evropu přichází bouře, která vznikla z pozůstatků hurikánu. Ovlivní počasí na velké části kontinentu, nejvíc se její dopady projeví ve Velké Británii.

Britský premiér Keir Starmer v reakci na čtvrteční útok na synagogu v Manchesteru uvedl, že útočník si své oběti vybral právě proto, že to byli Židé. Slíbil zajistit židovské komunitě bezpečnost, kterou si zaslouží, informuje agentura Reuters. Útok si vyžádal dvě oběti. Po zásahu policie zemřel i útočník, který najel autem do lidí a zaútočil rovněž nožem. Policie incident označila za teroristický čin. Izraelští vládní politici považují útok za výsledek vlny antisemitismu v Británii a slabosti vůči terorismu.

Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Plavidlo se podle agentury Reuters pohybovalo kolem Dánska během nedávných přeletů dronů, jež vedly k uzavření několika letišť v zemi. Agentura napsala, že loď mohla být do incidentů zapojena. Kodaň ani Paříž se k tomuto podezření nevyjádřily.

Více než čtvrt roku se do tuzemska nemohou dovážet paliva vyráběná z ruské ropy. Výjimka skončila v červnu. Řidiči by tak měli jezdit jen na benzín a naftu, které jsou zpracované z jiné ropy. Tedy na pohonné hmoty, které vyrábí tuzemské rafinerie nebo se dováží ze zahraničí. Právě jejich import z ostatních trhů roste.

Velká Británie stojí podle premiéra Keira Starmera na rozcestí mezi slušností a rozdělením společnosti. Obliba jeho labouristů se pouhých čtrnáct měsíců po drtivém volebním vítězství propadá, spekuluje se dokonce o výměně šéfa vlády. Body naopak sbírá brexitový politik Nigel Farage, jehož protiimigrační Reformní strana by mohla zbořit tradiční britský systém. Podle Starmera probíhá „boj o duši“ země – podobně jako kdysi po válce.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukončení války v Gaze, jelikož naplňuje izraelské cíle. Plán Bílý dům zveřejnil krátce před tiskovou konferencí. Pokud bude s mírovým plánem souhlasit i Hamás, musí nejpozději do 72 hodin propustit rukojmí, uvedl Trump. Bílý dům také počítá s tím, že v Pásmu Gazy budou vládnout palestinští technokraté pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem.

Spojené království zváží zpřísnění pravidel pro migranty, kteří se budou chtít v zemi trvale usadit. Podle britské ministryně vnitra Shabany Mahmoodové bude země od žadatelů požadovat „prokázání jejich hodnoty pro společnost“. Londýn už v letošním roce zpřísnil migrační politiku v několika vlnách.

Írán povolal ke konzultacím své velvyslance v Německu, Francii a Británii, které spustily mechanismus na obnovení sankcí OSN proti Teheránu kvůli jeho jadernému programu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na tamní média. Íránský prezident Masúd Pezeškján řekl, že Spojené státy Teherán vyzvaly, aby jim odevzdal veškerý svůj obohacený uran výměnou za tříměsíční odklad sankcí, což označil za nepřijatelné.

Lékárníci stále patří mezi ty, kterým Češi důvěřují v péči o své zdraví, jen 48 procent lidí se ale cítí zdravě, vyplývá z průzkumu České lékárnické komory. Stejně jako v tuzemsku, tak i v jiných evropských zemích je lékárna místem, které lidé navštěvují často, a to nejen kvůli lékům, ale i kvůli pomoci s obtížemi.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země oficiálně uznala Stát Palestina. Krok má podle něj vést k míru, uvedla agentura AFP. Učinil tak na mezinárodní konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterou Paříž pořádá spolu se Saúdskou Arábií na okraj Valného shromáždění OSN. Podle Elysejského paláce by během ní Stát Palestina mělo uznat také několik dalších zemí. Palestinská autonomie označila Macronovo rozhodnutí za historické a odvážné. Přivítal jej i generální tajemník OSN António Guterres.

Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko v neděli formálně uznaly Stát Palestina. Teroristické hnutí Hamás v něm nesmí hrát žádnou roli, zdůraznily vlády těchto zemí. Podle stanice BBC jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice. Avízo kroku vyvolalo už dříve ostrou kritiku Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej označuje za odměňování teroru. Tato slova v neděli zopakoval. Česko nyní uznat palestinský stát neplánuje.

Portugalsko uzná v neděli nezávislý Stát Palestina, tedy ještě před zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN), které začne příští týden, uvedlo podle agentur tamní ministerstvo zahraničí. První zemí, která oznámila záměr uznat existenci palestinského státu na zářijovém VS OSN, byla Francie. Po ní podobné prohlášení učinily Británie, Kanada nebo Austrálie.

Evropská komise (EK) v novém, devatenáctém sankčním balíčku proti Moskvě navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích, informovala v pátek odpoledne předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy Evropské unie.

Britský premiér Keir Starmer hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o způsobech, jak zvýšit podporu Ukrajinu a vyvinout větší tlak na ruského vládce Vladimira Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou. „Putin mě zklamal,“ řekl Trump. Tématem jednání byla také válka v Pásmu Gazy a dohoda o technologické spolupráci obou zemí.

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.