Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.

Tým vědců z Britské antarktické služby a Korejského polárního výzkumného institutu (KOPRI) se několik měsíců pokoušel umístit sadu citlivých přístrojů pod ledovec. Chtěli tak zjistit, jestli a případně jak jeho led taje zespoda. Jenže přibližně v polovině experimentu ho museli ukončit – všechny přístroje se zasekly v ledu a nepodařilo se je už z něj dostat.

„Terénní práce v Antarktidě jsou vždycky spojené s rizikem,“ konstatoval v tiskové zprávě oceánograf Keith Makinson. „Máme velmi omezené časové okno, ve kterém se musí všechno podařit. I když je pro nás výsledek velkým zklamáním, data, která se nám podařilo získat, jsou vědecky cenná a pomohou nám s přípravou dalších projektů,“ prohlásil.

Ledovec Thwaites
Zdroj: NASA

Ponor pod ledový světadíl

Obrovská masa ledu ledovce Thwaites je velmi nestabilní. Možná k tomu přispívá masa vody, která proudí pod ním a může ho zespoda zahřívat tak, že taje. Jenže to jsou převážně hypotézy, které bez důkladného měření a pozorování nemají větší smysl. A právě to byl cíl dotyčné mise.

Aby nahlédli pod ledovec, vytvořili členové týmu pomocí horké vody otvory v ledu a začali těmito dírami spouštět sadu přístrojů, jež měly sbírat data. Vrt byl přibližně tisíc metrů hluboký a asi třicet centimetrů široký a bylo nutné ho neustále udržovat pomocí vařící vody, aby v antarktických teplotách znovu nezamrzl.

Zařízení se podařilo dostat po ledovec, přístroje dokonce poslaly první data. Ta naznačují, co se předpokládalo: voda oteplující se vlivem klimatických změn přispívá k tání ledu. Pak ale nastala druhá fáze – vědci se pokusili spustit stejným způsobem dolů i další systém, který měl po dobu nejméně jednoho roku přenášet nasbíraná data prostřednictvím satelitu.

Jenže to se nepovedlo. Systém se zasekl asi ve třech čtvrtinách tisícimetrové díry, pravděpodobně proto, že přes veškeré snahy začala znovu zamrzat. A tím experiment skončil. Tým měl domluvené, že ho doprovodné plavidlo odveze pryč první únorový týden a kvůli zhoršujícím se podmínkám nebylo možné ve výzkumu pokračovat. Je jasné, že po opuštění otvoru tato díra velmi rychle znovu zamrzne. A přístroje tak zůstanou v ledu uvězněné.

Prokletý ledovec

Autoři experimentu jsou sice zklamaní, ale oceňují tu část pokusu, která už přinesla nějaké výsledky. „Neúspěch je možný vždy, když se pohybujete na hranici poznání,“ uvedl oceánograf Peter Davis, který vedl vrtání. „Víme, že teplo pod ledovcem Thwaites způsobuje úbytek ledu. Tato pozorování jsou důležitým krokem vpřed – ale je nám líto, že se nepodařilo provést kompletní nasazení přístrojů.“

Toto selhání není první, které vědci u tohoto konkrétního ledovce zažili. Už roku 2022 se pokusili o stejný experiment. Tenkrát jim ale špatné počasí zabránilo u něj byť jen přistát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony lety. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy "pekelné kuře". Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
před 6 mminutami

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
před 14 hhodinami

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
před 14 hhodinami

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
před 16 hhodinami

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
před 17 hhodinami

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
před 19 hhodinami

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
před 21 hhodinami

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
29. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.