Psychologie strana 4 z 5

Stále více mladých lidí podle psychologických studií trpí úzkostí z klimatické krize. Terapeutka Zdeňka Voštová vysvětluje, jak s těmito stavy bojovat, v čem jsou obohacující a jak mohou rodiče a prarodiče svým potomkům pomoci.

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

V českém zdravotnictví chybí kliničtí a dětští psychologové. Podle dat Asociace klinických psychologů jich schází asi 1500, tedy polovina současného stavu. Aby mohl psycholog vykonávat praxi ve zdravotnictví, musí absolvovat speciální kurz. Ty jsou ale na nadcházející dva roky obsazené. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá novelu, díky které by se možnost vzdělávat psychology rozšířila i na další české univerzity.

Pražský městský soud se v pondělí vrátí k projednávání kauzy Čapí hnízdo. Obžalobě čelí bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Soudce má v plánu výslechy znalců a doplňující výslechy obžalovaných. Na program se v týdnu mohou dostat i závěrečné řeči.

Do terénu vyrážejí Mikulášové s anděly, ale z pohledu dětí hlavně s čerty. Zatímco na Mikuláše a anděla se děti zpravidla těší, u čerta to bývá naopak. Že se děti trochu bojí, není podle psycholožky Olgy Kučerové na škodu, za důležitou ale považuje i ochranitelskou roli přítomných rodičů. Varuje především před tím, aby přicházeli obzvlášť strašidelní čerti na mikulášské akce do škol. Když se čertovská „nadílka“ přežene, hrozí dlouhobobé následky na psychiku, které se projeví třeba pomočováním. Potom je vhodné vyhledat psychologa.

Lék obsahující sloučeninu z hub lysohlávek může zlepšit příznaky těžké deprese až na dvanáct týdnů. Tableta s psychotropní látkou psilocybin uvádí pacienty do stavu podobnému snění, což zvyšuje pravděpodobnost úspěchu psychologické terapie. Krátkodobé vedlejší účinky však mohou být závažné a je třeba mít vždy po ruce podporu, vyplývá z nové studie.

Ukrajinci jsou mimořádně houževnatý národ, na válku se adaptují už dlouho. V Interview ČT24 to řekl psycholog Daniel Štrobl. Útoky na civilní cíle podle něj obyvatele válkou zmítané země nezlomí. Bývalý vojenský psycholog působil v řadách Armády ČR, zúčastnil se také řady zahraničních misí – mimo jiné v Kosovu, Iráku nebo Afghánistánu. Pracoval i s veterány, kteří těmito misemi prošli.

Kvůli úbytku soudních znalců se výrazně protahují soudní řízení. V pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodli předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl a vrchní státní zástupkyně z Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová. Vyjádřili se také k případu Čapí hnízdo, které Andrej Babiš (ANO) označil za politický proces. Podle Bradáčové jde z jeho strany o obhajobu v rovině politické kampaně.

Krátká zdvořilostní výměna názorů může zanechat trvalý dojem a ovlivnit budoucí sociální interakce mezi lidmi. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle výzkumu může čtyři minuty dlouhý rozhovor prozradit některé vlastnosti, například to, zda jsou lidé extrovertní nebo introvertní.

Krajský soud v Brně potrestal třiadvacetiletého muže, který zavraždil svou matku a jejího druha, šestnácti lety vězení. Hrozil mu přitom až výjimečný trest. Po odpykání trestu nastoupí zabezpečovací detenci. Muž se k činu přiznal, nebylo tak nutné provádět zevrubné dokazování. Obžalovaný se dvojnásobné vraždy dopustil loni 22. prosince ve Znojmě po předchozí rozepři.

Pár jednovaječných dvojčat, která vyrůstala v různých zemích s velmi odlišnými kulturami, ukázal nečekaně velké rozdíly v inteligenčním kvocientu. Osobnostní rysy dvojčat naopak zůstaly prakticky stejné, odlišnému prostředí navzdory.

Dva roky koronavirové pandemie značně dopadly na děti i dospívající. Na rozdíl od starších lidí sice tak často na covid neumírali, o to horší ale byly důsledky na jejich duševní zdraví. Studie otištěná časopisem JAMA Psychiatry, která popsala stav ve Spojených státech, zjišťovala, co přesně děti a dospívající nejvíc ovlivnilo.

