Pandemie strana 3 z 5

Goblin mode, gaslighting nebo permakrize jsou slovy minulého roku podle známých slovníků. Mají definovat osobní i politickou krizi současného světa, často s akcentem na měnící se návyky v pracovním životě. ČT24 oslovila experty na trendy i pracovní trh, aby okomentovali, zda se kultura práce skutečně tak dramaticky mění a co vůbec výběr některých slov vypovídá o současné společnosti. Opravdu dneska už nikdo nechce pracovat, jak řekla loni profesionální celebrita Kim Kardashianová?

Růst čínského hrubého domácího produktu v roce 2022 meziročně zpomalil na tři procenta. Oproti roku 2021 je to o 5,1 procentního bodu méně. Výsledek také zaostává za oficiálním cílem, který čínská komunistická strana stanovila na zhruba 5,5 procenta. Na vině pomalejšího růstu čínské ekonomiky jsou vládní omezení vyplývající z čínské nulové tolerance nákazy covidem-19, napsaly agentury AP a Reuters. Podle Reuters a agentury Kjódó historicky nejvyšší úmrtnost od roku 1974 spojená s pandemií a nízká porodnost také vedly k úbytku obyvatel. Čínská populace se zmenšila o 850 tisíc lidí, informovaly agentury s odvoláním na čínský statistický úřad.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Čína podle vlastních statistik zaznamenala od začátku pandemie přes pět tisíc úmrtí na následky covidu-19. Peking aktuálně čelí rostoucímu tlaku, aby klíčová data upřesnil a doplnil. Nad čínskou oficiální bilancí se vznáší řada otazníků zejména po uvolnění opatření a prudkém nárůstu nových diagnóz. Obavy vyvolávají i blížící se oslavy nového lunárního roku, kdy se celá asijská země dává do pohybu.

Pandemie nového koronaviru je stále jedním z těch globálních fenoménů, které život ovlivňují nejvíc. Protože se virus, jenž tuto nemoc způsobuje, stále rychle mění, bude komplikovat i rok 2023. Letošek ale bude oproti předchozím rokům v mnohém odlišný – vývoj SARS-CoV-2 se totiž dá mnohem hůř předvídat.

Peking hrozí zavedením protiopatření vůči státům, které zpřísňují podmínky pro vstup do země osobám z Číny. Ta se potýká s bezprecedentním nárůstem počtu nakažených covidem-19 poté, co v prosinci náhle zrušila většinu opatření. Čína viní tyto státy z manipulace s pandemickými pravidly z politických důvodů. Země kritiku odmítají. Informuje o tom britský The Guardian.

Od nového roku ministerstvo zdravotnictví neplánuje objednávat další vakcíny na covid-19. Do Česka se dostanou jen ty, které byly už předem nasmlouvané. České televizi to potvrdilo ministerstvo zdravotnictví. Od něj ČT zároveň zjistila, že se každý měsíc musí znehodnotit stovky tisíc nevyočkovaných dávek vakcín, kterým prošla expirace.

Zdá se, že Rusům se útoky na energetickou infrastrukturu daří zahltit velení ukrajinské armády, takže po dobytí Chersonu nedošlo k další velké akci. Je ovšem otázkou, jak dlouho tato eskalace vydrží, řekl v úterních Událostech, komentářích bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka. Politolog Emil Aslan připustil, že pokračující konflikt, který trvá už tři sta dní, svým způsobem českou veřejnost unavuje, podobné je to podle něj i v dalších státech.

Pardubický pivovar ukončí výrobu piva k 31. březnu 2023. Její část patrně přesune do pivovaru Ostravar. Rozhodla o tom valná hromada. Majoritním vlastníkem je od roku 2019 skupina Pivovary Staropramen. O ukončení výroby rozhodla proto, že v důsledku pandemie a vypuknutí války na Ukrajině nemohla uskutečnit své plány na rozšíření nabídky regionálních značek i navýšení produkce skupiny.

Odchylky ve znalostech žáků před epidemií a po ní jsou minimální, zjistila Česká školní inspekce, když koncem minulého roku otestovala víc než sto tisíc žáků. Učitelům se podle ní dařilo mírnit dopady výuky na dálku kupříkladu doučováním. U dětí ze sociálně slabých rodin ale méně.

Mozky dospívajících v USA vlivem stresu spojeného s uzávěrami během pandemie covidu-19 za období zhruba deseti měsíců předčasně zestárly o nejméně tři roky a vykazují podobné změny jako mozky mladistvých, kteří byli vystaveni chronickému stresu či nepřízni osudu, uvedl list The Washington Post s odvoláním na studii vědců ze Stanfordovy univerzity.

Vybrané části Číny zmírňují protiepidemická opatření. Proti dlouhodobým přísným uzávěrám v minulých týdnech protestovali lidé ve více než dvacítce měst. Podle odborníků jsou podobné projevy v zemi ojedinělé. Politika nulové tolerance uvěznila řadu lidí v jejich domovech, často s nedostatečnými zásobami jídla nebo léků.

