Globální oteplování nabírá na obrátkách, Španělsko to pociťuje stále víc

4 minuty
Horizont ČT24: Blíží se extrémně horké léto
Zdroj: ČT24

Je stále pravděpodobnější, že v některém z příštích pěti let bude překonán vytyčený limit průměrného globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Uvedla to ve středu Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém výhledu ohledně vývoje světového klimatu pro léta 2023 až 2027. Státy světa přitom deklarovaly vůli držet globální průměrnou teplotu pod dotyčnou hranicí. Jednou z tvrdě zasažených zemí je Španělsko.

Naše planeta se dál přehřívá. Podle vědců existuje pravděpodobnost 66 procent, že do roku 2027 padne klíčový limit zvýšení teploty o 1,5 stupně. Pokud budou teploty v průměru o tento rozdíl vyšší v porovnání s druhou polovičkou 19. století, čeká svět daleko víc ničivých požárů, ale i záplav, jako ty, které v současnosti sužují sever Itálie. Z varování vědců vyplývá, že také letos se má minimálně jih Evropy připravit na další extrémně suché léto.

Po celém Španělsku je v současnosti stav přehrad a rezervoárů jen na 25 procentech. Po loňském rekordním létu trpí už od podzimu většina země nedostatkem srážek. „Z rekordně suchého a horkého léta se dostáváme na úroveň, kdy panují velmi suché zimy,“ podotkl klimatolog Univerzity Vrije v Bruselu Wim Thiery. 

Už v dubnu byly teploty téměř u čtyřicítky

Bez sněhu byla v lednu většina alpských středisek, ta švýcarská nevyjímaje. Podobně na tom byly i španělské Pyreneje. „V zimě bývá hodně srážek, které mohou doplnit zásoby vody. To se ale letos v zimě nestalo,“ dodal Thiery. 

Už v dubnu se teploty ve Španělsku vyšplhaly až téměř ke čtyřicítce. Například v Andalusii v okolí Córdoby zůstalo kvůli vyschlému rezervoáru na osmdesát tisíc lidí přes týden bez pitné vody. Za letošní první čtyři měsíce pršelo v oblasti jen dva dny. „Došly veškeré zásoby a průšvih byl na světě,“ zhodnotil to starosta obce Acaracejos José Luis Cabrera. 

Voda je nedostatkovým zbožím

Už teď úřady omezují v některých regionech užívání vody nejen pro domácnosti, ale i pro zemědělce. Někteří z nich odepisují až osmdesát procent úrody, nebo hospodaří na menších plochách. „Už teď máme omezený objem vody za rok. Někteří zemědělci část svých ploch opustili, aby vodu mohli použít na zbylých částech,“ přiblížil situaci španělský zemědělec z oblast Huelva Manuel Delgado. 

Teploty o jeden a půl stupně vyšší než před průmyslovou revolucí panují ve většině středomořských oblastí už nyní. Vědci varují, že celý svět se ke zlomovému bodu dostane do čtyř let. „Suchá Sahara, podmínky jižního Středomoří, se přesouvají na sever. V celém Středomoří tak očekáváme sušší podmínky,“ uvedl klimatolog Thiery.

1 minuta
Události: Následující roky budou patřit mezi nejteplejší v historii pozorování
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...