Hypochondři trpí beznadějí, choroba může zabíjet, upozorňuje studie

Nepřiměřený strach z nemoci může vést k tomu, že člověk opravdu předčasně zemře. Vědci v nové studii popsali, že lidé, kterým lékaři hypochondrii diagnostikovali, měli během sledovaného období výrazně vyšší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří touto duševní poruchou netrpěli. Ukázalo se, že zvýšené riziko se objevuje u všech příčin úmrtí, zdaleka nejvíc ale bylo patrné u sebevražd.

V našem prostředí se lidé na hypochondry dívají mnohdy s lehkým úsměvem – tento stav je společensky považovaný za spíše humorný a neškodný. Jenže to není pravda. Tato duševní porucha je typická přehnaným a intenzivním zaměřením na vlastní zdravotní stav. Projevuje se ničím nepodloženým přesvědčením o vážném onemocnění, které se neustále zhoršuje.

Mnohdy pak nevěří lékařům a odmítají vyšetření nebo léčbu právě proto, že jejich pocit nevyléčitelné nemoci všechno ostatní převáží. Podle psychologů tato fixace na jeden problém může vážně narušit každodenní život a vztahy s ostatními.

Problém postihuje ve vážné formě asi jedno procento lidí, je ale pravděpodobné, že je poddiagnostikovaný. Až doposud byl také podceňovaný. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu JAMA Psychiatry, popisuje, jak málo zatím experti věděli o rizikách s hypochondrií spojených.

Hypochondři trpí

Mollierův Zdravý nemocný a další slavní literární hypochondři jsou komické figurky, ale skuteční hypochondři příliš vtipně nepůsobí. Jednou ze zemí, která se sledování lidí s touto poruchou věnuje nejvíc, je Švédsko. Proto autoři nového výzkumu analyzovali situaci právě tam. Prozkoumali v databázích z let 1997 až 2020 přes čtyři tisíce případů hypochondrie a srovnali jejich zdravotní stav s dalšími čtyřiceti tisíci osobami, které měly podobné demografické charakteristiky.

Výsledky jasně ukazovaly, že hypochondrie silně zhoršuje stav těch, kteří jí trpí. Během sledovaného období měli lidé s chorobou výrazně vyšší pravděpodobnost úmrtí z jakékoli příčiny než ti bez ní. Zvýšené riziko se projevilo i po zohlednění dalších proměnných a bylo patrné u mnoha příčin úmrtí, zejména u sebevražd. Osoby s hypochondrií měly více než čtyřikrát vyšší pravděpodobnost úmrtí v důsledku sebevraždy a většina nepřirozených úmrtí v této skupině byla spojena se sebevraždou.

Podle autorů jsou tyto výsledky dost neintuitivní. Veřejnost totiž považuje hypochondry za osoby, které si sledují a úzkostlivě hlídají svůj zdravotní stav, takže by o něm logicky měly vědět více než ostatní, a tudíž by měly o své zdraví umět lépe pečovat. Jenže tak to zjevně není.

Zbytečná úmrtí

„Na první pohled by se mohlo zdát, že lidé s hypochondrií mají nižší riziko úmrtí, protože se často radí s lékaři,“ uvedl pro web Medpage Today hlavní autor studie David Mataix-Cols z Karolinska Institute ve Stockholmu. „Lékaři, kteří s touto skupinou pacientů pracují, ale vědí, že mnoho těchto lidí prožívá značné utrpení a beznaděj, což by mohlo vysvětlovat zvýšené riziko sebevražd, které popisujeme v článku.“

Tato beznaděj jim pak může také zabraňovat řešit nemoci nebo zdravotní problémy, jimiž doopravdy trpí.

Důležité je, že podle autorů studie by se dalo většině těchto úmrtí předcházet. Pokud by se s hypochondry lépe pracovalo, přinejmenším riziko sebevražd by mělo klesnout.

Hypochondrie je léčitelná, fungují proti ní jednak antidepresiva, ale také kognitivně-behaviorální terapie. Autoři také doporučují, aby se více udělalo pro snížení stigmatizace nemocných a aby se zlepšila diagnostika této poruchy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 7 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 8 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 11 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 11 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 14 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...