Nepřiměřený strach z nemoci může vést k tomu, že člověk opravdu předčasně zemře. Vědci v nové studii popsali, že lidé, kterým lékaři hypochondrii diagnostikovali, měli během sledovaného období výrazně vyšší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří touto duševní poruchou netrpěli. Ukázalo se, že zvýšené riziko se objevuje u všech příčin úmrtí, zdaleka nejvíc ale bylo patrné u sebevražd.
Hypochondři trpí beznadějí, choroba může zabíjet, upozorňuje studie
V našem prostředí se lidé na hypochondry dívají mnohdy s lehkým úsměvem – tento stav je společensky považovaný za spíše humorný a neškodný. Jenže to není pravda. Tato duševní porucha je typická přehnaným a intenzivním zaměřením na vlastní zdravotní stav. Projevuje se ničím nepodloženým přesvědčením o vážném onemocnění, které se neustále zhoršuje.
Mnohdy pak nevěří lékařům a odmítají vyšetření nebo léčbu právě proto, že jejich pocit nevyléčitelné nemoci všechno ostatní převáží. Podle psychologů tato fixace na jeden problém může vážně narušit každodenní život a vztahy s ostatními.
Problém postihuje ve vážné formě asi jedno procento lidí, je ale pravděpodobné, že je poddiagnostikovaný. Až doposud byl také podceňovaný. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu JAMA Psychiatry, popisuje, jak málo zatím experti věděli o rizikách s hypochondrií spojených.
Hypochondři trpí
Mollierův Zdravý nemocný a další slavní literární hypochondři jsou komické figurky, ale skuteční hypochondři příliš vtipně nepůsobí. Jednou ze zemí, která se sledování lidí s touto poruchou věnuje nejvíc, je Švédsko. Proto autoři nového výzkumu analyzovali situaci právě tam. Prozkoumali v databázích z let 1997 až 2020 přes čtyři tisíce případů hypochondrie a srovnali jejich zdravotní stav s dalšími čtyřiceti tisíci osobami, které měly podobné demografické charakteristiky.
Výsledky jasně ukazovaly, že hypochondrie silně zhoršuje stav těch, kteří jí trpí. Během sledovaného období měli lidé s chorobou výrazně vyšší pravděpodobnost úmrtí z jakékoli příčiny než ti bez ní. Zvýšené riziko se projevilo i po zohlednění dalších proměnných a bylo patrné u mnoha příčin úmrtí, zejména u sebevražd. Osoby s hypochondrií měly více než čtyřikrát vyšší pravděpodobnost úmrtí v důsledku sebevraždy a většina nepřirozených úmrtí v této skupině byla spojena se sebevraždou.
Podle autorů jsou tyto výsledky dost neintuitivní. Veřejnost totiž považuje hypochondry za osoby, které si sledují a úzkostlivě hlídají svůj zdravotní stav, takže by o něm logicky měly vědět více než ostatní, a tudíž by měly o své zdraví umět lépe pečovat. Jenže tak to zjevně není.
Zbytečná úmrtí
„Na první pohled by se mohlo zdát, že lidé s hypochondrií mají nižší riziko úmrtí, protože se často radí s lékaři,“ uvedl pro web Medpage Today hlavní autor studie David Mataix-Cols z Karolinska Institute ve Stockholmu. „Lékaři, kteří s touto skupinou pacientů pracují, ale vědí, že mnoho těchto lidí prožívá značné utrpení a beznaděj, což by mohlo vysvětlovat zvýšené riziko sebevražd, které popisujeme v článku.“
Tato beznaděj jim pak může také zabraňovat řešit nemoci nebo zdravotní problémy, jimiž doopravdy trpí.
Důležité je, že podle autorů studie by se dalo většině těchto úmrtí předcházet. Pokud by se s hypochondry lépe pracovalo, přinejmenším riziko sebevražd by mělo klesnout.
Hypochondrie je léčitelná, fungují proti ní jednak antidepresiva, ale také kognitivně-behaviorální terapie. Autoři také doporučují, aby se více udělalo pro snížení stigmatizace nemocných a aby se zlepšila diagnostika této poruchy.
