Vojáci strana 3 z 5

Ve speciálně upraveném nákladním autě funguje plně vybavená zubní ordinace. Na její přestavbu se složili Češi a její posádka nyní slouží poblíž frontové linie u 24. ukrajinské brigády. Pracuje v ní čerstvě vystudovaný a poté mobilizovaný zubař Max. Zkažené zuby jsou podle něj velký problém – bolest dokáže vojáky někdy i vyřadit z boje.

Na frontové linii tráví vojáci často i dlouhé týdny, než se dostanou zpět do týlu. Z bojů se vracejí vyčerpaní, mnohdy se zdravotními či psychickými problémy. Jedna z brigád ukrajinské armády si proto zřídila vlastní rehabilitační centrum, v němž působí i speciálně proškolení psychologové. Podle odhadů ukrajinských neziskových organizací může posttraumatickou stresovou poruchou trpět až polovina z milionu žen a mužů ve zbrani. S některými vojáky natáčel štáb ČT.

Devět zraněných ukrajinských vojáků nyní rehabilituje v Lázních Darkov na Karvinsku. Pobyt v tomto středisku zaplatili Češi z veřejné sbírky organizace Future for Ukraine. Ukrajinským otcům od rodin, kteří se do bojů přihlásili jako dobrovolníci, zdravotníci pomáhají s léčbou válečných zranění i s vyrovnáním se s psychologickými traumaty. Pro pořad 168 hodin s veterány natáčel Václav Crhonek.

Přítomnost českých vojáků na Slovensku je výrazem spojenecké zodpovědnosti České republiky, řekl po návštěvě mnohonárodního bojového uskupení NATO pod českým velením český prezident Petr Pavel. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyslání českých vojáků považuje za velmi důležitý signál ujištění Slováků a za signál spolupráce, solidarity a jednoty. Oba politici se setkali s vojáky ve výcvikovém prostoru Lešť na středním Slovensku.

Deziluze a následná dezerce. Po zpřísnění trestů za neuposlechnutí rozkazu se někteří ukrajinští vojáci ocitají v právní válce. Štáb České televize natočil na Ukrajině příběh jednoho z nich, který se teď snaží dokázat, že z armády nezběhl.

Zprávy o plánované protiofenzivě ukrajinských vojáků se v médiích objevují už několik měsíců. Kreml nyní vydal pokyny, jak o ní mají reportovat provládní média. Podle instrukcí nemají chystaný útok zlehčovat, ale naopak vyzdvihovat západní dodávky zbraní i další pomoc Kyjevu. Moskva si tak připravuje půdu pro případ ukrajinského úspěchu, ale i pro scénář, kdy ruské síly Ukrajince odrazí.

Velká část ruské společnosti se stále bojí vyhlášení druhé mobilizační vlny. Přispělo k tomu i nedávné rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina podepsat zákon o elektronických povolávacích rozkazech. Zpřísňuje navíc tresty pro odpírače vojenské služby. Vyhlášení všeobecné mobilizace Kreml opakovaně popírá.

Prezident Petr Pavel, který pokračuje v návštěvě Ukrajiny, přijel na jihovýchod země do města Dnipro, které se v pátek stalo terčem ruského útoku. Setkal se tam s předsedou správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem, se kterým jednal zejména o pomoci regionu. Česko má podle prezidenta připravenou řadu projektů, které mohou začít velmi brzy. Lysak poděkoval Česku za rozhodnutí pomáhat regionu a ocenil mimo jiné jeho humanitární podporu. Pavel poskytl České televizi během své návštěvy exkluzivní rozhovor.

Dva vrtulníky americké armády havarovaly v noci na pátek na Aljašce při návratu z výcvikového letu, napsala agentura AP. Podle agentury Reuters při nehodě zemřeli tři piloti. Bližší podrobnosti neuvedla.

Izrael si připomíná 75. výročí vzniku židovského státu. Letošní oslavy však doprovází jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. Demonstranti protestují kvůli sporné justiční reformě z pera vlády Benjamina Netanjahua pravidelně od začátku roku. Neodradilo je ani to, že kabinet její schvalování před měsícem odložil. Nezávislost Izraele byla oficiálně vyhlášena 14. května 1948, v zemi se ale slaví dle židovského kalendáře.

Získat dobrovolníky pro boj na Ukrajině je pro ruskou armádu čím dál obtížnější. Kvůli rostoucím ztrátám, které podle odhadů Kyjeva přesáhly 180 tisíc mužů, Kreml potřebuje získat nové vojáky. Náboráři se proto zaměřují na migranty ze střední Asie, kteří do Ruska přijeli pracovat. Podle svědectví pro Rádio Svobodná Evropa, BBC nebo The Moscow Times čelí přistěhovalci tlaku, že pokud nepodepíšou vojenský kontrakt, budou deportováni nebo přijdou o ruský pas. Zvlášť zranitelnou skupinou jsou středoasijští migranti v ruských věznicích.

Rusko nebo proruské síly jsou podle tří amerických představitelů, kteří hovořili s agenturou Reuters, pravděpodobně za únikem amerických tajných informací o podpoře Ukrajiny před chystanou jarní protiofenzivou. Washington začal únik vyšetřovat.

