Velká Británie strana 3 z 5

Spojené království zváží zpřísnění pravidel pro migranty, kteří se budou chtít v zemi trvale usadit. Podle britské ministryně vnitra Shabany Mahmoodové bude země od žadatelů požadovat „prokázání jejich hodnoty pro společnost“. Londýn už v letošním roce zpřísnil migrační politiku v několika vlnách.

Írán povolal ke konzultacím své velvyslance v Německu, Francii a Británii, které spustily mechanismus na obnovení sankcí OSN proti Teheránu kvůli jeho jadernému programu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na tamní média. Íránský prezident Masúd Pezeškján řekl, že Spojené státy Teherán vyzvaly, aby jim odevzdal veškerý svůj obohacený uran výměnou za tříměsíční odklad sankcí, což označil za nepřijatelné.

Lékárníci stále patří mezi ty, kterým Češi důvěřují v péči o své zdraví, jen 48 procent lidí se ale cítí zdravě, vyplývá z průzkumu České lékárnické komory. Stejně jako v tuzemsku, tak i v jiných evropských zemích je lékárna místem, které lidé navštěvují často, a to nejen kvůli lékům, ale i kvůli pomoci s obtížemi.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země oficiálně uznala Stát Palestina. Krok má podle něj vést k míru, uvedla agentura AFP. Učinil tak na mezinárodní konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterou Paříž pořádá spolu se Saúdskou Arábií na okraj Valného shromáždění OSN. Podle Elysejského paláce by během ní Stát Palestina mělo uznat také několik dalších zemí. Palestinská autonomie označila Macronovo rozhodnutí za historické a odvážné. Přivítal jej i generální tajemník OSN António Guterres.

Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko v neděli formálně uznaly Stát Palestina. Teroristické hnutí Hamás v něm nesmí hrát žádnou roli, zdůraznily vlády těchto zemí. Podle stanice BBC jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice. Avízo kroku vyvolalo už dříve ostrou kritiku Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej označuje za odměňování teroru. Tato slova v neděli zopakoval. Česko nyní uznat palestinský stát neplánuje.

Portugalsko uzná v neděli nezávislý Stát Palestina, tedy ještě před zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN), které začne příští týden, uvedlo podle agentur tamní ministerstvo zahraničí. První zemí, která oznámila záměr uznat existenci palestinského státu na zářijovém VS OSN, byla Francie. Po ní podobné prohlášení učinily Británie, Kanada nebo Austrálie.

Evropská komise (EK) v novém, devatenáctém sankčním balíčku proti Moskvě navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích, informovala v pátek odpoledne předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy Evropské unie.

Britský premiér Keir Starmer hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o způsobech, jak zvýšit podporu Ukrajinu a vyvinout větší tlak na ruského vládce Vladimira Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou. „Putin mě zklamal,“ řekl Trump. Tématem jednání byla také válka v Pásmu Gazy a dohoda o technologické spolupráci obou zemí.

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.

Americký prezident Donald Trump ve středu s manželkou Melanií dorazil na hrad Windsor, kde se setkali s královským párem. Trump tím zahájil program své druhé, dvoudenní státní návštěvy Spojeného království. Program prvního dne završil státní banket, kde promluvil Trump i Karel III. Král ocenil Trumpovy mírové snahy, prezident mluvil o mimořádné poctě. Obchodní a politická jednání s představiteli britské vlády jsou naplánovaná na čtvrtek.

Japonsko prozatím neuzná palestinský stát. Podle tamních médií si chce Tokio udržet dobré vztahy se Spojenými státy a zároveň nechce ohrozit pozici Izraele. Napsal o tom japonský deník Asahi s odvoláním na nejmenované vládní zdroje.

Komerční firmy v USA získávají těla zesnulých a jejich části následně prodávají. Mezi zákazníky patří univerzity či biomedicínské firmy. Americké společnosti dokonce vyváží části lidských těl do desítek zemí světa, kde je nedostatek dárců. Vedle seriózních firem existuje i řada „černých ovcí“, jež nevhodným zacházením s pozůstatky traumatizovaly jejich rodiny.

V Londýně se přibližně 110 tisíc lidí zúčastnilo protiimigrační demonstrace s názvem Unite the Kingdom (Spojme Království) organizované krajně pravicovým aktivistou Tommym Robinsonem. Informovala metropolitní policie na sociální síti X. Protestující vyjádřili také svou nespokojenost se současnou labouristickou vládou a premiérem Keirem Starmerem. V reakci na akci svolali protirasističtí aktivisté vlastní demonstraci. Policie zasahovala při drobných potyčkách.

Uplynulo 81 let od operace Wolfram. To byl krycí název pro paradesantní výsadek šestičlenné skupiny vyslané z Anglie během druhé světové války. Seskok provedli v Beskydech poblíž hory Slavíč. Při příležitosti výročí v obci Morávka na Frýdecko-Místecku odhalili památník připomínající tuto událost.

Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil v pátek v reakci na středeční narušení polského vzdušného prostoru vznik operace Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla Aliance. Do obranné operace bude prý zapojena řada prostředků od spojenců včetně Dánska, Francie, Velké Británie, Německa a dalších.

Británie zavedla nové sankce cílené na ruskou energetiku a armádu ve snaze omezit možnosti Moskvy pokračovat v agresi proti Ukrajině. Postihy jsou namířeny proti sedmdesáti lodím takzvané ruské stínové flotily a třiceti firmám a lidem podporujícím ruskou armádu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Jeho šéfka Yvette Cooperová se v Kyjevě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informoval úřad. Čína proti britskému postupu protestovala.

Britský premiér Keir Starmer ve čtvrtek odvolal z funkce britského velvyslance ve Spojených státech amerických Petera Mandelsona kvůli jeho vazbám na již zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina, odsouzeného za sexuální zločiny včetně zneužívání nezletilých dívek. Britské ministerstvo zahraničí velvyslancovo odvolání oznámilo jen několik dní před návštěvou Donalda Trumpa ve Spojeném království.

Britský premiér Keir Starmer se v pondělí ve svém vládním sídle v Londýně setkal s prezidentem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem, který ocenil slib Spojeného království uznat tento měsíc palestinský stát. Informovala o tom agentura Reuters. Starmer v červenci oznámil, že Británie v září uzná existenci Státu Palestina, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení katastrofální situace v Pásmu Gazy a k uzavření příměří v tamní válce.

Londýnská policie v sobotu zatkla 890 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda v červenci zakázala na základě protiteroristických zákonů. Policie to v neděli uvedla na svém webu. Dříve uváděné číslo bylo menší.

Britští reformisté se na dvoudenním sjezdu začínají připravovat na nástup k moci. Strana, která nyní vévodí průzkumům, získává body i hlasitou protiimigrační rétorikou. Lídr Nigel Farage slibuje, že do dvou týdnů od přijetí patřičných zákonů už žádné čluny s nelegálními běženci nepřistanou.

Až donedávna Velká Británie umožňovala rodinám osob, které na ostrovech obdržely azyl, volný vstup do země. Jen za poslední rok vydaly úřady 20 817 takových víz. Tuto praxi teď vláda zastavila. „Do té doby, než zavedeme nový systém, se budou na uprchlíky vztahovat stejná pravidla a podmínky pro migraci rodin jako na všechny ostatní,“ řekla britská ministryně vnitra Yvette Cooperová. Lidé, kteří již obdrželi azyl, budou tedy muset nejdřív vydělávat v přepočtu nejméně 815 tisíc korun ročně a poskytnout tak příbuzným vhodné bydlení. Ti zase budou dokazovat aspoň základní znalosti angličtiny. Úplně nová pravidla se chystají na jaro.

V nedávné minulosti platilo, že odvrácené stránky života nesli nejhůř lidé kolem padesátky. To se ale pod vlivem okolností, které vědci teď studují, změnilo. Mladí trpí mnohem více.

Americké ministerstvo zahraničí se rozhodlo výrazně omezit vydávání víz Palestincům. S odkazem na vlastní zdroje z diplomacie to v noci na pondělí napsal server deníku The New York Times (NYT). Podle listu se zákaz týká víz pro studijní, lékařské či pracovní účely.