Američané středního věku jsou osamělejší než jejich evropské protějšky. To je hlavní výsledek nedávné studie, která vyšla v časopise American Psychologist.
Osamělost trápí více Američany než Evropany, hlásí také více bolestí i chronických obtíží
„Naše studie rozpoznala trend, který se vyvíjí již po několik generací,“ uvedli autoři práce. Dospělí ve středním věku v Anglii a středomořské Evropě jsou na tom podle ní, co se týká osamělosti, podobně jako Američané, naopak lidé kontinentální a severní Evropy uvádějí nejnižší míru osamělosti.
Výzkum vycházel z údajů o 53 tisících dospělých z USA a třinácti evropských zemí, kteří do studie vstupovali ve věku od 45 do 65 let. Vědci respondenty monitorovali dlouhodobě – od roku 2002 do roku 2020. „Sledovali jsme jimi uváděné údaje o osamělosti každé dva roky. To nám umožnilo získat data od takzvané mlčící generace lidí narozených v letech 1937 až 1945, od baby boomers narozených v letech 1946 až 1964 a od příslušníků generace X narozených v letech 1965 až 1974,“ popsali vědci svou metodu a rozsah práce.
Ze studie podle nich jasně vyplývá, že Američané středního věku dnes zažívají více osamělosti než jejich vrstevníci v evropských zemích. To se shoduje s existujícími důkazy o tom, že úmrtnost dospělých v produktivním věku v USA roste. „Na dospělé ve středním věku jsme se zaměřili z několika důvodů – jsou páteří společnosti, protože tvoří většinu pracovní síly. V současné době se ale také potýkají s rostoucími problémy – například musí podporovat jak své stárnoucí rodiče, tak dospívající děti. A to přináší například také nedostatek společenského vyžití a může to vést k pocitům osamělosti,“ upozorňují autoři výzkumu.
A přesně to potvrzují i nasbírané údaje. Po recesi z let 2007 až 2009 dospělí ve středním věku v USA uváděli horší duševní a fyzické zdraví ve srovnání s vrstevníky stejného věku v 90. letech 20. století. V porovnání s několika evropskými zeměmi hlásí dospělí ve středním věku v USA v současné době více depresivních příznaků a také vyšší míru chronických onemocnění, bolesti a zdravotního postižení.
Ztrácejí pocit, že někam patří
„Touha někam patřit je vrozená a základní potřeba. Pokud nám tohle chybí, může to mít závažné následky,“ podotýkají autoři práce. Člověk přitom může být osamělý, i když je obklopen lidmi, zejména je-li to společnost, kterou si k trávení svého času sám nevybral.
Osamělost přitom prokazatelně škodí zdraví. Vědci zjistili, že statisticky je osamělost stejně nebezpečná jako kouření. Zvyšuje totiž náchylnost k nemocem, depresím, chronickým onemocněním i pravděpodobnost předčasné smrti.
Osamělost se považuje za problém, který se projevuje ve veřejném zdraví celosvětově. Americké ministerstvo zdravotnictví vydalo loni zprávu, která dokumentuje epidemii osamělosti, a tedy i potřebu posílit sociální vazby. Jiné země, například Velká Británie a Japonsko, jmenovaly dokonce speciální úředníky, kteří mají pomoci tomu, aby se na vztahy a osamělost dbalo i při navrhování zákonů a norem.
V čem je Evropa lepší než Amerika
Vědci se ve studii nepokusili odpovědět na klíčovou otázku: proč jsou právě Američané tak osamělí oproti Evropanům? Pokládají vysvětlení za natolik složité, že jejich data by ho nedokázala popsat. Doufají ale, že jejich výsledky se využijí při dalším detailnějším výzkumu – a mají v této souvislosti také několik předpokladů a hypotéz, jež by v budoucnu rádi ověřili, nebo naopak vyvrátili.
„Domníváme se, že vyšší míra osamělosti, kterou Američané hlásí ve srovnání se srovnatelnými národy, je důsledkem omezených sociálních záchranných sítí a kulturních norem, které upřednostňují individualismus před společenstvím,“ popsali výzkumníci svůj předpoklad. Tento americký individualismus podle nich s sebou nese psychologické náklady – například omezení sociálních vazeb a podpůrných struktur, což může vést právě k osamělosti. Ve srovnání s ostatními národy z této studie se Američané také častěji stěhují, což je opět spojené se slabšími sociálními a komunitními vazbami.
