Nekonečné projíždění on-line videí zvyšuje pocit nudy, zjistila studie

Procházení on-line videí zvyšuje pocit nudy, tvrdí studie kanadských vědců z univerzity v Torontu. Rychlé přepínání podle výzkumu způsobuje silnější pocity nudy než kontinuální sledování jednoho videa.

Procházení videí na sociálních sítích TikTok nebo YouTube může být značně nahodilá záležitost, kde se mezi průměrnými pokusy o pobavení skrývají internetové „skvosty“. Vědci teď ale zjistili, že přepínání z videa na video nebo přeskakování v tomtéž videu k lepšímu zážitku příliš nepomáhá – lidé se pak ve skutečnosti naopak ještě více nudí.

Hlavní autorka výzkumu Katy Tamová z Univerzity Toronto Scarborough uvedla, že nuda úzce souvisí s pozorností. „Když lidé neustále přepínají mezi videi, přestávají se jim doopravdy věnovat a stále hledají něco zajímavějšího. To může vést ke zvýšeným pocitům nudy,“ vysvětlila Tamová. „Potěšení často pramení z toho, že se do videa ponoříme, a ne z toho, že ho projíždíme,“ popsala hlavní autorka studie.

Potvrzeno z celého světa

Výsledky se shodují s jinými studiemi, uvedli kanadští vědci. Předchozí práce naznačily, že zatímco úleva od nudy je pro lidi hnacím motorem k používání sociálních médií nebo chytrých telefonů, zdá se, že používání těchto technologií tento pocit ještě zhoršuje.

Studie kanadských vědců zveřejněná ve vědeckém časopise, který se věnuje experimentální psychologii (Journal of Experimental Psychology), zahrnuje 1200 respondentů v rámci sedmi různých experimentů.

„Náš výzkum ukazuje, že lidé sice přetáčejí videa rychle dopředu nebo je přeskakují, aby se nenudili, ale ve skutečnosti je toto chování může znudit ještě více,“ řekla Tamová. „Stejně jako v kině platíme za pohlcující zážitek, tak i u videí nám často přináší požitek to, když se do nich pohroužíme, a ne když je přelétáváme,“ pokračovala.

„Než stisknete tlačítko rychlého přetáčení nebo video přeskočíte, tak by možná bylo lepší hledat způsoby, jak se při sledování soustředit,“ radí vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 1 hhodinou

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 22 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 23 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026
Načítání...