V polovině listopadu oznámila indická pediatrička Soumya Swaminathanová na Twitteru, že ještě letos skončí ve funkci vedoucí vědecké pracovnice Světové zdravotnické organizace (WHO). V rozhovoru při této příležitosti popsala, která rozhodnutí pro ni byla nejtěžší a kde mohla WHO během pandemie covidu-19 udělat víc.

V Číně přerostl odpor proti politice nulové tolerance k šíření nemoci covid-19 v otevřené protesty. Jde o největší protirežimní vzepětí za posledních třicet let. Směřuje i proti prezidentu Si Ťin-pchingovi, který si tvrdé potírání koronaviru vzal za své. Podle biochemika Libora Grubhoffera je tam nulová tolerance ke covidu v současnosti nesmysl. Politický a kulturní geograf Vladimír Baar podotýká, že odpor občanů změnu nemusí přinést, protože jich zatím jsou možná desítky tisíc, ale ne miliony. Situaci se věnoval pořad 90' ČT24.

Univerzální vakcína proti chřipce, která chrání proti všem kmenům viru, by mohla být k dispozici během příštích dvou let. Stanici BBC to řekl virolog John Oxford z londýnské univerzity Queen Mary. Očkovací látka proti všem kmenům viru je považována za významný krok v ochraně před potenciálně ničivou pandemií chřipky.

V západočínské provincii Sin-ťiang vypukly kvůli přísné protipandemické politice čínské vlády silné protesty. Nepokoje v metropoli Urumči, které jsou tam jinak spíše vzácné, vyvolal požár výškové budovy, při němž v noci na čtvrtek zahynulo nejméně deset lidí.

Řada vědců i lékařů se bojí nastávající zimy, která by podle nich mohla spustit současně vlnu covidu, chřipky a respiračního syncytiálního viru (RSV). Covid hrozí kvůli rozvolnění opatření, druhé dvě nemoci se zase mají vrátit proto, že u mnoha lidí ubylo za dva roky, kdy se s nimi nesetkávali, protilátek a jejich imunita na viry pozapomněla.

Nová studie poprvé detailně vyhodnotila počet obětí pandemie covidu-19 v Rusku. Její autoři věří, že nová metodika, kterou v ní použili, pomůže získat jasnější přehled o pandemiích v budoucnosti.

Očkování proti covidu ukázalo, jak rychle je věda schopna reagovat na náhlé výzvy, ale také na sílu dezinformací. Problémem je nedůvěra v autority, shodli se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a publicista Bohumil Kartous. V pondělí v Praze odstartovala dvoudenní konference v rámci českého předsednictví Evropské unii. Jejím cílem je zhodnocení zkušeností získaných během pandemie koronaviru. Experti a politici se na ní zabývají například odmítáním očkovávání i vlivem dezinformací.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Vystoupení exprezidenta Václava Klause před Obecním domem v říjnu 2020 bez roušky bude řešit Nejvyšší správní soud. Obrátilo se na něj ministerstvo zdravotnictví. To totiž nesouhlasí s tím, aby Klaus za porušení tehdy platných protiepidemických opatření nedostal pokutu. České televizi informaci potvrdil mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig. Klausovi uložily úřady osmitisícovou pokutu. Tu ale pravomocně zrušil Městský soud v Praze letos na konci října s tím, že vládní opatření soud o měsíc později označil za nezákonné.

Za budovou rektorátu Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně vzniká Platforma Memento Covid-19. Jde o kruhový objekt o průměru pět metrů, který bude fungovat jako místo setkávání i odpočinku. Svrchní desky jsou vyrobeny z plastových jídelních krabiček z univerzitní menzy, které studenti a zaměstnanci univerzity sbírali během pandemie.

Zaměstnavatelé ve Spojených státech se obávají, že jejich zaměstnanci odvádějí méně práce, a statistiky potvrzují, že jejich obavy jsou oprávněné. Produktivita, tedy měřítko toho, kolik zboží a služeb dokáže zaměstnanec vyprodukovat za hodinu, se v USA podle údajů ministerstva práce v první polovině roku snížila nejvýrazněji od roku 1947. Nikdo ale nedokáže přesně říct, co je toho důvodem, upozornil list The Washington Post.

Během čtvrtka se v Česku koná první ročník takzvaného Kolíčkového dne – dobročinné sbírky Nadace Jedličkova ústavu. Jejím cílem je podle nadace lépe propojit handicapované se zbytkem populace. Celý den tak lidé v ulicích Prahy a na vybraných místech mohou zakoupit zelené kolíčky a tím přispět nadaci, která pomáhá mladým lidem s postižením zapojit se do života. Kolíček si mohou zájemci koupit i on-line a nadace jim ho pošle poštou.