Vojáci strana 2 z 5

Ruský režim podle Indie donutil 91 jejích občanů narukovat do invaze na Ukrajinu. Desítkám z nich už se podařilo dostat se zpět domů, řada dalších ale na svůj návrat do vlasti stále čeká. Jejich příběh popsala britská stanice BBC.

Ruský vzdušný útok na ukrajinské město Poltava v úterý zabil nejméně 51 lidí a 271 dalších zranil, uvedly tamní úřady. Dvojice balistických střel podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla vzdělávací instituci a nemocnici. Úder zřejmě cílil na vojenský institut komunikací. Armáda potvrdila, že mezi mrtvými byli i vojáci, a oznámila, že bude vyšetřovat, zda byl objekt dostatečně zabezpečen. Hasiči a záchranáři stále pátrají po přeživších, okolo patnácti z nich může být stále uvězněno pod troskami. Jedná se o nejtragičtější letošní útok na Ukrajinu.

Napětí mezi Ukrajinou a Běloruskem trvá. Minsk soustřeďuje na vzájemných hranicích značný počet vojáků a techniky, podle analytiků ale stojí za manévry Kreml. Vladimir Putin chce totiž prostřednictvím Minsku odvést pozornost ukrajinských vojáků od Kurské oblasti, aby zmírnil tlak na svou armádu. Kyjev mezitím varoval, že při případném narušení hranice ze strany Běloruska přijme nezbytná opatření k obraně země.

Nové vrtulníky, tanky, protiletecká obrana a další. Polsko bezprecedentně navyšuje vybavenost a početní stav své armády s cílem stát se největší pozemní silou v Evropě. Zlomek nově nabyté síly, jejíž růst uspíšily ruské imperialistické ambice v sousední Ukrajině, se předvedl ve čtvrtek ve Varšavě na vojenské přehlídce u příležitosti Dne polské armády.

Německé bezpečnostní složky prověřovaly podezření ze sabotáže na vojenském letišti a kasárnách v Kolíně nad Rýnem. Areál byl uzavřen do středečního odpoledne, potvrdil mluvčí německé armády Ulrich Fonrobert. Na stopu možného trestného činu přivedly vyšetřovatele poškozená vodárna a díra v plotě.

Několik stovek ultraortodoxních židů se v pondělí střetlo s policií před armádním náborovým úřadem ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti, kde protestovali proti startu povolávání lidí z této komunity do armády. V první fázi zatím absolvují zdravotní a psychologické testy, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle něj někteří z protestujících křičeli, že půjdou raději do vězení než do armády. Ultraortodoxní židé (charedim) disponovali donedávna výjimkou z branné povinnosti, která platila od vzniku státu v roce 1948. Letos v červnu však tamní nejvyšší soud rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ.

Celkem 113 studentů středních škol si už druhý týden na vlastní kůži zkouší, jaké je to být vojákem. V Libavé na Olomoucku a Hradišti na Karlovarsku se zapojili do pilotního projektu české armády. Jedním z vrcholů cvičení je přespání v lese, které zkomplikovaly silné bouřky.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina připustila, že její bojovníci a malijští vojáci utrpěli ztráty v těžkých bojích proti tuarežským povstalcům v blízkosti hranic Mali s Alžírskem. O tvrdých bojích, při kterých utrpěli ztráty ruští žoldnéři i malijští vojáci, už v sobotu informovali povstalečtí Tuaregové.

Centrem Paříže prošla tradiční vojenská přehlídka u příležitosti státního svátku 14. července. V čele průvodu čtyř tisíc vojáků jel v otevřeném autě prezident Emmanuel Macron. Formát letošních oslav byl menší kvůli přípravám na olympijské hry. Kvůli nim se změnila také trasa, vojáci šli po avenue Foch místo bulváru Champs Elysées, kde se staví sportovní infrastruktura. Součástí průvodu ale byla také olympijská pochodeň.

Při útoku sebevražedného útočníka, ke kterému se přihlásil Taliban, přišlo před deseti lety o život pět příslušníků Armády České republiky. Byla to její dosud největší ztráta. Čeští vojáci působili v zemi skoro dvě dekády, prošli řadou bojových operací. Ze země spolu se spojenci odešli před třemi lety.

Snaha obnovit přímý dialog se Spojenými státy na straně jedné a ruské lodě kotvící v přístavu nedaleko Caracasu na straně druhé. Venezuela a její autoritářský prezident se připravují na volby, které proběhnou na konci července. Prezident Nicolás Maduro, který se uchází o třetí zvolení, ale vítězství nemá jisté. Nemalé šance dávají průzkumy lídrovi opozice. Tu ale venezuelský režim dosud vždy dokázal potlačit.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) navrhuje posílení zahraničních misí české armády. V příštích dvou letech by v nich mělo sloužit přes dva a půl tisíce českých vojáků a vojákyň. Zejména na východním okraji NATO, kam míří kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Ve čtvrtek armáda prostřídala jednotky v Pobaltí.

