Vojáci strana 2 z 5

Ukrajinské jednotky u Pokrovsku pomalu ztrácejí území. Frontu před důležitým logistickým bodem sice drží všemi silami, nedostává se jim ale vojáků ani vybavení. Moskva se mezitím snaží dobýt co nejvíce ukrajinského území, a to i kvůli nové americké vládě. Ta tlačí na začátek jednání o ukončení války a zastavila zahraniční pomoc Ukrajině – i když podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vojenská pomoc stále proudí.

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.

Střídání české armády v zahraničních operacích pokračuje. Z Pobaltí se vrátili dělostřelci s houfnicemi Dana, místo nich na místě začíná působit chemická jednotka. Armáda teď čeká na nová, moderní děla Caesar, která budou mít už standardní ráži NATO. To usnadní logistiku a případné nasazení. Podle ministerstva obrany jsou nyní vyrobeny dva předsériové kusy děl Caesar, potřebné vojskové zkoušky mají nové zbraně absolvovat letos ve třetím čtvrtletí, pak mohou následovat dodávky.

V souvislosti s dohodou o příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem, jehož vláda by ji podle izraelských médií měla schvalovat v pátek, hovoří blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek o „momentu pravdy, za kterým může být srážka s realitou“. Podle korespondenta to vypadá, že po patnácti měsících války nebudou cíle Izraele naplněny. Hamás si podle něj během masakru ze 7. října „velice plánovitě pořídil pojišťovnu své budoucnosti v podobě rukojmí. A výnos z této pojišťovny inkasuje právě nyní,“ vysvětlil v Interview ČT24.

Příslušníci ukrajinské armády bojující v ruské Kurské oblasti zajali dva zraněné vojáky ze Severní Koreje a odvezli je do Kyjeva k výslechu, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o první severokorejské zajatce v rukou Ukrajinců, kteří přežili, řekl mluvčí ukrajinské tajné služby SBU Artem Dechtjarenko. Kyjev tak podle něho získal „nezpochybnitelné důkazy" o účasti KLDR na válce Ruska proti Ukrajině.

Armáda je právě teď uprostřed střídání v zahraničních misích. Vojáci v nich rotují po půlročním nasazení. Nejvíce jich bude působit opět na Slovensku a v Pobaltí, kam se vrací například i liberečtí chemici. Na Island zamíří po delší době gripeny.

Dvaadvacet ukrajinských vojáků absolvovalo pouť na horu Athos v Řecku. V klášterech, které jsou duchovním centrem pravoslaví, hledali úlevu od traumat z konfliktu, který zpustošil jejich vlast. Čtyřdenní pobyt, organizovaný ukrajinskými úřady, zahrnoval modlitby, meditace i vzájemnou podporu a podle organizátorů výrazně pomohl s jejich rehabilitací. Přibližuje ho fotoreportáž agentury Reuters.

Mezi látky, jejichž zákaz ve středu vláda schválila, nepatří podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) HHC a jeho deriváty. Bude zařazeno na nový seznam látek, jejichž škodlivost budou odborníci posuzovat a nebude trestné je vlastnit. Na jednání vlády prý půjde příští týden. Opatření budou vyžadovat notifikaci Evropskou komisí, u seznamů ji Válek očekává zhruba za deset dní, u souvisejících vyhlášek počítá s 1. červencem 2025. Vláda v úterý rozhodovala i o povodňové pomoci či platech vojáků.

Vojenská pomoc v oblastech zničených zářijovou povodní s listopadem končí. V Moravskoslezském a Olomouckém kraji pomáhalo více než pět tisíc vojáků.

V souvislosti s loňským úmrtím studenta Univerzity obrany stíhá Vojenská policie dva lidi pro usmrcení z nedbalosti. V případě odsouzení jim hrozí až šestileté vězení. České televizi to řekl státní zástupce Radek Hůlka. K tragédii došlo loni na jaře během výcviku ve vojenském prostoru Vyškov. Podle původních závěrů policie šlo o nehodu a případ odložila, státní zástupce jí ale na začátku roku na základě stížnosti pozůstalých vrátil případ k prošetření.

Armáda čelí vážnému nedostatku vojáků z povolání i těch v aktivních zálohách, upozornil náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dodala, že problém se týká i dalších pracovníků. Řehka označil tuto situaci za strategický problém a oznámil, že armáda nechá vypracovat akční plán na nábor a stabilizaci personálu. Oba se shodli, že dvě procenta HDP na obranu by měla být základem, na kterém se bude dále stavět, nikoli stropem.

