Hypochondři trpí beznadějí, choroba může zabíjet, upozorňuje studie

Nepřiměřený strach z nemoci může vést k tomu, že člověk opravdu předčasně zemře. Vědci v nové studii popsali, že lidé, kterým lékaři hypochondrii diagnostikovali, měli během sledovaného období výrazně vyšší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří touto duševní poruchou netrpěli. Ukázalo se, že zvýšené riziko se objevuje u všech příčin úmrtí, zdaleka nejvíc ale bylo patrné u sebevražd.

V našem prostředí se lidé na hypochondry dívají mnohdy s lehkým úsměvem – tento stav je společensky považovaný za spíše humorný a neškodný. Jenže to není pravda. Tato duševní porucha je typická přehnaným a intenzivním zaměřením na vlastní zdravotní stav. Projevuje se ničím nepodloženým přesvědčením o vážném onemocnění, které se neustále zhoršuje.

Mnohdy pak nevěří lékařům a odmítají vyšetření nebo léčbu právě proto, že jejich pocit nevyléčitelné nemoci všechno ostatní převáží. Podle psychologů tato fixace na jeden problém může vážně narušit každodenní život a vztahy s ostatními.

Problém postihuje ve vážné formě asi jedno procento lidí, je ale pravděpodobné, že je poddiagnostikovaný. Až doposud byl také podceňovaný. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu JAMA Psychiatry, popisuje, jak málo zatím experti věděli o rizikách s hypochondrií spojených.

Hypochondři trpí

Mollierův Zdravý nemocný a další slavní literární hypochondři jsou komické figurky, ale skuteční hypochondři příliš vtipně nepůsobí. Jednou ze zemí, která se sledování lidí s touto poruchou věnuje nejvíc, je Švédsko. Proto autoři nového výzkumu analyzovali situaci právě tam. Prozkoumali v databázích z let 1997 až 2020 přes čtyři tisíce případů hypochondrie a srovnali jejich zdravotní stav s dalšími čtyřiceti tisíci osobami, které měly podobné demografické charakteristiky.

Výsledky jasně ukazovaly, že hypochondrie silně zhoršuje stav těch, kteří jí trpí. Během sledovaného období měli lidé s chorobou výrazně vyšší pravděpodobnost úmrtí z jakékoli příčiny než ti bez ní. Zvýšené riziko se projevilo i po zohlednění dalších proměnných a bylo patrné u mnoha příčin úmrtí, zejména u sebevražd. Osoby s hypochondrií měly více než čtyřikrát vyšší pravděpodobnost úmrtí v důsledku sebevraždy a většina nepřirozených úmrtí v této skupině byla spojena se sebevraždou.

Podle autorů jsou tyto výsledky dost neintuitivní. Veřejnost totiž považuje hypochondry za osoby, které si sledují a úzkostlivě hlídají svůj zdravotní stav, takže by o něm logicky měly vědět více než ostatní, a tudíž by měly o své zdraví umět lépe pečovat. Jenže tak to zjevně není.

Zbytečná úmrtí

„Na první pohled by se mohlo zdát, že lidé s hypochondrií mají nižší riziko úmrtí, protože se často radí s lékaři,“ uvedl pro web Medpage Today hlavní autor studie David Mataix-Cols z Karolinska Institute ve Stockholmu. „Lékaři, kteří s touto skupinou pacientů pracují, ale vědí, že mnoho těchto lidí prožívá značné utrpení a beznaděj, což by mohlo vysvětlovat zvýšené riziko sebevražd, které popisujeme v článku.“

Tato beznaděj jim pak může také zabraňovat řešit nemoci nebo zdravotní problémy, jimiž doopravdy trpí.

Důležité je, že podle autorů studie by se dalo většině těchto úmrtí předcházet. Pokud by se s hypochondry lépe pracovalo, přinejmenším riziko sebevražd by mělo klesnout.

Hypochondrie je léčitelná, fungují proti ní jednak antidepresiva, ale také kognitivně-behaviorální terapie. Autoři také doporučují, aby se více udělalo pro snížení stigmatizace nemocných a aby se zlepšila diagnostika této poruchy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 2 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 18 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 20 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...