Zubařka, která společně se svou známou usmrtila vůdce kutnohorské sekty, nebyla v době činu schopná ovládat své jednání. Trpěla stockholmským syndromem, syndromem týrané ženy i poruchou přizpůsobení. Věřila, že muž, který byl jejím partnerem, má nadpřirozené schopnosti, a byla zcela pod vlivem jeho bludného uvažování. U soudu to ve středu uvedl znalec z oboru psychiatrie Jaroslav Maxmilián Kašparů.
Zubní lékařka spolu s učitelkou tělocviku Irenou Stejskalovou usmrtily samozvaného léčitele a guru loni v říjnu v pražských Hájích. Podle nich si smrt přál, protože chtěl odejít do jiné dimenze, a k činu je sám přesvědčil. Jméno zubní lékařky nelze kvůli ochraně oběti uvést, protože žena už dříve přijala partnerovo příjmení.
„Ovládací schopnosti obžalované byly v době spáchání trestného činu zcela vymizelé. Říkám to při vědomí toho, že se zde řeší případ, který vstoupí do historie práva, psychologie i psychiatrie,“ prohlásil u pražského městského soudu profesor Kašparů.
Zásadní roli v jednání ženy podle něj sehrál takzvaný indikovaný blud. „Byla v té chvíli mimo normalitu, zfanatizovaná,“ pokračoval. Podle něj byla žena přesvědčená o tom, že její partner čte myšlenky, že umí cestovat v čase, že mu pomáhají kosmické síly a že všechno ví.
Žena podle znalce není nebezpečná pro společnost
Zubařka, kterou soud ponechal ve vazbě, podle Kašparů vůbec není nebezpečná pro společnost. „Doporučoval by u ní co nejdříve ambulantní psychiatrické i psychologické léčení. Potřebuje se dostat ze stresů, můžeme u ní mluvit o posttraumatickém stresovém syndromu,“ řekl.
Soud si předvolal i řadu dalších znalců, kteří zkoumali zubařčin duševní stav. Jejich závěry se liší. Vypovídat budou po Kašparů. Pokud by se soudkyně přiklonila k názoru, že žena měla vymizelé ovládací schopnosti kvůli duševní poruše, pak by musela konstatovat, že zubařka není za čin trestně odpovědná, protože v době jeho spáchání nebyla příčetná.
Tělo mělo po smrti samo zmizet
Obžaloba uvádí, že vystudovaná doktorka pedagogiky Stejskalová zubařku utvrzovala v tom, že musí muži vyhovět v jeho přání zemřít. Podle obžaloby muž dobrovolně spolkl lék, který měl zklidňující a hypnotické účinky. Zubařka ho poté řízla skalpelem do třísla a na zápěstí a vpíchla mu celkové anestetikum.
Právě na akutní otravu touto látkou muž podle obžaloby zemřel. Obě ženy po činu vyčkávaly u jeho postele. Když jeho tělo – v rozporu s tím, co jim před svou smrtí sliboval – nezmizelo, šly věc ohlásit na policii.
Obžaloba viní obě ženy s předem promyšlené vraždy, za kterou hrozí 12 až 20 let vězení. Podle obhájců lze počínání obou žen hodnotit nanejvýš jako zabití v omluvitelném hnutí mysli. V hlavním líčení vyšlo najevo, že usmrcený padesátiletý muž kolem sebe shromáždil stoupence, kteří se řídili v osobním i pracovním životě jeho pokyny. Svědci vypovídali o tom, že je fyzicky i psychicky týral.
