Vojáci strana 5 z 5

Ukrajina chce umožnit svým občanům žijícím v zahraničí, aby měli dvojí občanství. Tamní úřady přitom často ignorují ruské občany, kteří by naopak chtěli získat ukrajinskou příslušnost. Při posledním sčítání lidu Rusové tvořili šestinu ukrajinské populace.

Česká armáda v jihočeském Vojenském újezdu Boletice rozšiřuje bojeschopnost pro 21. století. Vojáci zkoušejí nové obrněné transportéry i dosud nevyzkoušené operace s drony. Právě tam se mohou připravit i na misi v Pobaltí, šumavský terén totiž staví před vojáky řadu výzev.

Za necelé dva roky od začátku ruské invaze byly na frontové linii vážně zraněny desítky tisíc ukrajinských vojáků. Podle zdravotníků se nejčastěji jedná o poškození končetin střepinami. Operace a následné rehabilitace trvají dlouhé měsíce.

Vláda v příštím roce zmrazí platy vojáků. České televizi to potvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle ní je dobře, že se povedlo zařídit, aby se jim platy nesnižovaly, přestože musí snížit objem platů občanských zaměstnanců ministerstva. Celkový rozpočet resortu přitom v příštím roce vzroste o pětatřicet procent a dosáhne rekordních víc než 151 miliard korun. Vláda z této částky pošle na platy 21,5 miliardy.

Krvavá neděle (Bloody Sunday) z ledna 1972 se po více než padesáti letech vrací k britskému soudu. Souzen bude jeden z členů jednotky, která v severoirském Derry postřílela 14 katolíků. V případě uznání viny půjde o první zadostiučinění pro blízké obětí. Táhlý konflikt spočíval v ambicích severoirských katolíků odtrhnout se od Spojeného království a připojit se k Irsku, což Londýn vždy odmítal.

Rusko i Ukrajina posilují před zimou své obranné pozice na frontě. Prezident Vladimir Putin ve čtvrtek na tiskové konferenci prohlásil, že tam bojuje 617 tisíc ruských vojáků. Množí se přitom i počet Rusů, kteří s invazí nesouhlasí natolik, že se rozhodli napadenou zemi bránit se zbraní v ruce.

Evropská unie už více než rok poskytuje výcvik ukrajinským vojákům. Jedna z několika misí pokračuje na západě Polska. Prošlo jí už několik tisíc Ukrajinců, většina z nich bez předchozích bojových zkušeností. Své zkušenosti tu ale předávají i veteráni, kteří už boji na východě Ukrajiny prošli.

V izraelské armádě neslouží jen Židé, ale třeba i arabsky mluvící drúzové a dobrovolníci z řad dalších menšin. Právě mezi drúzskou menšinou, která truchlí za padlé vojáky, natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Severní Korea rozmístila těžce ozbrojené vojáky na strážních stanovištích u hranic s Jižní Koreou v reakci na pozastavení vojenské dohody mezi oběma zeměmi. Informovala o tom v pondělí agentura Jonhap s odvoláním na armádu.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pátek dopoledne složil slavnostní přísahu před králem Felipem VI. na další funkční období. Podle deníku El País by měl Sánchez v příštích dnech představit členy své nové vlády. Lídrovi španělských socialistů ve čtvrtek podle očekávání vyslovila důvěru dolní komora parlamentu. V pátek se zároveň objevil apel bývalých vojáků, kteří vyzývají armádu k odstranění Sáncheze z funkce.

Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Zřejmě dvě desítky ukrajinských vojáků zahynuly na slavnostním shromáždění v obci nedaleko fronty, kam dopadla ruská raketa. Okolnosti incidentu, při kterém utrpěli zranění také místní obyvatelé, nařídil vyšetřit ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.

Od začátku ruské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu loni v únoru přesáhly vojenské ztráty Moskvy tři sta tisíc vojáků. Tvrdí to ukrajinský armádní generální štáb, aniž by povahu ztrát specifikoval. Podobná čísla uvádějí i některé dříve zveřejněné britské a americké odhady.

