Psychologie strana 2 z 5

Nepřiměřený strach z nemoci může vést k tomu, že člověk opravdu předčasně zemře. Vědci v nové studii popsali, že lidé, kterým lékaři hypochondrii diagnostikovali, měli během sledovaného období výrazně vyšší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří touto duševní poruchou netrpěli. Ukázalo se, že zvýšené riziko se objevuje u všech příčin úmrtí, zdaleka nejvíc ale bylo patrné u sebevražd.

Své zkušenosti s masovými střelbami mají ve Spojených státech. Jaké indicie signalizují, že by se člověk mohl k útoku chystat, přiblížila v rozhovoru pro ČT přiblížila bývalá agentka FBI Katherine Schweitová, která měla na starosti právě program zaměřený na aktivní střelce.

Střelba na Univerzitě Karlově po sobě zanechala 15 mrtvých a 25 zraněných. Psychické trauma ale utrpěly další desítky či stovky lidí, přičemž dopady jsou velmi různorodé. Psychologové doporučují pro odlišné skupiny specifické přístupy.

Zlo se velmi dobře prodává a veřejnost případy, jako je páteční dvojnásobná vražda v Klánovickém lese, fascinují, říká etoped a psychoterapeut z Institutu behaviorálních studií Ibsaro Andrej Drbohlav. „Zjednodušeně proto, že jsme predátoři. Jsme závislí na svých biochemických procesech, potřebujeme být drážděni,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře.

Pokud se omezí čas strávený na sociálních sítích, zlepší se pracovní výkonnost. To je výsledek německého psychologického experimentu, který se snažil prokázat, jak se mění lidské duševní zdraví v závislosti na množství času stráveného na sítích.

Pro rozvoj dětského myšlení je mnohem výhodnější věnovat se čtení klasických knih než brouzdat po internetu. Čtení tištěných textů totiž zlepšuje porozumění více než čtení digitálních materiálů. Vyplývá to z nové studie vědců z Valencijské univerzity.

Vědci se pokoušeli zjistit, kde a jak v mozku vznikají emoce spojené s fanatismem. Popsali, jaké oblasti se v něm aktivují při vypjatých emočních stavech. Zaměřili se přitom na lidi sledující sportovní utkání. Na základě dosažených výsledků věří, že by tyto mechanismy mohly podobně fungovat také při fanatismu spojeném s náboženstvím nebo politikou.

Obyvatelé marockého Marrákeše hlásí následné otřesy. Podle mezinárodní nevládní organizace Evropsko-středomořská seismologická observatoř (EMSC) měly sílu 4,5 Richterovy škály. Členové řady marockých rodin se v neděli do rána choulili k sobě v ulicích Marrákeše, kde strávili pod širým nebem už druhou noc po ničivém zemětřesení, jež si vyžádalo přes dva tisíce obětí a srovnatelné množství zraněných.

Psychické potíže u dětí a mládeže narůstají. Vysoký výskyt závažných případů zaskočil i zkušené odborníky. Poslední rok podle nich patří po covidu i dalších krizích k nejnáročnějším. Tím se prodlužují čekací lhůty na pomoc u psychologů nebo psychiatrů. Mnozí z nich se shodují, že zdravotní systém, ale ani společnost, na to nejsou dostatečně připraveny. A to může mít fatální následky. Ve svém dokumentu „Těžko v duši“ to ukazuje redaktorka ČT Lea Surovcová, která mezi dětmi natáčela minulý školní rok. Premiéru dokumentu uvedlo vysílání ČT24 v páteční Devadesátce.

Zubařka, která společně se svou známou usmrtila vůdce kutnohorské sekty, nebyla v době činu schopná ovládat své jednání. Trpěla stockholmským syndromem, syndromem týrané ženy i poruchou přizpůsobení. Věřila, že muž, který byl jejím partnerem, má nadpřirozené schopnosti, a byla zcela pod vlivem jeho bludného uvažování. U soudu to ve středu uvedl znalec z oboru psychiatrie Jaroslav Maxmilián Kašparů.

Australský výzkum prokázal, že pokud se musí ženy v důchodovém věku kvůli kognitivnímu úpadku partnera začít starat o rodinné finance, jsou v tom výrazně úspěšnější než muži, když na ně tato povinnost ve staří připadne.

