Hypochondři trpí beznadějí, choroba může zabíjet, upozorňuje studie

Nepřiměřený strach z nemoci může vést k tomu, že člověk opravdu předčasně zemře. Vědci v nové studii popsali, že lidé, kterým lékaři hypochondrii diagnostikovali, měli během sledovaného období výrazně vyšší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří touto duševní poruchou netrpěli. Ukázalo se, že zvýšené riziko se objevuje u všech příčin úmrtí, zdaleka nejvíc ale bylo patrné u sebevražd.

V našem prostředí se lidé na hypochondry dívají mnohdy s lehkým úsměvem – tento stav je společensky považovaný za spíše humorný a neškodný. Jenže to není pravda. Tato duševní porucha je typická přehnaným a intenzivním zaměřením na vlastní zdravotní stav. Projevuje se ničím nepodloženým přesvědčením o vážném onemocnění, které se neustále zhoršuje.

Mnohdy pak nevěří lékařům a odmítají vyšetření nebo léčbu právě proto, že jejich pocit nevyléčitelné nemoci všechno ostatní převáží. Podle psychologů tato fixace na jeden problém může vážně narušit každodenní život a vztahy s ostatními.

Problém postihuje ve vážné formě asi jedno procento lidí, je ale pravděpodobné, že je poddiagnostikovaný. Až doposud byl také podceňovaný. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu JAMA Psychiatry, popisuje, jak málo zatím experti věděli o rizikách s hypochondrií spojených.

Hypochondři trpí

Mollierův Zdravý nemocný a další slavní literární hypochondři jsou komické figurky, ale skuteční hypochondři příliš vtipně nepůsobí. Jednou ze zemí, která se sledování lidí s touto poruchou věnuje nejvíc, je Švédsko. Proto autoři nového výzkumu analyzovali situaci právě tam. Prozkoumali v databázích z let 1997 až 2020 přes čtyři tisíce případů hypochondrie a srovnali jejich zdravotní stav s dalšími čtyřiceti tisíci osobami, které měly podobné demografické charakteristiky.

Výsledky jasně ukazovaly, že hypochondrie silně zhoršuje stav těch, kteří jí trpí. Během sledovaného období měli lidé s chorobou výrazně vyšší pravděpodobnost úmrtí z jakékoli příčiny než ti bez ní. Zvýšené riziko se projevilo i po zohlednění dalších proměnných a bylo patrné u mnoha příčin úmrtí, zejména u sebevražd. Osoby s hypochondrií měly více než čtyřikrát vyšší pravděpodobnost úmrtí v důsledku sebevraždy a většina nepřirozených úmrtí v této skupině byla spojena se sebevraždou.

Podle autorů jsou tyto výsledky dost neintuitivní. Veřejnost totiž považuje hypochondry za osoby, které si sledují a úzkostlivě hlídají svůj zdravotní stav, takže by o něm logicky měly vědět více než ostatní, a tudíž by měly o své zdraví umět lépe pečovat. Jenže tak to zjevně není.

Zbytečná úmrtí

„Na první pohled by se mohlo zdát, že lidé s hypochondrií mají nižší riziko úmrtí, protože se často radí s lékaři,“ uvedl pro web Medpage Today hlavní autor studie David Mataix-Cols z Karolinska Institute ve Stockholmu. „Lékaři, kteří s touto skupinou pacientů pracují, ale vědí, že mnoho těchto lidí prožívá značné utrpení a beznaděj, což by mohlo vysvětlovat zvýšené riziko sebevražd, které popisujeme v článku.“

Tato beznaděj jim pak může také zabraňovat řešit nemoci nebo zdravotní problémy, jimiž doopravdy trpí.

Důležité je, že podle autorů studie by se dalo většině těchto úmrtí předcházet. Pokud by se s hypochondry lépe pracovalo, přinejmenším riziko sebevražd by mělo klesnout.

Hypochondrie je léčitelná, fungují proti ní jednak antidepresiva, ale také kognitivně-behaviorální terapie. Autoři také doporučují, aby se více udělalo pro snížení stigmatizace nemocných a aby se zlepšila diagnostika této poruchy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nemocí z povolání ubylo v Česku o třetinu. Nejčastější byl stále covid

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.
před 4 hhodinami

Komunikace mezi lidmi a mimozemšťany by byla složitější, říká k filmu Spasitel česká exobioložka

Sci-fi film Spasitel, který popisuje velmi exotické formy života, je podle české exobioložky Julie Nekoly Novákové v mnoha ohledech dost realistický. Za slabinu hollywoodského hitu pokládá to, jak snadno mezi sebou komunikují dva hlavní hrdinové.
před 4 hhodinami

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 23 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
včera v 16:50

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
včera v 13:16

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026
Načítání...