Rychlost stoupání hladiny moří se za poslední dekádu zdvojnásobila, varuje nová zpráva OSN

Rychlost stoupání hladiny světových moří se proti první dekádě měření v letech 1993 až 2002 více než zdvojnásobila a loni byla dokonce rekordní. Ve zprávě o stavu světového klimatu za rok 2022 to v pátek uvedla Světová meteorologická organizace (WMO).

K vzestupu hladiny moří v průměru o 4,62 milimetru za rok v letech 2013 až 2022 přispělo extrémní tání ledovců a rekordní teploty oceánů, které způsobují rozpínání vody, uvedla organizace. Hladina moří se tak od začátku 90. let zvýšila dohromady o více než deset centimetrů. 

Stoupající hladina moře ohrožuje některá pobřežní města a samotnou existenci nízko položených zemí, jako je ostrov Tuvalu. „Tato zpráva znovu ukazuje, že koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nadále dosahují rekordních úrovní, čímž přispívají k oteplování pevniny a oceánu, tání ledového příkrovu a ledovců, stoupání hladiny moří a oteplování a okyselování oceánů,“ řekl ke zprávě generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Výroční zpráva, která byla zveřejněna den před Dnem Země, rovněž ukazuje, že led v Antarktidě loni v červnu a červenci ustoupil na rekordně nízké úrovně. Oceány byly nejteplejší v zaznamenané historii; zhruba 58 procent jejich povrchu se potýká s mořskou vlnou veder.

Celkově byl rok 2022 podle WMO pátý nebo šestý nejteplejší v historii záznamů, přičemž průměrná globální teplota byla 1,15 stupně Celsia nad úrovní z předindustriálního období, a to navzdory chladicímu účinku tříletého klimatického jevu La Niña.

Klimatologové varují, že svět by mohl dosáhnout nového rekordu v průměrné teplotě v tomto nebo příštím roce, vzhledem ke změnám klimatu a očekávanému návratu klimatického jevu El Niño.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 19 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 21 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...