Pandemie covidu-19 změny klimatu nezastavila, a dokonce ani nezpomalila, varuje OSN

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhly letos rekordu, upozorňuje OSN ve své nové zprávě s tím, že pandemie nemoci covid-19 nemá na klimatické změny z dlouhodobého hlediska příliš dopad. Podle zprávy tak svět není na cestě k cíli udržet růst teploty pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže k hodnotě 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím, jak se státy dohodly v roce 2015 v Paříži.

Množství emisí oxidu uhličitého sice letos prudce pokleslo, ale zároveň se tak stalo jen na krátkou dobu. „Koncentrace skleníkových plynů, které jsou na nejvyšší úrovní za poslední tři miliony let, dále narůstala,“ upozornil Petteri Taalas, generální tajemník Světové meteorologické organizace (WMO), která je specializovanou mezivládní organizací OSN.

Množství denních emisí výrazněji kleslo v dubnu, tedy v době celosvětově největších jarních omezení kvůli koronaviru, konkrétně o 17 procent ve srovnání s předešlým rokem. Zároveň však jejich hodnota byla na stejné úrovni jako množství emisí v roce 2006, což ukazuje na jejich obrovský nárůst za posledních takřka 15 let.

Malý zoubek se objevil

Na počátku června pak bylo emisí CO2 méně pouze o pět procent ve srovnání s loňskem, což souvisí s tím, že se začala zmírňovat bezpečnostní opatření kvůli pandemii covid-19, továrny znovu rozjížděly provozy a do kanceláří se vraceli zaměstnanci.

WMO odhaduje, že množství emisí CO2 v letošním roce v důsledku opatření proti šíření nového typu koronaviru klesne o čtyři až sedm procent. Bude ovšem ještě záležet na tom, jak se bude vyvíjet pandemie a reakce jednotlivých států na ni.

Koncentrace CO2 rychle stoupají

Světová meteorologická organizace však zároveň upozorňuje, že koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře letos prolomila rekordy. V první polovině letošního roku překračovala koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 410 ppm (částic na milion).

Pro srovnání: na Mauna Loa na Havaji naměřili letos v červenci vědci koncentraci tohoto skleníkového plynu 414.38 ppm, loni tou dobou to bylo 411.74 ppm. Za bezpečnou hranici přitom vědci považují 350 ppm, píše agentura Reuters s tím, že tento limit byl překonán už v roce 1988.

Omezení množství emisí oxidu uhličitého v letošním roce bude mít podle organizace jenom malý dopad na celkovém zvýšení množství tohoto skleníkového plynu v atmosféře, jedná se totiž o výsledek minulých a současných emisí a zároveň dlouhé životnosti CO2. K stabilizaci situace je podle organizace zapotřebí setrvalé snižování emisí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
včera v 09:00

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
včera v 08:02

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...