Množství skleníkových plynů v atmosféře je rekordní

Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře se loni dostala na rekordní úroveň, množství oxidu uhličitého (CO2) je nyní o padesát procent vyšší než v předprůmyslovém období. V nově zveřejněné zprávě to uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). Podle jejích měření rostly i koncentrace metanu a oxidů dusíku, což může mít pro globální klima ničivé důsledky.

„Navzdory varováním, která odborná komunita vysílá desítky let, navzdory tisícům stran zpráv a desítkám klimatických konferencí stále míříme špatným směrem,“ konstatoval šéf WMO Petteri Taalas.

„Při současné úrovni koncentrace skleníkových plynů jsme na cestě k tomu, že se teploty do konce století zvýší výrazně nad limit stanovený Pařížskou dohodou. To přinese další extrémní projevy počasí včetně intenzivních veder a srážek, tání ledu, zvýšení hladin oceánů a jejich kyselosti,“ doplnil.

Vývoj koncentrací skleníkových plynů
Zdroj: WMO

Homo sapiens s takovými podmínkami nemá zkušenost

Zpráva WMO uvádí, že naposledy bylo v zemské atmosféře tolik CO2 jako nyní zhruba před třemi až pěti miliony let. Tehdy byly globální teploty o dva až tři stupně vyšší a hladina oceánů byla o deset až dvacet metrů nad tou současnou. Tehdy ale ještě náš druh neexistoval, Homo sapiens se vyvinul teprve před 200 tisíci roky. To znamená, že my lidé jsme za takových podmínek ještě neexistovali a nejsme na ně adaptovaní.

Podle měření se loni koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zvyšovala o něco pomaleji než v předchozích letech, odborníci to ale připisují i důsledkům přirozených změn v koloběhu uhlíku. Koncentrace oxidů dusíku loni rostla nejrychlejším tempem v historii měření.

Podle Taalase nemá lidstvo „kouzelnou hůlku“, s jejíž pomocí by dokázalo množství skleníkových plynů v atmosféře rychle snížit, a musí proto pokračovat v opatřeních, jako je snižování spotřeby fosilních paliv a emisí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 13 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 15 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled