Koncentrace oxidu uhličitého jsou rekordní a stoupají, varuje Světová meteorologická organizace

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala každoroční zprávu o koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za rok 2018 podle ní došlo k dalšímu nárůstu – v současné době je podle meteorologů stejná jako v době před třemi až pěti miliony lety, kdy byly hladiny oceánů o desítky metrů výše než nyní.

Množství skleníkových plynů dosáhlo nového rekordu, oznámila Světová meteorologická organizace. To podle ní znamená, že další generace se budou potýkat se silnými dopady změn klimatu včetně stoupajících teplot, častějších extrémů počasí, stoupajících hladin oceánů a narušení ekosystémů v mořích i na pevninách.

Zpráva ukazuje, že koncentrace oxidu uhličitého (CO2) roku 2018 dosáhla 407,8 částice na milion částic (ppm). Rok předtím to bylo 405,5 ppm. Tento růst byl velmi podobný tomu, jak rostla koncentrace oxidu uhličitého rok předtím a byla těsně nad průměrem celé poslední dekády. Roku 2015 překročila koncentrace symbolickou hranici 400 ppm.

Tento plyn v atmosféře přetrvává celá staletí, v oceánech dokonce ještě déle – desítky dalších generací se tedy budou muset přizpůsobit změnám, které způsobujeme nyní.

Hlavním zdrojem emisí CO2  je spalování fosilních paliv.

Přesná data z celého světa

Zpráva vychází z výsledků pozorování sítě Global Atmosphere Watch, která má stanoviště po celé planetě včetně odlehlých míst v Arktidě, vysokých horách nebo na tropických ostrovech. Meteorologové z WMO dokládají, že od roku 1990 se efekt oteplování klimatu zvýšil o 43 procent, hlavní příčinou jsou podle nich právě emise oxidu uhličitého – podílí se podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru na tom z 80 procent.

„Není ani známky po tom, že by (růst koncentrace) zpomaloval, natož aby došlo k poklesu. A to přes všechny závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody,“ komentoval výsledky generální ředitel WMO Petteri Taalas. „Potřebujeme změnit dohody v akci a zvýšit úroveň našich ambicí,“ řekl Taalas. „Je důležité připomenout, že naposledy byla taková koncentrace oxidu uhličitého před třemi až pěti miliony lety. Tehdy byly ale teploty o dva až tři stupně Celsia vyšší a hladina moře byla o 10 až 20 metrů výš než v současnosti,“ dodal meteorolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
před 8 hhodinami

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
před 10 hhodinami

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
včera v 09:02

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Evropský pohled