Koncentrace oxidu uhličitého jsou rekordní a stoupají, varuje Světová meteorologická organizace

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala každoroční zprávu o koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za rok 2018 podle ní došlo k dalšímu nárůstu – v současné době je podle meteorologů stejná jako v době před třemi až pěti miliony lety, kdy byly hladiny oceánů o desítky metrů výše než nyní.

Množství skleníkových plynů dosáhlo nového rekordu, oznámila Světová meteorologická organizace. To podle ní znamená, že další generace se budou potýkat se silnými dopady změn klimatu včetně stoupajících teplot, častějších extrémů počasí, stoupajících hladin oceánů a narušení ekosystémů v mořích i na pevninách.

Zpráva ukazuje, že koncentrace oxidu uhličitého (CO2) roku 2018 dosáhla 407,8 částice na milion částic (ppm). Rok předtím to bylo 405,5 ppm. Tento růst byl velmi podobný tomu, jak rostla koncentrace oxidu uhličitého rok předtím a byla těsně nad průměrem celé poslední dekády. Roku 2015 překročila koncentrace symbolickou hranici 400 ppm.

Tento plyn v atmosféře přetrvává celá staletí, v oceánech dokonce ještě déle – desítky dalších generací se tedy budou muset přizpůsobit změnám, které způsobujeme nyní.

Hlavním zdrojem emisí CO2  je spalování fosilních paliv.

Přesná data z celého světa

Zpráva vychází z výsledků pozorování sítě Global Atmosphere Watch, která má stanoviště po celé planetě včetně odlehlých míst v Arktidě, vysokých horách nebo na tropických ostrovech. Meteorologové z WMO dokládají, že od roku 1990 se efekt oteplování klimatu zvýšil o 43 procent, hlavní příčinou jsou podle nich právě emise oxidu uhličitého – podílí se podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru na tom z 80 procent.

„Není ani známky po tom, že by (růst koncentrace) zpomaloval, natož aby došlo k poklesu. A to přes všechny závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody,“ komentoval výsledky generální ředitel WMO Petteri Taalas. „Potřebujeme změnit dohody v akci a zvýšit úroveň našich ambicí,“ řekl Taalas. „Je důležité připomenout, že naposledy byla taková koncentrace oxidu uhličitého před třemi až pěti miliony lety. Tehdy byly ale teploty o dva až tři stupně Celsia vyšší a hladina moře byla o 10 až 20 metrů výš než v současnosti,“ dodal meteorolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...