Meteorologové změnili způsob pojmenování hurikánů, na řecká písmena se už nedostane

Vzhledem k tomu, že silné bouře přicházejí stále dříve a jsou kvůli teplejšímu oceánu pořád častější, rozhodli se meteorologové změnit pravidla pro pojmenování hurikánů v Atlantiku. Od letoška se již nebudou označovat písmeny řecké abecedy.

Zvláštní výbor Světové meteorologické organizace ukončil používání řeckých písmen pro jména hurikánů. Ta se používala, když v Atlantiku proběhlo víc než 21 silných hurikánů, pro které byla stanovena jména začínající písmeny latinské abecedy. V tom případě se další bouře pojmenovávaly podle alfabety.

Podle meteorologů však byla tato praxe matoucí a zaměřovala pozornost nikoliv na samotnou nebezpečnou bouři, ale na její jméno.

Až doposud nebylo zapotřebí tento problém řešit. K situaci, kdy musela být pro příliš vysoký počet hurikánů použita řecká abeceda, došlo zatím jen dvakrát: v roce 2005 v případě dvou bouří a v roce 2020 v případě devíti bouří.

Počínaje tímto rokem, pokud se vyskytne více než 21 pojmenovaných bouří, další dostanou jména z nového doplňkového seznamu. V něm jsou na začátku Adria, Braylen, Caridad a Deshawn, na konci je Willem. Meteorologové současně připravili i nový záložní seznam jmen pro východní Pacifik, kde budou pojmenování od Aidana a Bruny až k Zoe.

Několik jmen bylo ze seznamu také definitivně vyškrtnuto. Jedná se o bouři Dorian z roku 2019 a bouře Laura, Eta a Iota z roku 2020. Jde o součást tradice, že jména hurikánů, které způsobují extrémní škody nebo si vyžádají velký počet obětí, se ruší, aby tyto tragédie tolik nepřipomínala. Dorian bude v roce 2025 nahrazen Dexterem a Lauru v roce 2026 nahradí Leah.

Zdvojená sezona

Americký Národní úřad pro oceánskou atmosféru mezitím také přepočítává, co vlastně v dnešní době definované změnami klimatu představuje průměrnou hurikánovou sezonu. Pokud se bude řídit obvyklým 30letým aktualizovaným modelem, nová „normální“ sezona bude mít o 19 procent více pojmenovaných bouří a velkých hurikánů.

Odborníci na hurikány by také chtěli, aby meteorologové přehodnotili, jak varují veřejnost před stále horšími bouřemi. „Změna klimatu je skutečná a má vliv na tropické cyklony,“ komentovala zaváděné změny alabamská expertka na atmosférické jevy Kristen Corbosierová.

Národní středisko pro hurikány v USA se už rozhodlo, že začne vydávat své rutinní předpovědi tropického počasí pro Atlantik už 15. května –⁠ právě proto, že hrozba hurikánů se objevuje stále dříve. Po diskusi se ale zvláštní výbor Světové meteorologické organizace rozhodl ponechat oficiální hurikánovou sezonu v jejím klasickém termínu, tedy od 1. června.

Po dobu minulých šesti let byly atlantické bouře pojmenovány vždy v květnu, tedy ještě než sezona vůbec začala. Během posledních devíti sezon se mezi 15. květnem a oficiálním datem zahájení sezony 1. června zformovalo dohromady sedm tropických bouří. Ty připravily o život nejméně 20 lidí a podle WMO způsobily škody ve výši asi 200 milionů dolarů.

Bouře se zřejmě tvoří dříve, protože se kvůli změně klimatu oceány oteplují, uvedl Brian McNoldy z Miamské univerzity zabývající se výzkumem hurikánů. Bouře potřebují zdroj energie, tedy teplou vodu, a to nejméně 26 stupňů Celsia.

Lepší technologie a monitorování ale také identifikují a pojmenovávají slabší bouře, které nemusely být v minulých letech vůbec zaznamenány, dodávají vědci. S dalšími bouřemi stoupají rizika pro lidi a majetek a je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. Loňský rekord 30 bouří byl podle meteorologů jako dvě sezony sloučené do jedné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 14 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 16 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 19 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...