Meteorologové změnili způsob pojmenování hurikánů, na řecká písmena se už nedostane

Vzhledem k tomu, že silné bouře přicházejí stále dříve a jsou kvůli teplejšímu oceánu pořád častější, rozhodli se meteorologové změnit pravidla pro pojmenování hurikánů v Atlantiku. Od letoška se již nebudou označovat písmeny řecké abecedy.

Zvláštní výbor Světové meteorologické organizace ukončil používání řeckých písmen pro jména hurikánů. Ta se používala, když v Atlantiku proběhlo víc než 21 silných hurikánů, pro které byla stanovena jména začínající písmeny latinské abecedy. V tom případě se další bouře pojmenovávaly podle alfabety.

Podle meteorologů však byla tato praxe matoucí a zaměřovala pozornost nikoliv na samotnou nebezpečnou bouři, ale na její jméno.

Až doposud nebylo zapotřebí tento problém řešit. K situaci, kdy musela být pro příliš vysoký počet hurikánů použita řecká abeceda, došlo zatím jen dvakrát: v roce 2005 v případě dvou bouří a v roce 2020 v případě devíti bouří.

Počínaje tímto rokem, pokud se vyskytne více než 21 pojmenovaných bouří, další dostanou jména z nového doplňkového seznamu. V něm jsou na začátku Adria, Braylen, Caridad a Deshawn, na konci je Willem. Meteorologové současně připravili i nový záložní seznam jmen pro východní Pacifik, kde budou pojmenování od Aidana a Bruny až k Zoe.

Několik jmen bylo ze seznamu také definitivně vyškrtnuto. Jedná se o bouři Dorian z roku 2019 a bouře Laura, Eta a Iota z roku 2020. Jde o součást tradice, že jména hurikánů, které způsobují extrémní škody nebo si vyžádají velký počet obětí, se ruší, aby tyto tragédie tolik nepřipomínala. Dorian bude v roce 2025 nahrazen Dexterem a Lauru v roce 2026 nahradí Leah.

Zdvojená sezona

Americký Národní úřad pro oceánskou atmosféru mezitím také přepočítává, co vlastně v dnešní době definované změnami klimatu představuje průměrnou hurikánovou sezonu. Pokud se bude řídit obvyklým 30letým aktualizovaným modelem, nová „normální“ sezona bude mít o 19 procent více pojmenovaných bouří a velkých hurikánů.

Odborníci na hurikány by také chtěli, aby meteorologové přehodnotili, jak varují veřejnost před stále horšími bouřemi. „Změna klimatu je skutečná a má vliv na tropické cyklony,“ komentovala zaváděné změny alabamská expertka na atmosférické jevy Kristen Corbosierová.

Národní středisko pro hurikány v USA se už rozhodlo, že začne vydávat své rutinní předpovědi tropického počasí pro Atlantik už 15. května –⁠ právě proto, že hrozba hurikánů se objevuje stále dříve. Po diskusi se ale zvláštní výbor Světové meteorologické organizace rozhodl ponechat oficiální hurikánovou sezonu v jejím klasickém termínu, tedy od 1. června.

Po dobu minulých šesti let byly atlantické bouře pojmenovány vždy v květnu, tedy ještě než sezona vůbec začala. Během posledních devíti sezon se mezi 15. květnem a oficiálním datem zahájení sezony 1. června zformovalo dohromady sedm tropických bouří. Ty připravily o život nejméně 20 lidí a podle WMO způsobily škody ve výši asi 200 milionů dolarů.

Bouře se zřejmě tvoří dříve, protože se kvůli změně klimatu oceány oteplují, uvedl Brian McNoldy z Miamské univerzity zabývající se výzkumem hurikánů. Bouře potřebují zdroj energie, tedy teplou vodu, a to nejméně 26 stupňů Celsia.

Lepší technologie a monitorování ale také identifikují a pojmenovávají slabší bouře, které nemusely být v minulých letech vůbec zaznamenány, dodávají vědci. S dalšími bouřemi stoupají rizika pro lidi a majetek a je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. Loňský rekord 30 bouří byl podle meteorologů jako dvě sezony sloučené do jedné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 4 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...