Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.

Tým vědců z Britské antarktické služby a Korejského polárního výzkumného institutu (KOPRI) se několik měsíců pokoušel umístit sadu citlivých přístrojů pod ledovec. Chtěli tak zjistit, jestli a případně jak jeho led taje zespoda. Jenže přibližně v polovině experimentu ho museli ukončit – všechny přístroje se zasekly v ledu a nepodařilo se je už z něj dostat.

„Terénní práce v Antarktidě jsou vždycky spojené s rizikem,“ konstatoval v tiskové zprávě oceánograf Keith Makinson. „Máme velmi omezené časové okno, ve kterém se musí všechno podařit. I když je pro nás výsledek velkým zklamáním, data, která se nám podařilo získat, jsou vědecky cenná a pomohou nám s přípravou dalších projektů,“ prohlásil.

Ledovec Thwaites
Zdroj: NASA

Ponor pod ledový světadíl

Obrovská masa ledu ledovce Thwaites je velmi nestabilní. Možná k tomu přispívá masa vody, která proudí pod ním a může ho zespoda zahřívat tak, že taje. Jenže to jsou převážně hypotézy, které bez důkladného měření a pozorování nemají větší smysl. A právě to byl cíl dotyčné mise.

Aby nahlédli pod ledovec, vytvořili členové týmu pomocí horké vody otvory v ledu a začali těmito dírami spouštět sadu přístrojů, jež měly sbírat data. Vrt byl přibližně tisíc metrů hluboký a asi třicet centimetrů široký a bylo nutné ho neustále udržovat pomocí vařící vody, aby v antarktických teplotách znovu nezamrzl.

Zařízení se podařilo dostat po ledovec, přístroje dokonce poslaly první data. Ta naznačují, co se předpokládalo: voda oteplující se vlivem klimatických změn přispívá k tání ledu. Pak ale nastala druhá fáze – vědci se pokusili spustit stejným způsobem dolů i další systém, který měl po dobu nejméně jednoho roku přenášet nasbíraná data prostřednictvím satelitu.

Jenže to se nepovedlo. Systém se zasekl asi ve třech čtvrtinách tisícimetrové díry, pravděpodobně proto, že přes veškeré snahy začala znovu zamrzat. A tím experiment skončil. Tým měl domluvené, že ho doprovodné plavidlo odveze pryč první únorový týden a kvůli zhoršujícím se podmínkám nebylo možné ve výzkumu pokračovat. Je jasné, že po opuštění otvoru tato díra velmi rychle znovu zamrzne. A přístroje tak zůstanou v ledu uvězněné.

Prokletý ledovec

Autoři experimentu jsou sice zklamaní, ale oceňují tu část pokusu, která už přinesla nějaké výsledky. „Neúspěch je možný vždy, když se pohybujete na hranici poznání,“ uvedl oceánograf Peter Davis, který vedl vrtání. „Víme, že teplo pod ledovcem Thwaites způsobuje úbytek ledu. Tato pozorování jsou důležitým krokem vpřed – ale je nám líto, že se nepodařilo provést kompletní nasazení přístrojů.“

Toto selhání není první, které vědci u tohoto konkrétního ledovce zažili. Už roku 2022 se pokusili o stejný experiment. Tenkrát jim ale špatné počasí zabránilo u něj byť jen přistát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 8 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 9 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 12 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 14 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 16 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...