Pandemie covidu-19 změny klimatu nezastavila, a dokonce ani nezpomalila, varuje OSN

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhly letos rekordu, upozorňuje OSN ve své nové zprávě s tím, že pandemie nemoci covid-19 nemá na klimatické změny z dlouhodobého hlediska příliš dopad. Podle zprávy tak svět není na cestě k cíli udržet růst teploty pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže k hodnotě 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím, jak se státy dohodly v roce 2015 v Paříži.

Množství emisí oxidu uhličitého sice letos prudce pokleslo, ale zároveň se tak stalo jen na krátkou dobu. „Koncentrace skleníkových plynů, které jsou na nejvyšší úrovní za poslední tři miliony let, dále narůstala,“ upozornil Petteri Taalas, generální tajemník Světové meteorologické organizace (WMO), která je specializovanou mezivládní organizací OSN.

Množství denních emisí výrazněji kleslo v dubnu, tedy v době celosvětově největších jarních omezení kvůli koronaviru, konkrétně o 17 procent ve srovnání s předešlým rokem. Zároveň však jejich hodnota byla na stejné úrovni jako množství emisí v roce 2006, což ukazuje na jejich obrovský nárůst za posledních takřka 15 let.

Malý zoubek se objevil

Na počátku června pak bylo emisí CO2 méně pouze o pět procent ve srovnání s loňskem, což souvisí s tím, že se začala zmírňovat bezpečnostní opatření kvůli pandemii covid-19, továrny znovu rozjížděly provozy a do kanceláří se vraceli zaměstnanci.

WMO odhaduje, že množství emisí CO2 v letošním roce v důsledku opatření proti šíření nového typu koronaviru klesne o čtyři až sedm procent. Bude ovšem ještě záležet na tom, jak se bude vyvíjet pandemie a reakce jednotlivých států na ni.

Koncentrace CO2 rychle stoupají

Světová meteorologická organizace však zároveň upozorňuje, že koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře letos prolomila rekordy. V první polovině letošního roku překračovala koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 410 ppm (částic na milion).

Pro srovnání: na Mauna Loa na Havaji naměřili letos v červenci vědci koncentraci tohoto skleníkového plynu 414.38 ppm, loni tou dobou to bylo 411.74 ppm. Za bezpečnou hranici přitom vědci považují 350 ppm, píše agentura Reuters s tím, že tento limit byl překonán už v roce 1988.

Omezení množství emisí oxidu uhličitého v letošním roce bude mít podle organizace jenom malý dopad na celkovém zvýšení množství tohoto skleníkového plynu v atmosféře, jedná se totiž o výsledek minulých a současných emisí a zároveň dlouhé životnosti CO2. K stabilizaci situace je podle organizace zapotřebí setrvalé snižování emisí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 39 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...