Pandemie covidu-19 změny klimatu nezastavila, a dokonce ani nezpomalila, varuje OSN

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhly letos rekordu, upozorňuje OSN ve své nové zprávě s tím, že pandemie nemoci covid-19 nemá na klimatické změny z dlouhodobého hlediska příliš dopad. Podle zprávy tak svět není na cestě k cíli udržet růst teploty pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže k hodnotě 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím, jak se státy dohodly v roce 2015 v Paříži.

Množství emisí oxidu uhličitého sice letos prudce pokleslo, ale zároveň se tak stalo jen na krátkou dobu. „Koncentrace skleníkových plynů, které jsou na nejvyšší úrovní za poslední tři miliony let, dále narůstala,“ upozornil Petteri Taalas, generální tajemník Světové meteorologické organizace (WMO), která je specializovanou mezivládní organizací OSN.

Množství denních emisí výrazněji kleslo v dubnu, tedy v době celosvětově největších jarních omezení kvůli koronaviru, konkrétně o 17 procent ve srovnání s předešlým rokem. Zároveň však jejich hodnota byla na stejné úrovni jako množství emisí v roce 2006, což ukazuje na jejich obrovský nárůst za posledních takřka 15 let.

Malý zoubek se objevil

Na počátku června pak bylo emisí CO2 méně pouze o pět procent ve srovnání s loňskem, což souvisí s tím, že se začala zmírňovat bezpečnostní opatření kvůli pandemii covid-19, továrny znovu rozjížděly provozy a do kanceláří se vraceli zaměstnanci.

WMO odhaduje, že množství emisí CO2 v letošním roce v důsledku opatření proti šíření nového typu koronaviru klesne o čtyři až sedm procent. Bude ovšem ještě záležet na tom, jak se bude vyvíjet pandemie a reakce jednotlivých států na ni.

Koncentrace CO2 rychle stoupají

Světová meteorologická organizace však zároveň upozorňuje, že koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře letos prolomila rekordy. V první polovině letošního roku překračovala koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 410 ppm (částic na milion).

Pro srovnání: na Mauna Loa na Havaji naměřili letos v červenci vědci koncentraci tohoto skleníkového plynu 414.38 ppm, loni tou dobou to bylo 411.74 ppm. Za bezpečnou hranici přitom vědci považují 350 ppm, píše agentura Reuters s tím, že tento limit byl překonán už v roce 1988.

Omezení množství emisí oxidu uhličitého v letošním roce bude mít podle organizace jenom malý dopad na celkovém zvýšení množství tohoto skleníkového plynu v atmosféře, jedná se totiž o výsledek minulých a současných emisí a zároveň dlouhé životnosti CO2. K stabilizaci situace je podle organizace zapotřebí setrvalé snižování emisí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...