Ruští vojáci bojující na Ukrajině nedostávají včas slíbené výplaty, stěžují si jejich rodiny. Peníze přicházejí pozdě, ve zkrácené výši, nebo také vůbec. Problémy s odměňováním se objevují také na ukrajinské straně. Mnozí vojáci upozorňují, že nedávné omezení bonusů za službu na frontové linii nebo v její blízkosti je nespravedlivé, komplikuje pořizování bojového vybavení i zabezpečení rodin, a podkopává morálku obránců země.

Ukrajinská armáda se před dlouho očekávanou protiofenzivou potýká s nedostatkem zkušených vojáků, což je důsledek velkých bojových ztrát. S odkazem na západní představitele to uvádějí web či list The Washington Post (WP) s tím, že Ukrajina přišla od začátku ruské plnohodnotné ruské invaze loni v únoru více než o sto tisíc vojáků, počítaje padlé i raněné. Kyjev popřel, že by měl tak vysoké ztráty, a odmítl spekulace o možné nepřipravenosti na jarní protiútok.

Na Ukrajině stále pomáhají desítky českých dobrovolníků. Nejčastěji jako medici nebo řidiči, kteří přivážejí materiální pomoc – a to jak lidem žijícím v blízkosti fronty, tak i přímo k jednotkám.

Výcvikem v zahraničí letos zřejmě projdou desítky tisíc ukrajinských vojáků. Oproti minulému roku půjde o nárůst. Instruktoři ze spojeneckých zemí učí Ukrajince zacházet se specializovanou západní technikou, cvičí ale i rekruty bez předchozího nasazení. Spolupráce s armádou, kterou ještě před pár lety někteří popisovali jako„sovětštější, než je armáda ruská“, má přínos i pro Západ. Čerpá ze zkušeností skutečné války s Ruskem i z nasazení ukrajinských vojáků.

Česká armáda pomáhá s výcvikem ukrajinských vojáků. Někteří z nich už za sebou mají například záškodnické akce. Jiní ale drželi zbraň poprvé teprve nedávno. Ukrajinská strana chtěla, aby se výcvik ve vojenském prostoru Libavá zaměřil hlavně na útočné operace. To zapadá do náznaků, které zaznívají z Kyjeva od různých ukrajinských představitelů, včetně prezidenta Zelenského. Že ukrajinské ozbrojené síly by brzy mohly spustit rozsáhlou protiofenzivu. Premiéru pořadu Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa, moderovali Michal Kubal a David Miřejovský. Ti se v pořadu věnovali také budoucnosti leteckých záchranářů a stoupajícímu napětí na Blízkém východě.

V jižní části východní fronty na Ukrajině pokračují boje. Útoky se tam soustředí například na obce Avdijivka nebo Marjinka. Podle britských zpravodajců bude v případném stupňování ruské ofenzivy hrát důležitou roli počasí. Na východě Ukrajiny natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliardy korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až sto padesát kilometrů. Na tiskové konferenci to v pátek oznámil tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder.

Ruská armáda oznamuje postup v Doněcké oblasti. Podle analytiků ale boje provázejí velmi vysoké ztráty na obou stranách. Ukrajinské statistiky tvrdí, že nepřítel už na bojišti přišel bezmála o 125 tisíc vojáků. Přesná čísla mrtvých ale ruská veřejnost nezná a média o nich ani nespekulují. Jedním ze způsobů, jak mohou novináři i obyvatelé Ruska odhadovat ztráty, je sledování čerstvých hrobů, kterých v posledních měsících rychle přibývá.

Kameraman České televize Vojtěch Hönig v Událostech, komentářích popsal vlastní zážitky z Ukrajiny zmítané válkou. Prozradil, že vojáci už poznají jednotlivé zbraně pouze podle zvuku, a pokud není palba mířená přímo na ně, dokážou přelétavající rakety sledovat „jako tenis“.

Výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP jsou odrazovým můstkem a řada zemí v Severoatlantické alianci (NATO) chce investice do armády ještě navýšit, řekl v rozhovoru s ČTK náčelník generálního štábu Karel Řehka. Poznamenal, že dvouprocentní výdaje jsou v rámci NATO brány za absolutní minimum. Na potřebu přehodnotit a navýšit dvouprocentní závazek minulý týden na jednání Vojenského výboru NATO, kterého se Řehka zúčastnil, upozornil i zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoana.

Evropská unie dá dalších 500 milionů eur (v přepočtu téměř dvanáct miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině. O schválení sedmé platby z unijního mírového fondu v pondělí rozhodli v Bruselu ministři zahraničí členských zemí. Dalších 45 milionů eur z obranného fondu by mělo navíc přibýt na probíhající výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se kategoricky ohradila proti billboardům kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO), kterými míří na svého soupeře Petra Pavla. Vyzvala ho, aby vojáky nepoužíval v kampani. Babiš uznal, že heslo na billboardech není nejšťastněji formulované. Generál ve výslužbě a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý slova Černochové v pondělních Událostech, komentářích podpořil a připomněl, že i Francouzi měli v minulosti prezidenta-vojáka. Ústavní právník Jan Kysela upozornil, že český prezident nikomu válku vyhlásit nemůže, česká ústava takový institut ani nezná.