Nejdéle trvající blesk rozzářil oblohu mezi Uruguayí a Argentinou na více než 17 sekund. Rekord z předloňského června 1. února potvrdila Světová meteorologická organizace (WMO). Organizace zaznamenala i nový nejdelší blesk, který pokryl na jihu Spojených států v dubnu 2020 horizontální vzdálenost 768 kilometrů, což je zhruba vzdálenost vzdušnou čarou mezi Prahou a Ženevou. Podle expertů WMO ale skutečné rekordy mohou být i vyšší.
Předchozí dva rekordy WMO potvrdila v Latinské Americe. Nejdéle trvají blesk zaznamenali v březnu 2019 v Argentině a oblohu rozzářil na 16,73 vteřiny. Nejdelší blesk byl zaznamenán na konci října 2018 v Brazílii a měřil 709 kilometrů:
Pro srovnání: nejzápadnější a nejvýchodnější bod Česka dělí 493 kilometrů.
„Pravděpodobně bylo dosaženo i extrémnějších hodnot a budeme je moci zaznamenat, až se zlepší prostředky na pozorování blesků,“ komentuje zpravodaj WMO pro extrémní meteorologické jevy Randall Cerveny. V posledních letech se technologie pro zaznamenání blesků mění a více se používají data získaná ze satelitů na oběžné dráze kolem Země.
Blesky věda studuje přibližně 250 let. Kvůli jejich nepředvídatelnosti se ale zkoumají jen velmi obtížně, proto jsou stále ještě do značné míry nepochopené.
Meteorologický slovník blesk definuje jako elektrický výboj, který vzniká mezi centry kladných a záporných nábojů jednoho nebo více oblaků, mezi oblakem a zemí a vzácně mezi oblakem a stratosférou. Objevuje se ale také během sopečných erupcí nebo při explozích jaderných zbraní.
Blesky vznikají nejčastěji v bouřkových oblacích neboli cumulonimbech. Jsou hodně vysoké, takže v nich probíhá silné proudění a také dochází k oddělení elektrického náboje – horní část mraku má náboj kladný a dolní část záporný.
Když se pak mrak pohybuje nad zemí, vytvářejí se z něj k zemi kanály záporného náboje, které jsou podobné chapadlům. Když tyto předvýboje narazí na vyvýšenou vodivou oblast (komín, strom, člověk s železným náčiním, něco mokrého), vznikne vodivý kanál, jímž se část napětí z mraku přenese k zemi. A současně šlehne takzvaný zpětný výboj, který přenese kladný náboj ze země zpět k mraku.
Tento náhlý a bleskový přenos energie ohřeje vzduch v kanálu výboje až na 30 tisíc stupňů Celsia – pro srovnání, na povrchu Slunce je teplota zhruba pětkrát nižší. Vzniklé plazma expanduje do okolí tak rychle, že dojde ke vzniku nadzvukové rázové vlny, kterou známe jako hrom.
Blesky jsou hrozba
„Blesky představují významnější riziko, které každým rokem stojí život mnoho lidí,“ upozorňuje šéf WMO Petteri Taalas. Například v srpnu roku 2019 v Tatrách blesky zabily pět lidí. Nejsmrtelnější úder blesku stál v roce 1975 v Zimbabwe život 21 lidí. Nejtragičtější událost způsobená bleskem je zřejmě požár skladu pohonných hmot v Egyptě v roce 1994. V souvislosti s požárem zemřelo 469 lidí.
Některé studie předpovídají, že klimatické změny mohou sice lokálně počet blesků zvýšit, například v Arktidě dokonce výrazně, ale globálně je sníží, možná až o 15 procent.
