Meteorologové změnili způsob pojmenování hurikánů, na řecká písmena se už nedostane

Vzhledem k tomu, že silné bouře přicházejí stále dříve a jsou kvůli teplejšímu oceánu pořád častější, rozhodli se meteorologové změnit pravidla pro pojmenování hurikánů v Atlantiku. Od letoška se již nebudou označovat písmeny řecké abecedy.

Zvláštní výbor Světové meteorologické organizace ukončil používání řeckých písmen pro jména hurikánů. Ta se používala, když v Atlantiku proběhlo víc než 21 silných hurikánů, pro které byla stanovena jména začínající písmeny latinské abecedy. V tom případě se další bouře pojmenovávaly podle alfabety.

Podle meteorologů však byla tato praxe matoucí a zaměřovala pozornost nikoliv na samotnou nebezpečnou bouři, ale na její jméno.

Až doposud nebylo zapotřebí tento problém řešit. K situaci, kdy musela být pro příliš vysoký počet hurikánů použita řecká abeceda, došlo zatím jen dvakrát: v roce 2005 v případě dvou bouří a v roce 2020 v případě devíti bouří.

Počínaje tímto rokem, pokud se vyskytne více než 21 pojmenovaných bouří, další dostanou jména z nového doplňkového seznamu. V něm jsou na začátku Adria, Braylen, Caridad a Deshawn, na konci je Willem. Meteorologové současně připravili i nový záložní seznam jmen pro východní Pacifik, kde budou pojmenování od Aidana a Bruny až k Zoe.

Několik jmen bylo ze seznamu také definitivně vyškrtnuto. Jedná se o bouři Dorian z roku 2019 a bouře Laura, Eta a Iota z roku 2020. Jde o součást tradice, že jména hurikánů, které způsobují extrémní škody nebo si vyžádají velký počet obětí, se ruší, aby tyto tragédie tolik nepřipomínala. Dorian bude v roce 2025 nahrazen Dexterem a Lauru v roce 2026 nahradí Leah.

Zdvojená sezona

Americký Národní úřad pro oceánskou atmosféru mezitím také přepočítává, co vlastně v dnešní době definované změnami klimatu představuje průměrnou hurikánovou sezonu. Pokud se bude řídit obvyklým 30letým aktualizovaným modelem, nová „normální“ sezona bude mít o 19 procent více pojmenovaných bouří a velkých hurikánů.

Odborníci na hurikány by také chtěli, aby meteorologové přehodnotili, jak varují veřejnost před stále horšími bouřemi. „Změna klimatu je skutečná a má vliv na tropické cyklony,“ komentovala zaváděné změny alabamská expertka na atmosférické jevy Kristen Corbosierová.

Národní středisko pro hurikány v USA se už rozhodlo, že začne vydávat své rutinní předpovědi tropického počasí pro Atlantik už 15. května –⁠ právě proto, že hrozba hurikánů se objevuje stále dříve. Po diskusi se ale zvláštní výbor Světové meteorologické organizace rozhodl ponechat oficiální hurikánovou sezonu v jejím klasickém termínu, tedy od 1. června.

Po dobu minulých šesti let byly atlantické bouře pojmenovány vždy v květnu, tedy ještě než sezona vůbec začala. Během posledních devíti sezon se mezi 15. květnem a oficiálním datem zahájení sezony 1. června zformovalo dohromady sedm tropických bouří. Ty připravily o život nejméně 20 lidí a podle WMO způsobily škody ve výši asi 200 milionů dolarů.

Bouře se zřejmě tvoří dříve, protože se kvůli změně klimatu oceány oteplují, uvedl Brian McNoldy z Miamské univerzity zabývající se výzkumem hurikánů. Bouře potřebují zdroj energie, tedy teplou vodu, a to nejméně 26 stupňů Celsia.

Lepší technologie a monitorování ale také identifikují a pojmenovávají slabší bouře, které nemusely být v minulých letech vůbec zaznamenány, dodávají vědci. S dalšími bouřemi stoupají rizika pro lidi a majetek a je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. Loňský rekord 30 bouří byl podle meteorologů jako dvě sezony sloučené do jedné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 19 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 21 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 22 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...