Nekonečné projíždění on-line videí zvyšuje pocit nudy, zjistila studie

Procházení on-line videí zvyšuje pocit nudy, tvrdí studie kanadských vědců z univerzity v Torontu. Rychlé přepínání podle výzkumu způsobuje silnější pocity nudy než kontinuální sledování jednoho videa.

Procházení videí na sociálních sítích TikTok nebo YouTube může být značně nahodilá záležitost, kde se mezi průměrnými pokusy o pobavení skrývají internetové „skvosty“. Vědci teď ale zjistili, že přepínání z videa na video nebo přeskakování v tomtéž videu k lepšímu zážitku příliš nepomáhá – lidé se pak ve skutečnosti naopak ještě více nudí.

Hlavní autorka výzkumu Katy Tamová z Univerzity Toronto Scarborough uvedla, že nuda úzce souvisí s pozorností. „Když lidé neustále přepínají mezi videi, přestávají se jim doopravdy věnovat a stále hledají něco zajímavějšího. To může vést ke zvýšeným pocitům nudy,“ vysvětlila Tamová. „Potěšení často pramení z toho, že se do videa ponoříme, a ne z toho, že ho projíždíme,“ popsala hlavní autorka studie.

Potvrzeno z celého světa

Výsledky se shodují s jinými studiemi, uvedli kanadští vědci. Předchozí práce naznačily, že zatímco úleva od nudy je pro lidi hnacím motorem k používání sociálních médií nebo chytrých telefonů, zdá se, že používání těchto technologií tento pocit ještě zhoršuje.

Studie kanadských vědců zveřejněná ve vědeckém časopise, který se věnuje experimentální psychologii (Journal of Experimental Psychology), zahrnuje 1200 respondentů v rámci sedmi různých experimentů.

„Náš výzkum ukazuje, že lidé sice přetáčejí videa rychle dopředu nebo je přeskakují, aby se nenudili, ale ve skutečnosti je toto chování může znudit ještě více,“ řekla Tamová. „Stejně jako v kině platíme za pohlcující zážitek, tak i u videí nám často přináší požitek to, když se do nich pohroužíme, a ne když je přelétáváme,“ pokračovala.

„Než stisknete tlačítko rychlého přetáčení nebo video přeskočíte, tak by možná bylo lepší hledat způsoby, jak se při sledování soustředit,“ radí vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 12 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 14 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 15 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 17 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled