Rychlost stoupání hladiny moří se za poslední dekádu zdvojnásobila, varuje nová zpráva OSN

Rychlost stoupání hladiny světových moří se proti první dekádě měření v letech 1993 až 2002 více než zdvojnásobila a loni byla dokonce rekordní. Ve zprávě o stavu světového klimatu za rok 2022 to v pátek uvedla Světová meteorologická organizace (WMO).

K vzestupu hladiny moří v průměru o 4,62 milimetru za rok v letech 2013 až 2022 přispělo extrémní tání ledovců a rekordní teploty oceánů, které způsobují rozpínání vody, uvedla organizace. Hladina moří se tak od začátku 90. let zvýšila dohromady o více než deset centimetrů. 

Stoupající hladina moře ohrožuje některá pobřežní města a samotnou existenci nízko položených zemí, jako je ostrov Tuvalu. „Tato zpráva znovu ukazuje, že koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nadále dosahují rekordních úrovní, čímž přispívají k oteplování pevniny a oceánu, tání ledového příkrovu a ledovců, stoupání hladiny moří a oteplování a okyselování oceánů,“ řekl ke zprávě generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Výroční zpráva, která byla zveřejněna den před Dnem Země, rovněž ukazuje, že led v Antarktidě loni v červnu a červenci ustoupil na rekordně nízké úrovně. Oceány byly nejteplejší v zaznamenané historii; zhruba 58 procent jejich povrchu se potýká s mořskou vlnou veder.

Celkově byl rok 2022 podle WMO pátý nebo šestý nejteplejší v historii záznamů, přičemž průměrná globální teplota byla 1,15 stupně Celsia nad úrovní z předindustriálního období, a to navzdory chladicímu účinku tříletého klimatického jevu La Niña.

Klimatologové varují, že svět by mohl dosáhnout nového rekordu v průměrné teplotě v tomto nebo příštím roce, vzhledem ke změnám klimatu a očekávanému návratu klimatického jevu El Niño.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 15 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 17 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled