Pandemie strana 3 z 5

Před rokem se po světě začaly šířit opičí neštovice, nemoc, o které drtivá většina lidstva nikdy neslyšela. Kuriózní pojmenování pomohlo médiím informovat o rizikách a rychlém šíření. Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce varovala, že choroba má velký potenciál se šířit a někteří epidemiologové upozorňovali na její potenciál způsobit pandemii. O rok později Evropa i USA hlásí minimum případů a na nemoc už nikdo neumírá. Co se stalo s hrozbou, která na jaře roku 2022 vystřídala v novinových titulcích ustupující covid-19?

Skončila další etapa covidové pandemie a poslední změna fakticky znamená, že je z dříve obávaného koronaviru už jen jedna z běžných respiračních nemocí. Od čtvrtka totiž nemusí ten, kdo je pozitivně testován, do domácí izolace, a je už jen vzdálenou vzpomínkou, že na začátku byla dokonce nutná izolace v nemocnici. Hosté 90' ČT24 věnované tomuto přelomu považují konec povinných izolací za správný, i když varovali před tím, aby se koronavirus považoval za zcela neškodný. Přinejmenším ten, kdo má příznaky, by podle nich měl zůstat doma. O covidu-19 diskutovali v 90' ČT24 bývalí ministři zdravotnictví a další lidé, kteří se v době, kdy pandemie vrcholila, ocitli ve středu dění.

V posledních týdnech se začíná světem šířit nová varianta koronaviru, která podle řady odborníků může nad těmi ostatními převážit. Získala označení „arcturus“ a jedná se o subvariantu omikronu s vlastnostmi, jež jí umožňují o něco lépe unikat imunitě.

Poruchy příjmu potravy jsou u lidí čím dál častější. Nejběžnější jsou výkyvy ve věkové skupině 15 až 19 let, choroba přitom může ovlivnit celou rodinu. Odborníci se teď zaměřují právě na přenos duševního onemocnění mezi generacemi.

I u těch nejzranitelnějších seniorů chrání očkování proti covidu velmi účinně, ukázal výzkum, který sledoval reálné výsledky v domovech důchodců. Právě tato skupina osob měla během vrcholu pandemie největší úmrtnost.

Dezoláti nebo pětikolka jsou jen dva z expresivních výrazů, které do jazyka pronikly v souvislosti s aktuální politickou situací. Jazykovědec Karel Oliva v úterních Událostech, komentářích prozradil, že nyní často užívané slovo flastenec mělo hanlivý význam už za první republiky. Promluvil i o tom, kdo jsou původně čučkaři.

Pandemie covidu zastavila více než na dva roky normální život. Nemoc sama o sobě připravila o život nejméně 6,7 milionu lidí, zpomalila světové ekonomiky a zavřela hranice. Podle nové studie ale neovlivnila štěstí lidstva.

Americký zákon, který má odtajnit další informace o původu koronaviru, podle Číny zkresluje skutečnost. S odkazem na mluvčího čínské diplomacie o tom v úterý informovala agentura Reuters. Normu v pondělí podepsal americký prezident Joe Biden. Některé úřady ve Washingtonu se domnívají, že pandemii covidu-19 mohl způsobit únik viru z laboratoře. Peking to odmítá.

Do českých kin vstupuje dokument Velké nic, jímž Vít Klusák a Marika Pecháčková dělají „tečku“ za pandemií covidu-19. Uvedení do biografů předcházely projekce s debatami, podle tvůrců ukázaly, že snímek funguje i jako druh arteterapie. Diváci si do filmu s dramatickými i komickými momenty promítají svůj vlastní osobní film.

Ve středu 1. března uplynuly tři roky od doby, kdy testování objevilo v Česku první případy nového typu koronaviru. Dle přednostky pneumologické kliniky Martiny Koziar Vašákové pandemie ještě u konce není, nicméně díky imunizaci lidstva není jeho mortalita tak vysoká. Lékař z Ústavu všeobecného lékařství Cyril Mucha si myslí, že se covid pomalu posouvá k běžnému virovému onemocnění. „Jak se bude do budoucna zmírňovat, stane se běžným onemocněním,“ soudí i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Současný šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si to však nemyslí, jde o závažnou nemoc, podotkl. „Stává se z něj onemocnění, o kterém víme řadu věcí, umíme ho léčit,“ upřesnil.

Vláda na své středeční schůzi aktualizovala programové prohlášení, především v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. O důvěru kabinet sněmovnu ale znovu žádat nebude. Vláda se v aktualizovaném programovém prohlášení mimo jiné zavazuje k úpravě příjmové i výdajové strany rozpočtu kvůli stabilizaci veřejných financí. Také se chce zaměřit na posílení energetické bezpečnosti. Bude rovněž usilovat o vznik tribunálu pro stíhání válečných zločinů na Ukrajině.

Mezi složkami americké vlády ani tři roky po začátku pandemie nepanuje shoda na tom, zda se virus způsobující nemoc covid-19 rozšířil přirozenou cestou nebo po úniku z laboratoře, řekl v pondělí mluvčí Bílého domu John Kirby. Reagoval tím na zprávy amerických médií o tom, že jedno z federálních ministerstev se přiklonilo k teorii o laboratorní nehodě. Někteří zastánci této verze informaci prezentují jako potvrzení svého názoru, mnozí vědci ale stále vidí více důkazů pro přenos infekce ze zvířat na člověka.

Ministerstvo zdravotnictví navrhlo, aby všem lidem s pozitivním testem na covid-19 už nebyla automaticky nařizovaná sedmidenní izolace. Lékaři nebo hygienici mají rozhodnout podle rizika. Změna by podle resortu měla začít platit od dubna.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Německý Institut Roberta Kocha (RKI) už nepovažuje riziko covidu-19 za vysoké, ale za mírné. Změnu zdůvodnil širokou imunitou populace a mírnějším průběhem nemoci. Informuje o tom web veřejnoprávní televize ARD. Spolková republika, stejně jako další země, ruší protikoronavirová opatření.

Goblin mode, gaslighting nebo permakrize jsou slovy minulého roku podle známých slovníků. Mají definovat osobní i politickou krizi současného světa, často s akcentem na měnící se návyky v pracovním životě. ČT24 oslovila experty na trendy i pracovní trh, aby okomentovali, zda se kultura práce skutečně tak dramaticky mění a co vůbec výběr některých slov vypovídá o současné společnosti. Opravdu dneska už nikdo nechce pracovat, jak řekla loni profesionální celebrita Kim Kardashianová?

Růst čínského hrubého domácího produktu v roce 2022 meziročně zpomalil na tři procenta. Oproti roku 2021 je to o 5,1 procentního bodu méně. Výsledek také zaostává za oficiálním cílem, který čínská komunistická strana stanovila na zhruba 5,5 procenta. Na vině pomalejšího růstu čínské ekonomiky jsou vládní omezení vyplývající z čínské nulové tolerance nákazy covidem-19, napsaly agentury AP a Reuters. Podle Reuters a agentury Kjódó historicky nejvyšší úmrtnost od roku 1974 spojená s pandemií a nízká porodnost také vedly k úbytku obyvatel. Čínská populace se zmenšila o 850 tisíc lidí, informovaly agentury s odvoláním na čínský statistický úřad.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Čína podle vlastních statistik zaznamenala od začátku pandemie přes pět tisíc úmrtí na následky covidu-19. Peking aktuálně čelí rostoucímu tlaku, aby klíčová data upřesnil a doplnil. Nad čínskou oficiální bilancí se vznáší řada otazníků zejména po uvolnění opatření a prudkém nárůstu nových diagnóz. Obavy vyvolávají i blížící se oslavy nového lunárního roku, kdy se celá asijská země dává do pohybu.

Pandemie nového koronaviru je stále jedním z těch globálních fenoménů, které život ovlivňují nejvíc. Protože se virus, jenž tuto nemoc způsobuje, stále rychle mění, bude komplikovat i rok 2023. Letošek ale bude oproti předchozím rokům v mnohém odlišný – vývoj SARS-CoV-2 se totiž dá mnohem hůř předvídat.

Peking hrozí zavedením protiopatření vůči státům, které zpřísňují podmínky pro vstup do země osobám z Číny. Ta se potýká s bezprecedentním nárůstem počtu nakažených covidem-19 poté, co v prosinci náhle zrušila většinu opatření. Čína viní tyto státy z manipulace s pandemickými pravidly z politických důvodů. Země kritiku odmítají. Informuje o tom britský The Guardian.

Od nového roku ministerstvo zdravotnictví neplánuje objednávat další vakcíny na covid-19. Do Česka se dostanou jen ty, které byly už předem nasmlouvané. České televizi to potvrdilo ministerstvo zdravotnictví. Od něj ČT zároveň zjistila, že se každý měsíc musí znehodnotit stovky tisíc nevyočkovaných dávek vakcín, kterým prošla expirace.

Zdá se, že Rusům se útoky na energetickou infrastrukturu daří zahltit velení ukrajinské armády, takže po dobytí Chersonu nedošlo k další velké akci. Je ovšem otázkou, jak dlouho tato eskalace vydrží, řekl v úterních Událostech, komentářích bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka. Politolog Emil Aslan připustil, že pokračující konflikt, který trvá už tři sta dní, svým způsobem českou veřejnost unavuje, podobné je to podle něj i v dalších státech.

Pardubický pivovar ukončí výrobu piva k 31. březnu 2023. Její část patrně přesune do pivovaru Ostravar. Rozhodla o tom valná hromada. Majoritním vlastníkem je od roku 2019 skupina Pivovary Staropramen. O ukončení výroby rozhodla proto, že v důsledku pandemie a vypuknutí války na Ukrajině nemohla uskutečnit své plány na rozšíření nabídky regionálních značek i navýšení produkce skupiny.