Ženské slzy výrazně snižují mužskou agresivitu, ukázal pokus

Ženské slzy obsahují chemické látky, které u mužů snižují agresivitu. Popsala to ve své studii Shani Agronová z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli ve studii, která vyšla v odborném časopise PLOS. Výzkum prokázal, že vdechování vůně slz vede prokazatelně ke snížení mozkové aktivity související s agresivitou.

Vědci už dříve prokázali, že u některých druhů hlodavců se snižuje samčí agresivita, pokud jsou v experimentu vystaveni slzám samic. Tento jev patří mezi takzvanou sociální chemosignalizaci, což je proces, který se sice běžně vyskytuje u zvířat, ale u lidí buď neexistuje, anebo zatím není dost dobře pochopený.

A tak se to tým izraelských vědců rozhodl prověřit. Jejich experiment fungoval tak, že experimentátoři nechali proti sobě hrát dva muže nějakou hru. Přitom do jejich okolí vypouštěli vůně – buď roztok ženských slz, anebo fyziologický roztok. Testované osoby netušily, jakou vůni čichají. Hra byla navržena tak, aby vyvolala agresivní chování vůči druhému hráči, protože vědci ji zmanipulovali tak, že to vypadalo, jako by protivník podváděl. Hráči se pak mohli ve hře protihráči pomstít.

Ukázalo se, že agresivní chování s cílem pomstít se během hry pokleslo o více než čtyřicet procent, když byli soutěžící vystaveni vůni slz. Vědci pak ještě některé z mužů zkoumali pomocí magnetické rezonance. Ta ukázala, že dvě oblasti mozku související s agresivitou se aktivovaly více, když byli muži během hry vyprovokovaní protivníkem, ale ve stejných situacích, kdy čichali slzy, byla aktivace výrazně slabší.

Čím větší byl rozdíl v této mozkové aktivitě, tím méně často se hráč během hry mstil. Podle autorů tato souvislost mezi slzami, mozkovou aktivitou a agresivním chováním naznačuje, že sociální chemosignalizace je významným faktorem lidské agrese. „Zjistili jsme, že stejně jako u myší obsahují lidské slzy chemický signál, který blokuje specifickou agresi samců,“ dodali autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové. Nikdo nebude mít na nic, varují

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 56 mminutami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 3 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026
Načítání...