Izraelské síly v noci potřetí za uplynulých 24 hodin vnikly do Pásma Gazy a zaútočily na pozice Hamásu. S odkazem na komuniké Izraelských obranných sil (IDF) to v pátek uvedl list Ha'arec. Palestinské teroristické hnutí kontrovalo raketovým útokem na obytnou budovu v Tel Avivu, při kterém byli zraněni tři lidé.

Srbsko uvedlo, že snížilo počet svých vojáků podél hranice s Kosovem. Podle agentury AFP to uvedl náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilovič s tím, že počet vojáků klesl na „obvyklou úroveň“. Srbsko zvýšilo počet vojáků u hranic s Kosovem v souvislosti s incidentem, při němž zemřel kosovský policista a tři srbští útočníci a který opět zostřil vztahy Prištiny s Bělehradem. Spojené státy uvedly, že stažení srbských vojáků zatím nemohou potvrdit. Kosovský premiér Albin Kurti obvinil Srbsko, že plánovalo anexi severního Kosova.

Francouzský velvyslanec v Nigeru se v příštích hodinách vrátí do vlasti. V neděli večer to v rozhovoru s televizní stanicí TF1 oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Nigerská vojenská junta, která se moci chopila v červenci, rozhodla na konci srpna o vyhoštění velvyslance Sylvaina Ittého. Paříž však rozhodnutí neuznala a svého diplomata ponechala na místě. Nejpozději do konce roku odejde podle Macrona ze západoafrické země i patnáct set francouzských vojáků. Podle agentury AFP tak Macron ustoupil pučistům ve dvou klíčových požadavcích.

Arménie se musí vydat cestou míru, aby si udržela nezávislost, řekl ve čtvrtečním projevu k národu tamní premiér Nikol Pašinjan. Učinil tak den poté, co se etničtí Arméni v separatistickém regionu Náhorní Karabach vzdali Ázerbájdžánu. Ministerský předseda ve čtvrtek rovněž prohlásil, že se jeho země připravuje na přijetí čtyřiceti tisíc rodin z Náhorního Karabachu. V regionu žije asi 120 tisíc lidí. Svědci v oblasti mluví o pokračující střelbě.

Statisícům lidí neporostou příští rok platy. Vláda plánuje zmrazit výdělky většině státních zaměstnanců – policistům, hasičům, vojákům i úředníkům. Dostat přidáno mají od ledna jen učitelé, zhruba o tři tisíce. Platí totiž záměr dorovnat jejich platy na 130 procent průměrné mzdy. Ministr financí naplánoval v návrhu státního rozpočtu na příští rok výdaje na platy nižší o osm a půl miliardy korun, tedy o více než tři procenta. Zároveň navrhl snížit počet státních zaměstnanců o jedenadvacet tisíc.

Prezident Petr Pavel podepsal novelu zákoníku práce, která zavede spornou možnost další přesčasové práce ve zdravotnictví. Přesnější vymezení, a tím předvídatelnost, získají práce na dohody. Zaměstnavatelé navíc budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Některé úpravy by měly být účinné od října, další od ledna.

Rusko se snaží získat do svých řad další vojáky, rozšířilo proto maximální věk pro odvody a zvyšuje platy vojáků. Do svých řad ale přijímá také cizince – ať už migranty, kteří již v zemi byli, nebo ty, kteří přijdou přímo narukovat. Ukrajina se ale obává také toho, že se chystá mobilizace na částech jejího území, které Moskva okupuje.

Nejméně 49 civilistů a patnáct vojáků zabili na severovýchodě Mali islamisté při útoku na vojenský tábor a plavidlo. S odvoláním na tamní prozatímní vládu o tom informovala agentura Reuters. Mnoho dalších lidí bylo zraněno. Vláda, která vyhlásila třídenní národní smutek, v prohlášení v televizi zdůraznila, že počet obětí je předběžný. Při odvetě zemřelo přibližně padesát útočníků.

Kubánská vláda v pondělí oznámila, že rozkryla síť obchodníků s lidmi, která se snažila získat Kubánce jako bojovníky na straně Ruska ve válce na Ukrajině. Kubánské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo žoldnéřství a odmítlo, že by se Kuba jakkoliv účastnila války na Ukrajině. Moskva, která je dlouhodobým spojencem Havany, zatím obvinění nijak nekomentovala.