Palestina strana 5 z 5

Česko nemlčí ani nestojí stranou, prohlásil v souvislosti s humanitární krizí v Pásmu Gazy místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Ministerstvo zahraničí opakovaně jednalo o tom, aby bylo otevřeno mnohem více humanitárních koridorů, aby se k potřebným humanitární pomoc dostala,“ řekl s tím, že tuzemsko „možná nedělá velká veřejná gesta, ale dělá reálnou poctivou diplomacii“. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou také zmínil, že Česko do Gazy distribuovalo humanitární pomoc za dvaadvacet milionů korun.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.

Maďarské úřady zakázaly ve čtvrtek vstup do země irské skupině Kneecap, která měla vystoupit na hudebním festivalu Sziget. Úřady obvinily hiphoperské trio z nenávistných antisemitských projevů a z chvály palestinského teroristického hnutí Hamás. Kneecap v reakci označili vládu maďarského premiéra Viktora Orbána za autoritářskou. Kontroverze doprovázely vystoupení rapperů i na dalších festivalech, včetně českého Rock for People.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.

Izraelská armáda (IDF) se poprvé od začátku stávajícího konfliktu s Hamásem chystá spustit pozemní operaci v centrální části Pásma Gazy. Jeruzalém vyzval Palestince z oblasti Dajr al-Balah k evakuaci do humanitární zóny na jihu enklávy, píše list The Times of Israel (ToI). Úřady v Gaze ovládané Hamásem oznámily, že v neděli při izraelské střelbě zemřelo dalších 73 Palestinců při čekání na humanitární pomoc. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Dalších nejméně šestatřicet Palestinců zemřelo po střelbě izraelských vojáků poblíž centra humanitární pomoci v Pásmu Gazy, napsala agentura Reuters s odvoláním na zdejší zdravotní úřady kontrolované Hamásem. Agentura AFP a deník Ha'arec informovaly také o více než stovce zraněných. Reuters navíc s odvoláním na zdravotní činitele píše o tom, že při dalších útocích Izraele na Pásmo Gazy, kde žijí přes dva miliony Palestinců, zemřelo nejméně padesát lidí.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu posilují milice radikálních osadníků, kteří v souladu s extremisty v izraelské vládě pomáhají „vyčistit“ klíčové oblasti od Palestinců, píše web The Middle East Eye (MEE). Židovský stát v oblasti stále častěji používá praktiky z Gazy, kde od března srovnal se zemí tisíce budov, upozorňuje BBC. Nebývalou vlnu násilí, demolice a nucené vysídlování Palestinců na Západním břehu kritizuje i OSN.

Úder izraelských sil zasáhl jedinou katolickou farnost v Pásmu Gazy. Podle prohlášení Latinského patriarchátu, který řídí aktivity katolíků v Izraeli a Palestině, několik lidí utrpělo zranění a tři zemřeli. Mezi zraněnými je i vedoucí farnosti Gabriele Romanelli. Patriarchát odsoudil izraelskou ofenzivu jako neospravedlnitelnou „barbarskou válku“. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua večer podle serveru The Times of Israel (Tol) v prohlášení uvedla, že Izrael hluboce lituje toho, že zbloudilá munice kostel zasáhla.

V Pásmu Gazy bylo od konce května zabito nejméně 798 Palestinců, kteří čekali na rozdělování humanitární pomoci u distribučních středisek či u kamionů s touto pomocí. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Izraelská armáda podle agentury AFP tvrdí, že si vzala z incidentů ponaučení.

Civilní obrana v Hamásem ovládaném Pásmu Gazy uvádí, že při dvou izraelských vzdušných úderech tam ve středu zahynulo nejméně dvacet lidí, včetně šesti dětí. Zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff v úterý večer vyjádřil naději, že tento týden bude dosaženo dohody o šedesátidenním příměří mezi Izraelem a teroristy z Hamásu. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar informoval, že Izrael bude ochoten jednat o trvalém příměří v Gaze, pokud bude uzavřena dohoda o příměří dočasném.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Teherán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Írán to ale v úterý popřel. Na úvod jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem také prohlásil, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce. Šéf Bílého domu naznačil i pokrok v možném „přesídlení“ Palestinců z Pásma Gazy. Netanjahu připustil, že je otevřen k míru s umírněnými Palestinci.

Benjamin Netanjahu míří potřetí za půl roku za Donaldem Trumpem do Bílého domu. Návštěva se uskuteční poté, co Spojené státy v červnu zasáhly íránská jaderná zařízení. Nyní se mezinárodní pozornost soustředí na příměří v konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Gaze.

Teroristické hnutí Hamás rámcově přijalo americký návrh na příměří v Pásmu Gazy, s nímž už dříve souhlasil Izrael. Nyní se řeší konečná podoba dohody. Hnutí chce záruky, aby Jeruzalém nemohl po šedesáti dnech klidu zbraní obnovit boje. Izraelská vláda přitom trvalé příměří odmítala, pokud Hamás zůstane politickou a vojenskou silou. Islamisté taky požadují úplné zásobování enklávy prostřednictvím OSN a snížení role kontroverzní Humanitární nadace pro Gazu.

Velkou Británii zasáhla série antisemitských skandálů. Organizaci Palestine Action, která v centru Londýna pořádala pochody na podporu Gazy, označily tajné služby za teroristickou a vláda ji nakonec zakázala. Členové spolku totiž stáli i za útoky na britské vojenské cíle. Policie vyšetřuje i hudební duo vystupující pod přezdívkou Bob Vylan, jehož zpěvák v červnu na slavném festivalu Glastonbury volal po zničení Izraele a přál smrt vojákům židovského státu.

Izraelský úder na internetovou kavárnu ve městě Gaza připravil v pondělí podle tamních zdravotníků o život nejméně 30 Palestinců, napsala večer agentura AP. Dříve úřady ovládané Hamásem hlásily přibližně o deset obětí méně. Lidé v severní části Pásma navíc dle Reuters zažili v noci jedno z nejhorších bombardování izraelskou armádou za poslední týdny. Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který je blízkým spojencem premiéra Benjamina Netanjahua, má přitom v pondělí jednat v USA mimo jiné o možném příměří ve válkou zdecimované Gaze.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.

Při izraelské střelbě u střediska pro distribuci humanitární pomoci na jihu Pásma Gazy zemřelo v úterý podle úřadů kontrolovaných Hamásem 25 lidí. Uvádí to AFP, která s odkazem na civilní ochranu už dopoledne informovala o jiné střelbě u centra pomoci ve střední části Pásma Gazy s 21 mrtvými. K poslednímu incidentu se izraelská armáda zatím nevyjádřila. Na fungování systému distribuce pomoci v Gaze se snesla kritika ze strany OSN. „Zemřít hlady nebo se nechají zabít ve frontě na jídlo,“ popsal tamní podmínky mluvčí Úřadu pro lidská práva.

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.

Izraelská střelba a vzdušné údery v Pásmu Gazy zabily za posledních 24 hodin nejméně 140 lidí, tvrdí zdravotnické úřady ovládané Hamásem. Mezi oběťmi jsou podle nich opět i lidé, kteří čekali na humanitární pomoc. Celkem tímto způsobem zahynulo od května přes čtyři sta Palestinců, uvedli zdravotníci. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Agentury s odkazem na ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané teroristickým hnutím Hamás uvádí, že izraelská palba u distribučních center humanitární pomoci v Pásmu Gazy si vyžádala desítky mrtvých. Údaje o počtu zabitých se však liší. Zatímco AP uvedla, že střelba zabila 38 Palestinců, agentura Reuters píše o celkově čtyřiceti zabitých, z toho prý nejméně polovina zemřela u centra pro distribuci pomoci v Rafahu na jihu pásma.

Na cestě k centrům pro distribuci humanitární pomoci, která spravuje Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), v sobotu zemřelo patnáct lidí, tvrdí dle Reuters lékaři ze dvou nemocnic v centrální části Pásma. Podle nich lidi zabila palba izraelské armády, ta se k tomu nevyjádřila. Podle místních úřadů, které má pod kontrolou palestinské teroristické hnutí Hamás, v Pásmu v sobotu zahynulo při úderech izraelské armády 23 lidí. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, oznámil podle Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jedním z nich je Jair Jaakov, jméno druhého rukojmí zatím úřad nemá povolení zveřejnit.

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily desítky lidí, většinu poblíž jednoho z center pomoci Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), uvedla s odvoláním na místní zdravotníky agentura Reuters. Obětí je podle ní nejméně 35 a další desítky lidí byly zraněny. Izrael se k informaci zatím nevyjádřil.