Ruská agresivní válka na Ukrajině stále rozděluje miliony rodin. Julie Maximenková s dětmi uprchla do Česka hned na začátku otevřené invaze. Její manžel Serhij Maximenko od té doby brání zemi v první frontové linii. Nyní dostal dovolenou a poprvé přijel rodinu navštívit. S rodinou natáčel štáb ČT24.

Po běloruské trase přichází do Evropské unie stále více migrantů – a tlak na polskou hranici roste. Tamní prokuratura nyní přehodnotila případ dvou vojáků, kteří začátkem června na výstrahu pálili proti běžencům. Už jim nehrozí propuštění a po dobu vyšetřování budou brát plný plat. Po incidentu začal na pomezí platit přísnější režim a vznikla nárazníková zóna. Evropská unie i Polsko obviňují Rusko a jeho spojence, že migraci podporují a používají proti Západu. Opatření ale rozdělují společnost a navíc kazí obchod v turisticky vyhledávané oblasti.

Josef Burget patřil k elitním vojákům české armády, po náročné operaci mozku je ale odkázaný na pomoc druhých. Kolegové ze Speciálních sil Armády ČR ho chtějí dostat zpět do běžného života. Pořádají nejen sbírku na nákladnou rehabilitaci, ale snaží se ho také rozptýlit – například výstupem na vrchol Pradědu. Tři desítky vojáků, rodina a přátelé zvládli společně s Josefem Burgetem desetikilometrový výstup na nejvyšší horu Moravy za zhruba dvě a půl hodiny.

Desítky vojáků KLDR překročily demarkační linii na hranici s Jižní Koreou, píše agentura AFP s odkazem na jihokorejská média. Jihokorejští vojáci reagovali na překročení demarkační linie varovnými výstřely. Podle velení jihokorejské armády vojáky KLDR při jiném incidentu zranil či zabil výbuch min v demilitarizovaném pásmu.

Ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku vybuchla v pondělí před polednem blíže neurčená munice. Jeden člověk zemřel, osm lidí utrpělo zranění. Událost řeší Vojenská policie. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vyjádřila upřímnou soustrast rodině zesnulého vojáka a oznámila, že se jednalo o tragickou nehodu, která nikterak nesouvisí s mezinárodní situací.

Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi deseti tisícům dobrovolníků ročně by armáda získala dalších pět tisíc lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.

Severokorejští vojáci v neděli krátce překročili hranice s Jižní Koreou, jejíž armáda na to reagovala varovnými výstřely. Oznámil to jihokorejský generální štáb. KLDR předtím vypustila na území svého jižního souseda stovky balonů s odpadem.

Nejméně 52 tisíc lidí pohřešují od začátku otevřené ruské agrese ukrajinské úřady. Z toho 37 tisíc je nezvěstných v přímém důsledku bojů, většinou jde o ženy a muže v uniformě. Pátrají po nich rodiny, dobrovolníci i úřady. V některých případech se může skutečný osud konkrétních lidí odhalit teprve po letech. Na Ukrajině natáčel štáb ČT se zpravodajkou Ilonou Zasidkovyčovou.

Paříž chce investovat na 200 milionů eur do obnovy ukrajinské infrastruktury včetně energetiky, oznámil v pátek prezident Emmanuel Macron. Francie také vybaví a vycvičí jednu celou brigádu ukrajinské armády. Ta čítá zhruba 4500 lidí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Francii za pomoc a podporu v době těžkých bojů. Mír s Ruskem by na nynější linii fronty byl jen pauzou před další válkou, kterou by šéf Kremlu Vladimir Putin chtěl získat nová území, uvedl v projevu před poslanci francouzského parlamentu s tím, že celá Evropa se vinou Ruska ocitla ve válce, kterou Putin nesmí vyhrát.

Moskva posiluje své zájmy na africkém kontinentu, konkrétně v Libyi. Do země Rusové tajně poslali nejméně osmnáct set vojáků a také vojenská vozidla a zbraně. Kreml sází na podporu východolibyjského generála Chalífy Haftara a tvoří jednotky nazvané „Africký sbor“, do jejichž řad se přidali i bývalí wagnerovci. Cílem Ruska je následně rozšířit sféru vlivu i do dalších afrických zemí.

Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru, který zveřejnil týdeník The Economist. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech i na tyto cíle, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.

Ukrajinské úřady se snaží vrátit do vlasti ze zahraničních zemí co nejvíce mužů s brannou povinností. To se týká i těch pobývajících v Česku. České ministerstvo vnitra bude jednat o výměně informací s ukrajinskými úřady. V bránící se zemi platí nový mobilizační zákon. Ukrajinci v cizině třeba můžou využít konzulární služby jen po předložení vojenské knížky.