Organizátoři akce Suchej únor se zaměřili na děti. V kampani Nechmel děti upozorňují rodiče na rizika, která představují pivní nápoje. Mohou vyvolat dojem, že pít pivo je normální už v dětství. Podle ředitele Suchého února Petra Freimanna je nyní zásadní téma vůbec otevřít. Psycholožka Helena Horálek upozornila, že rodiče jsou obvykle první, kdo svému dítěti alkohol nabídne. I podávání nealkoholických nápojů podobných těm alkoholickým je však inspiruje ke kulturnímu přijetí alkoholu.

Putinova podpora není až tak silná, jak se zdá prostřednictvím ruských médií, domnívá se analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek. Je podle něj spousta věcí, které tamní propaganda nevysvětlí. Přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera ale míní, že Putinův narativ najde v Rusku široké auditorium. Votápek a Vevera byli hosty Otázek Václava Moravce.

Podle nového výzkumu badatelů z Bostonské univerzity věda potvrzuje rčení, že optimisté žijí déle. Nová studie popsala příčiny – tito lidé se během života musí vyrovnávat s menším množstvím stresujících událostí.

Dění na Ukrajině stresuje nejen dospělé, ale také děti. Ty navíc často nevědí, jak s informacemi o válce naložit. A nejen rodiče, ale i pedagogové se potýkají s tím, jak o tom s dětmi mluvit. Centrum Locika proto připravilo rady, jak postupovat a čeho se vyvarovat.

Záplava informací o útoku Ruska na Ukrajinu může podle psycholožky Gabriely Dymešové z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vyvolávat v dětech strach. Z psychologického hlediska je podle ní situace podobná jako při vypuknutí covidové epidemie. Doporučovala by, aby rodiče děti zprávami nezahlcovali, vše by měli vysvětlovat tak, aby dětem dodali pocit bezpečí.

Jaký vliv má zdroj informací na jejich důvěryhodnost? Vědci mají mezi lidmi v současné době výrazně větší autoritu než duchovní – a to jak mezi nevěřícími, tak mezi věřícími. Vyplývá to z rozsáhlého mezinárodního výzkumu, který studoval víc než deset tisíc účastníků ve 24 zemích světa.

Makety šibenic se v posledních týdnech staly leitmotivem protestů odpůrců pandemického zákona a dalších opatření na omezení epidemie covidu-19, včetně očkování. Objevují se nejen na demonstracích, ale i před domy politiků, se kterými protestující nesouhlasí. Podle behaviorálního patologa Andreje Drbohlava, který byl hostem Událostí, komentářů, je příčinou takto vyhroceného chování „informační chaos“.

„Sto dní šera, mrazu a samoty. Copak jsme stokrát nečetli, co to s lidma dělá?“ spílá náčelník ke členům výpravy v Dobytí severního pólu Divadla Járy Cimrmana. Zimní trudnomyslnost ale nepostihuje jen postavy divadelní hry. Světlo řídí život na celé planetě. Rytmus živých organismů se odvíjí nejen od střídání dne a noci, ale i od ročních období. A právě zimní měsíce, kdy je slunečního svitu nejméně, jsou pro udržení duševní pohody nejnáročnější. Své o tom vědí obyvatelé severských zemí, kteří si proti nedostatku světla často vypěstovali odolnost.

Na termín u psychoterapeuta musejí lidé v poslední době čekat měsíce. Dvě třetiny soukromých psychoterapeutů podle České asociace nepřijímají nové klienty vůbec, někteří předpokládají, že se jim termíny uvolní nejdřív na jaře. Za zvýšenou poptávku může podle Asociace nejen zhoršení psychického stavu lidí kvůli covidu, ale i nabídka příspěvku na psychoterapii ve výši 5000 korun, který svým klientům vyplácí Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Takzvaný technostres, tedy stres z používání počítačových technologií, nejvíc ohrožuje zaměstnance z věkové skupiny 50 až 64 let, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně v průzkumu mezi lidmi ze čtyř zemí. Z předběžných výsledků studie vyplývá, že až čtvrtina lidí v tomto věku trpí „techno zahlceností“, složitostí nových technologií, popřípadě pocitem „invaze“, že každého lze zastihnout kdykoliv a kdekoliv a od technologií se nelze odříznout.

Babičky mají k vnoučatům silnější vztah než ke svým dětem. Ukazuje to nový výzkum antropologa Jamese Rillinga. Ten přišel na to, že zatímco pro vlastní děti mají prarodičky především pochopení, do emocí svých vnoučat se dokážou lépe vcítit a navázat s nimi přímější citové spojení.

Na klimatické konferenci v Glasgow delegáti do pátečního večera nedosáhli konečné dohody a pokračují v jednání i v sobotu. Vyjednavači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, informovala agentura AP. Dosavadní průběh konference hodnotil v pátečním pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.