Palestina strana 5 z 5

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.

Tisíce lidí vyšly do ulic v několika evropských městech při propalestinských demonstracích, které se konají před prvním výročím útoku palestinského teroristického hnutí Hamásu na Izrael a následného začátku války v Pásmu Gazy. Demonstranti vyzývají hlavně k zastavení palby, píše agentura AP.

V New Yorku v úterý začalo 79. zasedání Valného shromáždění OSN (VS OSN), během něhož jako první vystoupil generální tajemník António Guterres. Ten uvedl, že svět si nemůže dovolit, aby se Libanon stal další Gazou, která je podle něj nepřetržitou noční můrou. Americký prezident Joe Biden vyzval k příměří v Gaze a apeloval, aby svět neodvracel zrak od války na Ukrajině, přičemž USA podle něj ve své podpoře nepoleví.

Američtí představitelé neočekávají, že se Izrael a teroristické hnutí Hamás, které vládne v palestinském Pásmu Gazy, dohodnou na příměří před koncem funkčního období prezidenta USA Joea Bidena, který opustí Bílý dům příští rok v lednu. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované vysoce postavené americké představitele.

Úřad civilní obrany v Pásmu Gazy spravovaný teroristickým hnutím Hamás tvrdí, že nejméně čtyřicet lidí zemřelo při nočním izraelském útoku na uprchlický tábor na jihu regionu a další desítky lidí utrpěly zranění. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla velicí centrum Hamásu. Podle ministra obrany Jo'ava Galanta se izraelská armáda blíží splnění mise v Gaze a zaměří se na boje s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.

Dalším zdrojem napětí na Blízkém východě se stal nedělní útok na hraničním přechodu Allenbyho most, který se nachází mezi Izraelem okupovaným Západním břehem Jordánu a Jordánskem. Tři izraelské pracovníky přechodu tam zabil jordánský střelec. A zatímco Izrael truchlí a jordánská vláda vydala opatrně odsuzující prohlášení, davy v metropoli Ammánu jásají. Na Západním břehu mezitím prudce narůstá napětí. Konflikt tam probíhá na několika úrovních a zdá se, že palestinský prezident Mahmúd Abbás ztrácí vliv.

Hořící ropný tanker Sounion v Rudém moři nyní nelze podle specializovaných firem bezpečně odtáhnout, oznámila námořní mise Evropské unie. Dál tak hrozí, že z 274metrového plavidla plujícího pod řeckou vlajkou unikne až milion barelů ropy. Loď zachvátil požár po útocích jemenských rebelů hútíů.

Izraelští vojáci v noci na neděli vyzvedli těla šesti rukojmí unesených loni v říjnu při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Mrtvé vojáci nalezli v tunelu Hamásu pod městem Rafah na jihu Pásma Gazy, zabili je jejich únosci. Jde o dvě ženy a čtyři muže. Pozůstalí vyzvali ke generální stávce, která by vládu donutila přijmout příměří. Tu podpořily odbory, které začaly stávku svolávat na pondělí, k tomu vypukly protesty. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že kdo zabíjí rukojmí, dohodu o příměří nechce.

Od brzkého rána do odpoledních tří hodin místního času platil klid zbraní v centrální části Pásma Gazy, kde začalo masivní očkování dětí proti obrně. Příměří se vztahuje jen na tuto část enklávy. Za devět dnů má dostat vakcínu 640 tisíc dětí mladších deseti let. Očkovací kampaň bude pokračovat v dalších dnech na jiném místě. Tento měsíc byl na palestinském území zaznamenán první případ dětské obrny po 25 letech. Nemoc způsobuje ochrnutí končetin.

Katar chce pokračovat v úsilí o dosažení dlouhodobého řešení izraelsko-palestinského sporu, jako prostředník musí zůstat optimistický. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl katarský ministr zahraničí Muhammad Chulajfí. Spojené státy označil za důležitého strategického partnera a mediátora.

Izraelská armáda čtvrtým dnem pokračuje v rozsáhlé operaci na Západním břehu Jordánu. Podle svých slov už zabila šestadvacet palestinských ozbrojenců a dalších třicet zadržela. Od teroristického útoku Hamásu loni 7. října zažívá Západní břeh eskalaci násilí jak ze strany palestinských radikálů, tak židovských osadníků.

V Praze začal 19. ročník mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Úvodní projev přednesl český prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ukrajině s tím, že je stále prostor pro větší efektivitu v pomoci napadené zemi, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Vystoupila také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která uvedla, že Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků. Třídenní akce se zúčastní zhruba deset premiérů a prezidentů nebo dvacítka ministrů obrany a zahraničí nejen z Evropy, ale i z Blízkého východu či jihovýchodní Asie.

Izraelská armáda v Tulkarmu na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila pět palestinských ozbrojenců, kteří se ukrývali v mešitě. Ve společném prohlášení to oznámila armáda, pohraniční policie a vnitřní bezpečnostní služba Šin Bet. Mezi zabitými je podle prohlášení místní „teroristický lídr“ z uprchlického tábora Nur Šams, kde armáda provádí rozsáhlou „protiteroristickou operaci“.

