Psychologie strana 2 z 5

Obyvatelé marockého Marrákeše hlásí následné otřesy. Podle mezinárodní nevládní organizace Evropsko-středomořská seismologická observatoř (EMSC) měly sílu 4,5 Richterovy škály. Členové řady marockých rodin se v neděli do rána choulili k sobě v ulicích Marrákeše, kde strávili pod širým nebem už druhou noc po ničivém zemětřesení, jež si vyžádalo přes dva tisíce obětí a srovnatelné množství zraněných.

Psychické potíže u dětí a mládeže narůstají. Vysoký výskyt závažných případů zaskočil i zkušené odborníky. Poslední rok podle nich patří po covidu i dalších krizích k nejnáročnějším. Tím se prodlužují čekací lhůty na pomoc u psychologů nebo psychiatrů. Mnozí z nich se shodují, že zdravotní systém, ale ani společnost, na to nejsou dostatečně připraveny. A to může mít fatální následky. Ve svém dokumentu „Těžko v duši“ to ukazuje redaktorka ČT Lea Surovcová, která mezi dětmi natáčela minulý školní rok. Premiéru dokumentu uvedlo vysílání ČT24 v páteční Devadesátce.

Zubařka, která společně se svou známou usmrtila vůdce kutnohorské sekty, nebyla v době činu schopná ovládat své jednání. Trpěla stockholmským syndromem, syndromem týrané ženy i poruchou přizpůsobení. Věřila, že muž, který byl jejím partnerem, má nadpřirozené schopnosti, a byla zcela pod vlivem jeho bludného uvažování. U soudu to ve středu uvedl znalec z oboru psychiatrie Jaroslav Maxmilián Kašparů.

Australský výzkum prokázal, že pokud se musí ženy v důchodovém věku kvůli kognitivnímu úpadku partnera začít starat o rodinné finance, jsou v tom výrazně úspěšnější než muži, když na ně tato povinnost ve staří připadne.

V některých českých městech došlo k několika incidentům skupinového násilí. Manažer prevence kriminality Tomáš Svačina z Městské policie Jablonec nad Nisou v Událostech, komentářích apeloval na veřejnost, aby o potyčkách informovala, zároveň ale zdůrazňuje, že nejde o tak velký problém, jak by se mohlo zdát ze sociálních sítí. Dle psychologa Miloslava Čedíka je skupinové násilí odrazem společnosti a je třeba jít po příčinách.

Víc než třetina rodičů v Česku používá fyzické tresty jako běžnou součást výchovy. Tímto způsobem děti trestají víc lidé, kteří sami v dětství „dostávali“. Častěji k fyzickým trestům sahají také mladší rodiče a rodiče více dětí. Zákaz fyzických trestů na dětech by uzákonila čtvrtina matek a otců. Ukázal to výzkum, do něhož se koncem loňska zapojilo 1013 rodičů s potomky do 18 let.

Otevřený konec příběhu nabízí možnost dovyprávět si ho sám nebo čekat s nadějí, že přijde pokračování. Ale zase to čtenáře připravuje o radost z dobrého nebo smutek ze špatného konce. Pohled na cliffhangery je velmi různorodý a vědci se na fenomén podívali v rozsáhlém výzkumu.

Z neoficiálních údajů po celém světě vyplývá, že lidé vnímají dramatický úpadek morálky. Je to ale pravda? Na to se podívala mezinárodní studie, která prozkoumala stav v desítkách zemí celého světa, detailně se zaměřila na Spojené státy.

Po dvou letech končí testování týmů duševního zdraví na školách. Z jejich výsledků vyplynulo, že se díky nim daří včas odhalovat psychické potíže dětí, šikanu i rodinné problémy. Ministerstvo školství proto chce podobnou službu zavést po celé republice.

Za vraždu třiapadesátileté ženy v Lanškrouně z loňského dubna potvrdil Vrchní soud v Praze jejímu druhovi Václavu Špačkovi výjimečný trest 23 let vězení. Podle verdiktu ji usmrtil zvlášť surovým a trýznivým způsobem. Rozhodnutí je pravomocné. Sedmašedesátiletý muž se k činu přiznal.

Jak na člověka působí různé informace, záleží do značné míry na individuálním psychickém nastavení. Nejen o optimistickém a pesimistickém přístupu, strachu či úzkosti nebo odložené satisfakci se rozpovídal v Interview ČT24 psychiatr, popularizátor vědy a pedagog Cyril Höschl, jenž se stal laureátem Ceny Arnošta Lustiga. „Psychiatři jsou většinou ti, co kážou vodu, ale pijí víno,“ říká v nadsázce.

