Množství skleníkových plynů v atmosféře je rekordní

Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře se loni dostala na rekordní úroveň, množství oxidu uhličitého (CO2) je nyní o padesát procent vyšší než v předprůmyslovém období. V nově zveřejněné zprávě to uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). Podle jejích měření rostly i koncentrace metanu a oxidů dusíku, což může mít pro globální klima ničivé důsledky.

„Navzdory varováním, která odborná komunita vysílá desítky let, navzdory tisícům stran zpráv a desítkám klimatických konferencí stále míříme špatným směrem,“ konstatoval šéf WMO Petteri Taalas.

„Při současné úrovni koncentrace skleníkových plynů jsme na cestě k tomu, že se teploty do konce století zvýší výrazně nad limit stanovený Pařížskou dohodou. To přinese další extrémní projevy počasí včetně intenzivních veder a srážek, tání ledu, zvýšení hladin oceánů a jejich kyselosti,“ doplnil.

Vývoj koncentrací skleníkových plynů
Zdroj: WMO

Homo sapiens s takovými podmínkami nemá zkušenost

Zpráva WMO uvádí, že naposledy bylo v zemské atmosféře tolik CO2 jako nyní zhruba před třemi až pěti miliony let. Tehdy byly globální teploty o dva až tři stupně vyšší a hladina oceánů byla o deset až dvacet metrů nad tou současnou. Tehdy ale ještě náš druh neexistoval, Homo sapiens se vyvinul teprve před 200 tisíci roky. To znamená, že my lidé jsme za takových podmínek ještě neexistovali a nejsme na ně adaptovaní.

Podle měření se loni koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zvyšovala o něco pomaleji než v předchozích letech, odborníci to ale připisují i důsledkům přirozených změn v koloběhu uhlíku. Koncentrace oxidů dusíku loni rostla nejrychlejším tempem v historii měření.

Podle Taalase nemá lidstvo „kouzelnou hůlku“, s jejíž pomocí by dokázalo množství skleníkových plynů v atmosféře rychle snížit, a musí proto pokračovat v opatřeních, jako je snižování spotřeby fosilních paliv a emisí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
včera v 15:23

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
včera v 14:33

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.