Pandemie covidu-19 změny klimatu nezastavila, a dokonce ani nezpomalila, varuje OSN

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhly letos rekordu, upozorňuje OSN ve své nové zprávě s tím, že pandemie nemoci covid-19 nemá na klimatické změny z dlouhodobého hlediska příliš dopad. Podle zprávy tak svět není na cestě k cíli udržet růst teploty pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže k hodnotě 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím, jak se státy dohodly v roce 2015 v Paříži.

Množství emisí oxidu uhličitého sice letos prudce pokleslo, ale zároveň se tak stalo jen na krátkou dobu. „Koncentrace skleníkových plynů, které jsou na nejvyšší úrovní za poslední tři miliony let, dále narůstala,“ upozornil Petteri Taalas, generální tajemník Světové meteorologické organizace (WMO), která je specializovanou mezivládní organizací OSN.

Množství denních emisí výrazněji kleslo v dubnu, tedy v době celosvětově největších jarních omezení kvůli koronaviru, konkrétně o 17 procent ve srovnání s předešlým rokem. Zároveň však jejich hodnota byla na stejné úrovni jako množství emisí v roce 2006, což ukazuje na jejich obrovský nárůst za posledních takřka 15 let.

Malý zoubek se objevil

Na počátku června pak bylo emisí CO2 méně pouze o pět procent ve srovnání s loňskem, což souvisí s tím, že se začala zmírňovat bezpečnostní opatření kvůli pandemii covid-19, továrny znovu rozjížděly provozy a do kanceláří se vraceli zaměstnanci.

WMO odhaduje, že množství emisí CO2 v letošním roce v důsledku opatření proti šíření nového typu koronaviru klesne o čtyři až sedm procent. Bude ovšem ještě záležet na tom, jak se bude vyvíjet pandemie a reakce jednotlivých států na ni.

Koncentrace CO2 rychle stoupají

Světová meteorologická organizace však zároveň upozorňuje, že koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře letos prolomila rekordy. V první polovině letošního roku překračovala koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 410 ppm (částic na milion).

Pro srovnání: na Mauna Loa na Havaji naměřili letos v červenci vědci koncentraci tohoto skleníkového plynu 414.38 ppm, loni tou dobou to bylo 411.74 ppm. Za bezpečnou hranici přitom vědci považují 350 ppm, píše agentura Reuters s tím, že tento limit byl překonán už v roce 1988.

Omezení množství emisí oxidu uhličitého v letošním roce bude mít podle organizace jenom malý dopad na celkovém zvýšení množství tohoto skleníkového plynu v atmosféře, jedná se totiž o výsledek minulých a současných emisí a zároveň dlouhé životnosti CO2. K stabilizaci situace je podle organizace zapotřebí setrvalé snižování emisí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 47 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...