Zájem o pomoc psychoterapeutů roste, odborníků na péči o duševní zdraví je ale v Česku nedostatek. Stále častěji tak své služby nabízejí i lidé, kteří nemají patřičné vzdělání, což může mít pro pacienty závažné důsledky. Pacientské organizace a asociace psychoterapeutů proto chtějí, aby zákon jasně stanovil, kdo může pomoc nabízet.

Stále více mladých lidí podle psychologických studií trpí úzkostí z klimatické krize. Terapeutka Zdeňka Voštová vysvětluje, jak s těmito stavy bojovat, v čem jsou obohacující a jak mohou rodiče a prarodiče svým potomkům pomoci.

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

V českém zdravotnictví chybí kliničtí a dětští psychologové. Podle dat Asociace klinických psychologů jich schází asi 1500, tedy polovina současného stavu. Aby mohl psycholog vykonávat praxi ve zdravotnictví, musí absolvovat speciální kurz. Ty jsou ale na nadcházející dva roky obsazené. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá novelu, díky které by se možnost vzdělávat psychology rozšířila i na další české univerzity.

Pražský městský soud se v pondělí vrátí k projednávání kauzy Čapí hnízdo. Obžalobě čelí bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Soudce má v plánu výslechy znalců a doplňující výslechy obžalovaných. Na program se v týdnu mohou dostat i závěrečné řeči.

Do terénu vyrážejí Mikulášové s anděly, ale z pohledu dětí hlavně s čerty. Zatímco na Mikuláše a anděla se děti zpravidla těší, u čerta to bývá naopak. Že se děti trochu bojí, není podle psycholožky Olgy Kučerové na škodu, za důležitou ale považuje i ochranitelskou roli přítomných rodičů. Varuje především před tím, aby přicházeli obzvlášť strašidelní čerti na mikulášské akce do škol. Když se čertovská „nadílka“ přežene, hrozí dlouhobobé následky na psychiku, které se projeví třeba pomočováním. Potom je vhodné vyhledat psychologa.

Lék obsahující sloučeninu z hub lysohlávek může zlepšit příznaky těžké deprese až na dvanáct týdnů. Tableta s psychotropní látkou psilocybin uvádí pacienty do stavu podobnému snění, což zvyšuje pravděpodobnost úspěchu psychologické terapie. Krátkodobé vedlejší účinky však mohou být závažné a je třeba mít vždy po ruce podporu, vyplývá z nové studie.

Ukrajinci jsou mimořádně houževnatý národ, na válku se adaptují už dlouho. V Interview ČT24 to řekl psycholog Daniel Štrobl. Útoky na civilní cíle podle něj obyvatele válkou zmítané země nezlomí. Bývalý vojenský psycholog působil v řadách Armády ČR, zúčastnil se také řady zahraničních misí – mimo jiné v Kosovu, Iráku nebo Afghánistánu. Pracoval i s veterány, kteří těmito misemi prošli.

Kvůli úbytku soudních znalců se výrazně protahují soudní řízení. V pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodli předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl a vrchní státní zástupkyně z Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová. Vyjádřili se také k případu Čapí hnízdo, které Andrej Babiš (ANO) označil za politický proces. Podle Bradáčové jde z jeho strany o obhajobu v rovině politické kampaně.

Krátká zdvořilostní výměna názorů může zanechat trvalý dojem a ovlivnit budoucí sociální interakce mezi lidmi. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle výzkumu může čtyři minuty dlouhý rozhovor prozradit některé vlastnosti, například to, zda jsou lidé extrovertní nebo introvertní.

Krajský soud v Brně potrestal třiadvacetiletého muže, který zavraždil svou matku a jejího druha, šestnácti lety vězení. Hrozil mu přitom až výjimečný trest. Po odpykání trestu nastoupí zabezpečovací detenci. Muž se k činu přiznal, nebylo tak nutné provádět zevrubné dokazování. Obžalovaný se dvojnásobné vraždy dopustil loni 22. prosince ve Znojmě po předchozí rozepři.

Pár jednovaječných dvojčat, která vyrůstala v různých zemích s velmi odlišnými kulturami, ukázal nečekaně velké rozdíly v inteligenčním kvocientu. Osobnostní rysy dvojčat naopak zůstaly prakticky stejné, odlišnému prostředí navzdory.

Dva roky koronavirové pandemie značně dopadly na děti i dospívající. Na rozdíl od starších lidí sice tak často na covid neumírali, o to horší ale byly důsledky na jejich duševní zdraví. Studie otištěná časopisem JAMA Psychiatry, která popsala stav ve Spojených státech, zjišťovala, co přesně děti a dospívající nejvíc ovlivnilo.