V některých českých městech došlo k několika incidentům skupinového násilí. Manažer prevence kriminality Tomáš Svačina z Městské policie Jablonec nad Nisou v Událostech, komentářích apeloval na veřejnost, aby o potyčkách informovala, zároveň ale zdůrazňuje, že nejde o tak velký problém, jak by se mohlo zdát ze sociálních sítí. Dle psychologa Miloslava Čedíka je skupinové násilí odrazem společnosti a je třeba jít po příčinách.

Víc než třetina rodičů v Česku používá fyzické tresty jako běžnou součást výchovy. Tímto způsobem děti trestají víc lidé, kteří sami v dětství „dostávali“. Častěji k fyzickým trestům sahají také mladší rodiče a rodiče více dětí. Zákaz fyzických trestů na dětech by uzákonila čtvrtina matek a otců. Ukázal to výzkum, do něhož se koncem loňska zapojilo 1013 rodičů s potomky do 18 let.

Otevřený konec příběhu nabízí možnost dovyprávět si ho sám nebo čekat s nadějí, že přijde pokračování. Ale zase to čtenáře připravuje o radost z dobrého nebo smutek ze špatného konce. Pohled na cliffhangery je velmi různorodý a vědci se na fenomén podívali v rozsáhlém výzkumu.

Z neoficiálních údajů po celém světě vyplývá, že lidé vnímají dramatický úpadek morálky. Je to ale pravda? Na to se podívala mezinárodní studie, která prozkoumala stav v desítkách zemí celého světa, detailně se zaměřila na Spojené státy.

Po dvou letech končí testování týmů duševního zdraví na školách. Z jejich výsledků vyplynulo, že se díky nim daří včas odhalovat psychické potíže dětí, šikanu i rodinné problémy. Ministerstvo školství proto chce podobnou službu zavést po celé republice.

Za vraždu třiapadesátileté ženy v Lanškrouně z loňského dubna potvrdil Vrchní soud v Praze jejímu druhovi Václavu Špačkovi výjimečný trest 23 let vězení. Podle verdiktu ji usmrtil zvlášť surovým a trýznivým způsobem. Rozhodnutí je pravomocné. Sedmašedesátiletý muž se k činu přiznal.

Jak na člověka působí různé informace, záleží do značné míry na individuálním psychickém nastavení. Nejen o optimistickém a pesimistickém přístupu, strachu či úzkosti nebo odložené satisfakci se rozpovídal v Interview ČT24 psychiatr, popularizátor vědy a pedagog Cyril Höschl, jenž se stal laureátem Ceny Arnošta Lustiga. „Psychiatři jsou většinou ti, co kážou vodu, ale pijí víno,“ říká v nadsázce.

Zájem o pomoc psychoterapeutů roste, odborníků na péči o duševní zdraví je ale v Česku nedostatek. Stále častěji tak své služby nabízejí i lidé, kteří nemají patřičné vzdělání, což může mít pro pacienty závažné důsledky. Pacientské organizace a asociace psychoterapeutů proto chtějí, aby zákon jasně stanovil, kdo může pomoc nabízet.

Stále více mladých lidí podle psychologických studií trpí úzkostí z klimatické krize. Terapeutka Zdeňka Voštová vysvětluje, jak s těmito stavy bojovat, v čem jsou obohacující a jak mohou rodiče a prarodiče svým potomkům pomoci.

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

V českém zdravotnictví chybí kliničtí a dětští psychologové. Podle dat Asociace klinických psychologů jich schází asi 1500, tedy polovina současného stavu. Aby mohl psycholog vykonávat praxi ve zdravotnictví, musí absolvovat speciální kurz. Ty jsou ale na nadcházející dva roky obsazené. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá novelu, díky které by se možnost vzdělávat psychology rozšířila i na další české univerzity.

Pražský městský soud se v pondělí vrátí k projednávání kauzy Čapí hnízdo. Obžalobě čelí bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Soudce má v plánu výslechy znalců a doplňující výslechy obžalovaných. Na program se v týdnu mohou dostat i závěrečné řeči.

Do terénu vyrážejí Mikulášové s anděly, ale z pohledu dětí hlavně s čerty. Zatímco na Mikuláše a anděla se děti zpravidla těší, u čerta to bývá naopak. Že se děti trochu bojí, není podle psycholožky Olgy Kučerové na škodu, za důležitou ale považuje i ochranitelskou roli přítomných rodičů. Varuje především před tím, aby přicházeli obzvlášť strašidelní čerti na mikulášské akce do škol. Když se čertovská „nadílka“ přežene, hrozí dlouhobobé následky na psychiku, které se projeví třeba pomočováním. Potom je vhodné vyhledat psychologa.