Ženské slzy výrazně snižují mužskou agresivitu, ukázal pokus

Ženské slzy obsahují chemické látky, které u mužů snižují agresivitu. Popsala to ve své studii Shani Agronová z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli ve studii, která vyšla v odborném časopise PLOS. Výzkum prokázal, že vdechování vůně slz vede prokazatelně ke snížení mozkové aktivity související s agresivitou.

Vědci už dříve prokázali, že u některých druhů hlodavců se snižuje samčí agresivita, pokud jsou v experimentu vystaveni slzám samic. Tento jev patří mezi takzvanou sociální chemosignalizaci, což je proces, který se sice běžně vyskytuje u zvířat, ale u lidí buď neexistuje, anebo zatím není dost dobře pochopený.

A tak se to tým izraelských vědců rozhodl prověřit. Jejich experiment fungoval tak, že experimentátoři nechali proti sobě hrát dva muže nějakou hru. Přitom do jejich okolí vypouštěli vůně – buď roztok ženských slz, anebo fyziologický roztok. Testované osoby netušily, jakou vůni čichají. Hra byla navržena tak, aby vyvolala agresivní chování vůči druhému hráči, protože vědci ji zmanipulovali tak, že to vypadalo, jako by protivník podváděl. Hráči se pak mohli ve hře protihráči pomstít.

Ukázalo se, že agresivní chování s cílem pomstít se během hry pokleslo o více než čtyřicet procent, když byli soutěžící vystaveni vůni slz. Vědci pak ještě některé z mužů zkoumali pomocí magnetické rezonance. Ta ukázala, že dvě oblasti mozku související s agresivitou se aktivovaly více, když byli muži během hry vyprovokovaní protivníkem, ale ve stejných situacích, kdy čichali slzy, byla aktivace výrazně slabší.

Čím větší byl rozdíl v této mozkové aktivitě, tím méně často se hráč během hry mstil. Podle autorů tato souvislost mezi slzami, mozkovou aktivitou a agresivním chováním naznačuje, že sociální chemosignalizace je významným faktorem lidské agrese. „Zjistili jsme, že stejně jako u myší obsahují lidské slzy chemický signál, který blokuje specifickou agresi samců,“ dodali autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...