Ukrajinci si nejvíce ze všeho přejí mír, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu v Bruselu. Poděkoval za podporu a zdůraznil, že jednotná Evropa může dotlačit Rusko ke spravedlivému míru. Uvedl také, že do ruské války proti Ukrajině se může zapojit až sto tisíc severokorejských vojáků. Moskva mezitím oficiálně z důvodu ohrožení aktualizovala svou jadernou doktrínu. Provedla rovněž útoky na ukrajinská města Hluchiv a Charkov, které za sebou nechaly desítky mrtvých či zraněných.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách dělá starosti i nejbližším spojencům USA v Indopacifiku. Za Trumpem se v nejbližších dnech chystají japonský premiér Šigeru Išiba a jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Obavy mají z další podoby obchodu i obrany. V Jižní Koreji se tak znovu rozhořívá debata, jestli by si země neměla pořídit jaderné zbraně.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.

Ukrajinská rozvědka potvrdila, že k prvnímu střetu mezi ukrajinskými silami a severokorejskými jednotkami došlo v ruské Kurské oblasti, píše list Financial Times s odkazem na nejmenované zpravodajce. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je v Kurské oblasti až jedenáct tisíc Severokorejců. Kyjev apeluje na spojence, aby odpověď byla adekvátní. Dronové útoky zažilo Záporoží i Charkov. V Polsku začne výcvik Ukrajinské legie, do níž se zatím v zahraničí přihlásilo přes pět set Ukrajinců.

Strach z ruského zajetí byl větší než obavy, že může padnout v boji. Voják ukrajinské armády Viktor proto utekl od své jednotky. Pátral po něm jeho otec. Viktor se zbídačený, pohublý na kost a špinavý nakonec sám objevil na okraji Pokrovsku. Případů, jako je tento, je podle vojenského právníka Romana Lychačeva mnoho. V zemi bojující proti ruské agresi může být podle odhadů odborníků na dvě stě tisíc dezertérů. Pro Reportéry ČT o tom natáčela Darja Stomatová.

Záplavy na jihovýchodě Španělska připravily o život už více než 211 lidí, většina je z Valencie. Záchranáři ale stále pátrají po pohřešovaných, počet obětí se proto ještě může navýšit. Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že v postižených oblastí pomůže dalších deset tisíc vojáků a policistů. Voda zničila mosty a zavalila města bahnem, tisíce lidí tak zůstaly bez vody, potravin a elektřiny.

Na 130 izraelských vojáků, ze stálé armády i rezervistů, poslalo tento měsíc dopis premiérovi Benjaminu Netanjahuovi i ministrovi obrany Jo'avu Galantovi, v němž odmítlo sloužit v armádě. Jako hlavní důvod uvedli, že se vláda nesnaží zachránit stovku rukojmí v Pásmu Gazy. Zmiňují i mnoho nevinných civilních obětí z řad Palestinců, napsal deník El País.

Ukrajinské hlavní město čelí skoro každý den náletům kamikadze dronů ruského agresora. Před těmi Kyjev a jeho okolí pomáhá chránit i ženská jednotka, která si říká Čarodějnice z Buči.

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by bylo potřeba. Letošní čísla nejsou dobrá, řekl po zahájení výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích. Resort obrany měl počátkem letošního roku 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivních záloh.

Dva velké konflikty současnosti, v jejichž středu jsou Ukrajina a Izrael, do značné míry definují také aktuální postavení Tchaj-wanu. Ostrovní země dlouhodobě čelí sílícím vojenským ambicím velkého souseda – Čínské lidové republiky. Relativně malý Tchaj-wan tak své mezinárodní postavení buduje na technologické vyzrálosti a silné ekonomice.

V Rusku se zřejmě cvičí tisíce severokorejských vojáků, ale jejich budoucí nasazení není dosud známé. Experti spekulují, že mohou strážit rusko-ukrajinské hranice, aby se uvolnění ruští vojáci zapojili do boje proti Ukrajincům, napsala zahraniční média. KLDR do Ruska dodává dělostřeleckou munici i balistické střely, ale nasazení jejích jednotek by znamenalo důležitý předěl ve vzájemných vztazích i v rusko-ukrajinském konfliktu.

Mírová mise UNIFIL v Libanonu hlásí další konflikty s izraelskou armádou. Tanky židovského státu podle OSN vnikly na jedno ze stanovišť mise a zničily bránu. Izraelská armáda uvedla, že na stanoviště vjel pouze jeden tank, a to neúmyslně, protože se dostal pod palbu při snaze o evakuaci zraněných izraelských vojáků. Premiér Benjamin Netanjahu vyzval organizaci k okamžité evakuaci mírotvorců z oblastí bojů. Stali se prý rukojmími libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Jeruzalém o víkendu zintenzivnil útoky na jihu Libanonu a nařídil evakuaci dalších jednadvaceti místních vesnic, píše Reuters.

Přesně před měsícem začaly v Česku extrémní povodně – hladiny řek a vodních toků se rapidně zvedly kvůli silným dešťům. Velká voda tehdy zasáhla téměř celou republiku a stála život nejméně pět lidí. S jejími následky se potýká země doteď. Úklid v postižených regionech pokračuje a řada domácností stále nemá přístup k plynu.