Rychlost stoupání hladiny moří se za poslední dekádu zdvojnásobila, varuje nová zpráva OSN

Rychlost stoupání hladiny světových moří se proti první dekádě měření v letech 1993 až 2002 více než zdvojnásobila a loni byla dokonce rekordní. Ve zprávě o stavu světového klimatu za rok 2022 to v pátek uvedla Světová meteorologická organizace (WMO).

K vzestupu hladiny moří v průměru o 4,62 milimetru za rok v letech 2013 až 2022 přispělo extrémní tání ledovců a rekordní teploty oceánů, které způsobují rozpínání vody, uvedla organizace. Hladina moří se tak od začátku 90. let zvýšila dohromady o více než deset centimetrů. 

Stoupající hladina moře ohrožuje některá pobřežní města a samotnou existenci nízko položených zemí, jako je ostrov Tuvalu. „Tato zpráva znovu ukazuje, že koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nadále dosahují rekordních úrovní, čímž přispívají k oteplování pevniny a oceánu, tání ledového příkrovu a ledovců, stoupání hladiny moří a oteplování a okyselování oceánů,“ řekl ke zprávě generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Výroční zpráva, která byla zveřejněna den před Dnem Země, rovněž ukazuje, že led v Antarktidě loni v červnu a červenci ustoupil na rekordně nízké úrovně. Oceány byly nejteplejší v zaznamenané historii; zhruba 58 procent jejich povrchu se potýká s mořskou vlnou veder.

Celkově byl rok 2022 podle WMO pátý nebo šestý nejteplejší v historii záznamů, přičemž průměrná globální teplota byla 1,15 stupně Celsia nad úrovní z předindustriálního období, a to navzdory chladicímu účinku tříletého klimatického jevu La Niña.

Klimatologové varují, že svět by mohl dosáhnout nového rekordu v průměrné teplotě v tomto nebo příštím roce, vzhledem ke změnám klimatu a očekávanému návratu klimatického jevu El Niño.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 4 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 21 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 23 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...