Izraelské síly spustily masivní „protiteroristickou operaci“ na severu okupovaného Západního břehu. Zásah se týká měst Džanín, Tulkarm, Nábulus a Túbás, píše server BBC News s tím, že jde zřejmě o největší operaci od druhé intifády, jež probíhala v letech 2000 až 2005. Podle palestinských zdravotníků zemřelo nejméně deset lidí, Izrael hovoří o mrtvých teroristech. Podle armády je cílem eliminovat útočníky, kteří zorganizovali pokus o atentát v Tel Avivu z minulého týdne. Operace by mohla trvat několik dnů.

Izraelská armáda oznámila, že v úterý z tunelu na jihu Pásma Gazy zachránila rukojmího, jehož loni 7. října unesli palestinští ozbrojenci při útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael.

Francouzská policie zatkla muže podezřelého z pokusu o žhářský útok na synagogu v přímořském letovisku La Grande-Motte. V neděli o tom na svém účtu na sociální síti X informoval úřadující ministr vnitra Gérald Darmanin. Národní protiteroristická prokuratura (PNAT), která případ vyšetřuje, oznámila, že zadrženi byli také dva lidé z okolí podezřelého.

Ve stínu konfliktu v Pásmu Gazy pokračují spory mezi Izraelem a Palestinci o Jeruzalém. Na jihu hlavního města židovského státu se staví nová čtvrť – podle odpůrců projektu možná znemožní případné budoucí rozdělení města mezi dva státy.

Guvernér Minnesoty Tim Walz na sjezdu Demokratické strany v Chicagu oficiálně přijal nominaci na viceprezidenta do prezidentských voleb, které Spojené státy čekají v listopadu. Jako svého volebního partnera si ho vybrala Kamala Harrisová, současná americká viceprezidentka a kandidátka demokratů na hlavu státu.

Izraelské úřady za dobu nynější vlády premiéra Benjamina Netanjahua, která se opírá o ultranacionalisty, nebývalým tempem urychlily rozšiřování nelegálních židovských osad, zabírání půdy a demolice domů Palestinců na Západním břehu, všímá si americký list The Washington Post (WP) a další média. Extremisté v kabinetu mluví o nutnosti zabránit vzniku palestinského státu a posílení izraelských sil v okupované oblasti. Podle některých expertů mohou tyto kroky značit nenápadný přechod směrem k anexi území, kde navíc od začátku války v Gaze bují útoky radikálních židovských osadníků.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil nejnovější americký plán, který má vést k příměří v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících rukojmí. Informoval o tom americký ministr zahraničí Antony Blinken poté, co s předsedou izraelské vlády jednal téměř tři hodiny. Netanjahuova kancelář v dřívějším pondělním prohlášení po schůzce uvedla, že premiér americký návrh podporuje. Ministr zároveň vyzval palestinské teroristické hnutí Hamás, aby návrh rovněž přijalo.

Izraelská armáda a zpravodajská služba Šin Bet ve společném prohlášení uvedly, že dva zabití při sobotním izraelském úderu na okupovaném Západním břehu Jordánu byli vysoce postavení bojovníci teroristického hnutí Hamás. Informovaly o tom agentura Reuters a server The Times of Israel. Dvojice se podle nich dříve podílela na zabití Izraelce. O smrti dvou Palestinců při izraelském náletu na Západním břehu původně informovalo palestinské ministerstvo zdravotnictví.

Po izraelském úderu na školu ve městě Gaza zemřely desítky lidí. Podle palestinské agentury WAFA se v budově v době útoku ukrývali uprchlíci, kteří přišli o své domovy. Izrael naopak tvrdí, že z místa operoval Hamás a že armáda zlikvidovala dvacet bojovníků tohoto teroristického hnutí a Islámského džihádu. Jeruzalém také uvedl, že čísla udávaná palestinskou agenturou, která mluvila až o stovce mrtvých, jsou nadsazená.

Izraelský nejvyšší soud projednává žádost na uzavření vězení Sde Tejman v poušti, kde měli dozorci týrat palestinské vězně. Nedávno zveřejněné záběry naznačují i možné sexuální zneužívání. Armáda odmítá, že by šlo o systematickou politiku. Kauza vyvolala kritiku v zahraničí a rozděluje izraelskou společnost.

Novým vůdcem Hamásu se stane dosavadní šéf palestinského teroristického hnutí v Pásmu Gazy a muž číslo dva celé organizace Jahjá Sinvár. V čele hnutí tak nahradí Ismáíla Haníju, který nepřežil atentát v Teheránu z konce července. Podle Hamásu a Íránu stál za nastraženou bombou Izrael, který se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil. Sinvár byl hlavním strůjcem útoků na Izrael z loňského 7. října a Hamás se jeho jmenováním drží tvrdé linie nastolené tímto bezprecedentním teroristickým aktem, píše agentura Reuters.