Velké nic má terapeutickou funkci, říká Vít Klusák k dokumentární tragikomedii o pandemii

Nahrávám video

Do českých kin vstupuje dokument Velké nic, jímž Vít Klusák a Marika Pecháčková dělají „tečku“ za pandemií covidu-19. Uvedení do biografů předcházely projekce s debatami, podle tvůrců ukázaly, že snímek funguje i jako druh arteterapie. Diváci si do filmu s dramatickými i komickými momenty promítají svůj vlastní osobní film.

Podnětem k tomu vzít kameru a začít natáčet byl pro Víta Klusáka a Mariku Pecháčkovou moment, kdy vláda povolila otevření galanterií, aby lidé sami mohli šít roušky.

„Národ sobě. To myslím patří do českého specifika, dovedu si představit, že třeba Jaroslav Hašek by to v nějaké své povídce odrazil,“ vysvětluje Klusák, proč dokument představuje jako tragikomedii o českém pojetí pandemie.

Nikdo tehdy na jaře 2020 nemohl vědět, jak dlouho bude pandemie a s ní spojené restrikce trvat. Dramaturgická linka dokumentu se vyvinula od naprosté solidarity po skepsi a agresivitu. „Nebyla to vina jenom netrpělivosti nás, občanů, ale i obrovské selhání elit přispělo k tomu nepořádku,“ podotýká Klusák.

Aby subjektivní dokumentární výpověď odlišili od záplavy zpravodajských záběrů, rozhodli se tvůrci natáčet černobíle a širokoúhle. „Zmizí balast přebarvenosti současného světa, černobílost vypichuje podstatu děje,“ vysvětluje režisér.

Antirouškaři i první úmrtí s covidem

Natáčeli v nemocnici, kde zemřel první pacient s covidem-19. Sledovali tréninky vrcholových sportovců v domácích podmínkách i příběh operní pěvkyně, která se rozhodne v době zavřených divadel pracovat jako pokladní.

S kamerou poznávali také komunitu antirouškařů a antivaxerů, na interní porady je přivedla jedna z protestujících, bývalá novinářka Jana Peterková.

„Narazili jsme na její YouTube video z areálu Nemocnice na Bulovce, kde říkala, že jde lízat kliky, aby prokázala, že koronavirus neexistuje. A na konci videa vytáhla z kabelky kliku zakoupenou v železářství a tu olízla,“ popisuje Klusák, čím je Jana Peterková zaujala. Soud jí letos v únoru za šíření poplašné zprávy uložil podmínku, proti rozhodnutí se odvolala.

Snímek podle Klusáka osciluje mezi dramatickou až tragickou polohou a tou komickou. „Diváci nám často přiznávají, že během sledování se jim v hlavně rozběhl jejich osobní, vnitřní film. Dokument díky tomu má jistou arteterapeutickou funkci, což jsme chtěli. Aby to byla tečka, smíření s dobou, kterou jsme prožívali s velkým napětím,“ uzavírá Klusák.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 1 hhodinou

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 3 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.