Meteorologové změnili způsob pojmenování hurikánů, na řecká písmena se už nedostane

Vzhledem k tomu, že silné bouře přicházejí stále dříve a jsou kvůli teplejšímu oceánu pořád častější, rozhodli se meteorologové změnit pravidla pro pojmenování hurikánů v Atlantiku. Od letoška se již nebudou označovat písmeny řecké abecedy.

Zvláštní výbor Světové meteorologické organizace ukončil používání řeckých písmen pro jména hurikánů. Ta se používala, když v Atlantiku proběhlo víc než 21 silných hurikánů, pro které byla stanovena jména začínající písmeny latinské abecedy. V tom případě se další bouře pojmenovávaly podle alfabety.

Podle meteorologů však byla tato praxe matoucí a zaměřovala pozornost nikoliv na samotnou nebezpečnou bouři, ale na její jméno.

Až doposud nebylo zapotřebí tento problém řešit. K situaci, kdy musela být pro příliš vysoký počet hurikánů použita řecká abeceda, došlo zatím jen dvakrát: v roce 2005 v případě dvou bouří a v roce 2020 v případě devíti bouří.

Počínaje tímto rokem, pokud se vyskytne více než 21 pojmenovaných bouří, další dostanou jména z nového doplňkového seznamu. V něm jsou na začátku Adria, Braylen, Caridad a Deshawn, na konci je Willem. Meteorologové současně připravili i nový záložní seznam jmen pro východní Pacifik, kde budou pojmenování od Aidana a Bruny až k Zoe.

Několik jmen bylo ze seznamu také definitivně vyškrtnuto. Jedná se o bouři Dorian z roku 2019 a bouře Laura, Eta a Iota z roku 2020. Jde o součást tradice, že jména hurikánů, které způsobují extrémní škody nebo si vyžádají velký počet obětí, se ruší, aby tyto tragédie tolik nepřipomínala. Dorian bude v roce 2025 nahrazen Dexterem a Lauru v roce 2026 nahradí Leah.

Zdvojená sezona

Americký Národní úřad pro oceánskou atmosféru mezitím také přepočítává, co vlastně v dnešní době definované změnami klimatu představuje průměrnou hurikánovou sezonu. Pokud se bude řídit obvyklým 30letým aktualizovaným modelem, nová „normální“ sezona bude mít o 19 procent více pojmenovaných bouří a velkých hurikánů.

Odborníci na hurikány by také chtěli, aby meteorologové přehodnotili, jak varují veřejnost před stále horšími bouřemi. „Změna klimatu je skutečná a má vliv na tropické cyklony,“ komentovala zaváděné změny alabamská expertka na atmosférické jevy Kristen Corbosierová.

Národní středisko pro hurikány v USA se už rozhodlo, že začne vydávat své rutinní předpovědi tropického počasí pro Atlantik už 15. května –⁠ právě proto, že hrozba hurikánů se objevuje stále dříve. Po diskusi se ale zvláštní výbor Světové meteorologické organizace rozhodl ponechat oficiální hurikánovou sezonu v jejím klasickém termínu, tedy od 1. června.

Po dobu minulých šesti let byly atlantické bouře pojmenovány vždy v květnu, tedy ještě než sezona vůbec začala. Během posledních devíti sezon se mezi 15. květnem a oficiálním datem zahájení sezony 1. června zformovalo dohromady sedm tropických bouří. Ty připravily o život nejméně 20 lidí a podle WMO způsobily škody ve výši asi 200 milionů dolarů.

Bouře se zřejmě tvoří dříve, protože se kvůli změně klimatu oceány oteplují, uvedl Brian McNoldy z Miamské univerzity zabývající se výzkumem hurikánů. Bouře potřebují zdroj energie, tedy teplou vodu, a to nejméně 26 stupňů Celsia.

Lepší technologie a monitorování ale také identifikují a pojmenovávají slabší bouře, které nemusely být v minulých letech vůbec zaznamenány, dodávají vědci. S dalšími bouřemi stoupají rizika pro lidi a majetek a je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. Loňský rekord 30 bouří byl podle meteorologů jako dvě sezony sloučené do jedné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 9 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 13 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 18 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...