Palestina strana 5 z 5

V Pásmu Gazy vypršelo příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ani jedna ze stran do 6:00 SEČ neoznámila jeho prodloužení. Krátce před uplynutím doby příměří se v Izraeli u Pásma Gazy rozezněl poplach varující před leteckými útoky. Jeruzalém to označil za porušení dohody a oznámil pokračování vojenských operací proti Hamásu. Média informují o útocích napříč oblastí. Podle katarského ministerstva však vyjednávání o klidu zbraní navzdory bojům pokračují. Zahraniční zpravodaj ČT David Borek podotkl, že stále existuje šance na uzavření příměří mezi oběma stranami.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Izraelci se po útoku Hamásu postupně vracejí do svých domovů u hranic s Gazou – někteří z nich ovšem nemají kam. V kibucech nalézají vypálené domy a ve vzpomínkách znovu prožívají hrůzy 7. října. Řadě z nich navíc teroristé povraždili příbuzné. Obnova kibuců bude nákladná, pomoc slíbilo třeba Německo. Do zničených domovů se vracejí během příměří i palestinští civilisté v Pásmu Gazy.

Dvanáct rukojmí propuštěných Hamásem je na cestě z Pásma Gazy do Izraele, uvedla v úterý večer izraelská armáda s odkazem na Červený kříž. Jde o deset Izraelek a dva občany Thajska. Izrael poté propustil 30 palestinských vězňů. Katar v úterý oznámil, že příměří bude trvat do čtvrtečního rána, zároveň usiluje o další prodloužení. Server The Times of Israel mezitím píše o prvním vážném porušení klidu zbraní.

Teroristické palestinské hnutí Hamás v neděli propustilo další skupinu rukojmí zajatých při říjnovém útoku na Izrael. S odkazem na informace Červeného kříže to na sociální síti X napsal mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Podle něj jde o 14 Izraelců a tři cizince. Jeruzalém na oplátku propustil z věznic trojnásobný počet Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poprvé od vypuknutí konfliktu navštívil Pásmo Gazy. Je prý otevřený jednání o prodloužení příměří, Hamás ale musí pokračovat v propouštění rukojmí.

Konflikt mezi Araby a Židy zuří v Palestině s různou intenzitou už přes sto let. Pokusy vyřešit ho mírovou cestou zatím vždy ztroskotaly. Důvodů je dlouhá řada, ale dají se shrnout do jednoduchého tvrzení, které znali už první sionisté: Když dva národy, které nejsou schopné žít spolu, chtějí stejnou zem, musí to vyvolat spor.

Ozbrojené křídlo teroristického hnutí Hamás propustilo třináct izraelských rukojmí a čtyři unesené cizince, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari, podle kterého už jsou všichni propuštění na izraelském území. Nedlouho poté Izrael podle agentury AFP oznámil propuštění devětatřiceti palestinských vězňů – žen a mladistvých.

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo 24 rukojmí včetně 13 izraelských žen a dětí, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom Mezinárodní výbor Červeného kříže, který pomáhal s převozem osvobozených lidí přes hraniční přechod Rafáh do Egypta. Mezi propuštěnými je rovněž deset Thajců a jeden občan Filipín, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí. Izrael na základě dohody o čtyřdenním příměří propustil ze svých věznic 39 palestinských žen a dospívajících chlapců, kteří si odpykávali tresty za zločiny spáchané v Izraeli nebo na Západním břehu.

Přerušení bojů mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás začne platit v pátek v sedm hodin ráno místního času (6:00 SEČ), uvedlo katarské ministerstvo zahraničí s tím, že během následujícího odpoledne bude propuštěno třináct rukojmí. Židovský stát už dříve během čtvrtka oznámil, že klid zbraní v Pásmu Gazy začne nejdříve v pátek a že bude trvat čtyři dny. Následně je Jeruzalém připraven v příměří pokračovat, pokud Hamás denně propustí aspoň deset rukojmí.

Izraelská armáda uvedla, že při leteckém úderu zničila na severu Pásma Gazy dům vůdce teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji, který trvale žije v Kataru. Pokračovala také v prohledávání nemocnice Šífa, kde podle ní měl své velitelství Hamás. Podle reportérky BBC vojáci na místě našli vedle zbraní a munice také laptopy se záběry rukojmí. Izraelská armáda tvrdí, že v areálu našla rovněž vstup do tunelu Hamásu. Oblast jižního Izraele nedaleko hranic s Gazou navštívil šéf diplomacie EU Josep Borrell, který Izrael vyzval, aby se v reakci na brutální útok Hamásu ze 7. října „nenechal pohltit hněvem“.

