Pokud se lidstvu nepodaří zkrotit globální změny klimatu, hrozí do konce tohoto století úbytek blesků až o patnáct procent. Vyplývá to z výzkumu zveřejněném v prestižním odborném časopise Nature Climate Change.
Globální oteplování nás připraví o blesky, předvídají vědci
Úbytek blesků pro lidstvo výjimečně nepředstavuje špatnou zprávu, pokud se neobjeví neočekávané vedlejší důsledky. Teplejší planeta totiž bude náchylnější k suchu, a tedy by mohlo růst riziko lesních požárů; s poklesem množství blesků by se mohlo riziko těchhto katastrof snížit. Navíc ubude počet případů, kdy blesky zasáhnou infrastrukturu a také to bude mít dopad na to, jak skleníkové plyny ovlivňují atmosféru – vědci mají podezření, že i tady by se mohl tento efekt nějak projevit.
Jak vzniká blesk?
Výsledky vědeckého výzkumu zveřejnil časopis Nature Climate Change. Na studii se podíleli experti z univerzit v Edinburghu, Leedsu a Lancasteru, pro předpověď výskytu blesků využili novou metodu.
Na rozdíl od tradičních způsobů předvídání výskytu blesků, který je založený na výšce oblačnosti nad zemí, nový britský přístup vychází z pohybu ledových drobných částeček, které se formují a pohybují uvnitř mraků. Hromadí se v nich elektrický náboj, který se pak během bouřky uvolňuje – výsledkem je blesk a následný hrom.
Vědci odhadují, že ročně se po celé Zemi objeví 1,4 miliard blesků. Při odhadu budoucího počtu blesků se vycházelo z předpovědi, že globální teploty stoupnou o pět stupňů Celsia do roku 2100 – jde tedy o takzvaný pesimistický scénář.
Co přinese klimatická změna
Až doposud z různých předpovědí vycházelo, že počet blesků bude se stoupajícími teplotami také růst – to odpovídá lidské zkušenosti, že nejvíc blesků se vyskytuje v parném létě. Declan Finney z univerzity v Leedsu, který výzkum vedl, popsal jeho význam: „Zpochybňuje výsledky předchozích projekcí blesků a vyzdvihuje význam dalšího zkoumání tohoto fenoménu.“
Práce ukazuje, že při teplejším klimatu se těchto částic, jež jsou pro vznik blesků klíčové, může tvořit méně – na první pohled tedy budou vznikat typické situace, kdy už to bude vypadat na bouřku, ale nedostatek nabitých částic v oblacích způsobí, že k výboji nakonec nedojde.