Pandemie strana 5 z 5

Před rokem skončila platnost speciálních voucherů, které měly pomoct cestovním kancelářím v době koronavirové krize. Pokud klient poukázky na náhradní zájezd nevyužil, měl dostat zpět své peníze za původně objednanou dovolenou. Některým zákazníkům ale dodnes nepřišly.

Americká farmaceutická společnost Moderna podala žalobu na své konkurenty, firmy Pfizer a BioNTech. Domnívá se totiž, že porušily patenty ohledně technologie mRNA, kterou trojice společností používá při výrobě vakcín proti covidu-19, uvedla agentura AP. Moderna žaluje dvojici společností u amerického i německého soudu. Pfizer tvrdí, že je žalobou překvapen, protože používá vlastní patentované technologie.

Americký imunolog a odborník na infekční nemoci Anthony Fauci, který vešel ve známost širší veřejnosti v USA i ve světě během pandemie covidu-19, oznámil tento týden, že na konci roku opustí své veřejné funkce. Fauci byl přitom poradcem Bílého domu pro zdravotnictví a skoro čtyřicet let vede Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (NIAID), který se podílel na vládní reakci na šíření HIV, SARS-CoV-2 a řady dalších virů.

Bývalý předseda australské vlády Scott Morrison během pandemie covidu-19 tajně převzal vedení pěti ministerstev. Podle agentury Reuters o tom informoval premiér Anthony Albanese, který to označil za „bezprecedentní pošlapávání demokracie“.

Čeští farmáři bojují s rostoucími cenami krmiv. Podle dat ministerstva zemědělství podražila potrava zvířat oproti loňsku o dvacet procent. Zemědělci si navíc stěžují i na problémy, které jim způsobuje energetická inflace, řadě farmářů vzrostly zálohy na elektřinu až sedminásobně. Resort zemědělství chystá dotační programy.

Šanghaj po několikaměsíční uzávěře od 1. září znovuotevře všechny základní, střední a vysoké školy, školky a jesle. Učitelé a studenti se ale v čínském finančním centru budou muset denně testovat na covid-19. Informaci oznámila šanghajská městská komise.

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se ve druhém čtvrtletí letošního roku ubytovalo pět milionů turistů. Meziročně jde sice o výrazný růst, počty ale stále nedosahují hodnot před vypuknutím pandemie koronaviru v roce 2019. Tržby ve službách meziročně ve druhém čtvrtletí stouply o 12,1 procenta, je tomu tak už popáté za sebou. Nejvíce se dařilo službám souvisejícím s turistikou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ve spolupráci Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky vznikl v Brně nový institut, který se bude zabývat socioekonomickými dopady krizových a rizikových situací na společnost. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) je zaměřením jediný v Evropě.

Řada nemocnic v Česku stále ještě nedohnala operační skluz, který nabrala v době pandemie covidu. Počet zákroků se sice už ve většině zdravotnických zařízení vrátil na původní úroveň, pacienti ale kvůli zákazu neakutních výkonů v posledních dvou letech přicházejí s většími potížemi, což podle lékařů jejich léčbu výrazně prodlužuje.

Pro řidiče sanitek z Nového Bydžova, kterým loni odmítla majitelka firmy vyplatit odměny od státu za ztíženou práci při covidové pandemii, nyní končí spor úspěšně. Podnikatelka Dana Vojtěchová u soudu nepravomocně prohrála. Neodvolala se a peníze teď řidičům v plné výši doplatila.

Máme přesvědčivé důkazy o tom, že epicentrem a původem epidemie covidu-19 byl trh s mořskými plody a volně žijícími živočichy ve Wu-chanu, oznámili autoři dvou recenzovaných studií, které vyšly v odborných časopisech tento týden.

Ústavní soud (ÚS) uznal stížnost Klubu bechtěreviků, jehož členové loni nemohli v souvislosti s omezeními kvůli covidu využít lázní jako samoplátci. Péči mohli čerpat pouze ze zdravotního pojištění, na což mají nárok jednou za rok. Efekt léčby je však kratší, a proto si klienti hradí péči v mezidobí sami. Klub upozornil na to, že u členů, kteří nemohli péči jako samoplátci využít, se zdravotní stav zhoršoval. Bechtěrevova nemoc je chronické kloubní zánětlivé onemocnění především obratlů. Projevuje se bolestmi a ztuhlostí páteře, která se postupně stává méně ohebnou.

Podle oficiálních údajů dosáhl v pondělí počet Australanů přijatých do nemocnic s covidem-19 dosud maximální hodnoty 5433 lidí. Podle agentury Reuters šíření vysoce nakažlivé nové subvarianty omikronu zatěžuje zdravotnický systém po celé zemi.

