V Arktidě rapidně přibývá blesků. Loni jich bylo dvakrát víc než za předchozích devět let dohromady

Rok 2021 přinesl spoustu klimatických a meteorologických rekordů – ale jeden z těch největších a nejvýznamnějších se odehrál na místech, která unikají pozornosti. V oblasti kolem severního pólu totiž bezprecedentně přibylo blesků. Podle vědců jde o jednoznačný důkaz, jak klimatické změny mění počasí, na které jsou lidé zvyklí.

Během roku 2021 došlo v oblastech nad osmdesátou rovnoběžkou k 7278 úderům blesků. To je podle společnosti Vaisala, která tyto jevy monitoruje na celém světě, víc než dvojnásobek než za předchozích devět letech dohromady.

Blesky jsou v Arktidě nesmírně vzácné – čím severněji, tím méně jich je. Vědci je proto často využívají jako jeden z důležitých indikátorů klimatických změn. Blesky se totiž mohou objevit v principu pouze v místech, kde je dost tepla – vznikají totiž v bouřích spojených s nestabilní atmosférou, jež vyžadují relativně teplý a vlhký vzduch. Právě proto se objevují především v tropických zeměpisných šířkách a v těch našich zejména v letních měsících.

Změna v roce 2021 je proto zásadní. Podle Chrise Vagaskyho ze společnosti Vaisala byl počet blesků v Arktidě v posledních desetiletích stabilní, jejich množství se začalo měnit teprve v posledních několika letech, minulý rok pak byl naprosto extrémním. Vagasky pro stanici CNN uvedl, že oteplování planety mění arktické prostředí tak, že je pro blesky vhodnější.

Změna s velkými důsledky

„Pozorujeme, že blesky a bouřky se rozvíjejí nad Sibiří a pak se přesouvají nad Severní ledový oceán a pokračují velmi daleko na sever,“ upozornil Vagasky. Hlavní příčinou je podle něj fakt, že teplý a vlhký vzduch ze všech kontinentů nyní směřuje právě k severnímu pólu a nad oceánem se drží, tudíž tam vznikají bouřky.

Tyto závěry potvrzují i další studie. Například práce z loňského roku sledovala změnu v počtu blesků za poslední dekádu – i podle ní došlo v oblasti Arktidy k nárůstu, přičemž příčinu výzkum vidí v globálním oteplování způsobeným emisemi fosilních paliv.

Blesky mohou mít v těchto oblastech nepříjemné a globální dopady jsou příčinou požárů, na něž tyto regiony nejsou zvyklé a jejich ekosystémy se s nimi neumí vypořádávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 36 mminutami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 11 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 17 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 19 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.