Meteorologové změnili způsob pojmenování hurikánů, na řecká písmena se už nedostane

Vzhledem k tomu, že silné bouře přicházejí stále dříve a jsou kvůli teplejšímu oceánu pořád častější, rozhodli se meteorologové změnit pravidla pro pojmenování hurikánů v Atlantiku. Od letoška se již nebudou označovat písmeny řecké abecedy.

Zvláštní výbor Světové meteorologické organizace ukončil používání řeckých písmen pro jména hurikánů. Ta se používala, když v Atlantiku proběhlo víc než 21 silných hurikánů, pro které byla stanovena jména začínající písmeny latinské abecedy. V tom případě se další bouře pojmenovávaly podle alfabety.

Podle meteorologů však byla tato praxe matoucí a zaměřovala pozornost nikoliv na samotnou nebezpečnou bouři, ale na její jméno.

Až doposud nebylo zapotřebí tento problém řešit. K situaci, kdy musela být pro příliš vysoký počet hurikánů použita řecká abeceda, došlo zatím jen dvakrát: v roce 2005 v případě dvou bouří a v roce 2020 v případě devíti bouří.

Počínaje tímto rokem, pokud se vyskytne více než 21 pojmenovaných bouří, další dostanou jména z nového doplňkového seznamu. V něm jsou na začátku Adria, Braylen, Caridad a Deshawn, na konci je Willem. Meteorologové současně připravili i nový záložní seznam jmen pro východní Pacifik, kde budou pojmenování od Aidana a Bruny až k Zoe.

Několik jmen bylo ze seznamu také definitivně vyškrtnuto. Jedná se o bouři Dorian z roku 2019 a bouře Laura, Eta a Iota z roku 2020. Jde o součást tradice, že jména hurikánů, které způsobují extrémní škody nebo si vyžádají velký počet obětí, se ruší, aby tyto tragédie tolik nepřipomínala. Dorian bude v roce 2025 nahrazen Dexterem a Lauru v roce 2026 nahradí Leah.

Zdvojená sezona

Americký Národní úřad pro oceánskou atmosféru mezitím také přepočítává, co vlastně v dnešní době definované změnami klimatu představuje průměrnou hurikánovou sezonu. Pokud se bude řídit obvyklým 30letým aktualizovaným modelem, nová „normální“ sezona bude mít o 19 procent více pojmenovaných bouří a velkých hurikánů.

Odborníci na hurikány by také chtěli, aby meteorologové přehodnotili, jak varují veřejnost před stále horšími bouřemi. „Změna klimatu je skutečná a má vliv na tropické cyklony,“ komentovala zaváděné změny alabamská expertka na atmosférické jevy Kristen Corbosierová.

Národní středisko pro hurikány v USA se už rozhodlo, že začne vydávat své rutinní předpovědi tropického počasí pro Atlantik už 15. května –⁠ právě proto, že hrozba hurikánů se objevuje stále dříve. Po diskusi se ale zvláštní výbor Světové meteorologické organizace rozhodl ponechat oficiální hurikánovou sezonu v jejím klasickém termínu, tedy od 1. června.

Po dobu minulých šesti let byly atlantické bouře pojmenovány vždy v květnu, tedy ještě než sezona vůbec začala. Během posledních devíti sezon se mezi 15. květnem a oficiálním datem zahájení sezony 1. června zformovalo dohromady sedm tropických bouří. Ty připravily o život nejméně 20 lidí a podle WMO způsobily škody ve výši asi 200 milionů dolarů.

Bouře se zřejmě tvoří dříve, protože se kvůli změně klimatu oceány oteplují, uvedl Brian McNoldy z Miamské univerzity zabývající se výzkumem hurikánů. Bouře potřebují zdroj energie, tedy teplou vodu, a to nejméně 26 stupňů Celsia.

Lepší technologie a monitorování ale také identifikují a pojmenovávají slabší bouře, které nemusely být v minulých letech vůbec zaznamenány, dodávají vědci. S dalšími bouřemi stoupají rizika pro lidi a majetek a je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. Loňský rekord 30 bouří byl podle meteorologů jako dvě sezony sloučené do jedné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...