Americký Senát schválil zákon o krátkodobém financování vlády, který zajistí plnohodnotný chod federálních úřadů i po pátečním konci aktuálního rozpočtového provizoria. V noci na čtvrtek o tom informovaly agentury Reuters a AP. První krok k odvrácení takzvaného shutdownu učinila ve středu svým schválením zákona Sněmovna reprezentantů. Norma nyní zamíří do Bílého domu k podpisu amerického prezidenta Joea Bidena.

Bývalý premiér David Cameron se stal novým britským ministrem zahraničí. Do funkce ho v rámci obměny kabinetu jmenoval ministerský předseda Rishi Sunak. Cameron, který britský kabinet vedl v letech 2010 až 2016, se postu ministra zahraničí ujímá po Jamesovi Cleverlym. Ten stane v čele resortu vnitra, z nějž Sunak odvolal Suellu Bravermanovou. Svou rezignaci krátce nato ohlásila ministryně životního prostředí Thérèse Coffeyová, kterou v čele resortu střídá dosavadní ministr zdravotnictví Steve Barclay.

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

Na severu Pásma Gazy pokračují tvrdé boje. Tamní úřady ovládané teroristy z Hamásu obviňují Izrael z úderu, který údajně zničil jednu z budov centrální nemocnice Šífa. Tvrzení nelze ověřit. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že nemocnice odmítla izraelskou nabídku dodávek paliva nutného k obnovení činnosti. Pokroku se podle tří izraelských televizí podařilo dosáhnout ve vyjednávání o propuštění rukojmí zadržovaných palestinskými teroristy.

V souvislosti s konfliktem Izraele s teroristickým hnutím Hamás zahájila policie úkony trestního řízení pro projevy antisemitismu ve čtrnácti případech. V nedělních Otázkách Václava Moravce to uvedl policejní prezident Martin Vondrášek. Dále řekl, že centrála proti terorismu zahájila úkony k případu úmrtí českého občana při útoku hnutí Hamás na Izrael. Na věci spolupracuje s izraelskými kolegy.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Historie Pásma Gazy je spjata s Egyptem. Ten se teď brání tomu, aby palestinští uprchlíci přišli na jeho území. Je totiž přesvědčen, že Palestinci mají nárok na vlastní stát. „V egyptské společnosti je to vnímané jako etnická čistka nebo dokonce genocida,“ popisuje Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů. Přesto ale režim v Káhiře udržuje pragmaticky dobré vztahy i s Izraelem.

Izraelské jednotky se blíží ke dvěma velkým nemocnicím v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters. Jeruzalém tvrdí, že teroristé mají v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra. Izraelci také oznámili, že zničili a zablokovali přes stovku vchodů do sítě tunelů používaných teroristy. Izrael souhlasil s každodenními čtyřhodinovými pauzami v bojích, aby lidé mohli utéct ze severu enklávy, potvrdil armádní mluvčí. Příměří ale podle Jeruzaléma nenastane, dokud Hamás nepropustí rukojmí.

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

Izraelci si v úterý připomněli měsíc od útoku Hamásu. Za palestinskými teroristy zůstalo čtrnáct set mrtvých a dvě stě čtyřicet lidí zavlečených do Pásma Gazy. Na zadržovaná rukojmí v Tel Avivu upomínaly například prázdné postele nebo prostřený stůl s prázdnými židlemi. S příbuznými unesených natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Přesně měsíc uplynul od chvíle, kdy došlo k největšímu útoku na Židy od roku 1945. Palestinské teroristické hnutí Hamás zahájilo ráno 7. října operaci proti Izraeli. Útok byl překvapivý, izraelskou obranu zaskočil nepřipravenou. Na 1400 Izraelců teroristé zabili a přes dvě stovky rukojmí drží v Pásmu Gazy. Izrael v odvetě spustil rozsáhlou vojenskou akci s cílem Hamás zcela zničit a jeho vedoucí činitele buď zabít, nebo zajmout. Izraelská armáda začala Pásmo Gazy ovládané Hamásem nejdřív masivně ostřelovat, později do něj vyslala i pozemní jednotky, které nyní hustě osídlenou enklávou postupují.

Po útoku teroristů Hamásu na Izrael roste napětí na okupovaném Západním břehu Jordánu. Vedle sebe tam žijí Palestinci a židovští osadníci, z nichž někteří svá obydlí postavili nelegálně. Po teroristickém ataku v oblasti přibývá násilí. Organizace spojených národů zaznamenává průměrně sedm útoků na Palestince denně.

Lidé v Německu, Francii či Británii v sobotu znovu vyšli do ulic, aby vyjádřili solidaritu s Palestinci v Pásmu Gazy a volali po zastavení izraelské ofenzivy proti teroristickému hnutí Hamás. Na demonstrace v Paříži a Londýně dorazily desetitisíce lidí, žádné výraznější bezpečnostní problémy hlášeny nejsou. Protestovalo se také v USA.