Světová meteorologická organizace strana 2 z 3

Letošní Světový meteorologický den upozorňuje na potřebu včasného varování před katastrofami. Velká část světa to nedokáže a zbytečně kvůli tomu umírají lidé.

Klimatologové na začátku února oznámili, jaké jsou nejnovější klimatologické normály teplot a srážek pro Českou republiku – normu průměrné roční hodnoty zvedli skoro o půl stupně Celsia. Má to značný význam pro vnímání toho, co je normální, a co už ne.

Nejdéle trvající blesk rozzářil oblohu mezi Uruguayí a Argentinou na více než 17 sekund. Rekord z předloňského června 1. února potvrdila Světová meteorologická organizace (WMO). Organizace zaznamenala i nový nejdelší blesk, který pokryl na jihu Spojených států v dubnu 2020 horizontální vzdálenost 768 kilometrů, což je zhruba vzdálenost vzdušnou čarou mezi Prahou a Ženevou. Podle expertů WMO ale skutečné rekordy mohou být i vyšší.

Světová meteorologická organizace (WMO) oficiálně uznala teplotní rekord naměřený loni v oblasti Arktidy. Na Sibiři teploměry 20. června 2020 naměřily 38 stupňů Celsia, což je nejvyšší hodnota, jaká kdy byla zaznamenána severně od polárního kruhu. Je to známka klimatické změny a důvod ke znepokojení, upozornil v úterý generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Průměrné teploty letos na světě nebyly tak vysoké jako v předchozích třech letech, rekordnímu oteplování zabránil meteorologický jev La Niña. Vyplývá to z předběžné verze výroční zprávy o stavu globálního klimatu, kterou po zahájení klimatické konference OSN zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO). Její autoři upozorňují, že extrémní jevy jako vlny veder nebo zničující povodně se stávají běžnými a svět se mění lidstvu před očima.

Loňský pokles emisí se výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, upozorňuje ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO). Koncentrace skleníkových plynů, například oxidu uhličitého, tak rostla i loni a zůstává výrazně nad hodnotami před masovou industrializací.

Meteoroložka České televize Alena Zárybnická vybírá a komentuje fotografie, které soutěží o zařazení do kalendáře Světové meteorologické organizace. Vedle snímků sněhu, ledovců nebo radosti z deště upozorňuje také na fotografii svítících oblaků od českého autora Petra Hykše.

Kalendář Světové meteorologické organizace (WMO) poprvé vyšel v roce 2014 a za tu dobu získal celou řadu ocenění. Letos bude představen on-line na stránkách WMO a taky na platformách sociálních médií – vybrané fotografie budou součástí oslav Světového meteorologického dne, který připadá na 23. března.

Katastrof způsobených výkyvy počasí je nyní ve statistikách čtyřikrát až pětkrát více než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z nově zveřejněné publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přesto ale kvůli těmto pohromám umírá méně lidí. Vědci totiž umí lépe varovat.

Boj s malárií dosáhl velkého milníku. Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila Čínu mezi země, kde se tato zákeřná nakažlivá nemoc již vůbec nevyskytuje. Čína s nemocí bojovala 70 let. V jiných částech světa ale hrozba nemoci přetrvává a se stoupajícími teplotami ve střední Evropě už obavy vyvolává i na Moravě.

V Antarktidě letos padl teplotní rekord, když na argentinské polární stanici Esperanza naměřili v únoru 18,3 stupně Celsia. Měření nyní potvrdila Světová meteorologická organizace (WMO), podle níž bylo dosud nejvyšší teplotou 17,5 stupně, které teploměry ukázaly na téže polární stanici v březnu 2015.

Kanadská policie zaznamenala v okolí Vancouveru přes stovku náhlých úmrtí, která podle ní souvisejí s bezprecedentní vlnou veder v zemi. Vysoké teploty panují především na jihozápadě země, tamní meteorologická služba v úterý navíc naměřila nový teplotní rekord. V obci Lytton totiž teplota dosáhla až 49,5 stupně Celsia. Před zdravotními komplikacemi kvůli horku varovalo také kanadské ministerstvo životního prostředí.

Meteorologové letos očekávají v Atlantiku klidnější sezonu bouří a hurikánů než v loňském roce. Přesto by letošek měl být v dlouhodobém srovnání nadprůměrný, uvedla agentura AP s odkazem na americké centrum NOAA. V Atlantském oceánu trvá sezona hurikánů zpravidla od června do konce listopadu.

Vzhledem k tomu, že silné bouře přicházejí stále dříve a jsou kvůli teplejšímu oceánu pořád častější, rozhodli se meteorologové změnit pravidla pro pojmenování hurikánů v Atlantiku. Od letoška se již nebudou označovat písmeny řecké abecedy.

Ozonová díra nad Antarktidou se zacelila v posledních prosincových dnech, vloni však patřila k největším za posledních 40 let. Uvedla to tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Rozrostla se kvůli velice nízkým teplotám ve stratosféře, ze stejného důvodu se netypicky vyskytla i nad Arktidou.

Rok 2020 byl v Evropě nejteplejší za dobu záznamů. Celosvětově se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. Informovala o tom v pátek v Londýně unijní služba Copernicus, která podle agentury DPA kromě vlastních dat využívá záznamy z pozemních stanic, balonů, letadel a satelitů sahající až do roku 1950. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí.

Světová meteorologická organizace zveřejnila výběr snímků, které zařadí do kalendáře pro rok 2021. Fotografové počasí z celého světa poslali přes tisíc snímků, v kalendáři, který organizace vydává už od roku 2014, dostane prostor třináct z nich. Porota složená z fotografů i meteorologů vybírala na každý měsíc roku jednu fotografii, ta třináctá se objeví na titulní straně kalendáře. Porota se rovněž snažila, aby vítězné fotografie zastupovaly různé kouty planety. Vybrané vítězné fotografie zveřejňuje na svých stránkách i Organizace spojených národů.

Letošní rok bude zřejmě jedním ze tří nejteplejších od počátku měření v polovině 19. století. Vyplývá to z předběžné analýzy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace. V Evropě je dokonce průměr letos naměřených teplot nejvyšší v záznamech.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, které jsou hlavní příčinou změny klimatu, dosáhly v loňském roce rekordních hodnot. A také v roce 2020 nadále stoupají – navzdory opatřením k zastavení pandemie covidu-19, uvedla v pondělí OSN.

Řecko se potýká s bouří Janos, kterou meteorologové označují za takzvaný medikán, tedy středomořský hurikán. Živel způsobil hmotné škody, oběti ani zraněné úřady nehlásí. Očekává se, že bouře se přes Řecko bude přesouvat do konce víkendu.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhly letos rekordu, upozorňuje OSN ve své nové zprávě s tím, že pandemie nemoci covid-19 nemá na klimatické změny z dlouhodobého hlediska příliš dopad. Podle zprávy tak svět není na cestě k cíli udržet růst teploty pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže k hodnotě 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím, jak se státy dohodly v roce 2015 v Paříži.

Rekordní teplotu vzduchu za více než sto let zaznamenaly přístroje v americkém Údolí smrti. V neděli odpoledne teploměry ukázaly v kalifornské poušti 130 stupňů Fahrenheita, což je 54,4 stupně Celsia. V roce 1913 tam naměřili 56,7 stupně Celsia, tento záznam je ale zpochybňován.

Poslední desetiletí se téměř s jistotou stane tím nejteplejším v historii měření. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě o stavu klimatu, která byla nyní zveřejněna na okraj klimatické konference OSN v Madridu. Zpráva je dalším důkazem toho, že se globální teploty zvyšují, napsala agentura AP.

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala každoroční zprávu o koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za rok 2018 podle ní došlo k dalšímu nárůstu – v současné době je podle meteorologů stejná jako v době před třemi až pěti miliony lety, kdy byly hladiny oceánů o desítky metrů výše než nyní.