Hypochondři trpí beznadějí, choroba může zabíjet, upozorňuje studie

Nepřiměřený strach z nemoci může vést k tomu, že člověk opravdu předčasně zemře. Vědci v nové studii popsali, že lidé, kterým lékaři hypochondrii diagnostikovali, měli během sledovaného období výrazně vyšší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří touto duševní poruchou netrpěli. Ukázalo se, že zvýšené riziko se objevuje u všech příčin úmrtí, zdaleka nejvíc ale bylo patrné u sebevražd.

V našem prostředí se lidé na hypochondry dívají mnohdy s lehkým úsměvem – tento stav je společensky považovaný za spíše humorný a neškodný. Jenže to není pravda. Tato duševní porucha je typická přehnaným a intenzivním zaměřením na vlastní zdravotní stav. Projevuje se ničím nepodloženým přesvědčením o vážném onemocnění, které se neustále zhoršuje.

Mnohdy pak nevěří lékařům a odmítají vyšetření nebo léčbu právě proto, že jejich pocit nevyléčitelné nemoci všechno ostatní převáží. Podle psychologů tato fixace na jeden problém může vážně narušit každodenní život a vztahy s ostatními.

Problém postihuje ve vážné formě asi jedno procento lidí, je ale pravděpodobné, že je poddiagnostikovaný. Až doposud byl také podceňovaný. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu JAMA Psychiatry, popisuje, jak málo zatím experti věděli o rizikách s hypochondrií spojených.

Hypochondři trpí

Mollierův Zdravý nemocný a další slavní literární hypochondři jsou komické figurky, ale skuteční hypochondři příliš vtipně nepůsobí. Jednou ze zemí, která se sledování lidí s touto poruchou věnuje nejvíc, je Švédsko. Proto autoři nového výzkumu analyzovali situaci právě tam. Prozkoumali v databázích z let 1997 až 2020 přes čtyři tisíce případů hypochondrie a srovnali jejich zdravotní stav s dalšími čtyřiceti tisíci osobami, které měly podobné demografické charakteristiky.

Výsledky jasně ukazovaly, že hypochondrie silně zhoršuje stav těch, kteří jí trpí. Během sledovaného období měli lidé s chorobou výrazně vyšší pravděpodobnost úmrtí z jakékoli příčiny než ti bez ní. Zvýšené riziko se projevilo i po zohlednění dalších proměnných a bylo patrné u mnoha příčin úmrtí, zejména u sebevražd. Osoby s hypochondrií měly více než čtyřikrát vyšší pravděpodobnost úmrtí v důsledku sebevraždy a většina nepřirozených úmrtí v této skupině byla spojena se sebevraždou.

Podle autorů jsou tyto výsledky dost neintuitivní. Veřejnost totiž považuje hypochondry za osoby, které si sledují a úzkostlivě hlídají svůj zdravotní stav, takže by o něm logicky měly vědět více než ostatní, a tudíž by měly o své zdraví umět lépe pečovat. Jenže tak to zjevně není.

Zbytečná úmrtí

„Na první pohled by se mohlo zdát, že lidé s hypochondrií mají nižší riziko úmrtí, protože se často radí s lékaři,“ uvedl pro web Medpage Today hlavní autor studie David Mataix-Cols z Karolinska Institute ve Stockholmu. „Lékaři, kteří s touto skupinou pacientů pracují, ale vědí, že mnoho těchto lidí prožívá značné utrpení a beznaděj, což by mohlo vysvětlovat zvýšené riziko sebevražd, které popisujeme v článku.“

Tato beznaděj jim pak může také zabraňovat řešit nemoci nebo zdravotní problémy, jimiž doopravdy trpí.

Důležité je, že podle autorů studie by se dalo většině těchto úmrtí předcházet. Pokud by se s hypochondry lépe pracovalo, přinejmenším riziko sebevražd by mělo klesnout.

Hypochondrie je léčitelná, fungují proti ní jednak antidepresiva, ale také kognitivně-behaviorální terapie. Autoři také doporučují, aby se více udělalo pro snížení stigmatizace nemocných a aby se zlepšila diagnostika této poruchy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 15 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 16 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 19 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 21 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 23 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...