Globální oteplování nabírá na obrátkách, Španělsko to pociťuje stále víc

Nahrávám video

Je stále pravděpodobnější, že v některém z příštích pěti let bude překonán vytyčený limit průměrného globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Uvedla to ve středu Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém výhledu ohledně vývoje světového klimatu pro léta 2023 až 2027. Státy světa přitom deklarovaly vůli držet globální průměrnou teplotu pod dotyčnou hranicí. Jednou z tvrdě zasažených zemí je Španělsko.

Naše planeta se dál přehřívá. Podle vědců existuje pravděpodobnost 66 procent, že do roku 2027 padne klíčový limit zvýšení teploty o 1,5 stupně. Pokud budou teploty v průměru o tento rozdíl vyšší v porovnání s druhou polovičkou 19. století, čeká svět daleko víc ničivých požárů, ale i záplav, jako ty, které v současnosti sužují sever Itálie. Z varování vědců vyplývá, že také letos se má minimálně jih Evropy připravit na další extrémně suché léto.

Po celém Španělsku je v současnosti stav přehrad a rezervoárů jen na 25 procentech. Po loňském rekordním létu trpí už od podzimu většina země nedostatkem srážek. „Z rekordně suchého a horkého léta se dostáváme na úroveň, kdy panují velmi suché zimy,“ podotkl klimatolog Univerzity Vrije v Bruselu Wim Thiery. 

Už v dubnu byly teploty téměř u čtyřicítky

Bez sněhu byla v lednu většina alpských středisek, ta švýcarská nevyjímaje. Podobně na tom byly i španělské Pyreneje. „V zimě bývá hodně srážek, které mohou doplnit zásoby vody. To se ale letos v zimě nestalo,“ dodal Thiery. 

Už v dubnu se teploty ve Španělsku vyšplhaly až téměř ke čtyřicítce. Například v Andalusii v okolí Córdoby zůstalo kvůli vyschlému rezervoáru na osmdesát tisíc lidí přes týden bez pitné vody. Za letošní první čtyři měsíce pršelo v oblasti jen dva dny. „Došly veškeré zásoby a průšvih byl na světě,“ zhodnotil to starosta obce Acaracejos José Luis Cabrera. 

Voda je nedostatkovým zbožím

Už teď úřady omezují v některých regionech užívání vody nejen pro domácnosti, ale i pro zemědělce. Někteří z nich odepisují až osmdesát procent úrody, nebo hospodaří na menších plochách. „Už teď máme omezený objem vody za rok. Někteří zemědělci část svých ploch opustili, aby vodu mohli použít na zbylých částech,“ přiblížil situaci španělský zemědělec z oblast Huelva Manuel Delgado. 

Teploty o jeden a půl stupně vyšší než před průmyslovou revolucí panují ve většině středomořských oblastí už nyní. Vědci varují, že celý svět se ke zlomovému bodu dostane do čtyř let. „Suchá Sahara, podmínky jižního Středomoří, se přesouvají na sever. V celém Středomoří tak očekáváme sušší podmínky,“ uvedl klimatolog Thiery.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 23 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 32 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...