Letní vlna epidemie covidu-19 v Česku dál sílí. Za posledních sedm dní přibylo 14 710 nových případů, zhruba 4500 víc než předchozí týden. Jelikož se ale méně testuje, reálný počet nakažených je podle odhadů mnohonásobně vyšší. V nemocnicích bylo s covidem 725 lidí, o skoro třetinu víc než na konci minulého týdne a nejvíc od konce dubna. Počet pacientů v těžkém stavu se za týden zdvojnásobil na 29.

Pandemie covidu-19 návyky českých čtenářů příliš neovlivnila. Počet lidí, kteří si v prvním roce lockdownů nakoupili více knih než obvykle, je jen mírně vyšší než počet těch, kteří si oproti zvykům koupili méně titulů. Vyplynulo to z výzkumu Národní knihovny. Statistické šetření v únoru loňského roku shrnuje publikace Covidočtení. Podle jednoho z autorů Jiřího Trávníčka pandemie například potvrdila, že kamenná knihkupectví jsou „slabým článkem řetězu“.

Jednoduché odpovědi jsou téměř vždy mylné, touha po nich je ale obrovská. Nemyslím si, že to můžu někomu vyčítat, říká nejen o pandemii covidu-19 vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský. Vystudovaný inženýr na VŠCHT k novinařině přešel na začátku 90. let, kdy spoluzaložil časopis o počítačích. Nástup internetu prý ale nedocenil. Technologiím se věnoval i v dalších médiích včetně současného Deníku N, kde však píše zejména o vědě. V posledních dvou letech se ale, jak říká, stal redaktorem pro covid. A ne moc nadšeně, glosuje v podcastu Background ČT24.

Podle dopravního experta Petra Kováče bude kritická situace s nedostatkem personálu na velkých letištích trvat pravděpodobně do září až října. Zásadní je co nejdříve vrátit do pracovního procesu desítky tisíc zaměstnanců, kteří práci ztratili během pandemie covidu-19, uvedl expert z poradenské společnosti EY v pořadu Události, komentáře.

Evropská unie doporučila druhou posilující dávku očkování proti koronaviru lidem nad šedesát let a dalším rizikovým skupinám. Reaguje tak na aktuální rychlý nárůst počtu nových případů nemoci i hospitalizovaných. Dalším důvodem je vysoká nakažlivost nových subvariant omikronu. Dosud doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky platilo pouze pro lidi nad osmdesát let.

Epidemiolog z pražského IKEMu Petr Smejkal v Interview ČT24 řekl, že současný nárůst počtu nakažených covidem v Česku je na letní období neobvyklý. Podle něj je to však dáno vysokou nakažlivostí subvarianty BA.5, která však naštěstí není nebezpečnější než ta předchozí. Smejkal uvedl, že se zatím nejedná o návrat do časů, kdy na tom bylo Česko nejhůře.

Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že evropské státy v létě budou mít vysoké počty nakažených koronavirem. Agentuře AFP to řekl šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge. Mohou za to nové a nakažlivější subvarianty viru i zrušení pandemických opatření. Kluge také vyzval evropské státy, aby neomezovaly testování. Pro ochranu před vážnými příznaky nemoci covidu-19 je stále důležité očkování.

Covid-19 byl v roce 2021 nejčastější příčinou úmrtí, podlehlo mu 18 procent loni zemřelých, téměř 25 500 lidí. V předchozích letech byla první ischemická choroba srdeční. Celkově zemřelo loni 139 981 lidí, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Data o příčinách úmrtí ve středu na tiskové konferenci prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).

V Česku se opět objevilo víc než tisíc nakažených covidem za jeden den. Počty infekcí ale přibývají ve většině světa, za což může především varianta BA.5. Ví se toho o ní už dost na to, aby vědci varovali, že opět může zhoršit epidemickou situaci.

Nakažených covidem-19 v Česku třetí týden v řadě přibývá. Mírně stoupá i počet hospitalizovaných. Přes polovinu případů přitom tvoří nové nakažlivější subvarianty BA.4 a BA.5. Epidemiolog a vedoucí expertní skupiny MeSES Petr Smejkal však v pořadu Události, komentáře prohlásil, že celoplošné uzávěry jako v předchozích vlnách pandemie nehrozí.

Práce osmadvaceti vědeckých týmů v České republice, které studují viry a bakterie, bude podpořená 1,3 miliardy korun z evropských fondů. Vznikne Národní institut virologie a bakteriologie (NIBV), který propojí ústavy Akademie věd ČR, Univerzitu Karlovu a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, Masarykovu univerzitu v Brně a Univerzitu Palackého v Olomouci. Cílem je připravit vědecké poznání na budoucí pandemie.