Již třetím dnem trvající vlna veder v Evropě dále působí problémy. V Británii rekordní horko znovu narušilo dopravu, a úřady tak musely do středečního poledne uzavřít železniční trať z Londýna do Edinburghu. V souvislosti s vysokými teplotami už masivní lesní požáry v departementu Gironde na jihu Francie poškodily plochu o zhruba dvou stech metrech čtverečních. S ohněm bojuje už několik dní i Španělsko neboe Portugalsko. Plameny se šíří také v Řecku nedaleko Atén. Červencový teplotní rekord zaznamenalo ve středu Dánsko.
Extrémní vedra narušila dopravu v Británii či Španělsku, Francii dál trápí masivní vlna lesních požárů
Přestože byly teploty v Británii ve středu nižší než předchozí dny, tamní hasiči zůstávají dál v pohotovosti kvůli požárům. Nejrozsáhlejší z nich zasáhl část Wennington na východním okraji města, kde bylo v akci sto hasičů s patnácti vozidly. Londýnský hasičský sbor monitoruje rizikové oblasti v okolí.
„Záběry, které jsme viděli včera (v úterý), mi připomínají to, co jsem v posledních letech viděl v Kalifornii, Austrálii a jižní Evropě, a ne tolik ve Velké Británii,“ prohlásil v reakci na zásahy londýnských hasičů starosta Sadiq Khan. I přes klesající teploty podle něj zůstává nebezpečí požárů vysoké, protože horké a suché počasí vysušilo travnaté plochy.
V úterý byla v ostrovní zemi zaznamenaná dosud nejvyšší teplota v historii. Meteorologové v Coningsby ve středovýchodní Anglii naměřili 40,3 stupně Celsia. Na třiatřiceti dalších místech v úterý zaznamenali maxima překračující dosavadní rekordní teplotu 38,7 stupňů Celsia z roku 2019.
Události: Vedro a požáry v Evropě (zdroj: ČT24)
Kvůli extrémnímu horku a suchu zažili londýnští hasiči v úterý nejrušnější den od druhé světové války. „Jednoduše není v silách Londýnského hasičského sboru reagovat na všechny požáry, pokud se budou šířit takovým tempem,“ řekl starosta Khan.
Oheň se šířil hlavně na východním předměstí Londýna. Vznícená vegetace ohrožovala dopravu na hlavní dálnici A2 spojující Londýn s přístavem Dover. O pár kilometrů severněji plameny pohltily téměř celou vesnici Wennington.
Francie potřebuje investice do hasičských sborů, zdůraznil ministr
Francouzský departement Gironde, který od víkendu trpí zničujícími lesními požáry, ve středu navštíví francouzský prezident Emmanuel Macron. „Musíme čelit zcela výjimečné situaci, hovoříme o více než 20 tisících hektarech postižených v Gironde, patnácti stech hektarech ve Finistère a patnácti stech hektarech v Bouches-du-Rhône,“ popsal škody na jihu Francie ministr zemědělství Marc Fesneau.
Vláda by podle něj měla významně investovat do boje s požáry. Pro televizi France 2 zmínil, že kabinet vyčlenil 850 milionů eur (v přepočtu přes dvacet miliard korun) na modernizaci flotily hasičských letadel a jednu miliardu eur na výsadbu stromů (v přepočtu 24,5 miliardy korun).
Nejhorší situace je podle mluvčího hasičů Matthieu Jomaina stále jižně od Bordeaux. „Klimatické podmínky jsou šílené. Je to výbušný koktejl,“ uvedl.
Ve Španělsku oheň zastavoval vlaky, krizi řeší i Řecko
Ve Španělsku plameny tento týden už zničily na třicet tisíc hektarů porostů a vyžádaly si dvě oběti. Nejhorší byla situace na severozápadě země v provincii Zamora, kde před ohněm evakuovali přes šest tisíc lidí. Kvůli požárům v této oblasti byla také do úterý zastavena železniční doprava mezi Madridem a regionem Galicie.
