Světová meteorologická organizace strana 2 z 2

V Antarktidě letos padl teplotní rekord, když na argentinské polární stanici Esperanza naměřili v únoru 18,3 stupně Celsia. Měření nyní potvrdila Světová meteorologická organizace (WMO), podle níž bylo dosud nejvyšší teplotou 17,5 stupně, které teploměry ukázaly na téže polární stanici v březnu 2015.

Kanadská policie zaznamenala v okolí Vancouveru přes stovku náhlých úmrtí, která podle ní souvisejí s bezprecedentní vlnou veder v zemi. Vysoké teploty panují především na jihozápadě země, tamní meteorologická služba v úterý navíc naměřila nový teplotní rekord. V obci Lytton totiž teplota dosáhla až 49,5 stupně Celsia. Před zdravotními komplikacemi kvůli horku varovalo také kanadské ministerstvo životního prostředí.

Meteorologové letos očekávají v Atlantiku klidnější sezonu bouří a hurikánů než v loňském roce. Přesto by letošek měl být v dlouhodobém srovnání nadprůměrný, uvedla agentura AP s odkazem na americké centrum NOAA. V Atlantském oceánu trvá sezona hurikánů zpravidla od června do konce listopadu.

Vzhledem k tomu, že silné bouře přicházejí stále dříve a jsou kvůli teplejšímu oceánu pořád častější, rozhodli se meteorologové změnit pravidla pro pojmenování hurikánů v Atlantiku. Od letoška se již nebudou označovat písmeny řecké abecedy.

Ozonová díra nad Antarktidou se zacelila v posledních prosincových dnech, vloni však patřila k největším za posledních 40 let. Uvedla to tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Rozrostla se kvůli velice nízkým teplotám ve stratosféře, ze stejného důvodu se netypicky vyskytla i nad Arktidou.

Rok 2020 byl v Evropě nejteplejší za dobu záznamů. Celosvětově se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. Informovala o tom v pátek v Londýně unijní služba Copernicus, která podle agentury DPA kromě vlastních dat využívá záznamy z pozemních stanic, balonů, letadel a satelitů sahající až do roku 1950. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí.

Světová meteorologická organizace zveřejnila výběr snímků, které zařadí do kalendáře pro rok 2021. Fotografové počasí z celého světa poslali přes tisíc snímků, v kalendáři, který organizace vydává už od roku 2014, dostane prostor třináct z nich. Porota složená z fotografů i meteorologů vybírala na každý měsíc roku jednu fotografii, ta třináctá se objeví na titulní straně kalendáře. Porota se rovněž snažila, aby vítězné fotografie zastupovaly různé kouty planety. Vybrané vítězné fotografie zveřejňuje na svých stránkách i Organizace spojených národů.

Letošní rok bude zřejmě jedním ze tří nejteplejších od počátku měření v polovině 19. století. Vyplývá to z předběžné analýzy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace. V Evropě je dokonce průměr letos naměřených teplot nejvyšší v záznamech.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, které jsou hlavní příčinou změny klimatu, dosáhly v loňském roce rekordních hodnot. A také v roce 2020 nadále stoupají – navzdory opatřením k zastavení pandemie covidu-19, uvedla v pondělí OSN.

Řecko se potýká s bouří Janos, kterou meteorologové označují za takzvaný medikán, tedy středomořský hurikán. Živel způsobil hmotné škody, oběti ani zraněné úřady nehlásí. Očekává se, že bouře se přes Řecko bude přesouvat do konce víkendu.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhly letos rekordu, upozorňuje OSN ve své nové zprávě s tím, že pandemie nemoci covid-19 nemá na klimatické změny z dlouhodobého hlediska příliš dopad. Podle zprávy tak svět není na cestě k cíli udržet růst teploty pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže k hodnotě 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím, jak se státy dohodly v roce 2015 v Paříži.

Rekordní teplotu vzduchu za více než sto let zaznamenaly přístroje v americkém Údolí smrti. V neděli odpoledne teploměry ukázaly v kalifornské poušti 130 stupňů Fahrenheita, což je 54,4 stupně Celsia. V roce 1913 tam naměřili 56,7 stupně Celsia, tento záznam je ale zpochybňován.

Poslední desetiletí se téměř s jistotou stane tím nejteplejším v historii měření. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě o stavu klimatu, která byla nyní zveřejněna na okraj klimatické konference OSN v Madridu. Zpráva je dalším důkazem toho, že se globální teploty zvyšují, napsala agentura AP.

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala každoroční zprávu o koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za rok 2018 podle ní došlo k dalšímu nárůstu – v současné době je podle meteorologů stejná jako v době před třemi až pěti miliony lety, kdy byly hladiny oceánů o desítky metrů výše než nyní.

Svět je „žalostně málo připraven“ čelit důsledkům změn klimatu ve vysokohorských regionech světa. Tvrdí to vědci ze Světové meteorologické organizace. Rekordně stoupající teploty a tající ledovce podle nich zásadně mění charakter hor i okolního světa a v budoucnu mohou mít výrazné negativní dopady. Problém už musí řešit i v alpských zemích. Vědci proto vyzývají k větší spolupráci.

Dopady klimatických změn jsou stále intenzivnější a urychlují se, uvedla ve své nejnovější studii Světová meteorologická organizace (WMO). Podle dat, která shromáždila, bylo například posledních pět let (2014 až 2019) nejteplejších v historii, zrychlilo se zvyšování hladiny moří a nejvyšších hodnot dosáhly i emise skleníkových plynů.

Evropu zasáhla za letošní léto už druhá vlna veder. Ve Francii čelí extrémnímu počasí hlavně jihozápad a střed země, v Bordeaux v úterý naměřili rekordních 41,2 stupně Celsia. Rekordy ale padaly i ve středu: v Belgii naměřili 38,9 stupně, v Německu dokonce 40,5 stupně. Teploty mají kulminovat ve čtvrtek a očekává se, že nové rekordy zaznamená řada velkých evropských měst. Obyvatelé Paříže se připravují na 42 stupňů.

Rok 2018 byl čtvrtým nejteplejším od roku 1880, kdy se začaly teploty pravidelně zaznamenávat. Průměrná celosvětová teplota byla loni skoro o osm desetin stupně Celsia vyšší než během 20. století. Ve svých zprávách to uvedl Národní americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Národní úřad pro výzkum oceánu a atmosféry (NOAA).