Situace se ale zhoršuje v provincii Zaragoza v regionu Aragonie. Kvůli tomu je v některých místech přerušený provoz na několika silnicích, včetně dálnice A-2, která spojuje Madrid s Barcelonou. Podle deníku El País a evropského střediska pro lesní požáry (EFFIS) letos ve Španělsku zničily už na 183 300 hektarů půdy, což by podle vědců mohla být nejhorší bilance v historii záznamů.
V Řecku oheň rozdmýchaný silným větrem zasáhl hornatou oblast u Penteli a plameny se stále víc blíží Aténám. Oheň spaluje auta a domy necelých dvacet kilometrů od centra Atén. Úřady kvůli němu ve středu ráno nařídily evakuaci tří místních obcí, dětské nemocnice a aténské národní observatoře. Na pomoc k uhašení požáru nasadili hasiči letadla.
Tamní hasiči za posledních čtyřiadvacet hodin zasahovali u 117 požárů v zemi. Řecký premiér Kyriakos Mirsotakis proto na čtvrtek svolal krizový štáb.
Hašení ze vzduchu komplikuje kromě silného větru i hustý dým. Úřady nasadily do oblasti na pět set hasičů. Pomáhají jim i místní obyvatelé. V jednom ze spálených domů našla policie zastřeleného muže. Před upálením zřejmě zvolil sebevraždu. Úřady preventivně evakuovaly nemocnici, opustit své domovy muselo na šest set lidí. Požár v okolí hory Pentelicus, odkud pochází světově známý bílý mramor, propukl v úterý odpoledne.
Německo v úterý podle meteorologické služby DWD zažilo nejteplejší den letošního roku. Nejvýše se teplota vyšplhala v Duisburgu na západě země, kde pozdě odpoledne naměřili 39,5 stupně Celsia.
V Itálii vydalo nejvyšší varování před vysokými teplotami devět měst. Požáry ničí lesy v Toskánsku nedaleko Pisy i na opačné straně na hranicích se Slovinskem.
Na západě Slovinska se několik stovek hasičů pokoušelo ve středu poblíž italských hranic zlikvidovat požár, který si vynutil evakuaci několika vesnic. Požár podle agentury AFP propukl v úterý v zalesněné oblasti Kras, kde kvůli vedrům proschla vegetace, a ve středu odpoledne nabral kvůli větru na síle. Obyvatelé několika vesnic, kde se spustily výstražné sirény, museli opustit domovy, upřesnili v prohlášení záchranáři. Kromě hasičů se mobilizovali i příslušníci policie a armády, do záchranných operací byly zapojeny také helikoptéry.
Dánsko ve středu zaznamenalo nejvyšší teplotu na svém území za měsíc červenec a není vyloučeno, že později překoná také absolutní rekord. Informoval o tom dánský meteorologický institut. V oblasti západního Jutska meteorologové ve středu naměřili 35,6 stupně Celsia, což jsou tři desetiny stupně nad dosavadní nejvyšší červencovou teplotou naměřenou v roce 1941.
WMO hovoří o klimatickém budíčku pro vlády a voliče
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) současná vlna veder vrcholila v úterý. Zároveň organizace ve své zprávě vyjádřila naději, že nynější extrémní počasí bude znamenat „budíček pro vlády i voliče, aby dělali více proti změnám klimatu.“
WMO předpovídá, že po vyvrcholení vlny veder v úterý zůstanou teploty nad obvyklými hodnotami až do poloviny příštího týdne. Zástupci organizace také očekávají, že kvůli horku budou umírat další lidé v pokročilém věku a pacienti s různými zdravotními komplikacemi. Generální tajemník Petteri Taalas upozornil, že „negativní trend“ zhoršujících se vln veder bude zřejmě pokračovat po celá desetiletí, a to nejméně do roku 2060.
Před důsledky klimatické změny varovali rovněž vědci z evropské agentury pro sledování atmosféry Copernicus Atmosphere Monitoring Service. Vedra podle nich souvisí i s nezdravou úrovní znečištění přízemním ozonem v Evropě.
Světová zdravotnická organizace stanovila limit pro osmihodinovou expozici přízemnímu ozonu na 100 mikrogramů na metr krychlový. V některých místech na jihu Evropy, zejména na Pyrenejském poloostrově a jihu Itálie, tyto hodnoty přesáhly 200 mikrogramů.